Finanční správa a veřejnost

Ve dnech 4. – 15. 1. 2018 STEM provedl pro Generální finanční ředitelství průzkum, který se zaměřil na názory veřejnosti na fungování Finanční správy a zkušenosti s daněmi a finančním úřadem.

Dotázáni byli občané ČR starší 18 let, kteří mají zkušenosti s Finanční správou a v posledních pěti letech měli daňovou povinnost (není to tedy obvyklý reprezentativní výzkum populace ČR, ale jasně definovaný cílový soubor respondentů s předpoklady vyjádřit se k tématu se znalostí a osobní zkušeností). Výzkumu se zúčastnilo 804 osob – plátců daní se zkušeností s FS.

Sociologický výzkum, který STEM vypracoval v lednu 2018 na základě zadání Generálního finančního ředitelství, zjišťoval názory občanů, kteří mají zkušenosti s Finanční správou a daňovými povinnostmi, na fungování Finanční správy a finančních úřadů.

Mezi dotázanými lidmi (plátci daní se zkušeností s Finanční správou) má podle svého vyjádření přehled alespoň o svých daňových povinnostech nadpoloviční většina (58 %). Třetina připouští, že se v daních moc nevyzná a desetina se považuje za velmi málo informované o daňových povinnostech.

„Máte Vy osobně přehled o daňových povinnostech občanů České republiky?“

Nejčastější frekvence komunikace s Finanční správou výběrového souboru respondentů, tedy plátců daní, je jednou za rok (49 %). Častěji je v kontaktu jen malý podíl (9 %) dotázaných. Naopak více než dvě pětiny (42 %) respondentů přicházejí do kontaktu s FS jen nárazově, tedy méně často než jednou za rok.

„Jak často Vy osobně komunikujete s Finanční správou, finančním úřadem?“

Minimálně jednou měsíčně 1 %
Obvykle jednou za čtvrtletí 4 %
Obvykle jednou za pololetí 4 %
Obvykle jednou za rok 49 %
Méně často 42 %

Jasně nejčastějším způsobem komunikace s FS je osobní návštěva, dvoutřetinová většina (69 %) dotázaných uvedla, že při komunikaci s FS využívá osobních návštěv finančního úřadu. Třetina (36 %) využívá telefonický kontakt, pětina (18 %) komunikuje prostřednictvím e-mailu. Daňový portál či datová schránka je prostředkem komunikace s FS desetiny (12 %) respondentů výzkumu. Facebook využívá 1 %. Respondenti mohli uvést více odpovědí.

„Jakým způsobem s Finanční správou, finančním úřadem Vy osobně komunikujete?“

Podíl souhlasných odpovědí v %

Poplatníkům jsme dále předložili pět možných očekávání od činnosti Finanční správy a požádali o výběr tří možností, které jsou podle jejich názoru nejdůležitější.

Poplatníci vidí jednoznačně jako hlavní náplň činnosti Finanční správy výběr a přehledné spravování daní (na prvním až třetím místě vybralo 71 % respondentů). Na prvním místě výběr a správu přitom uvedla téměř polovina (47 %) dotázaných, pouze čtvrtina (29 %) tuto oblast do svého výběru vůbec nezařadila.

Více jak polovina respondentů mezi nejdůležitější obsahy práce FS vybrala aktivně informovat občany včetně daňových úlev (59 %) a bojovat s daňovými úniky (57 %). Poněkud méně dotázaných očekává od FS metodické pokyny (48 %). Zájem o metodické pokyny je přitom výrazně vyšší mezi lidmi s maturitou či vysokoškolským vzděláním (vybralo 54 res. 57 % z nich). Očekávání „občanů si bude všímat co nejméně“ do výběru tří oblastí zařadila pětina (21 %) poplatníků, nejčastěji vrcholoví manažeři a profesionálové v zaměstnaneckém poměru. Zaměstnanci v manuálních profesích častěji než ostatní preferují boj s daňovými úniky.

„Co očekáváte od Finanční správy především?“

Při hodnocení pěti charakteristik finančního úřadu, pod který respondenti výběrového souboru patří, zjišťujeme převažující spokojenost ve všech položkách. Jednoznačnou spokojenost poplatníci nejčastěji vyjadřují s dostupností úřadu a vstřícností a odborností jeho zaměstnanců (cca 30 a více procent odpovědi „velmi spokojen/a“).

Vyšší podíl nespokojenosti je patrný pouze v případě času potřebného k vyřizování záležitostí na FÚ, vyjadřuje ji pětina (20 %) dotázaných (mezi respondenty mladšími 30 let je to ještě o něco více: 32 %).

„Ohodnoťte, prosím, do jaké míry jste v následujících oblastech spokojen(a) s fungováním finančního úřadu, pod který územně patříte?“

Jednou z cest, jak do budoucna zkrátit čas potřebný k vyřízení záležitostí na finančním úřadě, je postupná elektronizace. Z výsledků průzkumu je zřejmé, že tříčtvrtinové většině dotázaných (73 %) by omezení papírové komunikace FS s daňovými poplatníky a její nahrazení elektronickými službami ve výhledu 10 let nevadilo.

„Vadilo by Vám osobně, kdyby Finanční správa postupně, ve výhledu příštích 10 let, omezila papírovou komunikaci s daňovými poplatníky a nahradila ji v co největší míře elektronickými službami?“


Korupční kauza

Důvěra občanů ve schopnosti orgánů činných v trestním řízení není zvlášť vysoká, vyjadřuje ji 40 % občanů. Výrazně více je těch, kteří důvěřují jmenovitě vrchnímu státnímu zástupci Ivo Ištvanovi (66 %). Kauzu složení mandátů poslanců Šnajdra, Tluchoře a Fuksy a zákulisní jednání o jejich uplatnění v orgánech státních firem, kterou Ištvan odstartoval, považuje za trestně stíhatelnou korupci naprostá většina občanů (81 %), podstatně méně (38 %) je ovšem těch, kteří si myslí, že korupční jednání bude prokázáno a obvinění budou odsouzeni. Rozdílné názory stoupenců stran na jednání protagonistů kauzy svědčí o tom, že hodnocení je výrazně ovlivněno vztahem k bývalé vládní koalici. Číst dále


Otázka vztahu české veřejnosti k Romům

Přibližně dva ze tří občanů vyjadřují odmítavý vztah k romskému etniku (69 %). Tento podíl klesl za poslední rok o 6 procentních bodů. Naprostá většina lidí (81 %) si přitom stále myslí, že pozornost věnovaná právům Romů u nás je dostatečná. V posledním roce však vzrostl podíl občanů, kteří sdílejí názor, že etnickým menšinám by mělo být umožněno žít podle vlastních tradic a zvyků – nyní činí 49 %. Číst dále


Vztah veřejnosti k Romům

Většina české veřejnosti dává najevo negativní vztah k Romům (71 %). Tento podíl se v porovnání s dubnem letošního roku mírně snížil. V otázce vlastních obav z Romů je veřejnost rozdělena do dvou naprosto vyrovnaných táborů (43 % se Romů bojí, 44 % nebojí). Necelá pětina občanů (16 %) vyjadřuje sympatie hnutím či lidem vystupujícím proti romské menšině silou. Naopak dvoutřetinová většina deklaruje odmítavý postoj. Zastoupení tohoto názoru od loňského roku výrazně posílilo. Číst dále


Důležitost krajských voleb

Nejdůležitějšími volbami z pohledu veřejnosti jsou dlouhodobě volby komunální. Lidé však za podobně důležité považují i volby do Poslanecké sněmovny, volby prezidenta republiky a krajské volby. Výrazně méně důležité jsou podle občanů volby do Senátu a do Evropského parlamentu. Jelikož se blíží termín krajských a senátních voleb, stojí za pozornost, že důležitost těchto voleb se podle veřejnosti v posledních dvou letech zvyšuje. Hodnocení důležitosti prezidentských voleb prochází oproti tomu letos jistým váháním Nejdůležitějšími volbami z pohledu veřejnosti jsou dlouhodobě volby komunální. Lidé však za podobně důležité považují i volby do Poslanecké sněmovny, volby prezidenta republiky a krajské volby. Výrazně méně důležité jsou podle občanů volby do Senátu a do Evropského parlamentu. Jelikož se blíží termín krajských a senátních voleb, stojí za pozornost, že důležitost těchto voleb se podle veřejnosti v posledních dvou letech zvyšuje. Hodnocení důležitosti prezidentských voleb prochází oproti tomu letos jistým váháním Číst dále


Vztah veřejnosti k Romům

Tři ze čtyř občanů vyjadřují odmítavý vztah k romskému etniku (75 %). Tento podíl od loňska vzrostl o 7 procentních bodů. Naprostá většina lidí (85 %) si přitom stále myslí, že pozornost věnovaná právům Romů u nás je dostatečná. V posledních dvou letech narůstá i podíl občanů, kteří nesdílejí názor, že etnickým menšinám by mělo být umožněno žít podle vlastních tradic a zvyků – nyní činí 57 %. Číst dále


Informovanost veřejnosti o reformách

Česká veřejnost hodnotí dosti kriticky způsob, jakým vláda informuje o reformách. Zejména se to týká otevřenosti komunikace o dopadech reforem a koncepčnosti opatření a provázanosti reformních kroků, o mnoho lépe však není hodnocena ani srozumitelnost informací o reformách, ani zdůvodnění jejich nezbytnosti. Meziroční změna v hodnocení je přitom minimální. Nemění se ani to, že příznivci koaličních stran hodnotí vládní komunikaci lépe (i když nijak skvěle) a stoupenci opozice jí dávají horší známky. Číst dále