Podle většiny veřejnosti koaliční vláda dosud příliš nenaplňuje své předsevzetí být vládou rozpočtové odpovědnosti, vlády práva a vlády boje proti korupci. Vládou práva a vládou boje proti korupci není ani pro většinu stoupenců koaličních stran. Číst dále
Třetina občanů ČR (31 %) podporuje dosavadní reformní opatření, která prosazuje koaliční vláda. Za hlavního nositele reformních změn nejčastěji lidé považují ODS (47 %), poněkud méně často TOP 09 (39 %). Číst dále
Popis a vysvětlení reformních záměrů v médiích hodnotí občané převážně negativně. V hodnocení mediální komunikace jednotlivých oblastí reforem nejsou velké rozdíly. Relativně nejlépe veřejnost hodnotí informace o financování zdravotnictví a poplatcích a o důchodovém systému, nejhůře komunikaci opatření proti korupci. Způsob, jakým o reformách informuje vláda, je celkově hodnocen dosti kriticky. Zejména se to týká koncepčnosti opatření a provázanosti reformních kroků, dále otevřenosti komunikace o dopadech reforem. Číst dále
Za jeden z největších problémů naší země považuje 88 % lidí korupci. Většina veřejnosti (66 %) si ale ještě před vypuknutím „kauzy Drobil“ myslela, že vláda Petra Nečase se nesnaží vyřešit velké případy tunelování, rozkrádání a korupce. Naprostá většina občanů (74 %) ani nevěřila, že by se vládě Petra Nečase podařilo míru korupce výrazněji snížit. Pokrok při pronásledování a trestání případů tunelování, rozkrádání a korupce registruje 29 % Čechů. Číst dále
Polovina občanů přiznává Nečasově vládě snahu řešit to, co je pro naši zemi nejdůležitější. Tito lidé většinou zdůrazňují, že by vláda měla ve svém úsilí zohledňovat i vzdálenější perspektivy státu. Druhá polovina s ní nesouhlasí a vyčítá vládě nedostatečné zaměření na současné potřeby lidí. Ze tří vážných problémů – korupce, růstu zadlužení země a řešení důchodové reformy – hodnotí veřejnost jako nejpalčivější korupci, nejmenší potřebnost přisuzuje prosazení důchodové reformy, přesto ji za jeden z nejdůležitějších úkolů vlády považují dvě třetiny občanů. Polovina občanů přiznává Nečasově vládě snahu řešit to, co je pro naši zemi nejdůležitější. Tito lidé většinou zdůrazňují, že by vláda měla ve svém úsilí zohledňovat i vzdálenější perspektivy státu. Druhá polovina s ní nesouhlasí a vyčítá vládě nedostatečné zaměření na současné potřeby lidí. Ze tří vážných problémů – korupce, růstu zadlužení země a řešení důchodové reformy – hodnotí veřejnost jako nejpalčivější korupci, nejmenší potřebnost přisuzuje prosazení důchodové reformy, přesto ji za jeden z nejdůležitějších úkolů vlády považují dvě třetiny občanů. Polovina občanů přiznává Nečasově vládě snahu řešit to, co je pro naši zemi nejdůležitější. Tito lidé většinou zdůrazňují, že by vláda měla ve svém úsilí zohledňovat i vzdálenější perspektivy státu. Druhá polovina s ní nesouhlasí a vyčítá vládě nedostatečné zaměření na současné potřeby lidí. Ze tří vážných problémů – korupce, růstu zadlužení země a řešení důchodové reformy – hodnotí veřejnost jako nejpalčivější korupci, nejmenší potřebnost přisuzuje prosazení důchodové reformy, přesto ji za jeden z nejdůležitějších úkolů vlády považují dvě třetiny občanů. Číst dále
Občané hodnotí činnost vlády po pěti měsících působení poměrně vyváženě, průměrná známka je 3,14. Mezi jednotlivými členy vlády má nejlepší známky ministr J. Pospíšil, následují K. Schwarzenberg a P. Nečas. Naopak nejhorší známky si odnášejí M. Kalousek a R. John. Známkování K. Jankovského, J. Bessera, I. Fuksy, M. Kocourka a P. Drobila je ovlivněno tím, že je značná část veřejnosti doposud nezná. Číst dále
ČSSD má nejširší koaliční potenciál, ale její stoupenci nevidí žádného jasného partnera pro případnou koalici na vládní úrovni. Proti ní stojí poměrně pevné uskupení ODS a TOP 09, kde v obou případech za vhodného koaličního partnera označuje druhou stranu převážná většina jejich příznivců. U všech třech výše uvedených stran zaznamenáváme meziměsíční nárůst koaličního potenciálu, obdobně je tomu i u nyní neparlamentní KDU-ČSL. Naopak pokles koaličního potenciálu je patrný u vládních Věcí veřejných a opoziční KSČM, klesá i přijatelnost pro případné koalice u neparlamentních Suverenity a SPOZ. Případná koalice ČSSD a ODS na vládní úrovni je pro naprostou většinu příznivců obou stran nepřijatelná.ČSSD má nejširší koaliční potenciál, ale její stoupenci nevidí žádného jasného partnera pro případnou koalici na vládní úrovni. Proti ní stojí poměrně pevné uskupení ODS a TOP 09, kde v obou případech za vhodného koaličního partnera označuje druhou stranu převážná většina jejich příznivců. U všech třech výše uvedených stran zaznamenáváme meziměsíční nárůst koaličního potenciálu, obdobně je tomu i u nyní neparlamentní KDU-ČSL. Naopak pokles koaličního potenciálu je patrný u vládních Věcí veřejných a opoziční KSČM, klesá i přijatelnost pro případné koalice u neparlamentních Suverenity a SPOZ. Případná koalice ČSSD a ODS na vládní úrovni je pro naprostou většinu příznivců obou stran nepřijatelná.ČSSD má nejširší koaliční potenciál, ale její stoupenci nevidí žádného jasného partnera pro případnou koalici na vládní úrovni. Proti ní stojí poměrně pevné uskupení ODS a TOP 09, kde v obou případech za vhodného koaličního partnera označuje druhou stranu převážná většina jejich příznivců. U všech třech výše uvedených stran zaznamenáváme meziměsíční nárůst koaličního potenciálu, obdobně je tomu i u nyní neparlamentní KDU-ČSL. Naopak pokles koaličního potenciálu je patrný u vládních Věcí veřejných a opoziční KSČM, klesá i přijatelnost pro případné koalice u neparlamentních Suverenity a SPOZ. Případná koalice ČSSD a ODS na vládní úrovni je pro naprostou většinu příznivců obou stran nepřijatelná. Číst dále
Téměř dvě třetiny občanů si myslí, že vláda s odbory nejedná seriózně a věcně. Zároveň téměř stejný podíl populace má za to, že odbory nemají taková řešení, která umožní dosáhnout potřebných úspor bez snížení objemu mezd státních zaměstnanců. Zejména lidé pracující v dělnických profesích a také důchodci a nezaměstnaní častěji věří, že odbory potřebná řešení mají, a zároveň negativně hodnotí přístup vlády. Opačné názory zastávají především lidé s vysokoškolským vzděláním, podnikatelé a živnostníci. Číst dále
Aktuální hodnocení významu odborů je poměrně vysoké. Celkem tři čtvrtiny občanů se domnívají, že odbory jsou v našem státě potřebné a užitečné, přičemž pevné přesvědčení o tom vyjadřuje 32 %. Na druhé straně čtvrtina lidí o potřebnosti a užitečnosti odborů v ČR více či méně pochybuje. Příznivěji roli odborů hodnotí zejména nezaměstnaní a důchodci a dále lidé pracující v dělnických profesích a zaměstnanci ve veřejném sektoru. Číst dále
Výraznou podporu mají ta vládní opatření, která se přímo lidí nedotknou (zrušení některých velvyslanectví, zrušení obřího ekologického tendru) či možnosti zaměstnanců rozšiřují (možnost pracovat na dohodu až 300 hodin za rok). Záměr vlády snížit celkový objem mezd ve státní správě o 10 procent podporují dvě třetiny lidí. Odpor vzbuzují návrhy, které oslabují pracovní jistoty (možnost výpovědi bez udání důvodu, řetězení smluv na dobu určitou) či postihují potenciálně všechny (zvýšení poplatku za den pobytu v nemocnici na 100 korun). Číst dále