Volit nešli opět především mladí lidé

Ve volbách do Poslanecké sněmovny v letech 1996 a 1998 se potvrdilo, že menší voličskou disciplínou se vyznačují hlavně mladí lidé, osoby s nižším vzděláním a lidé, kteří sami sebe řadí k politickému středu či „kousek napravo od středu“, tedy do pomyslného těžiště politické orientace české společnosti. Na tomto základním schématu se nic podstatného nezměnilo ani v roce 2002, kdy byla volební účast o více než 15 % nižší než v předchozích volbách. Na první pohled se zdá, že se výrazně změnila orientace nevoličů na škále pravice – levice. Tuto změnu (posun v porovnání s lety 1998 a 1996 směrem k levici) je však třeba opět dát do souvislosti s celkovou strukturou populace. Také ta se totiž v letošních volbách nápadně posunula, a to také směrem k levici. Profily hlavních stran na pravolevé škále se přitom prakticky nezměnily, spíše se v předvolební konfrontaci vyostřily, změnil se však poměr sil hlavních stran – sociální demokracie získala ve volbách výraznou převahu nad ODS a také podíl komunistů dosáhl za poslední dva roky svého maxima. Uvidíme, zda jde o přechodný efekt voleb a volební kampaně, anebo o jev trvalejší. Číst dále


K internetu má přístup téměř polovina ekonomicky aktivních občanů

Podle říjnového průzkumu STEM má k internetu přístup 37 % občanů starších 18 let. Jestliže vyloučíme ze souboru respondentů starobní důchodce, zjistíme, že doma nebo v zaměstnání se může na internet napojit skoro polovina ekonomicky aktivních obyvatel (47 %). Podíl lidí, kteří mají přístup k internetu, se mění výrazně v závislosti na jejich věku a sociálním postavení. Internet může využívat naprostá většina podnikatelů (86 %) a studentů (81 %), naproti tomu jen mizivá část důchodců (6 %). Jednoznačná je také souvislost mezi možností napojit se na internet a společenským postavením člověka. Z lidí, kteří se zařazují k horní nebo vyšší střední společenské vrstvě, má přístup k internetu skoro 70 %, kdežto z občanů, kteří o sobě tvrdí, že jsou v zásadě chudí, pouze 6 %. Podle říjnového průzkumu STEM má k internetu přístup 37 % občanů starších 18 let. Jestliže vyloučíme ze souboru respondentů starobní důchodce, zjistíme, že doma nebo v zaměstnání se může na internet napojit skoro polovina ekonomicky aktivních obyvatel (47 %). Podíl lidí, kteří mají přístup k internetu, se mění výrazně v závislosti na jejich věku a sociálním postavení. Internet může využívat naprostá většina podnikatelů (86 %) a studentů (81 %), naproti tomu jen mizivá část důchodců (6 %). Jednoznačná je také souvislost mezi možností napojit se na internet a společenským postavením člověka. Z lidí, kteří se zařazují k horní nebo vyšší střední společenské vrstvě, má přístup k internetu skoro 70 %, kdežto z občanů, kteří o sobě tvrdí, že jsou v zásadě chudí, pouze 6 %. Podle říjnového průzkumu STEM má k internetu přístup 37 % občanů starších 18 let. Jestliže vyloučíme ze souboru respondentů starobní důchodce, zjistíme, že doma nebo v zaměstnání se může na internet napojit skoro polovina ekonomicky aktivních obyvatel (47 %). Podíl lidí, kteří mají přístup k internetu, se mění výrazně v závislosti na jejich věku a sociálním postavení. Internet může využívat naprostá většina podnikatelů (86 %) a studentů (81 %), naproti tomu jen mizivá část důchodců (6 %). Jednoznačná je také souvislost mezi možností napojit se na internet a společenským postavením člověka. Z lidí, kteří se zařazují k horní nebo vyšší střední společenské vrstvě, má přístup k internetu skoro 70 %, kdežto z občanů, kteří o sobě tvrdí, že jsou v zásadě chudí, pouze 6 %. Číst dále


Sociodemografické profily stoupenců politických stran

Jaké sociodemografické charakteristiky jsou typické pro hlavní politické strany? Příznivci ODS se vyznačují nejvyšší úrovní vzdělání a nejvyšším materiálním statusem, jsou to často podnikatelé a živnostníci. Stranu podporují spíše mladší lidé a obyvatelé Prahy. US nachází těžiště své podpory mezi lidmi mladšími 30 let. Vyšší míru podpory získává mezi obyvateli Prahy. Mezi příznivce častěji patří muži, lidé s vyšším vzděláním, studenti a zaměstnanci, mezi nimž je nadprůměrný podíl odborných pracovníků. KDU-ČSL je stranou žen. Dále se strana opírá o stoupence z obcí do 5 tisíc obyvatel a obyvatele jižní a severní Moravy. K sympatizantům častěji patří lidé starší, s nižším vzděláním. Čtyřkoalice nemá zcela jednoznačný vzdělanostní a socioprofesní profil. Častěji ji podporují lidé vzdělanější, mladší, obyvatelé Prahy. Z hlediska majetkového zázemí je mírně nadprůměrná. V řadách stoupenců ČSSD je vysoký podíl lidí s výučním listem, častěji zastoupeni dělníci. KSČM je „stranou důchodů“. Základ její podpory tvoří lidé starší 60 let, lidé se základním vzděláním nebo vyučení, se socioprofesním statusem „důchodce“, s nižším finančním zajištěním domácnosti. Nadprůměrně jsou mezi stoupenci této strany zastoupeni obyvatelé severních Čech. Číst dále


KDU-ČSL zůstává jedinou výrazně ženskou stranou

O jediné z parlamentních stran, o KDU-ČSL, lze říci, že je výrazně „ženskou“ stranou. Ženy tvoří zhruba dvě třetiny stoupenců KDU-ČSL. U ostatních stran je podíl mužských a ženských příznivců vcelku vyrovnaný. Typická „mužská“ strana v parlamentu po propadu republikánů zastoupena není. Věkově nejmladší stoupence má Unie svobody a jí se velmi blíží skupina lidí, kteří jako volenou stranu spontánně jmenují čtyřkoalici. Rovnoměrněji se o celou věkovou skupinu do 45 let (a vlastně až do 60 let) opírá ODS, věkové profily stoupenců vládní ČSSD a KDU-ČSL se blíží populaci. Nejstarší voličskou základnu má jednoznačně KSČM, která dominuje ve věkové skupině nad 60 let (z této skupiny by zhruba třetina lidí volila komunisty). Číst dále


Životní minimum: kde vidíme hranici chudoby ?

Životní minimum je společensky uznávanou minimální příjmovou kategorií, vymezení hranice chudoby je společensko-politickou konvencí. Otázkou tedy je, zda konstrukce životního minima odpovídá stavu společnosti v daném historickém období. Podstatným zdrojem poznatků jsou vedle statistických dat i „subjektivní“ poznatky z reprezentativních šetření domácností. STEM položil občanům otázku, která zjišťuje hranici chudoby domácností. Uváděné částky jsou velmi rozmanité, průměr – 10890 korun – se však výtečně shoduje s oficiální mírou životního minima pro daný typ rodiny (10830 korun). Na odhadu hranice chudoby se shodují velmi dobře i různé sociodemografické skupiny lidí, což znamená, že hranice chudoby je obecně přijímanou normativní představou a že její odhad je v české veřejnosti velmi realistický. V textu jsou dále obsaženy hodnoty „hranice chudoby“ v porovnání s oficiálně stanovenými dávkami životního minima u různých typů domácností.Životní minimum je společensky uznávanou minimální příjmovou kategorií, vymezení hranice chudoby je společensko-politickou konvencí. Otázkou tedy je, zda konstrukce životního minima odpovídá stavu společnosti v daném historickém období. Podstatným zdrojem poznatků jsou vedle statistických dat i „subjektivní“ poznatky z reprezentativních šetření domácností. STEM položil občanům otázku, která zjišťuje hranici chudoby domácností. Uváděné částky jsou velmi rozmanité, průměr – 10890 korun – se však výtečně shoduje s oficiální mírou životního minima pro daný typ rodiny (10830 korun). Na odhadu hranice chudoby se shodují velmi dobře i různé sociodemografické skupiny lidí, což znamená, že hranice chudoby je obecně přijímanou normativní představou a že její odhad je v české veřejnosti velmi realistický. V textu jsou dále obsaženy hodnoty „hranice chudoby“ v porovnání s oficiálně stanovenými dávkami životního minima u různých typů domácností. Číst dále