Hodnocení českého soudnictví

Mírně nadpoloviční většina českých občanů (53 %) je nespokojena s úrovní práce českých soudů a státních zastupitelství. Třetina lidí by přivítala radikální reformu soudního systému v naší zemi. Většina občanů (63 %) takovou reformu sice odmítá, ale přesto se domnívá, že je třeba pracovat na zlepšení fungování justice.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. až 30. června 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1004 respondentů. Na výzkumu pracovalo 253 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

V červnovém průzkumu se STEM zaměřil rovněž na hodnocení práce soudů a státních zastupitelství a na postoj ke stavu soudního systému obecně.

V hodnocení úrovně práce soudů a státních zastupitelství je česká veřejnost rozdělena, podíl lidí nespokojených (53 %) je jen mírně vyšší než podíl lidí spokojených (47 %).

Pramen: STEM, Trendy 2019/6, 1004 respondentů

Pro doplnění kontextu dodejme, že v jiných výzkumech STEM zjišťované hodnocení možnosti dovolat se práva u soudu patří v hierarchii oblastí života společnosti k těm hůře hodnoceným, přesto je v této otázce hodnocení občanů v posledních letech lepší než dříve.

Vyšší míru spokojenosti s prací soudů a státních zastupitelství zjišťujeme mezi mladými lidmi (zvláště vysoká je mezi studenty). Naopak mezi lidmi staršími 60 let převažuje nespokojenost. Z rozdílů podle sociálního postavení je patrná častější nespokojenost s prací soudů a prokuratury mezi podnikateli a živnostníky.

Pramen: STEM, Trendy 2019/6, 1004 respondentů

Spokojenost či nespokojenost s prací justičních orgánů je podle očekávání součástí obecnějšího postoje k dění ve společnosti. To znamená, že lidé, kteří jsou spokojeni s fungováním demokracie v naší zemi nebo s aktuální politickou situací nebo se domnívají, že vývoj u nás jde správným směrem, jsou také významně častěji spokojeni s prací soudů a státních zastupitelství (62 %, resp. 60 %, 59 %) než lidé, kteří jsou k situaci v naší zemi kritičtí (36 %, resp. 41 %, 39 %).

Z analýzy rozdílů podle politických preferencí vyplývá, že s fungováním justice jsou častěji spokojeni sympatizanti KDU-ČSL a STAN. Nespokojenost je významně silnější mezi stoupenci protestních stran SPD a KSČM.

Pokud se zaměříme na soudní systém obecně, má ve veřejném mínění třípětinovou většinu (63 %) názor, že soudní systém nepotřebuje zásadní reformu, ale je třeba zlepšit jeho fungování. Třetina občanů (32 %) je ovšem pro radikální reformu soudního systému (tento postoj je nejčastěji zastoupen mezi příznivci SPD). Jen minimum občanů nevidí nutnost změn.

Pramen: STEM, Trendy 2019/6, 1004 respondentů

Mezi lidmi, kteří jsou se současnou úrovní práce soudů a státních zastupitelství velmi nespokojeni, je tříčtvrtinová většina těch, kteří požadují radikální reformu soudnictví. Mezi spíše nespokojenými již postoj není tak kategorický, hlasy pro reformu jsou těsně pod hranicí 50 %. Celkově je v populaci skupina těch, kteří jsou s fungováním justice tak nespokojeni, že požadují její radikální reformu, zastoupena čtvrtinovým podílem (28 %).

Pramen: STEM, Trendy 2019/6, 1004 respondentů

Celkový postoj k situaci v naší zemi se opět odráží i v názorech na změny soudního systému, ovšem nikterak dramaticky. Mezi lidmi nespokojenými se směřováním naší země, demokracií či politickou situací je sice podíl hlasů pro radikální reformu soudnictví vyšší než mezi spokojenými, přesto i mezi nimi převažuje postoj bez reformy pracovat na zlepšení jeho fungování.

Pramen: STEM, Trendy 2019/6, 1004 respondentů


Důvěra veřejnosti v českou policii trvale roste

České policii důvěřuje dvoutřetinová většina veřejnosti (65 %), což je v dlouhodobé časové řadě STEM od roku 1993 historické maximum. Necelé dvě pětiny občanů (37 %) věří v nezaujatost soudů. Mírně vyšší podíl lidí (41 %) si myslí, že soudy odvádějí dobrou práci. Téměř polovina veřejnosti (46 %) důvěřuje schopnostem orgánů činných v trestním řízení.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 5. až 18. června 2017. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1023 respondentů.

STEM sleduje již od začátku devadesátých let, jakou důvěru mají čeští občané v naši policii a jak obecně hodnotí práci soudů.

Podle posledního průzkumu uskutečněného v červnu letošního roku má dvoutřetinová většina občanů důvěru v českou policii.

„Máte důvěru v naši dnešní policii?“

Pramen: STEM, Trendy 6/2017, 1023 respondentů starších 18 let

Data z časové řady výzkumů STEM od začátku devadesátých let ukazují, že po změně režimu v roce 1989 nebylo pro policii lehké přesvědčit občany o své důvěryhodnosti. Výjimečná situace byla po povodních v roce 2002, kdy důvěra v policii prudce jednorázově stoupla. Od roku 2005 však pozorujeme postupný kontinuální růst důvěryhodnosti české policie. Míra důvěry v policii je dnes nejvyšší v časové řadě STEM (dokonce vyšší než ve výjimečné situaci v roce 2002). Zdá se, že část veřejnosti pozitivně oceňuje současný stav české policie, absenci výraznějších afér a možná se zde odráží i potřeba posílení pravomocí bezpečnostních služeb v souvislosti s diskusí o řešení uprchlické krize.

Pramen: STEM, Trendy 1993-2017

Důvěru v policii mají častěji lidé starší 60 let (71 %) a lidé s vysokoškolským vzděláním
(71 %). Ze srovnání rozdílů podle věku v roce 2015 a nyní vyplývá, že se vydělila právě skupina lidí starších 60 let, u které se míra důvěry v policii zvýšila mnohem výrazněji než u ostatních věkových skupin. V případě vzdělání je patrné, že důvěryhodnost policie posílila hlavně mezi lidmi s nižším vzděláním.

Důvěra v policii podle věku (podíl kladných odpovědí v %)

Pramen: STEM, Trendy 9/2015, 6/2017

Důvěra v policii podle vzdělání (podíl kladných odpovědí v %)

Pramen: STEM, Trendy 9/2015, 6/2017

Pohled veřejnosti na práci soudů se od pozitivního vnímání práce policie odlišuje. Více než třípětinová většina občanů (63 %) nemá důvěru v nezaujatost soudů a mírně nižší podíl lidí (59 %) nesouhlasí s tím, že soudy odvádějí dobrou práci. Téměř polovina dospělé populace (46 %) však má důvěru ve schopnosti orgánů činných v trestním řízení.

Hodnocení soudů a orgánů činných v trestním řízení

Pramen: STEM, Trendy 6/2017, 1023 respondentů starších 18 let

Důvěra v nezaujatost soudů není postojem, který by se u české veřejnosti výrazně proměňoval, průměrné hodnoty se pohybují kolem hranice 33 %. Nejnižší míru důvěry v nezaujatost soudů jsme zjistili v roce 2011. Od roku 2012 pozorujeme postupné zvyšování míry důvěry.

Pramen: STEM, Trendy 1992-2017

Podobně i v případě hodnocení práce soudů je zřejmé zvýšení podílů pozitivních názorů oproti předchozím průzkumům. Aktuální hodnota se blíží ojedinělému výkyvu z roku 2002 a teprve další výzkumy potvrdí, zda jde o trend vzestupu, nebo půjde opět jen o vybočení z dlouhodobé stability.

Pramen: STEM, Trendy 1995-2017

Při hodnocení schopností orgánů činných v trestním řízení vycházíme z výzkumů provedených v  letech 2011 a 2013. Z jejich srovnání je patrné zlepšení. Míra důvěry roste, oproti roku 2011 je podíl pozitivních názorů dnes vyšší o 11 procentních bodů.

Pramen: STEM, Trendy 2011-2017


Důvěra veřejnosti ve vrcholné představitele soudních a policejních institucí

Dvoutřetinová většina veřejnosti (68 %) má důvěru v předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského. Tři pětiny občanů (60 %) důvěřují nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi. Mírně nadpoloviční většina veřejnosti má důvěru v policejního prezidenta Tomáše Tuhého (57 %), předsedkyni Nejvyššího soudu Ivu Brožovou (56 %) a ombudsmanku Annu Šabatovou (54 %). Číst dále


Důvěra občanům v naši policii a v soudy

Ve schopnosti orgánů činných v trestním řízení důvěřuje 35 % lidí. Policii samotné důvěřuje zhruba polovina občanů (51 %), nezaujatosti soudů necelá třetina veřejnosti (30 %). Důvěra v dnešní policii od devadesátých let přes určité výkyvy postupně roste, důvěra v soudy se dlouhodobě příliš nemění, nicméně v posledních měsících zaznamenáváme pozastavení mírného poklesu. V soudy a policii důvěřují především příznivci ODS a TOP 09. Soudy v ČR odvádějí dobrou práci podle necelé třetiny obyvatel (29 %). Číst dále


Důvěra v nejvyšší soudní instituce

Ústavnímu soudu důvěřují tři pětiny občanů České republiky (61 %). Nejvyššímu soudu a Nejvyššímu správnímu soudu důvěřuje ještě vyšší podíl veřejnosti (65 %, resp. 64 %). Míra důvěry v uvedené tři soudní instituce je v dlouhodobé perspektivě stále relativně vysoká. Nejvyšším soudním institucím častěji důvěřují lidé s vyšším vzdělanostním a materiálním statusem a lidé sympatizující s pravicovými politickými stranami. Číst dále


Názory občanů na činnost soudů

Práce soudů je občany hodnocena nepříznivě již od devadesátých let, jen asi čtvrtina lidí si myslí, že pracují dobře. V posledních letech se však na stejnou úroveň propadá i hodnocení toho, že soudy pracují nezaujatě. V názorech na soudy se udržuje výrazný rozdíl mezi stoupenci pravice a levice, ale i mezi příznivci stran vládní koalice jsou pozitivní hodnocení soudů v menšině. Číst dále


Důvěra občanů v soudy

Většina lidí důvěřuje Ústavnímu soudu, Nejvyššímu soudu a Nejvyššímu správnímu soudu. Důvěra v soudní instituce v posledních dvou letech kolísala v souvislosti s děním na politické scéně. Soudním institucím častěji důvěřují lidé spokojení s politickou situací, studenti, lidé vzdělanější, lépe materiálně zajištění a sympatizanti stran koalice. Menší důvěru projevují lidé nespokojení s politickou situací, lidé s nižším vzděláním, méně materiálně zajištění a příznivci stran opozice. Číst dále