Důvěru v prezidenta republiky má nadpoloviční většina občanů (57 %). Tento podíl je téměř stejný jako v loňském průzkumu. Necelé dvě pětiny veřejnosti důvěřují členům vlády (38 %) nebo Poslanecké sněmovně (35 %). Míra důvěry v Senát je ještě nižší – na úrovni třetiny populace (32 %). Politické instituce zákonodárné a výkonné moci tak v porovnání s ostatními sledovanými institucemi patří k institucím s nejnižším podílem důvěřujících.
Číst dáleAndrej Babiš je i začátkem roku 2019 nejlépe hodnoceným českým politikem. V průběhu posledního roku platí, že jeho osobnost rozděluje českou veřejnost na vyrovnané tábory sympatizantů a odpůrců. Druhým nejlépe hodnoceným je Ivan Bartoš. Na třetím místě v pořadí je nově Alena Schillerová. Významně se zlepšilo hodnocení Jany Maláčové, která se tak dostává na přední místa pomyslné hierarchie. Oproti poslednímu průzkumu se zhoršilo hodnocení Dana Ťoka, Tomia Okamury a Pavla Bělobrádka. Málo známými ministry jsou Marta Nováková, Jan Kněžínek, Lubomír Metnar a také Antonín Staněk a Robert Plaga (nezná je více než polovina veřejnosti).
Číst dáleCelková vnitropolitická situace je v letošním průzkumu hodnocena poněkud hůře než v lednu 2017. Ovšem hodnocení prezidenta a premiéra je lepší než před rokem a tito političtí aktéři se tak řadí mezi oblasti nejlépe hodnocené. Názory na práci parlamentu a činnost vlády jsou podobné jako vloni. Lépe než před rokem dále lidé hodnotí péči
o bezpečnost občanů, sociální jistoty, podmínky života starých lidí a poctivost v podnikání. Dlouhodobě stabilně je celkově nejlépe hodnocena práce městských a obecních úřadů. Naopak tradičně špatně jsou hodnoceny především výsledky privatizace, dále také činnost politických stran, podmínky života starých občanů, péče o duchovní hodnoty a vnitropolitická situace.
Česká veřejnost nemá jednoznačný názor na uspořádání vlády, která by měla vzniknout na základě výsledků říjnových voleb do Poslanecké sněmovny. Dvě pětiny občanů (39 %) by preferovaly menšinovou vládu ANO s nějakou další stranou. Jasno nemají ani voliči samotného hnutí ANO. S výsledky povolebního vyjednávání politických stran o funkcích v Poslanecké sněmovně a nové vládě je nespokojena téměř třípětinová většina občanů (58 %).
Číst dáleKorupci za jeden z největších problémů naší země považuje jednoznačná většina občanů (87 %). Čtvrtina populace (24 %) zastává názor, že úplatkářství se týká téměř všech veřejných činitelů, polovina občanů (52 %) jej připisuje většině veřejně činných osobností. Dvoutřetinová většina veřejnosti (67 %) si nemyslí, že vláda Bohuslava Sobotky se upřímně snaží vyřešit velké případy tunelování, rozkrádání a korupce. Tento názor od minulého roku ve veřejném mínění posílil. Tříčtvrtinová většina občanů (77 %) dále nevěří, že by se Sobotkově vládě podařilo míru korupce výrazněji snížit. Téměř dvě pětiny lidí (38 %) zaznamenaly pokrok při pronásledování a trestání případů tunelování, rozkrádání a korupce.
Číst dáleNejčastější postoj naší veřejnosti k vládní politice kolem uprchlíků je možné shrnout následovně: „Politice naší vlády v tomto ohledu moc nerozumím, ale spíše s ní souhlasím. Kolem sebe slyším spíše kritiku vlády než její ocenění. U nás se lidé nemusí moc přetvařovat, a tak otevřeně říkám, že já sám bych uprchlíkům určitě nepomohl.“ Číst dále
Lednový průzkum STEM zachycuje převážně stabilní hodnocení české politické reprezentace. Nejpopulárnějším politikem je stále Andrej Babiš. Na druhém místě je premiér B. Sobotka, jehož hodnocení se oproti předchozímu výzkumu významně zlepšilo. Posílení podílu příznivých názorů zjišťujeme dále u ministra vnitra M. Chovance. Naopak mírné zhoršení popularity konstatujeme u T. Okamury, V. Jourové, H. Válkové, A. Gajdůškové a S. Němečka. Číst dále
Nejvyšší podíl občanů nyní důvěřuje prezidentu republiky (51 %), míra jeho důvěryhodnosti se však od září 2013 mírně snížila. Naopak důvěryhodnost po volbách nově obsazených institucí – Poslanecké sněmovny a vlády – se v porovnání se situací před volbami výrazně zvýšila. Členům nové vlády nyní důvěřuje necelá polovina obyvatel (47 %), Poslanecké sněmovně dvě pětiny lidí (40 %). Důvěryhodnost Senátu se postupně posiluje, důvěru mu aktuálně vyjadřuje více než třetina občanů (36 %). V porovnání s průzkumy STEM v posledních letech nejsou v důvěryhodnosti hlavních politických institucí tak zásadní rozdíly. Číst dále
Setrvání současné vlády beze změn až do řádných voleb považuje za optimální pro ČR 16 % občanů, 19 % je pro to, aby se vyměnili někteří ministři, a 12 % by si přálo odchod zástupců strany LIDEM. Vznik nové vlády ze zástupců současných koaličních i opozičních stran preferuje 19 % a 34 % si přeje vypsání nových parlamentních voleb. Číst dále
Podle většiny veřejnosti koaliční vláda nenaplňuje své programové prohlášení ve smyslu vlády rozpočtové odpovědnosti, vlády práva a vlády boje proti korupci. Snahu odpovědně hospodařit uznává třetina lidí, další dva programové cíle pětina. Přesto je toto hodnocení lepší než před rokem. Ve zbytku volebního období by se podle mínění poloviny lidí měla vláda soustředit na odpovědné hospodaření se státními penězi, třetina by dala přednost boji s korupcí a pětina posílení právního státu. Číst dále