Vstřícnost českých občanů k cizím státním příslušníkům se snížila

Čtvrtina dotázaných občanů ČR (25 %) souhlasí s tím, aby každý člověk, který u nás žije, měl právo získat české občanství. Stejný podíl si myslí, že každá etnická skupina by měla mít možnost žít podle vlastních tradic. V porovnání s předchozími průzkumy jsou uvedené podíly významně nižší, před začátkem uprchlické krize (v roce 2014) byla míra souhlasu 33 %, resp. 46 %. Zároveň se zvyšuje podíl těch, kteří považují cizince s pobytem v ČR za příliš velké bezpečnostní riziko (z 60 % na 71 %). S názorem, že naši občané přistupují k cizím státním příslušníkům bez předsudků a zaujatosti, souhlasí poněkud méně lidí než dříve (41 %).

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 16. až 23. března 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky průzkumu odpověděl soubor 1050 respondentů.

STEM si dlouhodobě všímá vztahu našich občanů k lidem, kteří zde žijí, ale nemají naše občanství. Průzkumy na toto téma STEM v rámci výzkumné řady TRENDY uskutečňoval již před deseti lety, je tedy možné sledovat dynamiku vývoje názorů na cizí státní příslušníky především v souvislosti s migrační vlnou na území Evropy.

Podle aktuálního průzkumu tříčtvrtinová většina Čechů nesouhlasí s tím, že by každý člověk žijící v České republice měl mít právo získat české občanství, a s tím, že by každá etnická menšina měla mít možnost žít podle vlastních tradic a zvyků. S tím úzce souvisí i skutečnost, že podobně vysoký podíl lidí (71 %) spatřuje v cizích státních příslušnících pobývajících v naší zemi příliš velké riziko. Tří pětinová většina občanů se dále domnívá, že česká veřejnost má vůči cizím státním příslušníkům předsudky.

Pramen: STEM, Trendy 3/2016, 1050 respondentů starších 18 let

Názory české veřejnosti na cizí státní příslušníky se v průběhu posledních dvou let výrazně proměnily. Souvislost s uprchlickou krizí je evidentní. Nejvýrazněji se proměnil názor na to, zda každá etnická skupina má mít možnost žít podle svých tradic a zvyků. S tím před dvěma lety vyjadřovala souhlas ještě téměř polovina občanů, nyní je to čtvrtina populace (pokles podílu souhlasných odpovědí o 21 %). Snížení míry souhlasu je patrné i u názorů na právo na občanství, i když v nižší míře (pokles o 8 procentních bodů od roku 2014). Cizí státní příslušníky považuje za velké bezpečnostní riziko o 11 % více občanů než před dvěma lety. Zároveň ovšem veřejnost reflektuje změny ve společnosti, což dokládá pokles podílu názorů souhlasících s tím, že česká veřejnost přistupuje k cizincům bez předsudků.

Pramen: STEM, Trendy 2005-2016

Je však třeba dodat, že přestože jsou vstřícné postoje k cizincům nyní v českém veřejném mínění v menšině, neznamená to dramaticky vyhrocenou situaci, spíše zvýšenou citlivost občanů vůči určitým etnikům (samozřejmě v souvislosti s mediálně pokrytou uprchlickou krizí). Data totiž ukazují, že lidé, kteří mají odlišný názor na to, zda má každá etnická skupina mít možnost žít podle vlastních tradic a zvyků, se nijak významně neliší v postojích např.
k Američanům, Angličanům, Francouzům, Němcům nebo i k Rusům, Ukrajincům, Vietnamcům. Nižší míru vstřícnosti u lidí, kteří odmítají možnost uplatňovat etnické diference, zjišťujeme až v postojích k Arabům, Turkům, Syřanům, Afgháncům, Egypťanům, Čečencům.

Názory na postavení a práva cizinců žijících u nás jsou velmi podobné v různých sociodemografických skupinách populace. Velmi univerzální je názor na to, jak k cizincům přistupuje česká veřejnost. Malé jsou i rozdíly v názorech na to, zda by lidé u nás žijící měli získávat občanství a zda má mít každá etnická menšina možností žít podle svého. V případě druhého postoje jsou pouze patrné určité rozdíly podle věku, kdy lidé starší 60 let jsou v tomto ohledu nejméně tolerantní.

Pramen: STEM, Trendy 3/2016, 1050 respondentů starších 18 let

S názorem, zda jsou cizí státní příslušníci s pobytem u nás příliš vážným rizikem, častěji souhlasí lidé s nižším vzděláním.

Pramen: STEM, Trendy 3/2016, 1050 respondentů starších 18 let

Obecně ovšem je třeba uvést, že ke změnám v postojích k cizím státním příslušníkům došlo v podobné míře ve všech sociodemografických skupinách.

Politická orientace také nehraje v názorech analyzovaných v této zprávě zásadní roli. Významné odlišnosti zjišťujeme pouze v názoru na cizince jako bezpečnostní riziko. Stoupenci KSČM, KDU-ČSL a hnutí ANO častěji cizince za velké riziko považují, naopak příznivci TOP 09 tak činí výrazně méně často. Zajímavé jsou rovněž změny v tomto postoji oproti výzkumu před dvěma lety (viz následující graf), nejvýrazněji se zvýšila míra souhlasu se zkoumaným výrokem mezi sympatizanty hnutí ANO.

Pramen: STEM, Trendy 3/2014, 3/2016


Tolerance českých občanů k cizincům

Vstřícnost české veřejnosti k cizím státním příslušníkům na našem území je podle časových řad STEM na historicky nejnižší úrovni. Téměř tříčtvrtinová většina občanů (73 %) nesouhlasí s právem na občanství pro každého člověka žijícího v České republice. Podobně vysoký podíl lidí (69 %) odmítá výrok, že každá etnická menšina by měla mít možnost žít podle vlastních tradic. Dvoutřetinová většina Čechů (67 %) považuje cizince za příliš velké bezpečnostní riziko pro naši zemi. Názor na to, zda naši občané přistupují k cizím státním příslušníkům bez předsudků a zaujatosti, rozděluje veřejnost na dva početně vyrovnané tábory. Číst dále


Podle dvou třetin občanů by se uprchlíci měli snažit o sblížení s místními lidmi

Necelých 30 % lidí si myslí, že trvalé usídlení dvou či tří rodin uprchlíků v obci by způsobilo v ní vážné problémy. Nejsilněji se ozývají obavy z malých vsí. Poněkud výraznější obavy projevují lidé s nižším vzděláním a zejména občané levicové politické orientace, věk naproti tomu nehraje v míře obav z usídlení uprchlických rodin významnější roli. Obavy z usídlení uprchlických rodin souvisejí také s tím, co si lidé myslí o chování nových osídlenců. Dvě třetiny české populace vidí správný přístup uprchlíků v tom, že se budou snažit co nejvíce o sblížení s místními obyvateli, třetina by preferovala, kdyby se uprchlíci drželi zpátky, odděleně, kdyby se „nepletli se do života obce“. Číst dále


Tolerance k menšinám pozvolna roste

V porovnání s průzkumy z let 1994 a 2000 lze říci, že tolerance veřejnosti k členům menšin se mírně, ale zřetelně zvyšuje. Toto zvýšení není specificky omezeno na příslušníky jen některých menšin, zdá se, že odráží rostoucí hladinu tolerance ve společnosti obecně. Za jednoznačně bezproblémový lze označit vztah ke Slovákům, obyvatelům západní Evropy, zřetelně se lepší vztahy k Němcům i k obyvatelům bývalé Jugoslávie i k Rusům. Výrazný odstup si většina lidí udržuje od Vietnamců a zejména od příslušníků národností, s nimiž jsou spojovány terorismus, válka a násilí (Čečenci, Afghánci), trvale špatný je vztah k Romům. V porovnání s rokem 1994 se však i vztah k Romům a Vietnamcům alespoň u části populace zlepšil. V porovnání s průzkumy z let 1994 a 2000 lze říci, že tolerance veřejnosti k členům menšin se mírně, ale zřetelně zvyšuje. Toto zvýšení není specificky omezeno na příslušníky jen některých menšin, zdá se, že odráží rostoucí hladinu tolerance ve společnosti obecně. Za jednoznačně bezproblémový lze označit vztah ke Slovákům, obyvatelům západní Evropy, zřetelně se lepší vztahy k Němcům i k obyvatelům bývalé Jugoslávie i k Rusům. Výrazný odstup si většina lidí udržuje od Vietnamců a zejména od příslušníků národností, s nimiž jsou spojovány terorismus, válka a násilí (Čečenci, Afghánci), trvale špatný je vztah k Romům. V porovnání s rokem 1994 se však i vztah k Romům a Vietnamcům alespoň u části populace zlepšil. V porovnání s průzkumy z let 1994 a 2000 lze říci, že tolerance veřejnosti k členům menšin se mírně, ale zřetelně zvyšuje. Toto zvýšení není specificky omezeno na příslušníky jen některých menšin, zdá se, že odráží rostoucí hladinu tolerance ve společnosti obecně. Za jednoznačně bezproblémový lze označit vztah ke Slovákům, obyvatelům západní Evropy, zřetelně se lepší vztahy k Němcům i k obyvatelům bývalé Jugoslávie i k Rusům. Výrazný odstup si většina lidí udržuje od Vietnamců a zejména od příslušníků národností, s nimiž jsou spojovány terorismus, válka a násilí (Čečenci, Afghánci), trvale špatný je vztah k Romům. V porovnání s rokem 1994 se však i vztah k Romům a Vietnamcům alespoň u části populace zlepšil. Číst dále


Tolerance našich občanů k příslušníkům menšin se pozvolna zvyšuje

Obecně lze říci, že tolerance veřejnosti k členům menšin se mírně, ale zřetelně zvyšuje. Toto zvýšení není specificky omezeno na příslušníky jen některých menšin, zdá se, že odráží rostoucí hladinu tolerance ve společnosti. Za jednoznačně bezproblémový lze označit vztah ke Slovákům a obyvatelům západní Evropy (Francouzi, Angličané). Zřetelně se lepší vztahy k Němcům, pro polovinu lidí zcela nekonfliktní. Zhruba na stejné úrovni jako k Němcům jsou vztahy k volyňským a kazašským Čechům a k Židům. Výrazný odstup až odpor má většina lidí k Rusům a zejména k Vietnamcům a k Romům. V porovnání s rokem 1994 se však i vztah k Romům a Vietnamcům alespoň u části populace zlepšil. Číst dále