POLISTOPADOVÝ VÝVOJ HODNOTÍ POZITIVNĚ NEJVÍCE LIDÍ OD ROKU 1992, VÝRAZNÉ ROZDÍLY V NÁZORU NA POLISTOPADOVÝ VÝVOJ VŠAK PŘETRVÁVAJÍ

Téměř dvě třetiny (64 %) českých obyvatel považují režim po listopadu 1989 za lepší nežli režim předlistopadový, což je výrazně více než hodnoty posledního desetiletí. Pouze 16 % populace považuje polistopadový vývoj za trochu nebo mnohem horší – takto nízký podíl byl naposledy naměřen v roce 1992. Nejméně lidí od roku 1997 (18 %) také vyjadřuje osobní nespokojenost s polistopadovým vývojem. Hodnocení vývoje po roce 1989 se tradičně velmi liší napříč různými skupinami obyvatel. Mladí občané, občané alespoň průměrně materiálně zajištění a pravicoví voliči hodnotí vývoj posledních třiceti let veskrze pozitivně. Naopak starší občané, občané s nedostatečným materiálním zajištěním a voliči levice jsou k polistopadovému vývoji podstatně kritičtější.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 11. až 25. října 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1002 respondentů. Na výzkumu pracovalo 225 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STEM se systematicky zabývá postoji české veřejnosti k současnému politickému režimu ve srovnání s režimem, který předcházel listopadu 1989. Z obecného srovnání obou režimů vyplývá, že nyní, třicet let po sametové revoluci, téměř dvě třetiny (65 %) české společnosti hodnotí současný režim jako lepší než režim komunistický. Pouze 16 % populace naopak hodnotí polistopadový režim jako trochu nebo mnohem horší než ten současný a zbývajících 20 % považuje oba režimy za zhruba stejné.

„Letos 17. listopadu uplyne 30 let od pádu bývalého komunistického režimu v naší zemi. Když vezmete všechno dohromady a srovnáte minulý a současný režim, řekl(a) byste, že současný režim je lepší, stejný, nebo horší než ten předcházející, tj. před listopadem 1989?“

Pramen: STEM, Trendy 10/2019, 1002 respondentů starších 18 let

Aktuální šetření zjistilo největší rozdíl od roku 1992 (48 procentních bodů) mezi těmi, kdo polistopadový vývoj hodnotí kladně a těmi, kdo jej hodnotí záporně. Časová řada průzkumů STEM od roku 1992 ukazuje, že podíl lidí, kteří hodnotí oba režimy jako stejné, je dlouhodobě relativně stabilní. Poměr mezi stoupenci a kritiky současného režimu však v posledních 30 letech poměrně dramaticky kolísal. Zpočátku vysoký podíl příznivců současného režimu postupně oslaboval. Podíly stoupenců a odpůrců současného režimu se k sobě nejvíce „přiblížily“ v období 1997-2000. Od roku 2000 se ale situace změnila a podíl lidí, kteří považují současný režim za lepší, se zvýšil a dlouhodobě se udržoval na úrovni mezi 50 % až 60 % (s výjimkou roku 2013).

“Když vezmete všechno dohromady a srovnáte minulý a současný režim, řekl(a) byste, že současný režim je lepší, stejný, nebo horší než ten předcházející, tj. před listopadem 1989?”

Pramen: STEM, 1992-2019

Když byli dotázáni na jejich osobní hodnocení polistopadového vývoje v České republice, 27 % českých občanů pociťuje výrazné nebo dostatečné uspokojení, 18 % je naopak výrazně nespokojeno nebo nespokojeno. Zbylých 55 % má z polistopadového vývoje pocity smíšené. Časové srovnání ukazuje, že podíl těch, kdo jsou s polistopadovým vývojem nespokojeni, je nejnižší od roku 1997 (kdy byla tato otázka poprvé zahrnuta do šetření). Naopak podíl spokojených občanů byl vyšší jen jednou, a to v předchozím „kulatém“ roce 2009, kdy spokojenost vyjadřovalo 30 % obyvatel. Zároveň je třeba upozornit, že právě kulatá výročí sametové revoluce s sebou přinášejí vyšší mediální zájem o téma a že tato saturace může mít značný vliv na aktuální veřejné mínění.

„Zamyslíte-li se nad vývojem u nás v posledních 30 letech, tj. od listopadu 1989, pociťujete Vy osobně:“

Pramen: STEM, Trendy 1997-2019

Aktuální průzkum také zjišťoval, zda obyvatelé ČR věří, že ekonomický a politický vývoj po listopadu 1989 přináší lepší budoucnost jejich dětem. Více než tři pětiny (63 %) obyvatel ČR souhlasily zcela nebo spíše. Časové srovnání tohoto hodnocení ukazuje poměrně stabilní poměr v posledních třech letech, nicméně celkový optimismus je podstatně nižší než na začátku devadesátých let a v letech 2006-2007.

“Současné ekonomické a politické změny přinesou Vašim dětem lepší budoucnost, než kdyby pokračoval režim socialismu před rokem 1989.”

Pramen: STEM, Trendy 1993-2019, kombinace s „Myslíte si, že změny, které přináší současný režim, vytvářejí pro Vaše děti…“

Hodnocení polistopadového vývoje se tradičně významně liší napříč různými skupinami obyvatel. Například mladí lidé hodnotí polistopadový vývoj nejpozitivněji. V kategorii 18-29 let, tedy respondentů, kteří se narodili po roce 1989, bylo 35 % spokojených s polistopadovým vývojem a jen 9 % nespokojených (zbytek měl smíšené pocity). Naopak v nejstarší kategorii respondentů nad 60 let bylo nespokojených 20 % a spokojených jen 25 %.

„Zamyslíte-li se nad vývojem u nás v posledních skoro třiceti letech, tj. od listopadu 1989, pociťujete Vy osobně:“

Pramen: STEM, Trendy 10/2019, 1002 respondentů starších 18 let

Podobné rozdíly byly naměřeny také v závislosti na materiálním zajištění respondentů. Na otázku, zda polistopadový režim vytváří lepší možnosti pro jejich děti, odpověděly kladně dvě třetiny respondentů ze skupin dobře a průměrně zajištěných obyvatel. Naopak 54 % z těch, kteří uvedli špatné materiální zajištění, má za to, že současný režim nabízí jejich dětem horší možnosti než ten předlistopadový.

„Myslíte si, že změny, které u nás přináší současný režim, vytvářejí pro Vaše děti lepší budoucnost, než kdyby pokračoval režim socialismu před rokem 1989?“

Pramen: STEM, Trendy 10/2019, 1002 respondentů starších 18 let

Výrazné rozdíly ve srovnání obou režimů se také projevují při analýze odpovědí občanů z rozdílných konců politického spektra. Mezi respondenty, kteří sami sebe zařadili na politickou pravici, celých 84 % hodnotí polistopadový režim jako lepší nežli ten předcházející. U respondentů na středu jich takto smýšlí 62 %. Naopak mezi respondenty, kteří se zařadili na levici, pouze 44 % označilo polistopadový režim za lepší a 35 % z nich má za to, že režim před rokem 1989 byl lepší.

“Když vezmete všechno dohromady a srovnáte minulý a současný režim, řekl(a) byste, že současný režim je lepší, stejný, nebo horší než ten předcházející, tj. před listopadem 1989?”

Pramen: STEM, Trendy 10/2019, 1002 respondentů starších 18 let


Názor veřejnosti na současný režim

Od ledna 2012 se snížil podíl občanů, podle nichž je současný režim lepší než režim před listopadem 1989 (z 53 % na 46 %), zároveň přibylo lidí, kteří považují současný režim za horší (z 27 % na 32 %). Podobná názorová situace panovala v minulosti pouze v období let 1997-2000. Zatímco mezi občany s nižším vzděláním, hůře materiálně zajištěnými a těmi, kteří se hlásí k levici, klesala preference současného režimu už v letech 2010-2011, poslední snížení jde hlavně na vrub lidí s vyšším vzděláním, lépe zajištěných a středově, příp. pravicově orientovaných. Číst dále


Negativní vnímaní předlistopadové komunistické strany je u nás silnější než na Slovensku

Potřeba vyrovnávání s minulostí na straně jedné a každodení realita rozmělňující vzpomínky na někdejší poměry na straně druhé patří k základním podmínkám, ze kterých vyrůstá stávající postoj veřejnosti k roli komunistické strany ve více než čtyřicetiletém poválečném období v naší historii. Kladné působení komunistické strany před rokem 89 připouští v obou zemích vždy jen menší část obyvatel (v ČR 23 % a v SR 35 %), ovšem zápornou roli ji přisuzují a jasné ne vyslovují častěji obyvatelé České republiky. Číst dále


Současný režim hájí i mnoho lidí, kteří nejsou spokojeni s vnitropolitickou situací

V celém období existence samostatného českého státu u nás žije zhruba pětina lidí, kteří hodnotí současný a předlistopadový režim jako stejné. Podíl občanů, kteří s polistopadovým vývojem zásadně nesouhlasí a považují minulý režim za lepší než současný, přibývalo až do přelomu let 1997/1998 (až na 35 %) a až do poloviny roku 2000 jich bylo více než 30 %. Od počátku roku 2000 jich však opět začalo ubývat a v současné době tvoří asi čtvrtinu dospělé populace. Současný režim považuje za lepší než předlistopadový plná polovina lidí, kteří nejsou spokojeni se současnou vnitropolitickou situací. Z celé populace 37 % občanů soudí, že obrat v roce 1989 byl správný, ale „nedělá se to dobře“. To ukazuje, jak velký je „potenciál nápravy“ na současné demokratické scéně. Číst dále


Současný režim přinesl úpadek morálky. Co tím lidé myslí ?

Morálka a poctivost patří k oblastem života, v nichž se situace podle mínění veřejnosti v porovnání se situací opřed rokem 1989 spíše zhoršila. Co lidé pod „morálku“ zahrnují ? Mezi jevy, které v současnosti nejvíce odsuzují a které s morálkou nějak souvisejí, patří korupce, zločinnost, násilí, privilegia určitých skupin obyvatelstva, práce soudů (nezávislost). Další jevy, které se po pádu bariér v roce 1989 rozšířeny, jsou z hlediska morálky přijímány kontroverzně (např. prostituce, homosexualita, pornografie, volné formy rodinného soužití) nebo jsou jednoznačně odsuzovány jako kriminální (šíření drog, únosy dětí, působení různých mafií apod.). Za „nemravné“ jsou však mnoha lidmi považovány příjmy některých podnikatelů, sportovců či politiků. Negativní jevy současné společnosti, nedokonalosti a chyby demokratického vývoje po roce 1989, ale také závist a nostalgické vzpomínání po „klidu a pořádku“ socialistické éry jsou pro mnoho lidí dostatečně silným důvodem, aby tyto věci postavili v hierarchii hodnocení morálky výše než skutečnost, že zločinný totalitní režim byl spojen s dvojí morálkou, že člověk byl nucen jinak mluvit doma a na veřejnosti a že mu byly odpírány základní svobody. Morálka a poctivost patří k oblastem života, v nichž se situace podle mínění veřejnosti v porovnání se situací opřed rokem 1989 spíše zhoršila. Co lidé pod „morálku“ zahrnují ? Mezi jevy, které v současnosti nejvíce odsuzují a které s morálkou nějak souvisejí, patří korupce, zločinnost, násilí, privilegia určitých skupin obyvatelstva, práce soudů (nezávislost). Další jevy, které se po pádu bariér v roce 1989 rozšířeny, jsou z hlediska morálky přijímány kontroverzně (např. prostituce, homosexualita, pornografie, volné formy rodinného soužití) nebo jsou jednoznačně odsuzovány jako kriminální (šíření drog, únosy dětí, působení různých mafií apod.). Za „nemravné“ jsou však mnoha lidmi považovány příjmy některých podnikatelů, sportovců či politiků. Negativní jevy současné společnosti, nedokonalosti a chyby demokratického vývoje po roce 1989, ale také závist a nostalgické vzpomínání po „klidu a pořádku“ socialistické éry jsou pro mnoho lidí dostatečně silným důvodem, aby tyto věci postavili v hierarchii hodnocení morálky výše než skutečnost, že zločinný totalitní režim byl spojen s dvojí morálkou, že člověk byl nucen jinak mluvit doma a na veřejnosti a že mu byly odpírány základní svobody. Číst dále


Současný a minulý režim: šance a svobody versus jistoty a klid

V současné době (duben a shodně červen 2001) označilo v této otázce současný režim za lepší 55 % lidí, podle 21 % jsou oba stejné a 24 % lidí si myslí, že lepší byl režim před rokem 1989. Naprostá většina lidí uznává, že současný režim je lepší než předlistopadový v nabídce a kvalitě služeb a zboží, v tom, že umožňuje cestování po světě a že poskytuje obecně více svobody. Příznivě pro současný režim vyznívá i srovnání možností využít svých schopností. Jen mírně se podle mínění veřejnosti zlepšila životní úroveň a nevalnou, vyrovnanou bilanci má dostupnost práva. Naopak sociální jistoty, poctivost a morálka jsou podle výrazné většiny občanů nyní horší, než byly před rokem 1989. Současný režim je hodnocen poněkud hůře i z hlediska volného času, napětí a stresu. To však není hodnocení režimu, ale do značné míry změn, které přináší civilizace. Číst dále


Nejstarší generace a stoupenci KSČM hájí předlistopadový režim

Podíl obhájců předlistopadových poměrů rostl až do přelomu let 1997/1998 a pak se až do podzimu 1999 udržoval nad 30 %. Od počátku roku 2000 jich opět začalo vytrvale ubývat. V současné době tvoří lidé, kteří považují předlistopadový režim za lepší než současný, asi čtvrtinu dospělé populace. Více než 40 % z nich by volilo KSČM, necelých 20 % ČSSD a desetinu obhájců předlistopadového režimu tvoří lidé, kteří by rozhodně nešli volit. Zhruba pětina lidí hodnotí oba režimy jako stejně. Na straně současného režimu jsou jednoznačně voliči pravicových stran. Mnohem vyrovnanější je poměr stoupenců současného a minulého režimu mezi stoupenci KDU-ČSL a ČSSD. Rozhodnými zastánci předlistopadových poměrů jsou příznivci KSČM – z nich dává přednost současnému režimu pouhá desetina. Číst dále


Předlistopadový režim obhajuje stále asi čtvrtina lidí

Je současný režim lepší než ten, který zde byl před rokem 1989 ? Dlouhá časová řada od roku 1992 je nápadná především tím, že stabilně zhruba pětina lidí hodnotí oba režimy jako stejné. Poměr stoupenců současného a minulého režimu se však v historii samostatného českého státu výrazně měnil. Podíl obhájců předlistopadových poměrů rostl až do přelomu let 1997/1998 a pak se až do podzimu 1999 udržoval nad 30 %. V loňském roce jich opět začalo mírně, ale vytrvale ubývat, a v současné době tvoří lidé, kteří považují předlistopadový režim za lepší než současný, asi čtvrtinu populace. Bezmála polovina z nich by volila KSČM. Číst dále


Současný a minulý režim: šance versus jistoty

V lednu 2001 označilo v této otázce současný režim za lepší 54 % lidí, podle 20 % jsou oba stejné a 26 % lidí si myslí, že lepší byl režim před rokem 1989. Naprostá většina lidí uznává, že současný režim je lepší než předlistopadový v nabídce a kvalitě služeb a zboží a že poskytuje více svobody. Příznivě pro současný režim vyznívá i srovnání perspektiv pro příští generaci a možností využít svých schopností a být za ně oceněn. Jen mírně se podle mínění veřejnosti zlepšila životní úroveň a kvalita a dostupnost vzdělání a stejná je situace ve zdravotnictví a možnostech dovolat se práva soudní cestou. Naopak sociální jistoty, pořádek ve společnosti a morálka jsou podle výrazné většiny občanů nyní horší, než byly před rokem 1989. V lednu 2001 označilo v této otázce současný režim za lepší 54 % lidí, podle 20 % jsou oba stejné a 26 % lidí si myslí, že lepší byl režim před rokem 1989. Naprostá většina lidí uznává, že současný režim je lepší než předlistopadový v nabídce a kvalitě služeb a zboží a že poskytuje více svobody. Příznivě pro současný režim vyznívá i srovnání perspektiv pro příští generaci a možností využít svých schopností a být za ně oceněn. Jen mírně se podle mínění veřejnosti zlepšila životní úroveň a kvalita a dostupnost vzdělání a stejná je situace ve zdravotnictví a možnostech dovolat se práva soudní cestou. Naopak sociální jistoty, pořádek ve společnosti a morálka jsou podle výrazné většiny občanů nyní horší, než byly před rokem 1989. Číst dále