Důvěryhodnost nejvyšších ústavních činitelů ČR

Mezi ústavními činiteli má nejvyšší podíl důvěřujících předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský: 52 % (v minulosti byla míra jeho důvěryhodnosti ještě vyšší). Jen mírně nižší je důvěryhodnost prezidenta Miloše Zemana a premiéra Andreje Babiše (oba shodně 50 %). Míra důvěry v předsedy komor Parlamentu ČR je již pod 50% hranicí: předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi důvěřují více než dvě pětiny občanů (44 %), předsedovi Poslanecké sněmovny Radku Vondráčkovi necelé dvě pětiny (39 %).

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 11. až 25. října 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1002 respondentů. Na výzkumu pracovalo 225 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

V říjnovém průzkumu STEM zjišťoval důvěryhodnost nejvyšších ústavních činitelů u české veřejnosti.

Polovina veřejnosti (50 %) má důvěru v prezidenta Miloše Zemana a premiéra Andreje Babiše.
O dva procentní body je vyšší míra důvěryhodnosti předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského (52 %). Míra důvěry v předsedu Senátu Jaroslava Kuberu je nižší (44 %), stejně jako důvěra v předsedu Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka (39 %).

Pramen: STEM, Trendy 10/2019, 1002 respondentů

Podívejme se nyní na důvěryhodnost nejvyšších ústavních činitelů z dlouhodobé perspektivy.

Pavel Rychetský je ve funkci předsedy Ústavního soudu od srpna 2003. V prvním průzkumu po nástupu Pavla Rychetského do funkce mu důvěřovaly téměř dvě třetiny veřejnosti. I když se následně podíl důvěřujících poněkud snížil, stále se stabilně držel nad 50% hranicí. V prosinci 2017 měly důvěru v Pavla Rychetského opět dvě třetiny občanů. Aktuální výzkum (realizovaný téměř po dvou letech) ukazuje pokles míry důvěryhodnosti předsedy Ústavního soudu. Je otázkou, jakou roli v tomto vývoji sehrála nedávná kritická vyjádření Pavla Rychetského k domácí politice, především k prezidentu Miloši Zemanovi.

Pramen: STEM, Trendy 2003-2019

Vývoj důvěry veřejnosti v prezidenta Miloše Zemana sleduje STEM od jeho zvolení. Těsně po prezidentských volbách měl budoucí prezident Miloš Zeman důvěru mírně nadpoloviční většiny veřejnosti. Průzkum v lednu 2014 zjistil významné snížení podílu lidí, kteří prezidentu Zemanovi důvěřují (o 15 procentních bodů), šlo o odraz výsledků předčasných voleb do Poslanecké sněmovny a následujícího vývoje. Důvěryhodnost prezidenta Miloše Zemana pak dále procházela dalšími výkyvy (s růstem v říjnu 2014 a propadem v lednu 2015). Od ledna 2017 byla ovšem poměrně stabilní. V druhém funkčním období je důvěryhodnost prezidenta Miloše Zemana poněkud nižší, ovšem celkem stabilní na úrovni 50 %.

Pramen: STEM, Trendy 2013-2019

V premiéra Andreje Babiše má celkem stabilně důvěru necelá polovina české veřejnosti. Aktuální výzkum ukázal zvýšení podílu důvěřujících o 4 procentní body.

Pramen: STEM, Trendy 2018-2019

Jaroslav Kubera je předsedou Senátu od listopadu 2018. Aktuální (a poprvé zjišťovaná) míra jeho důvěryhodnosti (44 %) je vyšší než míra důvěryhodnosti jeho předchůdce ve funkci Milana Štěcha, kterému v říjnu 2018 důvěřovalo 37 % dotázaných.

Důvěryhodnost předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka se v čase nijak výrazně nemění. Na začátku jeho působení v této funkci mu důvěřovalo 43 %.

Pramen: STEM, Trendy 2017-2019


Důvěra v nejvyšší ústavní instituce a činitele

Poslanecké sněmovně věřila na počátku června necelá pětina lidí. Je to méně než Senátu a nejméně od roku 1994, kdy STEM důvěru v dolní komoru parlamentu sleduje. Na své minimum se propadla i důvěra ve vládu Petra Nečase, věří jí 16 % lidí. Šéfové sněmovny (Miroslava Němcová) i vlády (Petr Nečas) mají důvěru zřetelně vyšší než „jejich“ instituce (věří jim 41 % resp. 29 % lidí). Nejdůvěryhodnějším ústavním činitelem je předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský (důvěřuje mu 59 % populace). Prezidentu Václavu Klausovi důvěřovalo počátkem června 55 % občanů. Číst dále


Důvěra v nejvyšší ústavní instituce a jejich čelné představitele

Důvěřují Češi víc vysokým ústavním institucím, anebo jejich předsedům? Ve většině případů jsou důvěryhodnější předsedové. V případě parlamentních komor je to dáno rozprostřením mandátů mezi celé politické spektrum, v případě vlády je zpravidla v čele osobnost převyšující „vládní průměr“. V jiné pozici je hlava dosud poměrně vysoce respektovaného Ústavního soudu, kde předseda je „jedním z patnácti rovných“. Číst dále


Důvěra v nejvyšší ústavní činitele

Premiéru Fischerovi důvěřuje 79 % občanů. Důvěra v prezidenta republiky Václava Klause se po výkyvu v polovině letošního roku vrátila na šedesátiprocentní úroveň (61 %). Většina občanů má důvěru k předsedovi ústavního soudu Pavlu Rychetskému (55 %), méně než polovina občanů důvěřuje předsedům obou komor parlamentu, Přemyslu Sobotkovi (42 %) a Miloslavu Vlčkovi (41 %). Jejich důvěryhodnost u české veřejnosti je poměrně stabilní. Číst dále


Důvěra v nejvyšší ústavní činitele ČR

Prezident Václav Klaus je nadále nejdůvěryhodnějším ústavním činitelem státu, důvěra v něj se vrátila k úrovni 70 %. Vysoká a stabilní je i důvěra občanů v předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského (60 %). Dvě pětiny občanů důvěřují předsedům obou komor parlamentu, Přemyslu Sobotkovi a Miloslavu Vlčkovi, a jen zhruba čtvrtina lidí důvěřuje premiérovi Mirku Topolánkovi. Číst dále


Důvěra v nejvyšší ústavní činitele

Z pěti aktuálně sledovaných ústavních činitelů – prezidenta republiky, premiéra, předsedy PSP ČR, předsedy Senátu a předsedy Ústavního soudu – důvěřují naši občané nejvíce prezidentu Klausovi a předsedovi Ústavního soudu Rychetskému. Důvěra v nejvyšší ústavní představitele se výrazně liší především mezi stoupenci různých politických stran. Číst dále


Důvěra v ústavní instituce

Prezident republiky se těší vyšší důvěře občanů než obě komory Parlamentu. Poslanecké sněmovně důvěřuje mírně více lidí než senátu. Důvěryhodnost nejvyšších ústavních institucí je poměrně stabilní. Vyšší důvěru těmto institucím vyslovují stoupenci pravice, především příznivci ODS, lidé spokojení se současnou politickou situací, občané s vyšší úrovní vzdělání a lidé s dobrým materiálním zázemím. Číst dále