Vstřícnost českých občanů k cizím státním příslušníkům se snížila

Čtvrtina dotázaných občanů ČR (25 %) souhlasí s tím, aby každý člověk, který u nás žije, měl právo získat české občanství. Stejný podíl si myslí, že každá etnická skupina by měla mít možnost žít podle vlastních tradic. V porovnání s předchozími průzkumy jsou uvedené podíly významně nižší, před začátkem uprchlické krize (v roce 2014) byla míra souhlasu 33 %, resp. 46 %. Zároveň se zvyšuje podíl těch, kteří považují cizince s pobytem v ČR za příliš velké bezpečnostní riziko (z 60 % na 71 %). S názorem, že naši občané přistupují k cizím státním příslušníkům bez předsudků a zaujatosti, souhlasí poněkud méně lidí než dříve (41…

Tolerance českých občanů k cizincům

Vstřícnost české veřejnosti k cizím státním příslušníkům na našem území je podle časových řad STEM na historicky nejnižší úrovni. Téměř tříčtvrtinová většina občanů (73 %) nesouhlasí s právem na občanství pro každého člověka žijícího v České republice. Podobně vysoký podíl lidí (69 %) odmítá výrok, že každá etnická menšina by měla mít možnost žít podle vlastních tradic. Dvoutřetinová většina Čechů (67 %) považuje cizince za příliš velké bezpečnostní riziko pro naši zemi. Názor na to, zda naši občané přistupují k cizím státním příslušníkům bez předsudků a zaujatosti, rozděluje veřejnost na dva početně vyrovnané tábory.

Podle dvou třetin občanů by se uprchlíci měli snažit o sblížení s místními lidmi

Necelých 30 % lidí si myslí, že trvalé usídlení dvou či tří rodin uprchlíků v obci by způsobilo v ní vážné problémy. Nejsilněji se ozývají obavy z malých vsí. Poněkud výraznější obavy projevují lidé s nižším vzděláním a zejména občané levicové politické orientace, věk naproti tomu nehraje v míře obav z usídlení uprchlických rodin významnější roli. Obavy z usídlení uprchlických rodin souvisejí také s tím, co si lidé myslí o chování nových osídlenců. Dvě třetiny české populace vidí správný přístup uprchlíků v tom, že se budou snažit co nejvíce o sblížení s místními obyvateli, třetina by preferovala, kdyby se…

Tolerance k menšinám pozvolna roste

V porovnání s průzkumy z let 1994 a 2000 lze říci, že tolerance veřejnosti k členům menšin se mírně, ale zřetelně zvyšuje. Toto zvýšení není specificky omezeno na příslušníky jen některých menšin, zdá se, že odráží rostoucí hladinu tolerance ve společnosti obecně. Za jednoznačně bezproblémový lze označit vztah ke Slovákům, obyvatelům západní Evropy, zřetelně se lepší vztahy k Němcům i k obyvatelům bývalé Jugoslávie i k Rusům. Výrazný odstup si většina lidí udržuje od Vietnamců a zejména od příslušníků národností, s nimiž jsou spojovány terorismus, válka a násilí (Čečenci, Afghánci), trvale špatný je vztah k Romům. V porovnání…

Tolerance našich občanů k příslušníkům menšin se pozvolna zvyšuje

Obecně lze říci, že tolerance veřejnosti k členům menšin se mírně, ale zřetelně zvyšuje. Toto zvýšení není specificky omezeno na příslušníky jen některých menšin, zdá se, že odráží rostoucí hladinu tolerance ve společnosti. Za jednoznačně bezproblémový lze označit vztah ke Slovákům a obyvatelům západní Evropy (Francouzi, Angličané). Zřetelně se lepší vztahy k Němcům, pro polovinu lidí zcela nekonfliktní. Zhruba na stejné úrovni jako k Němcům jsou vztahy k volyňským a kazašským Čechům a k Židům. Výrazný odstup až odpor má většina lidí k Rusům a zejména k Vietnamcům a k Romům. V porovnání s rokem 1994 se však i…