Jak veřejnost hodnotí komunikaci reforem Nečasovy vlády

Popis a vysvětlení reformních záměrů v médiích hodnotí občané převážně negativně. V hodnocení mediální komunikace jednotlivých oblastí reforem nejsou velké rozdíly. Relativně nejlépe veřejnost hodnotí informace o financování zdravotnictví a poplatcích a o důchodovém systému, nejhůře komunikaci opatření proti korupci. Způsob, jakým o reformách informuje vláda, je celkově hodnocen dosti kriticky. Zejména se to týká koncepčnosti opatření a provázanosti reformních kroků, dále otevřenosti komunikace o dopadech reforem. (Pokračování textu…)

Snaha a schopnost vlády výrazně snížit korupci v naší zemi

Za jeden z největších problémů naší země považuje 88 % lidí korupci. Většina veřejnosti (66 %) si ale ještě před vypuknutím „kauzy Drobil“ myslela, že vláda Petra Nečase se nesnaží vyřešit velké případy tunelování, rozkrádání a korupce. Naprostá většina občanů (74 %) ani nevěřila, že by se vládě Petra Nečase podařilo míru korupce výrazněji snížit. Pokrok při pronásledování a trestání případů tunelování, rozkrádání a korupce registruje 29 % Čechů. (Pokračování textu…)

Nejdůležitější úkoly vlády Petra Nečase

Polovina občanů přiznává Nečasově vládě snahu řešit to, co je pro naši zemi nejdůležitější. Tito lidé většinou zdůrazňují, že by vláda měla ve svém úsilí zohledňovat i vzdálenější perspektivy státu. Druhá polovina s ní nesouhlasí a vyčítá vládě nedostatečné zaměření na současné potřeby lidí. Ze tří vážných problémů – korupce, růstu zadlužení země a řešení důchodové reformy – hodnotí veřejnost jako nejpalčivější korupci, nejmenší potřebnost přisuzuje prosazení důchodové reformy, přesto ji za jeden z nejdůležitějších úkolů vlády považují dvě třetiny občanů. Polovina občanů přiznává Nečasově vládě snahu řešit to, co je pro naši zemi nejdůležitější. Tito lidé většinou zdůrazňují,…

Hodnocení dosavadní činnosti vlády a jejích jednotlivých členů

Občané hodnotí činnost vlády po pěti měsících působení poměrně vyváženě, průměrná známka je 3,14. Mezi jednotlivými členy vlády má nejlepší známky ministr J. Pospíšil, následují K. Schwarzenberg a P. Nečas. Naopak nejhorší známky si odnášejí M. Kalousek a R. John. Známkování K. Jankovského, J. Bessera, I. Fuksy, M. Kocourka a P. Drobila je ovlivněno tím, že je značná část veřejnosti doposud nezná. (Pokračování textu…)

Současná vládní koalice se voličům jeví jako jediná reálně možná i půl roku po volbách

ČSSD má nejširší koaliční potenciál, ale její stoupenci nevidí žádného jasného partnera pro případnou koalici na vládní úrovni. Proti ní stojí poměrně pevné uskupení ODS a TOP 09, kde v obou případech za vhodného koaličního partnera označuje druhou stranu převážná většina jejich příznivců. U všech třech výše uvedených stran zaznamenáváme meziměsíční nárůst koaličního potenciálu, obdobně je tomu i u nyní neparlamentní KDU-ČSL. Naopak pokles koaličního potenciálu je patrný u vládních Věcí veřejných a opoziční KSČM, klesá i přijatelnost pro případné koalice u neparlamentních Suverenity a SPOZ. Případná koalice ČSSD a ODS na vládní úrovni je pro naprostou většinu…

Jednání vlády s odbory o potřebných úsporách ve státním sektoru

Téměř dvě třetiny občanů si myslí, že vláda s odbory nejedná seriózně a věcně. Zároveň téměř stejný podíl populace má za to, že odbory nemají taková řešení, která umožní dosáhnout potřebných úspor bez snížení objemu mezd státních zaměstnanců. Zejména lidé pracující v dělnických profesích a také důchodci a nezaměstnaní častěji věří, že odbory potřebná řešení mají, a zároveň negativně hodnotí přístup vlády. Opačné názory zastávají především lidé s vysokoškolským vzděláním, podnikatelé a živnostníci. (Pokračování textu…)

Potřebnost a užitečnost odborů v našem státě

Aktuální hodnocení významu odborů je poměrně vysoké. Celkem tři čtvrtiny občanů se domnívají, že odbory jsou v našem státě potřebné a užitečné, přičemž pevné přesvědčení o tom vyjadřuje 32 %. Na druhé straně čtvrtina lidí o potřebnosti a užitečnosti odborů v ČR více či méně pochybuje. Příznivěji roli odborů hodnotí zejména nezaměstnaní a důchodci a dále lidé pracující v dělnických profesích a zaměstnanci ve veřejném sektoru. (Pokračování textu…)

Úsporná opatření vlády 2

Výraznou podporu mají ta vládní opatření, která se přímo lidí nedotknou (zrušení některých velvyslanectví, zrušení obřího ekologického tendru) či možnosti zaměstnanců rozšiřují (možnost pracovat na dohodu až 300 hodin za rok). Záměr vlády snížit celkový objem mezd ve státní správě o 10 procent podporují dvě třetiny lidí. Odpor vzbuzují návrhy, které oslabují pracovní jistoty (možnost výpovědi bez udání důvodu, řetězení smluv na dobu určitou) či postihují potenciálně všechny (zvýšení poplatku za den pobytu v nemocnici na 100 korun). (Pokračování textu…)

Úsporná opatření vlády

Téměř polovina (47 %) lidí si myslí, že realizovaná a připravovaná opatření vlády jsou správnou cestou k ozdravení státních financí. O něco méně (42 %) lidí je považuje za dobrý podnět k obnovení dynamiky našeho hospodářství. Veřejnost se dělí i v názoru na razanci těchto vládních opatření. Více než polovina občanů (55 %) je označuje za příliš drastická, podle 37 % lidí jsou přiměřená a zbylých 8 % je kritizuje jako nedostatečná a příliš mírná. (Pokračování textu…)

Důvěra občanů premiéru Petru Nečasovi a vládě

Předsedovi koaliční vlády Petru Nečasovi důvěřuje dva měsíce po nástupu do funkce polovina občanů. Členové vlády jsou na tom trochu hůře, věří jim 38 % lidí. V posledním měsíci (tj. v srpnu) vláda pracovala dobře podle 45 % osob. Vyhodnotíme-li všechny tři otázky, můžeme označit necelých 30 % lidí za jednoznačné stoupence vlády a premiéra a 40 % občanů za jednoznačné kritiky. Jasně politický pohled je typický pro stoupence ODS, TOP 09 a KSČM, méně vyhraněně vidí vládu a premiéra příznivci VV a ČSSD. Předsedovi koaliční vlády Petru Nečasovi důvěřuje dva měsíce po nástupu do funkce polovina občanů. Členové…