Důvěra občanů v premiéra a členy vlády a očekávání od vlády

Premiér Petr Nečas má důvěru 28 % občanů, členům vlády důvěřuje 18 %. V obou případech jde o pokles o 14 procentních bodů od loňského prosince. Necelá polovina lidí (44 %) nyní předpokládá, že vláda prosadí zásadní reformy, o něco méně (40 %) je těch, kteří očekávají, že vláda vydrží až do řádného termínu dalších voleb v roce 2014.

Předsevzetí vlády

Podle většiny veřejnosti koaliční vláda dosud příliš nenaplňuje své předsevzetí být vládou rozpočtové odpovědnosti, vlády práva a vlády boje proti korupci. Vládou práva a vládou boje proti korupci není ani pro většinu stoupenců koaličních stran.

Jak veřejnost hodnotí komunikaci reforem Nečasovy vlády

Popis a vysvětlení reformních záměrů v médiích hodnotí občané převážně negativně. V hodnocení mediální komunikace jednotlivých oblastí reforem nejsou velké rozdíly. Relativně nejlépe veřejnost hodnotí informace o financování zdravotnictví a poplatcích a o důchodovém systému, nejhůře komunikaci opatření proti korupci. Způsob, jakým o reformách informuje vláda, je celkově hodnocen dosti kriticky.

Nejdůležitější úkoly vlády Petra Nečase

Polovina občanů přiznává Nečasově vládě snahu řešit to, co je pro naši zemi nejdůležitější. Tito lidé většinou zdůrazňují, že by vláda měla ve svém úsilí zohledňovat i vzdálenější perspektivy státu. Druhá polovina s ní nesouhlasí a vyčítá vládě nedostatečné zaměření na současné potřeby lidí.

Hodnocení dosavadní činnosti vlády a jejích jednotlivých členů

Občané hodnotí činnost vlády po pěti měsících působení poměrně vyváženě, průměrná známka je 3,14. Mezi jednotlivými členy vlády má nejlepší známky ministr J. Pospíšil, následují K. Schwarzenberg a P. Nečas. Naopak nejhorší známky si odnášejí M. Kalousek a R. John. Známkování K. Jankovského, J. Bessera, I. Fuksy, M. Kocourka a P. Drobila je ovlivněno tím, že je značná část veřejnosti doposud nezná.

Současná vládní koalice se voličům jeví jako jediná reálně možná i půl roku po volbách

ČSSD má nejširší koaliční potenciál, ale její stoupenci nevidí žádného jasného partnera pro případnou koalici na vládní úrovni. Proti ní stojí poměrně pevné uskupení ODS a TOP 09, kde v obou případech za vhodného koaličního partnera označuje druhou stranu převážná většina jejich příznivců. U všech třech výše uvedených stran zaznamenáváme meziměsíční nárůst koaličního potenciálu, obdobně je tomu i u nyní neparlamentní KDU-ČSL.

Jednání vlády s odbory o potřebných úsporách ve státním sektoru

Téměř dvě třetiny občanů si myslí, že vláda s odbory nejedná seriózně a věcně. Zároveň téměř stejný podíl populace má za to, že odbory nemají taková řešení, která umožní dosáhnout potřebných úspor bez snížení objemu mezd státních zaměstnanců. Zejména lidé pracující v dělnických profesích a také důchodci a nezaměstnaní častěji věří, že odbory potřebná řešení mají, a zároveň negativně hodnotí přístup vlády.

Potřebnost a užitečnost odborů v našem státě

Aktuální hodnocení významu odborů je poměrně vysoké. Celkem tři čtvrtiny občanů se domnívají, že odbory jsou v našem státě potřebné a užitečné, přičemž pevné přesvědčení o tom vyjadřuje 32 %. Na druhé straně čtvrtina lidí o potřebnosti a užitečnosti odborů v ČR více či méně pochybuje.