Názor veřejnosti na elektrárnu Temelín

Čtyři pětiny obyvatel z okolí temelínské jaderné elektrárny hájí názor, že energii z elektrárny potřebujeme a dvě třetiny lidí z tohoto regionu se domnívají, že do budoucna bude nutné Temelín dostavět, abychom pokryli své energetické potřeby. Pro 71 procent obyvatel je provoz elektrárny bezpečný. Dvě třetiny lidí z okolí elektrárny zastávají názor, že se elektrárna chová vůči veřejnosti otevřeně. Tři pětiny obyvatel, kteří žijí v oblasti do 13 km od jaderné elektrárny, tj. v zóně havarijního plánování, považují existenci elektrárny za přínos pro svou obec. Číst dále


Názory občanů na energetickou koncepci ČR

Naprostá většina našich občanů požaduje energetickou soběstačnost a omezení rizik na cizích zdrojích. Ve výhledu do dalších desetiletí (do roku 2030) bychom se měli opírat především o jaderné bloky a obnovitelné zdroje. Poslední průzkum potvrzuje, že hlasů pro rozhodující roli obnovitelných zdrojů mírně ubývá a roste naopak podíl zastánců toho, aby největší část našich energetických potřeb pokryly jaderné elektrárny. Číst dále


Názory občanů na jadernou energetiku a na dostavbu temelínské elektrárny

Podpora dalšího rozvoje jaderné energetiky v naší zemi prošla v uplynulých patnácti letech zajímavým vývojem. V devadesátých letech se projevovala pozitivní očekávání spojená mj. i s perspektivou brzkého dokončení elektrárny v Temelíně. Pak nastaly pochybnosti o dostavbě tohoto díla (první blok byl spuštěn 21.12.2000), a po několika letech začaly sílit pochybnosti nové, tentokrát o bezpečnosti elektrárny. V prvních letech nového tisíciletí se zformovaly „protijaderné“ skupiny u nás, v Rakousku i v dalších západoevropských zemích. Zaznívaly hlasy, že by se vyspělé země měly soustředit na využívání obnovitelných zdrojů. Číst dále


Kdo souhlasí s jadernou energetikou?

Společnost STEM dlouhodobě zkoumá názory české veřejnosti na jadernou energetiku. V letošním roce provedla dva výzkumy na toto téma. Ve dnech 19. – 22. května 2005 provedla reprezentativní šetření v okolí 20 km od jaderné elektrárny Temelín s 513 respondenty staršími 18 let (REGION 2005) a ve dnech 1. – 6. června 2005 reprezentativní šetření na celé populaci České republiky starší 18 let, kterého se zúčastnilo 1651 respondentů (REPRE 2005). Výzkumy navazují na sérii předchozích šetření v okolí jaderné elektrárny Temelín a celé České republice. Výzkumy proběhly formou standardizovaných rozhovorů. Koncepce a metodika výzkumů je v režii společnosti STEM, veškeré náklady spojené s jednotlivými šetření hradí společnost ČEZ. Číst dále


Jaderná elektrárna Temelín 2004

V květnu uskutečnil STEM dva průzkumy veřejného mínění k otázkám vztahu veřejnosti k jaderné energetice a jaderné elektrárně Temelín: reprezentativní celostátní průzkum na vzorku 1888 občanů ČR starších 18 let a regionální průzkum mezi obyvateli obcí v pásmu do 20 km od JE Temelín (507 respondentů). Regionální výzkum navázal na průzkum z roku 2000 v téže oblasti. Číst dále


Pochopení pro výhrady vůči jaderné elektrárně Temelín má jen třetina občanů

Velká většina (zhruba 70 %) našich občanů výhrady vůči spuštění JE Temelín do provozu odmítá. Nesouhlas s protesty je ostřejší než před rokem. Výhrady z rakouské strany jsou odsuzovány ještě o něco razantněji než protesty ekologických aktivistů. Lidé zpravidla hodnotí obě skupiny protestujících stejně, jen 12 % občanů posuzovalo odlišně přístup ekologických aktivistů a Rakouska. Obavy z toho, že by uvedení jaderné elektrárny Temelín do plného provozu mohlo ohrozit naše přijetí do Evropské unie, má zhruba třetina lidí. Značná část z nich patří ke skupině, která nesouhlasí vůbec s dalším rozvojem jaderné energetiky u nás (z těchto lidí se ohrožení vstupu do EU v důsledku spuštění JE Temelín obává více než polovina). Velká většina (zhruba 70 %) našich občanů výhrady vůči spuštění JE Temelín do provozu odmítá. Nesouhlas s protesty je ostřejší než před rokem. Výhrady z rakouské strany jsou odsuzovány ještě o něco razantněji než protesty ekologických aktivistů. Lidé zpravidla hodnotí obě skupiny protestujících stejně, jen 12 % občanů posuzovalo odlišně přístup ekologických aktivistů a Rakouska. Obavy z toho, že by uvedení jaderné elektrárny Temelín do plného provozu mohlo ohrozit naše přijetí do Evropské unie, má zhruba třetina lidí. Značná část z nich patří ke skupině, která nesouhlasí vůbec s dalším rozvojem jaderné energetiky u nás (z těchto lidí se ohrožení vstupu do EU v důsledku spuštění JE Temelín obává více než polovina). Velká většina (zhruba 70 %) našich občanů výhrady vůči spuštění JE Temelín do provozu odmítá. Nesouhlas s protesty je ostřejší než před rokem. Výhrady z rakouské strany jsou odsuzovány ještě o něco razantněji než protesty ekologických aktivistů. Lidé zpravidla hodnotí obě skupiny protestujících stejně, jen 12 % občanů posuzovalo odlišně přístup ekologických aktivistů a Rakouska. Obavy z toho, že by uvedení jaderné elektrárny Temelín do plného provozu mohlo ohrozit naše přijetí do Evropské unie, má zhruba třetina lidí. Značná část z nich patří ke skupině, která nesouhlasí vůbec s dalším rozvojem jaderné energetiky u nás (z těchto lidí se ohrožení vstupu do EU v důsledku spuštění JE Temelín obává více než polovina). Velká většina (zhruba 70 %) našich občanů výhrady vůči spuštění JE Temelín do provozu odmítá. Nesouhlas s protesty je ostřejší než před rokem. Výhrady z rakouské strany jsou odsuzovány ještě o něco razantněji než protesty ekologických aktivistů. Lidé zpravidla hodnotí obě skupiny protestujících stejně, jen 12 % občanů posuzovalo odlišně přístup ekologických aktivistů a Rakouska. Obavy z toho, že by uvedení jaderné elektrárny Temelín do plného provozu mohlo ohrozit naše přijetí do Evropské unie, má zhruba třetina lidí. Značná část z nich patří ke skupině, která nesouhlasí vůbec s dalším rozvojem jaderné energetiky u nás (z těchto lidí se ohrožení vstupu do EU v důsledku spuštění JE Temelín obává více než polovina). Číst dále


Pro uvedení elektrárny Temelín do plného provozu by se v referendu vyslovilo 75 % lidí

V hypotetickém referendu o uvedení temelínské elektrárny do provozu by byla zřejmě vysoká účast – přišly by asi tři čtvrtiny lidí. Podíl lidí, kteří by se v hypotetickém referendu vyslovili pro spuštění temelínské elektrárny a její uvedení do plného provozu, se dlouhodobě pohybuje kolem 70 %. Jestliže by se referenda zúčastnili skutečně jen ti lidé, kteří svou účast „přislíbili“, pak by převaha stoupenců uvedení JE Temelín do plného provozu byla ještě výraznější – zhruba tříčtvrtinová. Nejrozhodněji by pro plné spuštění elektrárny hlasovali lidé s vysokoškolským vzděláním, muži jsou pro uvedení JE Temelín do plného provozu častěji než ženy. Poněkud slabší podporu má uvedení elektrárny do provozu mezi lidmi, kteří by v parlamentních volbách dali hlas některé ze stran tvořících čtyřkoalici. Rozdíly však nejsou velké a i mezi „protitemelínskými“ skupinami populace je převaha těch, kteří by se v referendu vyslovili pro spuštění JE Temelín, naprosto přesvědčivá. V hypotetickém referendu o uvedení temelínské elektrárny do provozu by byla zřejmě vysoká účast – přišly by asi tři čtvrtiny lidí. Podíl lidí, kteří by se v hypotetickém referendu vyslovili pro spuštění temelínské elektrárny a její uvedení do plného provozu, se dlouhodobě pohybuje kolem 70 %. Jestliže by se referenda zúčastnili skutečně jen ti lidé, kteří svou účast „přislíbili“, pak by převaha stoupenců uvedení JE Temelín do plného provozu byla ještě výraznější – zhruba tříčtvrtinová. Nejrozhodněji by pro plné spuštění elektrárny hlasovali lidé s vysokoškolským vzděláním, muži jsou pro uvedení JE Temelín do plného provozu častěji než ženy. Poněkud slabší podporu má uvedení elektrárny do provozu mezi lidmi, kteří by v parlamentních volbách dali hlas některé ze stran tvořících čtyřkoalici. Rozdíly však nejsou velké a i mezi „protitemelínskými“ skupinami populace je převaha těch, kteří by se v referendu vyslovili pro spuštění JE Temelín, naprosto přesvědčivá. V hypotetickém referendu o uvedení temelínské elektrárny do provozu by byla zřejmě vysoká účast – přišly by asi tři čtvrtiny lidí. Podíl lidí, kteří by se v hypotetickém referendu vyslovili pro spuštění temelínské elektrárny a její uvedení do plného provozu, se dlouhodobě pohybuje kolem 70 %. Jestliže by se referenda zúčastnili skutečně jen ti lidé, kteří svou účast „přislíbili“, pak by převaha stoupenců uvedení JE Temelín do plného provozu byla ještě výraznější – zhruba tříčtvrtinová. Nejrozhodněji by pro plné spuštění elektrárny hlasovali lidé s vysokoškolským vzděláním, muži jsou pro uvedení JE Temelín do plného provozu častěji než ženy. Poněkud slabší podporu má uvedení elektrárny do provozu mezi lidmi, kteří by v parlamentních volbách dali hlas některé ze stran tvořících čtyřkoalici. Rozdíly však nejsou velké a i mezi „protitemelínskými“ skupinami populace je převaha těch, kteří by se v referendu vyslovili pro spuštění JE Temelín, naprosto přesvědčivá. V hypotetickém referendu o uvedení temelínské elektrárny do provozu by byla zřejmě vysoká účast – přišly by asi tři čtvrtiny lidí. Podíl lidí, kteří by se v hypotetickém referendu vyslovili pro spuštění temelínské elektrárny a její uvedení do plného provozu, se dlouhodobě pohybuje kolem 70 %. Jestliže by se referenda zúčastnili skutečně jen ti lidé, kteří svou účast „přislíbili“, pak by převaha stoupenců uvedení JE Temelín do plného provozu byla ještě výraznější – zhruba tříčtvrtinová. Nejrozhodněji by pro plné spuštění elektrárny hlasovali lidé s vysokoškolským vzděláním, muži jsou pro uvedení JE Temelín do plného provozu častěji než ženy. Poněkud slabší podporu má uvedení elektrárny do provozu mezi lidmi, kteří by v parlamentních volbách dali hlas některé ze stran tvořících čtyřkoalici. Rozdíly však nejsou velké a i mezi „protitemelínskými“ skupinami populace je převaha těch, kteří by se v referendu vyslovili pro spuštění JE Temelín, naprosto přesvědčivá. V hypotetickém referendu o uvedení temelínské elektrárny do provozu by byla zřejmě vysoká účast – přišly by asi tři čtvrtiny lidí. Podíl lidí, kteří by se v hypotetickém referendu vyslovili pro spuštění temelínské elektrárny a její uvedení do plného provozu, se dlouhodobě pohybuje kolem 70 %. Jestliže by se referenda zúčastnili skutečně jen ti lidé, kteří svou účast „přislíbili“, pak by převaha stoupenců uvedení JE Temelín do plného provozu byla ještě výraznější – zhruba tříčtvrtinová. Nejrozhodněji by pro plné spuštění elektrárny hlasovali lidé s vysokoškolským vzděláním, muži jsou pro uvedení JE Temelín do plného provozu častěji než ženy. Poněkud slabší podporu má uvedení elektrárny do provozu mezi lidmi, kteří by v parlamentních volbách dali hlas některé ze stran tvořících čtyřkoalici. Rozdíly však nejsou velké a i mezi „protitemelínskými“ skupinami populace je převaha těch, kteří by se v referendu vyslovili pro spuštění JE Temelín, naprosto přesvědčivá. Číst dále


Další rozvoj jaderné energetiky u nás podporuje stabilně 60 % občanů

Podíl lidí, kteří další rozvoj jaderné energetiky podporují, osciluje stále kolem 60 %. Zhruba třetina dospělé české populace se přitom k problému staví jednoznačně (22 % lidí je pevně pro rozvoj jaderné energetiky, 11 % rozhodně proti ní), ostatní občané volí opatrnější varianty odpovědí a nemají k tomuto problému vyhraněné stanovisko. Muži projevují ve vztahu k jaderné energetice méně obav než ženy, nejrozhodnějšími stoupenci dalšího rozvoje jaderné energetiky u nás jsou lidé s vysokoškolským vzděláním. Vliv věku není zásadní a názory na jadernou energetiku nedělí veřejnost ani podle politické orientace. Lidé žijící v sousedství Rakouska a Německa vyslovují spíše silnější podporu dalšímu využívání jaderné energie u nás než populace jako celek. Slabší podporu má jaderná energetika v severozápadních a severovýchodních částech Čech. Podíl lidí, kteří další rozvoj jaderné energetiky podporují, osciluje stále kolem 60 %. Zhruba třetina dospělé české populace se přitom k problému staví jednoznačně (22 % lidí je pevně pro rozvoj jaderné energetiky, 11 % rozhodně proti ní), ostatní občané volí opatrnější varianty odpovědí a nemají k tomuto problému vyhraněné stanovisko. Muži projevují ve vztahu k jaderné energetice méně obav než ženy, nejrozhodnějšími stoupenci dalšího rozvoje jaderné energetiky u nás jsou lidé s vysokoškolským vzděláním. Vliv věku není zásadní a názory na jadernou energetiku nedělí veřejnost ani podle politické orientace. Lidé žijící v sousedství Rakouska a Německa vyslovují spíše silnější podporu dalšímu využívání jaderné energie u nás než populace jako celek. Slabší podporu má jaderná energetika v severozápadních a severovýchodních částech Čech. Podíl lidí, kteří další rozvoj jaderné energetiky podporují, osciluje stále kolem 60 %. Zhruba třetina dospělé české populace se přitom k problému staví jednoznačně (22 % lidí je pevně pro rozvoj jaderné energetiky, 11 % rozhodně proti ní), ostatní občané volí opatrnější varianty odpovědí a nemají k tomuto problému vyhraněné stanovisko. Muži projevují ve vztahu k jaderné energetice méně obav než ženy, nejrozhodnějšími stoupenci dalšího rozvoje jaderné energetiky u nás jsou lidé s vysokoškolským vzděláním. Vliv věku není zásadní a názory na jadernou energetiku nedělí veřejnost ani podle politické orientace. Lidé žijící v sousedství Rakouska a Německa vyslovují spíše silnější podporu dalšímu využívání jaderné energie u nás než populace jako celek. Slabší podporu má jaderná energetika v severozápadních a severovýchodních částech Čech. Podíl lidí, kteří další rozvoj jaderné energetiky podporují, osciluje stále kolem 60 %. Zhruba třetina dospělé české populace se přitom k problému staví jednoznačně (22 % lidí je pevně pro rozvoj jaderné energetiky, 11 % rozhodně proti ní), ostatní občané volí opatrnější varianty odpovědí a nemají k tomuto problému vyhraněné stanovisko. Muži projevují ve vztahu k jaderné energetice méně obav než ženy, nejrozhodnějšími stoupenci dalšího rozvoje jaderné energetiky u nás jsou lidé s vysokoškolským vzděláním. Vliv věku není zásadní a názory na jadernou energetiku nedělí veřejnost ani podle politické orientace. Lidé žijící v sousedství Rakouska a Německa vyslovují spíše silnější podporu dalšímu využívání jaderné energie u nás než populace jako celek. Slabší podporu má jaderná energetika v severozápadních a severovýchodních částech Čech. Podíl lidí, kteří další rozvoj jaderné energetiky podporují, osciluje stále kolem 60 %. Zhruba třetina dospělé české populace se přitom k problému staví jednoznačně (22 % lidí je pevně pro rozvoj jaderné energetiky, 11 % rozhodně proti ní), ostatní občané volí opatrnější varianty odpovědí a nemají k tomuto problému vyhraněné stanovisko. Muži projevují ve vztahu k jaderné energetice méně obav než ženy, nejrozhodnějšími stoupenci dalšího rozvoje jaderné energetiky u nás jsou lidé s vysokoškolským vzděláním. Vliv věku není zásadní a názory na jadernou energetiku nedělí veřejnost ani podle politické orientace. Lidé žijící v sousedství Rakouska a Německa vyslovují spíše silnější podporu dalšímu využívání jaderné energie u nás než populace jako celek. Slabší podporu má jaderná energetika v severozápadních a severovýchodních částech Čech. Číst dále