Důvěra v politické instituce je stejná jako vloni

Důvěru v prezidenta republiky má nadpoloviční většina občanů (57 %). Tento podíl je téměř stejný jako v loňském průzkumu. Necelé dvě pětiny veřejnosti důvěřují členům vlády (38 %) nebo Poslanecké sněmovně (35 %). Míra důvěry v Senát je ještě nižší – na úrovni třetiny populace (32 %). Politické instituce zákonodárné a výkonné moci tak v porovnání s ostatními sledovanými institucemi patří k institucím s nejnižším podílem důvěřujících.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. až 30. června 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1004 respondentů. Na výzkumu pracovalo 253 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STEM v dlouhodobé řadě od 90. let sleduje, do jaké míry lidé důvěřují jednotlivým institucím, které mají vliv na život v České republice. V následujícím textu se zaměříme na důvěru v politické instituce.

Mírně nadpoloviční většina veřejnosti (57 %) má důvěru v prezidenta republiky. Důvěra v zákonodárné a výkonné politické instituce je již výrazně nižší – necelé dvě pětiny důvěřují členům vlády (38 %) a Poslanecké sněmovně (35 %), Senátu pouze třetina veřejnosti (32 %). Politické instituce tak patří k nejméně důvěryhodným institucím v naší zemi v seznamu institucí, které byly součástí průzkumu.

Pramen: STEM, Trendy 6/2019, 1004 respondentů

Míra důvěry v prezidenta republiky v průběhu prvního volebního období Miloše Zemana (2013-2018) kolísala mezi 50 a 65 %. Důvěryhodnost prezidentského úřadu tedy v tomto období byla nižší než v době, kdy funkci zastával Václav Klaus (pokud nebereme v úvahu závěrečný propad důvěry na konci Klausova mandátu). V průzkumech uskutečněných v druhém volebním období Miloše Zemana je míra důvěry v prezidenta zatím stabilně mírně nadpoloviční.

Pramen: STEM, Trendy 2003-2019

Prezidentu republiky častěji důvěřují lidé s nižším vzděláním a starší 60 let. Naopak mezi mladými lidmi převažuje nedůvěra. Pokud srovnáme aktuální rozdíly podle věku s průzkumem v závěru prvního volebního období prezidenta Miloše Zemana, zjišťujeme výraznější snížení míry důvěry především u mladých lidí, naopak u lidí starších 45 let je důvěra v prezidenta celkem stabilní.

Podíl důvěřujících prezidentu republiky podle věku

(podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2019/6, 1004 respondentů

Zcela jednoznačně je důvěra v prezidenta podmíněna politickými preferencemi dotázaných.

Podíl důvěřujících prezidentu republiky podle stranických preferencí

Pramen: STEM, Trendy 2019/6, 1004 respondentů

(údaje jsou pouze orientační kvůli nízkému počtu sympatizantů některých stran v souboru dotázaných)

Poslanecká sněmovna i vláda se po předčasných volbách v říjnu 2013 těšily důvěře téměř poloviny veřejnosti (podle zjištění z února 2014). Relativně vysoká míra důvěryhodnosti však již na jaře roku 2015 oslabila, podobně jako se tomu stalo i u předchozích sněmoven a vlád v průběhu jejich funkčního období. Po poslaneckých volbách v říjnu 2017 došlo k jen velmi malému zvýšení důvěryhodnosti vlády a Poslanecké sněmovny. Již v červnu 2018 jsme ovšem zaznamenali další pokles a letošní výsledky jsou velmi podobné jako vloni. Míra důvěry veřejnosti v Senát je od roku 2014 nižší než míra důvěry v členy vlády a Poslaneckou sněmovnu.

Pramen: STEM, Trendy 2010-2019

Z rozdílů v názorech stoupenců různých politických stran je patrná znatelně vyšší míra důvěry ve vládu než Poslaneckou sněmovnu u stoupenců vládních stran (ANO a ČSSD). Celkem vyrovnaná míra důvěry v obě instituce je v táborech příznivců KSČM, SPD, Pirátů a STAN (ovšem již jde o menšinový podíl důvěřujících). U sympatizantů KDU-ČSL, ODS a TOP 09 je vyšší podíl důvěřujících Poslanecké sněmovně než členům vlády.

Podíl důvěřujících členům vlády a Poslanecké sněmovně podle stranických preferencí

Pramen: STEM, Trendy 2019/6, 1004 respondentů

(údaje jsou pouze orientační kvůli nízkému počtu sympatizantů některých stran v souboru dotázaných)

POPULARITA STRANICKÝCH OSOBNOSTÍ V LEDNU 2019

Andrej Babiš je i začátkem roku 2019 nejlépe hodnoceným českým politikem. V průběhu posledního roku platí, že jeho osobnost rozděluje českou veřejnost na vyrovnané tábory sympatizantů a odpůrců. Druhým nejlépe hodnoceným je Ivan Bartoš. Na třetím místě v pořadí je nově Alena Schillerová. Významně se zlepšilo hodnocení Jany Maláčové, která se tak dostává na přední místa pomyslné hierarchie. Oproti poslednímu průzkumu se zhoršilo hodnocení Dana Ťoka, Tomia Okamury a Pavla Bělobrádka. Málo známými ministry jsou Marta Nováková, Jan Kněžínek, Lubomír Metnar a také Antonín Staněk a Robert Plaga (nezná je více než polovina veřejnosti).

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 25. ledna až 6. února 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1084 respondentů. Na výzkumu pracovalo 246 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Do výzkumu politických osobností, který se uskutečnil na přelomu ledna a února, byli zařazeni všichni členové vlády a také předsedové parlamentních stran. Názory na řadu současných ministrů a ministryň jsou v průzkumu STEM zjišťovány podruhé od jejich jmenování. Stále platí, že v některých případech je míra jejich znalosti veřejností zatím velmi nízká.

Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš je stále nejlépe hodnoceným politikem, příznivě jej vidí téměř polovina občanů (48 %), což je stejný podíl jako ve stejném období před rokem. S určitým odstupem druhým v pořadí je předseda Pirátů Ivan Bartoš (41 % příznivých hodnocení). Poměrně vyrovnané je postavení na dalších místech pomyslného žebříčku: třetí je nově ministryně financí Alena Schillerová, poté následuje předseda ČSSD Jan Hamáček a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Na šesté místo se z třetího posunul předseda SPD Tomio Okamura.

Politici s nejvyšším podílem příznivých hodnocení v lednu 2019

„Jaký je Váš názor na následující politické osobnosti?“

Pozn.: Pořadí podle součtu odpovědí „velmi příznivý“ a „spíše příznivý“.

Pramen: STEM, Trendy 1/2019, 1084 respondentů

Ze srovnání výsledků aktuálního výzkumu s průzkumem z října 2018 je u politiků na předních místech pomyslného žebříčku zřejmé celkem stabilní hodnocení Andreje Babiše a Ivana Bartoše, dále zlepšení hodnocení Aleny Schillerové, Jana Hamáčka a Jany Maláčové (jen pro upřesnění dodejme, že výzkum proběhl na přelomu ledna a února, tedy zhruba měsíc před sjezdem ČSSD). V případě ministryně práce a sociálních věcí jde o významný posun v žebříčku (svou roli hraje i zlepšení její znalosti, na podzim ještě více než dvě pětiny lidí uváděly, že J. Maláčovou neznají, nyní necelá třetina). Naopak se mírně zhoršilo hodnocení Tomia Okamury.

Dalšími politiky, u kterých je nižší podíl pozitivních hodnocení v porovnání s loňským podzimem, jsou Dan Ťok a Pavel Bělobrádek. V říjnu byl ministr dopravy Dan Ťok nejlépe hodnoceným ministrem, což dnes neplatí (lépe jsou na tom ministryně Schillerová a Maláčová), svůj vliv na hodnocení D. Ťoka zřejmě měly problémy s dopravou na české dálniční síti. Končící předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek je nyní (spolu s T. Okamurou) politikem s nejvyšším podílem nepříznivých hodnocení (Bělobrádek i Okamura shodně 65 %), těsně následuje předseda KSČM Vojtěch Filip (63 %).

Vedle již zmíněných A. Schillerové a J. Maláčové vnímá zhruba třetina dotázaných pozitivně ministra životního prostředí Richarda Brabce (přesto jej stále ještě i po pěti letech na postu ministra třetina veřejnosti nezná) a ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha.

U ostatních členů vlády platí, že je stále nezná zhruba polovina veřejnosti nebo i vyšší podíl. Výjimkou je pouze ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček, který v době minulého šetření teprve nastupoval do úřadu, znalost jeho osoby se nejvýrazněji zlepšila v porovnání s ostatními členy vlády (nyní jej nezná „pouze“ 38 %). Nejméně známými jsou ministryně průmyslu Marta Nováková (61 % ji nezná), ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (60 %) a ministr obrany Lubomír Metnar (60 %).

V průběhu posledního roku jsou celkem stabilně hodnoceni předseda ODS Petr Fiala (aktuálně jej 28 % lidí hodnotí příznivě), předseda TOP 09 Jiří Pospíšil (26 %) a předseda hnutí STAN Petr Gazdík (26 %). V celkovém pohledu je hodnocení předsedů ODS, KSČM, TOP 09,
KDU-ČSL a STAN velmi podobné (v pomyslném žebříčku jsou „seřazeni“ za sebou od desátého po čtrnácté místo).

Stručně ještě zmíníme, jak si stojí předsedové největších stran u různých voličských skupin. Uvnitř obcí příznivců vlastní strany má nejpevnější podporu I. Bartoš, P. Bělobrádek, A. Babiš a V. Filip. Výrazně slabší postavení mezi příznivci vlastní strany má J. Hamáček a P. Gazdík
(v jeho případě je ovšem třeba brát zjištění jako pouze orientační vzhledem k nízkému počtu příznivců STAN v datovém souboru).

Dlouhodobý vývoj popularity jednotlivých politiků

Žebříček popularity politických osobností

Procentuální podíl souhrnu hodnocení „velmi příznivý“ + „spíše příznivý“ (+, žlutý sloupec),

v aktuálním průzkumu také podíl lidí, kteří politika/političku neznají (šedý sloupec označený „?“)

Poř	Osobnost	2015					2016			2017			2018			2019
Poř	Osobnost	I.	III.	V.	IX.	XII.	III.	V.	X.	I.	IV.	XI.	II.	VI.	X.	I. +	I. ?
1	A. Babiš	72	64	59	64	61	56	60	58	57	56	52	48	47	50	48	1
2	I. Bartoš	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	44	36	36	41	41	6
3	A.Schillerová	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	30	36	35
4	J. Hamáček	–	28	28	29	28	27	31	24	27	27	–	33	30	30	34	16
5	J. Maláčová	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	23	32	29
6	T. Okamura	46	30	33	29	37	34	38	38	37	40	43	35	35	36	32	3
7	R. Brabec	25	23	24	26	27	25	30	24	28	30	–	–	–	32	30	32
8	D. Ťok	30	24	31	34	36	35	38	31	33	37	–	–	–	35	30	15
9	A. Vojtěch	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	27	29	43
10	P. Fiala	19	16	18	22	21	19	24	21	20	23	34	25	30	29	28	15
11	V. Filip	31	26	27	27	27	29	33	30	27	27	31	27	33	23	27	10
12	J. Pospíšil	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	25	24	28	25	26	19
13	P. Bělobrádek	40	38	39	39	35	36	36	35	34	34	30	27	27	29	26	9
14	P. Gazdík	26	23	22	23	23	21	30	31	33	30	39	24	26	27	26	24
15	K. Dostálová	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	20	24	46
16	T. Petříček	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	14	20	38
17	R. Plaga	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	14	20	52
18	M. Toman	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	15	17	48
19	M. Nováková	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	15	17	61
20	L. Metnar	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	15	15	60
21	A. Staněk	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	11	14	56
22	J. Kněžínek	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	11	13	60

Pozn.: Tučně jsou vyznačena jména politiků, kteří si v porovnání s předchozím průzkumem alespoň o 3 procentní body polepšili, kurzívou zapsaní si nejméně o 3 procentní body pohoršili. Pořadí politiků v žebříčku je dáno procentní hodnotou součtu příznivých hodnocení a známostí politika.

Pramen: STEM, Trendy 2015-2019

Vysvědčení společnosti: práce prezidenta a premiéra jsou hodnoceny lépe než vloni

Celková vnitropolitická situace je v letošním průzkumu hodnocena poněkud hůře než v lednu 2017. Ovšem hodnocení prezidenta a premiéra je lepší než před rokem a tito političtí aktéři se tak řadí mezi oblasti nejlépe hodnocené. Názory na práci parlamentu a činnost vlády jsou podobné jako vloni. Lépe než před rokem dále lidé hodnotí péči
o bezpečnost občanů, sociální jistoty, podmínky života starých lidí a poctivost v podnikání. Dlouhodobě stabilně je celkově nejlépe hodnocena práce městských a obecních úřadů. Naopak tradičně špatně jsou hodnoceny především výsledky privatizace, dále také činnost politických stran, podmínky života starých občanů, péče o duchovní hodnoty a vnitropolitická situace.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 1. až 8. února 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1028 respondentů.

Každoročně začátkem nového roku STEM žádá občany, aby vystavili vysvědčení fungování společnosti. Jednotlivé oblasti života dotázaní hodnotí stejně jako ve škole – na stupnici od jedničky do pětky, kde jednička je známkou nejlepší a pětka nejhorší.

Jako v předchozích shrnutích výsledků nabídneme dvojí perspektivu. Průřezový pohled na vysvědčení ukazuje aktuální žebříček problémů naší společnosti, dlouhodobé srovnání současné situace s výsledky minulých let naznačí významné trendy vývoje.

1. Pořadí problémů naší společnosti

Nejlépe lidé hodnotí práci obecních a městských úřadů (více než polovina občanů jim dává jedničku nebo dvojku). Tato oblast je dlouhodobě stále dobře hodnocena a navíc další oblasti následují s významným odstupem. Druhou nejlépe hodnocenou oblastí je činnost prezidenta (téměř polovina populace uděluje jedničku nebo dvojku). Dalšími nejlépe hodnocenými oblastmi jsou kvalita zdravotní péče, práce premiéra, práce krajských úřadů a péče o bezpečnost občanů (shodně zhruba pětiny občanů známkovali jedničkou nebo dvojkou). Lidé jsou také poměrně spokojeni se zajištěním občanských svobod, možností uplatnit vlastní schopnosti, stavem životního prostředí, situací ve školství, vyhlídkami do budoucna, vyřizováním záležitostí na úřadech a rozvojem demokracie.

Tradičně nejhůře lidé hodnotí výsledky privatizace (65 % občanů privatizaci dává čtyřku nebo pětku). Ovšem tato oblast příliš nereflektuje dění v uplynulém roce, jde dále do minulosti. Vysoký podíl lidí je dále nespokojen s činností politických stran a podmínkami života starých občanů (polovina dotázaných známkovala tyto oblasti čtyřkou nebo pětkou). Lidé jsou také kritičtí v hodnocení péče o morálku a vnitropolitické situace.

Pramen: STEM, Trendy 2/2018, 1028 respondentů

2. Trendy vývoje

Pokud porovnáme hodnocení z ledna 2017 a z února 2018, zjišťujeme, že k žádným změnám nedošlo v hodnocení práce obecních a městských či krajských úřadů, vyřizování záležitostí na úřadech, stavu životního prostředí, kvality zdravotní péče, situace ve školství, vyhlídek do budoucna, činnosti vlády, možnosti dovolat se práva u soudu, péče o morálku a činnosti politických stran.

V popisu oblastí, jejichž hodnocení se od posledního průzkumu změnilo, se nejdříve zaměříme na politickou oblast.

Oproti loňskému roku je patrná změna v hodnocení práce premiéra. V následujícím grafu můžeme sledovat postupné snižování podílu jedniček a dvojek v hodnocení premiéra Bohuslava Sobotky z 43 % v roce 2015 na 25 % v roce 2017. Současného premiéra Andreje Babiše známkami jedna nebo dva hodnotí 39 % občanů. Je ovšem třeba upozornit, že v případě současného premiéra jde spíše o vyjádření sympatií než reálné zhodnocení jeho práce (časové období je na takové hodnocení příliš krátké, třeba ve srovnání s hodnocením Bohuslava Sobotky v roce 205, kdy měl za sebou již více než rok ve funkci premiéra).

Hodnocení práce premiéra

(školní známkování)

Pramen: STEM, Trendy 2015–2018

Následující graf ukazuje dlouhodobou perspektivu hodnocení práce premiéra a činnosti vlády od roku 2001. V hodnocení vlády se podobný vývoj jako v případě premiéra neukazuje, důvodem je pravděpodobně současná nejistota ohledně vlády daná nezískáním důvěry v Poslanecké sněmovně.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2018
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

V porovnání s průzkumem z ledna 2017 také došlo ke změně v hodnocení práce prezidenta. V roce 2017 byl prezident hodnocen poměrně kriticky, jedničku či dvojku mu udělily necelé dvě pětiny dotázaných (37 %). Nyní je jeho hodnocení lepší, podíl jedniček a dvojek je vyšší o 10 %, v podstatě „kopíruje“ výsledky z ledna 2016 a práce prezidenta se znovu stala druhou nejlépe hodnocenou oblastí.

Hodnocení práce prezidenta

(školní známkování)

Pramen: STEM, Trendy 2014–2018

V dlouhodobé perspektivě můžeme říci, že aktuální hodnocení práce prezidenta Miloše Zemana je více rozkolísané a proměnlivé v porovnání s hodnocením prezidenta Václava Klause, který významný propad zaznamenal až na závěr svého mandátu v reakci na kontroverzní krok s udělením amnestií.

Hodnocení práce parlamentu je od roku 2014 poměrně stabilní a výrazně lepší než před předčasnými volbami v roce 2013.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2018
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

Významnou změnou, kterou v porovnání s předchozím průzkumem pozorujeme, je zhoršené hodnocení vnitropolitické situace. Po stabilitě od předčasných voleb 2013 je nyní průměrná známka u vnitropolitického dění horší, což znamená i pokles v pomyslném žebříčku oblastí života společnosti mezi položky nejhůře hodnocené. Oproti tomu činnost politických stran je v posledním období vnímána stále stejně – tedy setrvale kriticky.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2018
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

A u kterých oblastí života společnosti se hodnocení zlepšilo? Dále se plynule zlepšuje hodnocení bezpečnosti občanů, trend je zcela jednoznačný a poslední nárůst pozitivních hodnocení zvláště výrazný. Od roku 2012 se také postupně zlepšuje názor na podnikatelskou oblast a její poctivost, přesto tato oblast stále patří k nejhůře hodnoceným.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2018
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

Další pozitivní zprávou z aktuálního výzkumu je pokračující zlepšování pohledu na sociální jistoty v naší zemi. Sociální oblast hodnotí lépe než vloni lidé různého věku, k nejvýraznější změně však došlo mezi lidmi staršími 60 let.

Lépe než v minulosti jsou také hodnoceny podmínky života starých občanů, trend zlepšování ovšem není tak výrazný a tato oblast v hodnocení veřejnosti zůstává kritizovanou oblastí.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2018
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

Hodnocení sociálních jistot podle věku v letech 2017 a 2018

(podíl jedniček a dvojek v %)

Pramen: STEM, Trendy 2017/1, 2018/2

Názory na uspořádání vlády a povolební vyjednávání

Česká veřejnost nemá jednoznačný názor na uspořádání vlády, která by měla vzniknout na základě výsledků říjnových voleb do Poslanecké sněmovny. Dvě pětiny občanů (39 %) by preferovaly menšinovou vládu ANO s nějakou další stranou. Jasno nemají ani voliči samotného hnutí ANO. S výsledky povolebního vyjednávání politických stran o funkcích v Poslanecké sněmovně a nové vládě je nespokojena téměř třípětinová většina občanů (58 %).

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 1. až 11. prosince 2017. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1027 respondentů.

STEM začátkem prosince zjišťoval názory české veřejnosti na to, jak by měla být sestavena vláda. V průběhu dotazování prezident Miloš Zeman jmenoval premiérem Andreje Babiše s tím, že předseda vítězného hnutí ANO sestaví menšinovou vládu. Vzhledem k tomu, že není zatím dojednána podpora pro tuto vládu v Poslanecké sněmovně, je zajímavé, jaké jsou preference vládního uspořádání mezi veřejností.

Představa občanů o složení vlády není jednoznačná, což nepřekvapí v kontextu výsledků voleb do Poslanecké sněmovny, které přinesly velkou diverzitu politických stran. Nejméně často lidé preferují menšinovou vládu pouze ANO, tedy stávající uspořádání vlády. Naopak nejvíce lidí považuje za nejlepší řešení menšinovou vládu ANO s nějakou stranou, přesto ani tento postoj nemá většinu. Pětina upřednostňuje většinovou vládu ANO, SPD a KSČM. Čtvrtina dotázaných je radikální, nelíbí se jí ani jedna z předložených variant a raději by šla znovu k volbám.

„Voliči každé ze stran mají jiné představy o vládě, která by měla vzejít z říjnových voleb. S ohledem na výsledky a dosavadní jednání se jako možné ukazují následující varianty. Kterou z nich Vy osobně upřednostňujete, nebo by Vám alespoň nejméně vadila?“

Pramen: STEM, Trendy 12/2017, 1027 respondentů starších 18 let

Z grafu na této straně je patrné, že voliči hnutí ANO nemají jednoznačné stanovisko k uspořádání vlády. Zhruba stejným podílem jsou zastoupeni ti, kteří preferují samostatnou menšinovou vládu ANO, a ti, kteří by v menšinové vládě ANO uvítali zastoupení ještě nějaké strany.

Naopak poměrně jednoznačný (a nikterak překvapivý) je postoj voličů KSČM a SPD, kteří preferují většinovou vládu ANO a právě SPD a KSČM.

Nejvíce roztříštěný je postoj voličů ČSSD, kteří by sice nejčastěji uvítali menšinovou vládu ANO a jiné strany, ale podobně často vyslovují negativní stanovisko ke všem předloženým variantám (a nikoliv zanedbatelné zastoupení mají i ostatní varianty).

Mezi voliči Pirátů a ODS má největší podporu varianta menšinové vlády ANO s další stranou (můžeme oprávněně předpokládat, že tito lidé mají většinou na mysli právě jejich stranu). Ovšem voliči ODS také často vyjadřují nesouhlas se všemi možnostmi a preferují nové volby.

Orientačně (vzhledem k velmi nízkým počtům dotázaných u těchto stran) můžeme uvést, že voliči TOP 09 nejčastěji upřednostňují nové volby, voliči KDU-ČSL a STAN nejčastěji volí variantu menšinové vlády ANO s další stranou.

Rozdíly mezi voliči různých stran

Pramen: STEM, Trendy 12/2017, 1027 respondentů starších 18 let

Poznámka: Vzhledem k nízkým četnostem u voličů některých stran (především STAN, TOP 09 a KDU-ČSL) jsou údaje v grafu pouze orientační.

V prosincovém průzkumu tazatelé STEM požádali dotázané, aby pomocí školních známek ohodnotili povolební vyjednávání jednotlivých politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně. Nejlepší průměrné známky dosáhlo vyjednávání hnutí ANO pod vedením předsedy Andreje Babiše. Velmi podobnou průměrnou známkou (zhruba „tři mínus“) lidé hodnotí vyjednávání Pirátů, KSČM a SPD. Poněkud hůře je hodnoceno vyjednávání Demokratického bloku a ČSSD (průměrná známka se blíží čtyřce).

Školní známkování povolebního vyjednávání různých stran

(průměrné známky od 1 do 5)

Pramen: STEM, Trendy 12/2017, 1027 respondentů starších 18 let

Pokud analyzujeme hodnocení povolebních vyjednávání jednotlivých stran vlastními voliči, zjišťujeme, že nejlepší průměrnou známku dávají „svým“ vyjednavačům voliči ANO a voliči KSČM. Naopak voliči ČSSD hodnotí vyjednávání svých zástupců kritičtěji než u ostatních voličských táborů.

Školní známkování povolebního vyjednávání různých stran vlastními voliči jednotlivých stran

(průměrné známky od 1 do 5)

Pramen: STEM, Trendy 12/2017, 1027 respondentů starších 18 let

Poznámka: Vzhledem k nízkým četnostem u voličů některých stran jsou údaje v grafu pouze orientační.

S výsledky povolebního vyjednávání politických stran je spokojena třetina občanů. Převažuje tedy negativní hodnocení, které má téměř třípětinovou většinu. Podle očekávání jsou nejčastěji spokojeni voliči hnutí ANO (68 %), kteří jsou jediným politickým táborem, kde spokojenost převažuje. Vyšší než průměr v populaci je ještě míra spokojenosti mezi voliči KSČM (41 %). Naopak zcela jednoznačná je převažující nespokojenost mezi voliči
KDU-ČSL, ODS, TOP 09 a ČSSD (podíly kolem 80% hranice). Poněkud nižší, stále však většinová, je nespokojenost mezi voliči STAN, SPD a Pirátů.

„Jste Vy osobně spokojen(a) s výsledky povolebního vyjednávání politických stran o obsazení funkcí v Poslanecké sněmovně a nové vládě?“

Pramen: STEM, Trendy 12/2017, 1027 respondentů starších 18 let

Korupce je stále podle názoru veřejnosti palčivým problémem naší společnosti

Korupci za jeden z největších problémů naší země považuje jednoznačná většina občanů (87 %). Čtvrtina populace (24 %) zastává názor, že úplatkářství se týká téměř všech veřejných činitelů, polovina občanů (52 %) jej připisuje většině veřejně činných osobností. Dvoutřetinová většina veřejnosti (67 %) si nemyslí, že vláda Bohuslava Sobotky se upřímně snaží vyřešit velké případy tunelování, rozkrádání a korupce. Tento názor od minulého roku ve veřejném mínění posílil. Tříčtvrtinová většina občanů (77 %) dále nevěří, že by se Sobotkově vládě podařilo míru korupce výrazněji snížit. Téměř dvě pětiny lidí (38 %) zaznamenaly pokrok při pronásledování a trestání případů tunelování, rozkrádání a korupce.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 30. listopadu až 12. prosince 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor
1020 respondentů.

Korupci považuje za jeden z největších problémů naší země jasná většina obyvatel: 87 %. V roce 2015 se sice oslabila intenzita vnímání korupce jako problému (česká veřejnost tehdy intenzivně prožívala problém migrační krize), v aktuálním průzkumu se však vracíme k hodnotám zjištěným v předchozích průzkumech, i když podíl kategorických odpovědí „určitě ano“ je stále ještě nižší než v letech 2011 a 2012.

„Považujete Vy osobně za jeden z největších problémů naší země korupci?“ (%)

Pramen: STEM, Trendy 2010-2016

Názor, že korupce je jedním z našich největších problémů, sdílejí v obdobné míře občané různého věku, pohlaví a vzdělání. Rovněž mezi stoupenci různých politických stran nejsou v této otázce zásadní rozdíly (KSČM: 91 % kladných odpovědí, ANO: 86 %, ČSSD: 86 %, KDU-ČSL: 80 %, ODS: 82 %, TOP 09: 78 %).

Závažnost problému korupce v očích veřejnosti dokresluje skutečnost, že pouze čtvrtina dotázaných se domnívá, že úplatkářství se týká jen malého počtu veřejných činitelů. Polovina občanů účast na korupci připisuje většině činitelů a čtvrtina se dokonce domnívá, že se korupce týká téměř všech veřejných činitelů. Z dlouhodobého pohledu časové řady od roku 1996 nejsou aktuální zjištění nijak výjimečná, kritické postoje veřejnosti jsou u této otázky poměrně stabilní.

„Jak rozšířené je podle Vás úplatkářství v naší zemi?“

Pramen: STEM, Trendy 12/2016, 1020 respondentů starších 18 let

Pramen: STEM, Trendy 1996-2016

STEM do prosincového výzkumu stejně jako v roce 2015 zařadil otázky hodnotící postoj vlády Bohuslava Sobotky k řešení problému korupce. Srovnání průzkumů ukazuje, že se snížil (o 8 procentních bodů) podíl lidí, kteří se domnívají, že se současná vláda upřímně a poctivě snaží o to, aby byly vyšetřeny velké případy tunelování, rozkrádání a korupce v naší zemi. Aktuálně tedy třetina veřejnosti připisuje Sobotkově vládě upřímnou snahu problémy korupce řešit. V porovnání s vládou Petra Nečase je na tom ovšem Sobotkova vláda stále ještě relativně lépe (Nečasově vládě poctivou snahu šetřit korupci připisovala v prosinci 2012 čtvrtina populace).

Pramen: STEM, Trendy 2015/12, 2016/12

Česká veřejnost je stále velmi skeptická v hodnocení toho, jaký bude výsledek vládního snažení v boji proti korupci. Podobně jako v roce 2015 si tříčtvrtinová většina občanů nemyslí, že se Sobotkově vládě podaří míru korupce zásadně omezit.

Pramen: STEM, Trendy 2015/12, 2016/12

Zajímavé jsou rozdíly v názorech na současnou vládu ve vztahu k boji s korupcí mezi příznivci vládních stran. Mezi stoupenci ČSSD a KDU-ČSL jsou podíly pozitivních hodnocení vlády vyšší než u příznivců hnutí ANO (jejichž postojům se blíží postoje opoziční KSČM). Podle očekávání v otázce boje s korupcí mezi sympatizanty pravicových opozičních stran převažují negativní hodnocení současné vlády.

Hodnocení vlády Bohuslava Sobotky ve vztahu k problému korupce
podle stranických preferencí

Pramen: STEM, Trendy 2016/12, 1020 respondentů starších 18 let

(Údaje za stoupence TOP 09, STAN a SPD jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru
pouze orientační.)

Pokrok při pronásledování a trestání případů tunelování, rozkrádání a korupce v poslední době zaznamenaly téměř dvě pětiny dotázaných.

Dlouhodobá časová řada odpovědí na tuto otázku ukazuje relativní stabilitu názorů v letech 2004 až 2011. V prosinci 2012 STEM zaznamenal nárůst pozitivních odpovědí, ve kterém můžeme identifikovat odraz medializované kauzy hejtmana a poslance Davida Ratha. Zvyšování optimismu veřejnosti pokračovalo ještě v roce 2013. V červnu 2014 podíl pozitivních odpovědí poklesl znovu na dvě pětiny a v dalších letech mírný pokles pokračoval.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2016

Častěji pokrok při pronásledování a trestání případů tunelování, rozkrádání a korupce registrují příznivci vládních stran, KDU-ČSL a ČSSD a pak také hnutí STAN. Mezi sympatizanty ANO a KSČM jsou dvě pětiny těch, kteří pokrok pozorují. Naopak mezi stoupenci SPD a ODS výrazně převažují negativní názory.

„Myslíte si, že v poslední době bylo u nás při pronásledování a trestání případů tunelování, rozkrádání a korupce dosaženo jistého pokroku?“

Pramen: STEM, Trendy 2016/12, 1020 respondentů starších 18 let

(Údaje za stoupence TOP 09, STAN a SPD jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru
pouze orientační.)

Politika vůči uprchlíkům

Nejčastější postoj naší veřejnosti k vládní politice kolem uprchlíků je možné shrnout následovně: „Politice naší vlády v tomto ohledu moc nerozumím, ale spíše s ní souhlasím. Kolem sebe slyším spíše kritiku vlády než její ocenění. U nás se lidé nemusí moc přetvařovat, a tak otevřeně říkám, že já sám bych uprchlíkům určitě nepomohl.“ Číst dále

Popularita politických osobností – leden 2015

Lednový průzkum STEM zachycuje převážně stabilní hodnocení české politické reprezentace. Nejpopulárnějším politikem je stále Andrej Babiš. Na druhém místě je premiér B. Sobotka, jehož hodnocení se oproti předchozímu výzkumu významně zlepšilo. Posílení podílu příznivých názorů zjišťujeme dále u ministra vnitra M. Chovance. Naopak mírné zhoršení popularity konstatujeme u T. Okamury, V. Jourové, H. Válkové, A. Gajdůškové a S. Němečka. Číst dále

Důvěra občanů v politické instituce

Nejvyšší podíl občanů nyní důvěřuje prezidentu republiky (51 %), míra jeho důvěryhodnosti se však od září 2013 mírně snížila. Naopak důvěryhodnost po volbách nově obsazených institucí – Poslanecké sněmovny a vlády – se v porovnání se situací před volbami výrazně zvýšila. Členům nové vlády nyní důvěřuje necelá polovina obyvatel (47 %), Poslanecké sněmovně dvě pětiny lidí (40 %). Důvěryhodnost Senátu se postupně posiluje, důvěru mu aktuálně vyjadřuje více než třetina občanů (36 %). V porovnání s průzkumy STEM v posledních letech nejsou v důvěryhodnosti hlavních politických institucí tak zásadní rozdíly. Číst dále

Jaká vláda by podle současné situace v ČR byla nejlepší?

Setrvání současné vlády beze změn až do řádných voleb považuje za optimální pro ČR 16 % občanů, 19 % je pro to, aby se vyměnili někteří ministři, a 12 % by si přálo odchod zástupců strany LIDEM. Vznik nové vlády ze zástupců současných koaličních i opozičních stran preferuje 19 % a 34 % si přeje vypsání nových parlamentních voleb. Číst dále

Plní vláda své programové cíle?

Podle většiny veřejnosti koaliční vláda nenaplňuje své programové prohlášení ve smyslu vlády rozpočtové odpovědnosti, vlády práva a vlády boje proti korupci. Snahu odpovědně hospodařit uznává třetina lidí, další dva programové cíle pětina. Přesto je toto hodnocení lepší než před rokem. Ve zbytku volebního období by se podle mínění poloviny lidí měla vláda soustředit na odpovědné hospodaření se státními penězi, třetina by dala přednost boji s korupcí a pětina posílení právního státu. Číst dále