RUSKÁ AGRESE PROTI UKRAJINĚ: analýza nálad české veřejnosti

Následující shrnutí analýz neziskového ústavu STEM se soustředí na srovnání nálad české společnosti ve vztahu k ruské invazi na Ukrajinu ve vývoji od konce března po polovinu června. Ukazuje tak posuny nálad za posledních deset týdnů zachycené ve třech výzkumných vlnách.

Z aktuálních dat je zřejmé, že ochota české veřejnosti pomáhat uprchlíkům z Ukrajiny na úkor vlastní situace oslabuje, což souvisí s posilováním obav o vývoj ekonomické situace. Stabilní však zůstává důraz na zapojení Západu do řešení ruské agrese a odmítání proruského narativu o důvodech invaze na Ukrajinu.

Číst dále

Ruská agrese proti Ukrajině: analýza nálad české veřejnosti

Následující analýza ústavu STEM se soustředí na klíčové důsledky ruské agrese na Ukrajině a jejich vnímání českou veřejností. Konflikt na Ukrajině přinesl zásadní změny v českém veřejném mínění, které se vztahují jak k postavení Ukrajiny a Ruska na mezinárodní scéně, tak k vnitřní dynamice spolupráce v rámci EU. Naléhavé otázky vyvolává situace lidí prchajících před válkou, kterých Česká republika přijala bezmála 300 tisíc. V neposlední řadě má konflikt významné dopady na oblast celosvětové energetiky a zdůrazňuje další, často dlouhodobé systémové problémy České republiky, jako je zdražování nebo obavy obyvatel o životní úroveň. Válka na Ukrajině také způsobila významné pohyby a změny na české dezinformační scéně.

Číst dále

Česká veřejnost má stále strach z uprchlíků

Většina veřejnosti (71 %) má strach z uprchlíků, kteří by se usadili v ČR. Ještě vyšší (86 %) je míra strachu z rozšíření islámu v souvislosti s příchodem migrantů. Zjištěné postoje české veřejnosti se neliší významně od názorů v době akutní uprchlické krize. Data však ukazují, že je oproti roku 2016 poněkud více těch, kteří vidí za poslední rok v situaci s uprchlíky zlepšení. Dvoutřetinová většina respondentů (67 %) považuje vládní politiku vůči uprchlíkům za správnou, ovšem „jen“ polovina (52 %) uvádí, že ji považuje za srozumitelnou.

Číst dále

Názory veřejnosti na případné usídlení rodin uprchlíků v jejich obci či městě

V názoru na to, zda by usazení dvou nebo tří rodin uprchlíků z ciziny způsobilo vážné problémy v obci či městě, kde by natrvalo bydleli, je česká veřejnost rozdělena: zhruba polovina (49 %) si myslí, že by to vážné problémy přineslo, polovina (51 %) naopak takové problémy nepředpokládá. Tyto názory jsou úzce propojeny s velikostí místa bydliště dotázaných, se zvyšujícím se počtem obyvatel se snižuje podíl těch, kteří od příchodu rodin uprchlíků očekávají vážné problémy. Třípětinová většina českých občanů (61 %) považuje za lepší, aby se v případě hypotetického trvalého usídlení uprchlických rodin jejich členové snažili co nejvíce sblížit s místními obyvateli a přizpůsobili se jim.

Číst dále

Ochota udělovat azyl uprchlíkům se v české veřejnosti snížila, přesto by stále většina lidí dala azyl uprchlíkům ze zemí, kde se válčí

Dvoutřetinová většina občanů ČR (65 %) souhlasí s tím, aby naše země poskytovala azyl uprchlíkům ze zemí, kde probíhá válečný konflikt. Zhruba polovina veřejnosti (52 %) souhlasí s udělením azylu kvůli pronásledování z politických důvodů. Menšina občanů považuje za dostatečný důvod pronásledování z náboženských (43 %) nebo národnostních důvodů (42 %). Pouze čtvrtina populace (24 %) souhlasí s udělením azylu kvůli velmi špatné hospodářské situaci v zemi. Oproti výzkumu z roku 2005 se míra souhlasu s udělováním azylu ze zkoumaných důvodů ve všech případech výrazně snížila.

Číst dále

Politika vůči uprchlíkům

Nejčastější postoj naší veřejnosti k vládní politice kolem uprchlíků je možné shrnout následovně: „Politice naší vlády v tomto ohledu moc nerozumím, ale spíše s ní souhlasím. Kolem sebe slyším spíše kritiku vlády než její ocenění. U nás se lidé nemusí moc přetvařovat, a tak otevřeně říkám, že já sám bych uprchlíkům určitě nepomohl.“ Číst dále


STRACH Z UPRCHLÍKŮ – ODKUD SE VZAL A S ČÍM SOUVISÍ

Strach z uprchlíků je u nás veliký a prochází napříč celou společností. Bylo by ale velkou chybou vidět strach z uprchlíků izolovaně. Jde totiž především o strach z rozšíření islámu u nás, o strach z jeho fundamentalistického vyhrocení a propojení s terorismem a organizovaným zločinem. Dnes iracionální, emotivně zakotvený, nestrukturovaný strach z celého souboru těchto rizik oslabuje naše zakotvení v Evropské unii a zpochybňuje také výsledky polistopadového vývoje. Číst dále


Ekonomická a politická činnost uprchlíků vyvolává pochybnosti a nelibost

Skutečnost, že by děti uprchlíků, kteří by se natrvalo usídlili v obci, navštěvovaly školu, je přijímána jako samozřejmost. Alespoň 80 % lidí by přijalo bez problémů i to, že by se uprchlíci podíleli na společenském životě a že by v obci nebo v jejím blízkém okolí našli zaměstnání. Naproti tomu skoro 40 % občanů má výhrady k tomu, že by noví osídlenci začali podnikat a zaměstnávali by „domácí“, a polovina lidí má výhrady k zapojení imigrantů do politického života. Lidem ve vesnici by na životě uprchlíků mohla nejvíce vadit „kulturní odlišnost“ přistěhovalců, dále pak kriminalita a rušivé chování. Skutečnost, že by děti uprchlíků, kteří by se natrvalo usídlili v obci, navštěvovaly školu, je přijímána jako samozřejmost. Alespoň 80 % lidí by přijalo bez problémů i to, že by se uprchlíci podíleli na společenském životě a že by v obci nebo v jejím blízkém okolí našli zaměstnání. Naproti tomu skoro 40 % občanů má výhrady k tomu, že by noví osídlenci začali podnikat a zaměstnávali by „domácí“, a polovina lidí má výhrady k zapojení imigrantů do politického života. Lidem ve vesnici by na životě uprchlíků mohla nejvíce vadit „kulturní odlišnost“ přistěhovalců, dále pak kriminalita a rušivé chování. Skutečnost, že by děti uprchlíků, kteří by se natrvalo usídlili v obci, navštěvovaly školu, je přijímána jako samozřejmost. Alespoň 80 % lidí by přijalo bez problémů i to, že by se uprchlíci podíleli na společenském životě a že by v obci nebo v jejím blízkém okolí našli zaměstnání. Naproti tomu skoro 40 % občanů má výhrady k tomu, že by noví osídlenci začali podnikat a zaměstnávali by „domácí“, a polovina lidí má výhrady k zapojení imigrantů do politického života. Lidem ve vesnici by na životě uprchlíků mohla nejvíce vadit „kulturní odlišnost“ přistěhovalců, dále pak kriminalita a rušivé chování. Číst dále


Podle dvou třetin občanů by se uprchlíci měli snažit o sblížení s místními lidmi

Necelých 30 % lidí si myslí, že trvalé usídlení dvou či tří rodin uprchlíků v obci by způsobilo v ní vážné problémy. Nejsilněji se ozývají obavy z malých vsí. Poněkud výraznější obavy projevují lidé s nižším vzděláním a zejména občané levicové politické orientace, věk naproti tomu nehraje v míře obav z usídlení uprchlických rodin významnější roli. Obavy z usídlení uprchlických rodin souvisejí také s tím, co si lidé myslí o chování nových osídlenců. Dvě třetiny české populace vidí správný přístup uprchlíků v tom, že se budou snažit co nejvíce o sblížení s místními obyvateli, třetina by preferovala, kdyby se uprchlíci drželi zpátky, odděleně, kdyby se „nepletli se do života obce“. Číst dále