Finanční správa a veřejnost

Ve dnech 4. – 15. 1. 2018 STEM provedl pro Generální finanční ředitelství průzkum, který se zaměřil na názory veřejnosti na fungování Finanční správy a zkušenosti s daněmi a finančním úřadem.

Dotázáni byli občané ČR starší 18 let, kteří mají zkušenosti s Finanční správou a v posledních pěti letech měli daňovou povinnost (není to tedy obvyklý reprezentativní výzkum populace ČR, ale jasně definovaný cílový soubor respondentů s předpoklady vyjádřit se k tématu se znalostí a osobní zkušeností). Výzkumu se zúčastnilo 804 osob – plátců daní se zkušeností s FS.

Číst dále

Korupční kauza

Důvěra občanů ve schopnosti orgánů činných v trestním řízení není zvlášť vysoká, vyjadřuje ji 40 % občanů. Výrazně více je těch, kteří důvěřují jmenovitě vrchnímu státnímu zástupci Ivo Ištvanovi (66 %). Kauzu složení mandátů poslanců Šnajdra, Tluchoře a Fuksy a zákulisní jednání o jejich uplatnění v orgánech státních firem, kterou Ištvan odstartoval, považuje za trestně stíhatelnou korupci naprostá většina občanů (81 %), podstatně méně (38 %) je ovšem těch, kteří si myslí, že korupční jednání bude prokázáno a obvinění budou odsouzeni. Rozdílné názory stoupenců stran na jednání protagonistů kauzy svědčí o tom, že hodnocení je výrazně ovlivněno vztahem k bývalé vládní koalici. Číst dále

Otázka vztahu české veřejnosti k Romům

Přibližně dva ze tří občanů vyjadřují odmítavý vztah k romskému etniku (69 %). Tento podíl klesl za poslední rok o 6 procentních bodů. Naprostá většina lidí (81 %) si přitom stále myslí, že pozornost věnovaná právům Romů u nás je dostatečná. V posledním roce však vzrostl podíl občanů, kteří sdílejí názor, že etnickým menšinám by mělo být umožněno žít podle vlastních tradic a zvyků – nyní činí 49 %. Číst dále

Vztah veřejnosti k Romům

Většina české veřejnosti dává najevo negativní vztah k Romům (71 %). Tento podíl se v porovnání s dubnem letošního roku mírně snížil. V otázce vlastních obav z Romů je veřejnost rozdělena do dvou naprosto vyrovnaných táborů (43 % se Romů bojí, 44 % nebojí). Necelá pětina občanů (16 %) vyjadřuje sympatie hnutím či lidem vystupujícím proti romské menšině silou. Naopak dvoutřetinová většina deklaruje odmítavý postoj. Zastoupení tohoto názoru od loňského roku výrazně posílilo. Číst dále

Důležitost krajských voleb

Nejdůležitějšími volbami z pohledu veřejnosti jsou dlouhodobě volby komunální. Lidé však za podobně důležité považují i volby do Poslanecké sněmovny, volby prezidenta republiky a krajské volby. Výrazně méně důležité jsou podle občanů volby do Senátu a do Evropského parlamentu. Jelikož se blíží termín krajských a senátních voleb, stojí za pozornost, že důležitost těchto voleb se podle veřejnosti v posledních dvou letech zvyšuje. Hodnocení důležitosti prezidentských voleb prochází oproti tomu letos jistým váháním Nejdůležitějšími volbami z pohledu veřejnosti jsou dlouhodobě volby komunální. Lidé však za podobně důležité považují i volby do Poslanecké sněmovny, volby prezidenta republiky a krajské volby. Výrazně méně důležité jsou podle občanů volby do Senátu a do Evropského parlamentu. Jelikož se blíží termín krajských a senátních voleb, stojí za pozornost, že důležitost těchto voleb se podle veřejnosti v posledních dvou letech zvyšuje. Hodnocení důležitosti prezidentských voleb prochází oproti tomu letos jistým váháním Číst dále

Vztah veřejnosti k Romům

Tři ze čtyř občanů vyjadřují odmítavý vztah k romskému etniku (75 %). Tento podíl od loňska vzrostl o 7 procentních bodů. Naprostá většina lidí (85 %) si přitom stále myslí, že pozornost věnovaná právům Romů u nás je dostatečná. V posledních dvou letech narůstá i podíl občanů, kteří nesdílejí názor, že etnickým menšinám by mělo být umožněno žít podle vlastních tradic a zvyků – nyní činí 57 %. Číst dále

Informovanost veřejnosti o reformách

Česká veřejnost hodnotí dosti kriticky způsob, jakým vláda informuje o reformách. Zejména se to týká otevřenosti komunikace o dopadech reforem a koncepčnosti opatření a provázanosti reformních kroků, o mnoho lépe však není hodnocena ani srozumitelnost informací o reformách, ani zdůvodnění jejich nezbytnosti. Meziroční změna v hodnocení je přitom minimální. Nemění se ani to, že příznivci koaličních stran hodnotí vládní komunikaci lépe (i když nijak skvěle) a stoupenci opozice jí dávají horší známky. Číst dále