S dosaženým stavem demokracie jsme spokojeni jen částečně, situace je ale podle veřejnosti lepší než dříve

S fungováním demokracie v naší zemi jsou spokojeny dvě pětiny lidí. Podle poloviny veřejnosti jsou současné politické strany zárukou demokratické politiky. Rozložení odpovědí svědčí o tom, že stav naší demokracie je stále živé politikum. Srovnání v čase ukazuje, že se situace celkově zlepšila, zvláště po krizovém vývoji let 2012-2013.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. až 30. června 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1004 respondentů. Na výzkumu pracovalo 253 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Nad dosaženým stupněm demokracie naše veřejnost váhá. Se stavem demokracie jsou spokojeny dvě pětiny lidí, z nichž jen menší část (5%) souhlasí jednoznačně. Oproti tomu šestina populace (16%) vyjadřuje s fungováním demokracie v naší zemi výraznou nespokojenost. Záruku demokracie v současných politických stranách vidí o trochu vyšší podíl lidí. Tento názor je ale třeba vidět na pozadí negativního obecného hodnocení fungování stran, kdy spokojenost vyjadřovala v minulosti jen čtvrtina obyvatel a méně. Samotná pluralita stran podle veřejnosti demokracii prospívá, kvalita jejich práce však není valná.

Názory na fungování demokracie u nás (%)

Pramen: STEM, Trendy 6/2019, 1004 respondentů starších 18 let

V hodnocení fungování demokracie i politických stran jakožto záruky demokratické politiky vidíme obdobný trend. Spokojenost s rozvojem demokracie i ze systému nových politických stran narůstala v devadesátých letech celkem dynamicky až do závažné krize roku 1997. Následoval výrazný propad spokojenosti se stavem demokracie, spojený s předčasnými volbami a ústící v tzv. opoziční smlouvu. Veřejnost reagovala například i akcí „Děkujeme, odejděte“ koncem roku 1999.

“Jste spokojen(a) se způsobem, jakým funguje demokracie v naší zemi?”

Pramen: STEM, Trendy 1993-2019

Následoval postupný pokles přerušovaný vírou v pozitivní dopad voleb (2002, 2006, 2010). V období let 2011–2013 (vláda Petra Nečase) jsme v obou otázkách zaznamenávali nejhorší hodnocení. To se značně vylepšilo po volbách v roce 2013 a v současnosti vidíme setrvalý, mírně se lepšící trend.

“Myslíte si, že současné politické strany v České republice zaručují
demokratickou politiku?”

Pramen: STEM, Trendy 1992-2019

Uvedené názory na demokracii jsou velmi podobné u mužů a žen, u různých věkových skupin, dokonce i u různých skupin vzdělanostních. Rovněž nenajdeme statisticky významné rozdíly mezi městem a venkovem a mezi různými socioprofesními skupinami. Do názorů na demokracii se ale promítá hmotná situace lidí. Spokojenější jsou lidé s vyššími příjmy a majetkem, nespokojení jsou lidé v materiálních potížích či lidé, kteří se označují za chudé. Významné pro vnímání demokracie jsou politické postoje veřejnosti. Demokracii o něco lépe hodnotí lidé, kteří se hlásí k politické pravici, hůře lidé, kteří jsou smýšlení levicového. Výrazně se liší také sympatizanti jednotlivých politických stran. U obou zkoumaných názorů na demokracii je z následujícího grafu zřejmé, že nespokojenost převládá zejména mezi stoupenci komunistů a SPD.

Názory na fungování demokracie u nás

Rozdíly mezi sympatizanty různých politických stran

(podíl odpovědí “určitě ano” + “spíše ano” v %)

Pramen: STEM, Trendy 6/2019, 1004 respondentů starších 18 let

Jak souvisí spokojenost s demokracií se způsobem, jakým ji zajišťují naše politické strany? Rozčleníme-li průnik obou otázek podrobně, jednoznačně kladný názor („určitě ano“) u obou otázek vyjadřuje jen něco přes 2 procenta dotázaných. Vlažný souhlas vyjadřuje 32% naší veřejnosti, vlažný nesouhlas 26%. Jednoznačně negativní názor (dvakrát „určitě ne“) vyslovilo přes 8% našich obyvatel. Čtrnáct procent našich obyvatel cítí rozpor v tom, že současné politické strany demokracii zajišťují, avšak se způsobem, jakým v naší zemi demokracie funguje, jsou nespokojeni. Z druhé strany 5 % lidí je spokojeno s fungováním demokracie, ale nikoli s politickými stranami. Lidé v obou ohledech nespokojení by při volbách zůstali doma zhruba dvakrát častěji než ostatní.

Obecné názory na demokracii se promítají do toho, jak lidé hodnotí současnou politickou situaci. Zobrazíme si průnik obou otázek zjednodušeně. Se současnou politickou situací je většinově (53%) spokojena jen zhruba třetinová skupina, která hodnotí kladně fungování demokracie i její zajištění politickými stranami. V ostatních skupinách je spokojenost s politickou situací menšinová. V názorovém táboře lidí, kteří jsou nespokojeni jak s fungováním demokracie, tak s rolí politických stran (45% obyvatelstva), je to jen 13 procent.

„Jste Vy osobně spokojen(a) s naší současnou politickou situací?“

Rozdíly mezi názorovými skupinami lišícími se vztahem k demokracii

Pramen: STEM, Trendy 6/2019, 1004 respondentů starších 18 let


Lidé jsou spíše nespokojeni s výsledky krajských voleb

S výsledky krajských voleb vyjadřuje nespokojenost mírně nadpoloviční většina občanů České republiky (s vyloučením obyvatel Prahy): 56 %. V porovnání s minulými krajskými volbami je nálada veřejnosti jiná, dříve byli lidé spíše spokojeni s tím, jak krajské volby dopadly. Mezi účastníky letošních krajských voleb je sice míra spokojenosti vyšší, ale nijak zásadně (52 % spokojených, 48 % nespokojených).

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 13. až 21. října 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1054 respondentů.

V rámci série otázek průzkumu uskutečněného bezprostředně po krajských volbách se STEM (podobně jako u předchozích krajských voleb) zajímal o základní spokojenost veřejnosti s výsledkem voleb. Svůj názor měli možnost vyjádřit jak ti, kteří se krajských voleb účastnili, tak ti, kteří k volbám nepřišli (z otázky byli vyloučeni pouze obyvatelé Prahy, kde se krajské volby nekonají).

Mírně nadpoloviční většina dotázaných (56 %) vyjádřila nespokojenost s výsledkem nedávných krajských voleb. Naopak spokojeny jsou více než dvě pětiny občanů (44 %).

Pramen: STEM, Trendy 2016/10, 1054 respondentů (893 respondentů s vyloučením obyvatel Prahy)

V porovnání s předchozími volbami do krajských zastupitelstev je míra spokojenosti s letošními volbami nižší než v minulosti. Po krajských volbách v letech 2008 a 2012 byla zhruba třípětinová většina veřejnosti s výsledkem voleb spokojena. Letošní povolební situace tedy u části veřejnosti vyvolává rozpaky, nejistotu (oproti minulosti vysoký podíl „spíše nespokojených“).

Pramen: STEM, Trendy 2008/11, 2012/11, 2016/10 (bez obyvatel Prahy)

Lidé, kteří považovali za důležité vyjádřit své preference v krajských volbách a přišli do volebních místností, jsou v názoru na výsledek voleb rozděleni, polovina je spokojena, polovina nikoliv. Analýza dat naznačuje, že častěji jsou s výsledky voleb spokojeni voliči hnutí ANO a KDU-ČSL. Nejméně spokojeni jsou voliči KSČM. Voliči ČSSD se v hodnocení rozdělují do dvou vyrovnaných táborů.

Mezi občany, kteří ke krajským volbám nepřišli, převažuje nespokojenost s jejich výsledky (64 %). U lidí, kteří k volbám nepřišli kvůli tomu, že jsou celkově politikou znechuceni, je míra nespokojenosti s výsledky voleb nejvyšší (81 %).

Pramen: STEM, Trendy 2016/10, 1054 respondentů (893 respondentů s vyloučením obyvatel Prahy)

Vzhledem k nízkému počtu dotázaných v jednotlivých krajích můžeme pouze orientačně uvést, že mezi kraji nejsou zásadní rozdíly ve spokojenosti s výsledky voleb. Zjištěná data orientačně ukazují jen mírně vyšší spokojenost v kraji Vysočina, Jihomoravském, Pardubickém a Libereckém kraji, naopak nižší v Královehradeckém kraji.


Spokojenost lidí s členstvím v EU

Třípětinová většina české veřejnosti (61 %) je nespokojena s členstvím České republiky v Evropské unii. Pokud by se zcela hypoteticky u nás konalo znovu referendum o vstupu do Evropské unie, 38 % občanů by hlasovalo pro vstup, 62 % by pro vstup nehlasovalo. V dlouhodobé časové řadě STEM představují aktuální výsledky nejnižší hodnoty pozitivních postojů vůči unii. Dále třípětinová většina lidí (58 %) aktuálně reaguje na členství v Evropské unii negativními pocity (má značné obavy či cítí mírné znepokojení). Číst dále


Spokojenost s politickou situací a názor na vývoj společnosti

Podíl lidí, kteří jsou spokojeni se současnou politickou situací, je aktuálně 36 %. To je nejvíce za posledních osm let, podobné hodnoty jsme naměřili v předvolebních měsících v roce 2006. Dvě pětiny občanů si myslí, že se naše společnost vyvíjí správným směrem. Jedná se o výrazný nárůst po propadu, který začal v roce 2012 a v průběhu celého minulého roku se prohluboval. Číst dále


Spokojenost s naším členstvím v EU

V současné době jsou s členstvím České republiky v Evropské unii spokojeny necelé dvě pětiny občanů (37 %), což představuje další pokles v porovnání s minulým výzkumem z dubna letošního roku. Oproti předchozímu období se také výrazně snížil podíl lidí přesvědčených, že se Evropská unie vyvíjí správným směrem. Zavedení eura jako české měny v současné době podporuje jen minimum občanů (17 %). Dvoutřetinová většina občanů ČR (67 %) však stále cítí sounáležitost s Evropou. Číst dále


Spokojenost Čechů s členstvím v EU

V současné době jsou s členstvím České republiky v Evropské unii spokojeny dvě pětiny občanů (41 %), což je v porovnání s předchozími lety výrazně méně. Pokud by se zcela hypoteticky u nás konalo znovu referendum o vstupu do EU, pro vstup by hlasovala necelá polovina obyvatel (43 %). Téměř tříčtvrtinová většina občanů se domnívá, že naše republika není schopna hrát v EU aktivní roli. Číst dále


Spokojenost občanů s politickou situací a s prací vlády, parlamentu a prezidenta

Přesto jen přibližně každý sedmý občan je spokojen s politickou situací a v naprosté většině jde o stoupence vládních pravicových stran. Vláda i český parlament pracovaly v uplynulém měsíci „dobře“ podle necelé třetiny lidí, prezident podle dvou třetin občanů. Vládu i parlament chválí takřka jen stoupenci pravice, v případě práce prezidenta je příznivé hodnocení širší, i když i zde se zřetelně odlišuje názor stoupenců vládních pravicových stran a levicové opozice. Celkově však výsledky ukazují v porovnání s uplynulými měsíci na mírné zvýšení spokojenosti občanů. Číst dále


Hodnocení práce vlády, parlamentu a prezidenta a spokojenost s politickou situací

Spokojenost s politickou situací se pohybuje kolem 10 % a částečnou spokojenost s ní vyjadřují jen stoupenci vládních pravicových stran. Vláda i český parlament pracovaly v uplynulém měsíci „dobře“ podle pětiny lidí, prezident zhruba podle poloviny občanů. Vládu i parlament chválí takřka jen stoupenci pravice, v případě práce prezidenta je příznivé hodnocení širší, i když i zde se výrazně odlišuje názor stoupenců vládních pravicových stran a levicové opozice. Číst dále