Česká veřejnost má stále strach z uprchlíků

Většina veřejnosti (71 %) má strach z uprchlíků, kteří by se usadili v ČR. Ještě vyšší (86 %) je míra strachu z rozšíření islámu v souvislosti s příchodem migrantů. Zjištěné postoje české veřejnosti se neliší významně od názorů v době akutní uprchlické krize. Data však ukazují, že je oproti roku 2016 poněkud více těch, kteří vidí za poslední rok v situaci s uprchlíky zlepšení. Dvoutřetinová většina respondentů (67 %) považuje vládní politiku vůči uprchlíkům za správnou, ovšem „jen“ polovina (52 %) uvádí, že ji považuje za srozumitelnou.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 9. až 24. října 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1011 respondentů.
Na výzkumu pracovalo 224 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

V říjnovém průzkumu se STEM zaměřil na postoje českých občanů k uprchlíkům a na hodnocení politiky české vlády vůči migrantům.

Strach z uprchlíků dnes mají více než dvě třetiny obyvatel (71 %). Větší ohrožení však lidé spojují s rozšířením islámu v naší zemi. Obává se ho více než osmdesát procent českých občanů (86 %).

Postoje české veřejnosti k uprchlíkům

Pramen: STEM, Trendy 2018/10, 1011 respondentů

Srovnáme-li výsledky současného průzkumu s výzkumem STEM ze září 2015, kdy v Evropě vrcholila migrační krize, nevidíme výraznější změnu. Naznačuje to, že obavy z uprchlíků i obecněji z migrace ze Středního Východu nevyplývají z naléhavosti situace a hlubší zkušenosti, ale mají spíše emotivní charakter, zračí strach z neznámého, potenciálního rizika.

Strach z uprchlíků i strach z rozšíření islámu podle očekávání souvisí s věkem a s úrovní vzdělání: větší strach mají lidé starší 60 let (70 % má strach z uprchlíků, 90 % má strach z islámu) a lidé s nižším vzděláním. Rozdíly jsou zřetelné, nejsou však zásadní. Zvláště strach z rozšíření islámu je na vysoké úrovni napříč různými skupinami naší společnosti.

Srovnání strachu z uprchlíků a z islámu podle vzdělání
(součet podílů „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2018/10, 1011 respondentů

Obavy z uprchlíků jsou podobné jako v roce 2015, přesto mezi lidmi oproti podzimu 2016 posílil pocit, že se situace s uprchlíky v Evropě zlepšuje. Stále však má tento názor menšinové zastoupení (31 %).

Pramen: STEM, Trendy 2016/9 a 2018/10

Z hodnocení politiky české vlády vůči uprchlíkům vyplývá, že dvoutřetinová většina občanů (67 %) ji považuje za správnou. V roce 2015 nebyl názor veřejnosti tak jednoznačný. Ovšem je třeba dodat, že stále téměř polovině občanů není politika vlády vůči uprchlíkům srozumitelná (v letech 2015 a 2016 byl tento podíl ještě významně vyšší).

Pramen: STEM, Trendy 2015/9 a 2018/10

Pramen: STEM, Trendy 2015-2018

Jak spolu souvisí správnost a srozumitelnost vládní politiky vůči migrantům? Prokřížíme-li obě charakteristiky, dostaneme jednoduchou typologii: ukazuje, že podíl lidí, kteří vládě v řešení uprchlické krize rozumí a její postup pokládají za správný, převažuje nad lidmi s názorem opačným. Situace je odlišná od podzimu 2015, kdy spíše dominovali ti, kteří vládnímu postupu nerozuměli a neschvalovali ho.

Pramen: STEM, Trendy 2015/9 a 2018/10

Je zajímavé, že ocenění vládní politiky vůči uprchlíkům nezávisí významně na úrovni vzdělání, je ale rozdílné v různých věkových skupinách (18-29 let: 56 % pozitivních hodnocení, 30-44 let: 68 %, 45-59 let: 64 %, 60 a více let: 73 %). Přístup vlády k migrantské otázce považují většinou za správný nejen stoupenci vládních stran, ale také příznivci ODS, KSČM, Pirátů, KDU-ČSL, v nižší míře také STAN. Pouze mezi sympatizanty SPD mírně převažuje kritika vlády. Srozumitelnost vládní politiky vůči uprchlíkům oceňují především stoupenci hnutí ANO. V ostatních voličských skupinách již názor není tak jednoznačný.

Hodnocení vládní politiky vůči uprchlíkům podle politických sympatií

(údaje jsou pouze orientační, uveden součet podílů „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2018/10, 1011 respondentů

Hodnocení vlády je jedna věc. Zajímavé je také zjistit, jak dalece aktivní jsou sami dotázaní. Výsledek je zcela jasný a vypovídá o setrvale odtažitém osobním postoji k uprchlíkům. Ochotu k pomoci uprchlíkům vyjadřuje v říjnovém průzkumu necelá čtvrtina občanů (23 %). Tento podíl je podobný jako v letech 2015 a 2016. Mírně vyšší je ochota pomoci uprchlíkům mezi lidmi s vysokoškolským vzděláním (34 %) a lidmi dobře finančně zajištěnými (35 %), dále také mezi těmi, kteří z uprchlíků nemají strach (41 %).

Pramen: STEM, Trendy 2015-2018

Zamyslíme-li se nad uvedenými daty, vyvstává otazník, do jaké míry je mínění veřejnosti schopno odlišit mezi uprchlíkem a ekonomickým migrantem. Má důvěru v odpovědné posouzení uprchlického statutu od domácích a mezinárodních institucí? Proč zrovna naši občané vyjadřují velmi nízkou solidaritu s uprchlíky v mezinárodním srovnání? Lze tuto oblast projasnit a vysvětlit bezpečnostní rizika? Existují příklady dobré praxe a zvládnutí složitého migračního problému? To jsou jen některé otázky, na které by bylo dobré hledat odpovědi.

 


Co považuje česká veřejnost za nebezpečí pro naši zemi?

Hlavními ohroženími pro naši zemi jsou podle názorů české veřejnosti islámský fundamentalismus, mezinárodní organizovaný zločin, terorismus a příliv uprchlíků. Oproti roku 2015 se oslabil pocit ohrožení vývojem situace na Blízkém východě.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na kvótně reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 19. až 29. dubna 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky průzkumu odpověděl soubor 1046 respondentů. Na výzkumu pracovalo 246 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

V dubnovém průzkumu STEM dotázaní občané hodnotili jedenáct vybraných nebezpečí, která by mohla ohrozit naši zemi. Svůj pocit ohrožení lidé vyjadřovali na devítibodové škále, kde jednička znamenala „žádné nebezpečí“ a devítka „velmi velké nebezpečí“. Výsledky můžeme porovnat s průzkumy v letech 2015 a 2011.

Pro nejvíce občanů je velkým nebezpečím islámský fundamentalismus. Maximální hodnotu na devítibodové škále mu přisoudila více než polovina občanů (53 %). Celkem jej za velké nebezpečí (odpovědi 7, 8, 9) považuje 81 % občanů. Tento podíl je mírně nižší než v roce 2015 (pouze však o 4 procentní body).

Dále jasná většina lidí považuje za vážné ohrožení pro naši zemi mezinárodní organizovaný zločin (77 %), terorismus (76 %) či příliv uprchlíků (71 %). Míra obav z přílivu uprchlíků se mezi lidmi mírně oslabila (o 5 procentních bodů). I když nejde u této oblasti o zásadní změnu, znamená to, že aktuálně poněkud více lidí za nebezpečí označuje organizovaný zločin nebo terorismus než příliv uprchlíků.

Další možnosti již jako velká nebezpečí pro naši zemi vidí nižší podíl občanů. Polovina populace (53 %) tak za vážné nebezpečí pro Českou republiku považuje vývoj situace na Blízkém východě. V porovnání s průzkumem z roku 2015 je ovšem uvedený podíl významně nižší (o 12 procentních bodů), což je nejvýraznější změna u zkoumaných oblastí. Necelá polovina veřejnosti dále vidí hrozbu ve změnách klimatu (45 %) nebo chudobě v rozvojových zemích (44 %).

Zhruba třetina občanů vnímá jako nebezpečí pro naši zemi politiku Ruska (37 %), USA (35 %) nebo politiku Číny (32 %). Podobný podíl lidí vidí ohrožení ze strany národnostních menšin v naší zemi (32 %). S výjimkou hodnocení politiky Číny došlo u uvedených ohrožení v porovnání s rokem 2015 ke snížení podílu těch, kteří je pociťují jako vážné nebezpečí. Politika Číny je hodnocena stabilně.

Změny v hodnocení nebezpečí pro naši zemi – březen 2011, září 2015 a duben 2018

(srovnání podílu odpovědí 7, 8 nebo 9 na škále 1-9,
kde 1=„žádné nebezpečí“, 9=„velmi velké nebezpečí“)

Pramen: STEM, Trendy 2011/3, 2015/9, 2018/4

Pramen: STEM, Trendy 4/2018, 1046 respondentů

Obecně je možné říci, že islámský fundamentalismus, příliv uprchlíků, chudobu v rozvojových zemích a politiku USA jako bezpečnostní rizika pro naši zemi vnímají poněkud citlivěji lidé starší 60 let, nejde však o zásadní rozdíly.

V porovnání s rokem 2015 pozorujeme mezi mladšími lidmi (do 45 let věku) mírně výraznější pokles podílu těch, kteří považují příliv uprchlíků za vážné nebezpečí.

Změny v hodnocení přílivu uprchlíků jako nebezpečí pro naši zemi
podle věku

(podíl odpovědí 7, 8 nebo 9 v % na škále 1-9, kde 1 = „žádné“, 9 = „velmi velké nebezpečí“)

Pramen: STEM, Trendy 2015/9, 2018/4

V případě pocitu ohrožení politikou Ruska je nejcitlivější střední generace od 30 do 59 let. Je zajímavé, že od roku 2015 se nejvíce změnil postoj lidí starších 60 let, kteří dříve představovali skupinu pociťující ohrožení ze strany Ruska nejsilněji.

Změny v hodnocení politiky Ruska jako nebezpečí pro naši zemi
podle věku

(podíl odpovědí 7, 8 nebo 9 v % na škále 1-9, kde 1 = „žádné“, 9 = „velmi velké nebezpečí“)

Pramen: STEM, Trendy 2015/9, 2018/4


Názory veřejnosti na případné usídlení rodin uprchlíků v jejich obci či městě

V názoru na to, zda by usazení dvou nebo tří rodin uprchlíků z ciziny způsobilo vážné problémy v obci či městě, kde by natrvalo bydleli, je česká veřejnost rozdělena: zhruba polovina (49 %) si myslí, že by to vážné problémy přineslo, polovina (51 %) naopak takové problémy nepředpokládá. Tyto názory jsou úzce propojeny s velikostí místa bydliště dotázaných, se zvyšujícím se počtem obyvatel se snižuje podíl těch, kteří od příchodu rodin uprchlíků očekávají vážné problémy. Třípětinová většina českých občanů (61 %) považuje za lepší, aby se v případě hypotetického trvalého usídlení uprchlických rodin jejich členové snažili co nejvíce sblížit s místními obyvateli a přizpůsobili se jim.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 4. až 13. května 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1292 respondentů.

STEM se již několikrát ve svých výzkumech zabýval tématem uprchlíků a názory české veřejnosti na migrantskou krizi v Evropě. V květnovém průzkumu se STEM zaměřil na jiný úhel pohledu na uprchlíky. Pokusili jsme se téma zprostředkované sdělovacími prostředky převést na rovinu bližší každodennímu životu, tedy do běžného sousedství.

Z odpovědí na první otázku průzkumu vyplývá, že veřejnost je názorově rozdělena, zhruba polovina občanů (49 %) by měla vážné problémy s tím, kdyby se v jejich obci či městě natrvalo usadily dvě nebo tři rodiny uprchlíků, polovina (51 %) by s tím naopak vážný problém neměla.

Pramen: STEM, Trendy 2016/5, 1292 respondentů

Vyšší podíl těch, kteří by s uprchlíky v sousedství měli vážný problém, je mezi lidmi s nižším vzděláním, dělníky a úředníky, lidmi z domácností hůře finančně zajištěných. Podle očekávání je tento podíl vyšší také mezi lidmi z menších obcí, ve kterých by šlo o reálné „sousedství“ s větším potenciálním vlivem na život obce v porovnání s městy či velkoměsty.

Pramen: STEM, Trendy 2016/5, 1292 respondentů

Pramen: STEM, Trendy 2016/5, 1292 respondentů

Z možných přístupů rodin uprchlíků k životu v obci nebo městě České republiky by třípětinové většině občanů (61 %) více vyhovovalo, kdyby se noví obyvatelé snažili co nejvíce asimilovat.

Pramen: STEM, Trendy 2016/5, 1292 respondentů

Na tento názor má opět výrazný vliv úroveň vzdělání. Mezi lidmi s nižším vzděláním je významně vyšší podíl těch, kteří by přivítali, kdyby se uprchlíci uzavřeli do svých rodin a drželi se stranou. Vliv velikosti místa bydliště není v této otázce jednoznačný, nejvyšší podíl těch, kterým by vyhovovala asimilace uprchlíků, je mezi obyvateli měst nad 90 tisíc (71 %). Ovšem jen mírně nižší je mezi obyvateli měst od 20 do 90 tisíc (63 %), ale také mezi obyvateli nejmenších obcí do tisíce obyvatel (60 %).

Pramen: STEM, Trendy 2016/5, 1292 respondentů

Pramen: STEM, Trendy 2016/5, 1292 respondentů

Mezi lidmi, kteří se neobávají vzniku vážných problémů po usídlení uprchlíků, jednoznačně převažují ti, kteří preferují sblížení s místními lidmi a asimilaci uprchlíků. Mezi občany, kteří problémy předpokládají, není názor jednoznačný, mírnou většinu má názor, že uprchlíci by se měli spíše držet zpátky a žít ve svých rodinách.

Pramen: STEM, Trendy 2016/5, 1292 respondentů


Ochota udělovat azyl uprchlíkům se v české veřejnosti snížila, přesto by stále většina lidí dala azyl uprchlíkům ze zemí, kde se válčí

Dvoutřetinová většina občanů ČR (65 %) souhlasí s tím, aby naše země poskytovala azyl uprchlíkům ze zemí, kde probíhá válečný konflikt. Zhruba polovina veřejnosti (52 %) souhlasí s udělením azylu kvůli pronásledování z politických důvodů. Menšina občanů považuje za dostatečný důvod pronásledování z náboženských (43 %) nebo národnostních důvodů (42 %). Pouze čtvrtina populace (24 %) souhlasí s udělením azylu kvůli velmi špatné hospodářské situaci v zemi. Oproti výzkumu z roku 2005 se míra souhlasu s udělováním azylu ze zkoumaných důvodů ve všech případech výrazně snížila.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 16. až 23. března 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky průzkumu odpověděl soubor 1050 respondentů.

V rámci průzkumů věnovaných cizincům žijícím v naší zemi se STEM zaměřil rovněž na téma udělování azylu uprchlíkům ze zemí, ve kterých je nepříznivá bezpečnostní nebo hospodářská situace. Díky výzkumné sérii TRENDY je navíc možné aktuální názory srovnat s průzkumy v letech 2001 a 2005.

Podle aktuálního průzkumu z března 2016 téměř dvoutřetinová většina Čechů (65 %) souhlasí s tím, že by Česká republika měla poskytovat azyl uprchlíkům ze zemí, ve kterých probíhá válečný konflikt. Mírně nadpoloviční většina občanů (52 %) považuje za důvod pro udělení azylu pronásledování z politických důvodů. Zhruba dvě pětiny veřejnosti souhlasí s udělením azylu kvůli pronásledování z náboženských (43 %) nebo národnostních důvodů (42 %). Pouze čtvrtina lidí (24 %) souhlasí s udělením azylu z důvodu zoufalé hospodářské situace v zemi.

Pramen: STEM, Trendy 3/2016, 1050 respondentů starších 18 let

Názory české veřejnosti na udělování azylu se od posledního průzkumu před více než deseti lety změnily. Podíly lidí, kteří souhlasí s poskytováním azylu uprchlíkům ze zkoumaných důvodů, se snížily. Nejvýrazněji se snížila vstřícnost občanů k udělování azylu z důvodu špatné hospodářské situace (o 35 procentních bodů) a z náboženských nebo národnostních důvodů (o 32 %). Relativně méně se propadly názory na udělení azylu kvůli válečnému konfliktu (pokles o 19 %).

Pramen: STEM, Trendy 6/2001, 4/2005, 3/2016

Pramen: STEM, Trendy 6/2001, 4/2005, 3/2016

Azyl z náboženských důvodů je nejméně často přijatelný pro občany starší 60 let (36 %).

Názory na udělení azylu kvůli pronásledování z náboženských nebo národnostních či rasových důvodů jsou podmíněny vzděláním dotázaných. Mezi lidmi s vysokoškolským vzděláním je významně vyšší podíl těch, kteří by uprchlíkům azyl z těchto důvodů udělili.

Pramen: STEM, Trendy 3/2016, 1050 respondentů starších 18 let

Významný vliv na názory na udělení azylu uprchlíkům má politická orientace. Kromě důvodu zoufalé hospodářské situace platí, že lidé pravicově orientovaní jsou častěji nakloněni tomu, aby se uprchlíkům azyl ze zkoumaných důvodů udělil.

Pramen: STEM, Trendy 3/2016, 1050 respondentů starších 18 let


Politika vůči uprchlíkům

Nejčastější postoj naší veřejnosti k vládní politice kolem uprchlíků je možné shrnout následovně: „Politice naší vlády v tomto ohledu moc nerozumím, ale spíše s ní souhlasím. Kolem sebe slyším spíše kritiku vlády než její ocenění. U nás se lidé nemusí moc přetvařovat, a tak otevřeně říkám, že já sám bych uprchlíkům určitě nepomohl.“ Číst dále


STRACH Z UPRCHLÍKŮ – ODKUD SE VZAL A S ČÍM SOUVISÍ

Strach z uprchlíků je u nás veliký a prochází napříč celou společností. Bylo by ale velkou chybou vidět strach z uprchlíků izolovaně. Jde totiž především o strach z rozšíření islámu u nás, o strach z jeho fundamentalistického vyhrocení a propojení s terorismem a organizovaným zločinem. Dnes iracionální, emotivně zakotvený, nestrukturovaný strach z celého souboru těchto rizik oslabuje naše zakotvení v Evropské unii a zpochybňuje také výsledky polistopadového vývoje. Číst dále


Ekonomická a politická činnost uprchlíků vyvolává pochybnosti a nelibost

Skutečnost, že by děti uprchlíků, kteří by se natrvalo usídlili v obci, navštěvovaly školu, je přijímána jako samozřejmost. Alespoň 80 % lidí by přijalo bez problémů i to, že by se uprchlíci podíleli na společenském životě a že by v obci nebo v jejím blízkém okolí našli zaměstnání. Naproti tomu skoro 40 % občanů má výhrady k tomu, že by noví osídlenci začali podnikat a zaměstnávali by „domácí“, a polovina lidí má výhrady k zapojení imigrantů do politického života. Lidem ve vesnici by na životě uprchlíků mohla nejvíce vadit „kulturní odlišnost“ přistěhovalců, dále pak kriminalita a rušivé chování. Skutečnost, že by děti uprchlíků, kteří by se natrvalo usídlili v obci, navštěvovaly školu, je přijímána jako samozřejmost. Alespoň 80 % lidí by přijalo bez problémů i to, že by se uprchlíci podíleli na společenském životě a že by v obci nebo v jejím blízkém okolí našli zaměstnání. Naproti tomu skoro 40 % občanů má výhrady k tomu, že by noví osídlenci začali podnikat a zaměstnávali by „domácí“, a polovina lidí má výhrady k zapojení imigrantů do politického života. Lidem ve vesnici by na životě uprchlíků mohla nejvíce vadit „kulturní odlišnost“ přistěhovalců, dále pak kriminalita a rušivé chování. Skutečnost, že by děti uprchlíků, kteří by se natrvalo usídlili v obci, navštěvovaly školu, je přijímána jako samozřejmost. Alespoň 80 % lidí by přijalo bez problémů i to, že by se uprchlíci podíleli na společenském životě a že by v obci nebo v jejím blízkém okolí našli zaměstnání. Naproti tomu skoro 40 % občanů má výhrady k tomu, že by noví osídlenci začali podnikat a zaměstnávali by „domácí“, a polovina lidí má výhrady k zapojení imigrantů do politického života. Lidem ve vesnici by na životě uprchlíků mohla nejvíce vadit „kulturní odlišnost“ přistěhovalců, dále pak kriminalita a rušivé chování. Číst dále


Podle dvou třetin občanů by se uprchlíci měli snažit o sblížení s místními lidmi

Necelých 30 % lidí si myslí, že trvalé usídlení dvou či tří rodin uprchlíků v obci by způsobilo v ní vážné problémy. Nejsilněji se ozývají obavy z malých vsí. Poněkud výraznější obavy projevují lidé s nižším vzděláním a zejména občané levicové politické orientace, věk naproti tomu nehraje v míře obav z usídlení uprchlických rodin významnější roli. Obavy z usídlení uprchlických rodin souvisejí také s tím, co si lidé myslí o chování nových osídlenců. Dvě třetiny české populace vidí správný přístup uprchlíků v tom, že se budou snažit co nejvíce o sblížení s místními obyvateli, třetina by preferovala, kdyby se uprchlíci drželi zpátky, odděleně, kdyby se „nepletli se do života obce“. Číst dále


Uprchlíky ze zemí postižených válkou bychom měli rozhodně přijímat

Naprostá většina, 85 % dospělé české populace, soudí, že by Česká republika měla poskytovat azyl uprchlíkům ze zemí, kde zuří válečný konflikt. Výrazná, zhruba sedmdesátiprocentní většina dospělé české populace, se přimlouvá i za přijímání uprchlíků pronásledovaných z politických, rasových, náboženských či národnostních důvodů. Zřetelně menší ochota je poskytovat azyl v České republice lidem, kteří utíkají ze zemí postižených zoufalou hospodářskou situací. Nejtolerantnější k uprchlíkům jsou občané s vysokoškolským vzděláním a lidé, kteří se hlásí k liberálním hodnotám, k politické pravici. Číst dále


Největším nebezpečím pro naši zemi jsou organizovaný zločin a terorismus

Hrozba mezinárodního zločinu, nadnárodních mafií a teroristických útoků figuruje na čele žebříčku nejvážnějších hrozeb pro naši zemi ve všech sociodemografických skupinách. Jinak obecně platí, že lidé starší, s nižším vzděláním, ekonomicky hůře situovaní, s levicovými politickými názory se obávají všech druhů nebezpečí více než občané s opačnými charakteristikami. Jedinou výjimkou je ohrožení mocenským zvratem v zemích bývalého Sovětského svazu, který je naopak vážnou hrozbou pro všechny, kteří si přejí náš návrat do euroatlantické civilizace. Číst dále