Česká veřejnost má stále strach z uprchlíků

Většina veřejnosti (71 %) má strach z uprchlíků, kteří by se usadili v ČR. Ještě vyšší (86 %) je míra strachu z rozšíření islámu v souvislosti s příchodem migrantů. Zjištěné postoje české veřejnosti se neliší významně od názorů v době akutní uprchlické krize. Data však ukazují, že je oproti roku 2016 poněkud více těch, kteří vidí za poslední rok v situaci s uprchlíky zlepšení. Dvoutřetinová většina respondentů (67 %) považuje vládní politiku vůči uprchlíkům za správnou, ovšem „jen“ polovina (52 %) uvádí, že ji považuje za srozumitelnou.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 9. až 24. října 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1011 respondentů.
Na výzkumu pracovalo 224 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

V říjnovém průzkumu se STEM zaměřil na postoje českých občanů k uprchlíkům a na hodnocení politiky české vlády vůči migrantům.

Strach z uprchlíků dnes mají více než dvě třetiny obyvatel (71 %). Větší ohrožení však lidé spojují s rozšířením islámu v naší zemi. Obává se ho více než osmdesát procent českých občanů (86 %).

Postoje české veřejnosti k uprchlíkům

Pramen: STEM, Trendy 2018/10, 1011 respondentů

Srovnáme-li výsledky současného průzkumu s výzkumem STEM ze září 2015, kdy v Evropě vrcholila migrační krize, nevidíme výraznější změnu. Naznačuje to, že obavy z uprchlíků i obecněji z migrace ze Středního Východu nevyplývají z naléhavosti situace a hlubší zkušenosti, ale mají spíše emotivní charakter, zračí strach z neznámého, potenciálního rizika.

Strach z uprchlíků i strach z rozšíření islámu podle očekávání souvisí s věkem a s úrovní vzdělání: větší strach mají lidé starší 60 let (70 % má strach z uprchlíků, 90 % má strach z islámu) a lidé s nižším vzděláním. Rozdíly jsou zřetelné, nejsou však zásadní. Zvláště strach z rozšíření islámu je na vysoké úrovni napříč různými skupinami naší společnosti.

Srovnání strachu z uprchlíků a z islámu podle vzdělání
(součet podílů „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2018/10, 1011 respondentů

Obavy z uprchlíků jsou podobné jako v roce 2015, přesto mezi lidmi oproti podzimu 2016 posílil pocit, že se situace s uprchlíky v Evropě zlepšuje. Stále však má tento názor menšinové zastoupení (31 %).

Pramen: STEM, Trendy 2016/9 a 2018/10

Z hodnocení politiky české vlády vůči uprchlíkům vyplývá, že dvoutřetinová většina občanů (67 %) ji považuje za správnou. V roce 2015 nebyl názor veřejnosti tak jednoznačný. Ovšem je třeba dodat, že stále téměř polovině občanů není politika vlády vůči uprchlíkům srozumitelná (v letech 2015 a 2016 byl tento podíl ještě významně vyšší).

Pramen: STEM, Trendy 2015/9 a 2018/10

Pramen: STEM, Trendy 2015-2018

Jak spolu souvisí správnost a srozumitelnost vládní politiky vůči migrantům? Prokřížíme-li obě charakteristiky, dostaneme jednoduchou typologii: ukazuje, že podíl lidí, kteří vládě v řešení uprchlické krize rozumí a její postup pokládají za správný, převažuje nad lidmi s názorem opačným. Situace je odlišná od podzimu 2015, kdy spíše dominovali ti, kteří vládnímu postupu nerozuměli a neschvalovali ho.

Pramen: STEM, Trendy 2015/9 a 2018/10

Je zajímavé, že ocenění vládní politiky vůči uprchlíkům nezávisí významně na úrovni vzdělání, je ale rozdílné v různých věkových skupinách (18-29 let: 56 % pozitivních hodnocení, 30-44 let: 68 %, 45-59 let: 64 %, 60 a více let: 73 %). Přístup vlády k migrantské otázce považují většinou za správný nejen stoupenci vládních stran, ale také příznivci ODS, KSČM, Pirátů, KDU-ČSL, v nižší míře také STAN. Pouze mezi sympatizanty SPD mírně převažuje kritika vlády. Srozumitelnost vládní politiky vůči uprchlíkům oceňují především stoupenci hnutí ANO. V ostatních voličských skupinách již názor není tak jednoznačný.

Hodnocení vládní politiky vůči uprchlíkům podle politických sympatií

(údaje jsou pouze orientační, uveden součet podílů „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2018/10, 1011 respondentů

Hodnocení vlády je jedna věc. Zajímavé je také zjistit, jak dalece aktivní jsou sami dotázaní. Výsledek je zcela jasný a vypovídá o setrvale odtažitém osobním postoji k uprchlíkům. Ochotu k pomoci uprchlíkům vyjadřuje v říjnovém průzkumu necelá čtvrtina občanů (23 %). Tento podíl je podobný jako v letech 2015 a 2016. Mírně vyšší je ochota pomoci uprchlíkům mezi lidmi s vysokoškolským vzděláním (34 %) a lidmi dobře finančně zajištěnými (35 %), dále také mezi těmi, kteří z uprchlíků nemají strach (41 %).

Pramen: STEM, Trendy 2015-2018

Zamyslíme-li se nad uvedenými daty, vyvstává otazník, do jaké míry je mínění veřejnosti schopno odlišit mezi uprchlíkem a ekonomickým migrantem. Má důvěru v odpovědné posouzení uprchlického statutu od domácích a mezinárodních institucí? Proč zrovna naši občané vyjadřují velmi nízkou solidaritu s uprchlíky v mezinárodním srovnání? Lze tuto oblast projasnit a vysvětlit bezpečnostní rizika? Existují příklady dobré praxe a zvládnutí složitého migračního problému? To jsou jen některé otázky, na které by bylo dobré hledat odpovědi.

 


Názory veřejnosti na případné usídlení rodin uprchlíků v jejich obci či městě

V názoru na to, zda by usazení dvou nebo tří rodin uprchlíků z ciziny způsobilo vážné problémy v obci či městě, kde by natrvalo bydleli, je česká veřejnost rozdělena: zhruba polovina (49 %) si myslí, že by to vážné problémy přineslo, polovina (51 %) naopak takové problémy nepředpokládá. Tyto názory jsou úzce propojeny s velikostí místa bydliště dotázaných, se zvyšujícím se počtem obyvatel se snižuje podíl těch, kteří od příchodu rodin uprchlíků očekávají vážné problémy. Třípětinová většina českých občanů (61 %) považuje za lepší, aby se v případě hypotetického trvalého usídlení uprchlických rodin jejich členové snažili co nejvíce sblížit s místními obyvateli a přizpůsobili se jim.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 4. až 13. května 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1292 respondentů.

STEM se již několikrát ve svých výzkumech zabýval tématem uprchlíků a názory české veřejnosti na migrantskou krizi v Evropě. V květnovém průzkumu se STEM zaměřil na jiný úhel pohledu na uprchlíky. Pokusili jsme se téma zprostředkované sdělovacími prostředky převést na rovinu bližší každodennímu životu, tedy do běžného sousedství.

Z odpovědí na první otázku průzkumu vyplývá, že veřejnost je názorově rozdělena, zhruba polovina občanů (49 %) by měla vážné problémy s tím, kdyby se v jejich obci či městě natrvalo usadily dvě nebo tři rodiny uprchlíků, polovina (51 %) by s tím naopak vážný problém neměla.

Pramen: STEM, Trendy 2016/5, 1292 respondentů

Vyšší podíl těch, kteří by s uprchlíky v sousedství měli vážný problém, je mezi lidmi s nižším vzděláním, dělníky a úředníky, lidmi z domácností hůře finančně zajištěných. Podle očekávání je tento podíl vyšší také mezi lidmi z menších obcí, ve kterých by šlo o reálné „sousedství“ s větším potenciálním vlivem na život obce v porovnání s městy či velkoměsty.

Pramen: STEM, Trendy 2016/5, 1292 respondentů

Pramen: STEM, Trendy 2016/5, 1292 respondentů

Z možných přístupů rodin uprchlíků k životu v obci nebo městě České republiky by třípětinové většině občanů (61 %) více vyhovovalo, kdyby se noví obyvatelé snažili co nejvíce asimilovat.

Pramen: STEM, Trendy 2016/5, 1292 respondentů

Na tento názor má opět výrazný vliv úroveň vzdělání. Mezi lidmi s nižším vzděláním je významně vyšší podíl těch, kteří by přivítali, kdyby se uprchlíci uzavřeli do svých rodin a drželi se stranou. Vliv velikosti místa bydliště není v této otázce jednoznačný, nejvyšší podíl těch, kterým by vyhovovala asimilace uprchlíků, je mezi obyvateli měst nad 90 tisíc (71 %). Ovšem jen mírně nižší je mezi obyvateli měst od 20 do 90 tisíc (63 %), ale také mezi obyvateli nejmenších obcí do tisíce obyvatel (60 %).

Pramen: STEM, Trendy 2016/5, 1292 respondentů

Pramen: STEM, Trendy 2016/5, 1292 respondentů

Mezi lidmi, kteří se neobávají vzniku vážných problémů po usídlení uprchlíků, jednoznačně převažují ti, kteří preferují sblížení s místními lidmi a asimilaci uprchlíků. Mezi občany, kteří problémy předpokládají, není názor jednoznačný, mírnou většinu má názor, že uprchlíci by se měli spíše držet zpátky a žít ve svých rodinách.

Pramen: STEM, Trendy 2016/5, 1292 respondentů