Klíčové slovo:sociální skupiny

Postupně se snižuje podíl lidí, kteří se domnívají, že u nás panuje silné napětí mezi bohatými a chudými

Napětí mezi Čechy a cizinci označuje jako velmi nebo poměrně silné dvoutřetinová většina občanů (66 %). Tento podíl je stejný jako v loňském roce. Třípětinová většina občanů registruje napětí mezi vedením podniků a zaměstnanci (59 %). Poněkud nižší podíl lidí (57 %) vidí silné napětí mezi bohatými a chudými. Od roku 2011, kdy STEM začal tuto oblast sledovat, se postupně snižuje podíl těch, kteří napětí mezi bohatými a chudými považují za silné. Mezi lidmi z domácností špatně finančně zajištěných je však tento podíl stále vysoký. Mírně nadpoloviční většina občanů (56 %) vnímá silné napětí mezi lidmi různých politických názorů. Méně často lidé registrují napětí mezi mladými a starými lidmi (39 %) a zejména mezi městem a venkovem (29 %).

Číst dále

Významně se zvýšil podíl lidí, kteří se domnívají, že u nás panuje silné napětí mezi Čechy a cizinci

Napětí mezi Čechy a cizinci označuje jako velmi nebo poměrně silné dvoutřetinová většina občanů (67 %). Tento podíl je významně vyšší než v předchozích letech. Třípětinová většina občanů registruje silné napětí mezi vedením podniků a zaměstnanci (62 %) a mezi bohatými a chudými (61 %). Mírně nadpoloviční většina občanů (55 %) vypovídá o silném napětí mezi lidmi s různými politickými názory. Méně často lidé registrují napětí mezi mladými a starými lidmi (38 %) a zejména mezi městem a venkovem (27 %). Hodnocení napětí mezi těmito skupinami zůstává beze změn (s již zmíněnou výjimkou napětí mezi Čechy a cizinci).

Číst dále

Napětí mezi sociálními skupinami

Napětí mezi bohatými a chudými označuje jako velmi nebo poměrně silné 63 % občanů, 59 % registruje silné napětí mezi vedeními podniků a zaměstnanci. Zhruba polovina občanů vypovídá o silném napětí mezi lidmi s různými politickými názory, téměř stejný podíl hovoří o silném napětí mezi etnickou majoritou a minoritami (52 % resp. 50 %). Méně často lidé registrují silné napětí mezi mladými a starými lidmi (35 %) a zejména mezi městem a venkovem (24 %). Celkově vnímají silné napětí častěji občané orientovaní politicky doleva. Číst dále


Vnímání napětí mezi bohatými a chudými

Napětí mezi bohatými a chudými označuje jako velmi nebo poměrně silné 65 % procent občanů, 60 % registruje silné napětí mezi vedeními podniků a zaměstnanci. Zhruba polovina občanů vypovídá o silném napětí mezi majoritou a minoritou, téměř stejný podíl hovoří o silném napětí mezi lidmi s různými politickými názory (54 % resp. 53 %). Méně často lidé registrují silné napětí mezi mladými a starými lidmi (39 %) a mezi městem a venkovem (29 %). Celkově vnímají silné napětí častěji občané orientovaní politicky doleva. Číst dále


Názory občanů ČR na protestní akce ve městech Šluknovského výběžku

Téměř polovina lidí v polovině října uvedla, že hlavním důvodem demonstrací na severu Čech byly obavy z rostoucí kriminality. Asi čtvrtina lidí soudí, že šlo hlavně o protest proti liknavému postupu státu a asi stejný podíl lidí jmenoval nutnost poukázat na zneužívání sociálních dávek. Na přesvědčení, že lidé šli do ulic hlavně proto, že se báli kriminality, se shodují i lidé s velmi odlišnými názory na romskou menšinu. Číst dále


Názory občanů na napětí mezi sociálními skupinami u nás

Napětí mezi bohatými a chudými i napětí mezi vedením a zaměstnanci označuje jako velmi nebo poměrně silné 68 % procent občanů. Zhruba polovina (53 %) občanů vypovídá o silném napětí mezi lidmi s různými politickými názory. Méně často lidé registrují silné napětí mezi mladými a starými lidmi (42 %) a mezi městem a venkovem (27 %). Celkově vnímají silné napětí častěji lidé s nižším vzděláním, hůře materiálně zajištění a občané orientovaní politicky spíše doleva. Číst dále


Domácí násilí II. – srovnání s rokem 2001

Od posledního výzkumu STEM v roce 2001 se informovanost o problému domácího násilí viditelně zlepšila. V současné době téměř všichni lidé starší 15ti let (97 %) vědí nebo alespoň tuší, co si pod tímto pojmem představit. Ovšem stále špatná zůstává poučenost o tom, jak na domácí násilí reagovat (dostatek informací má v současné době 19 % veřejnosti, v roce 2001 18 %). Zájem o získání těchto informací je přitom pořád poměrně velký, a to zejména u lidí, kteří se s domácím násilím již někdy setkali. Nedostatečná informovanost o tom, jak se tváří v tvář domácímu násilí zachovat, zůstává nadále jedním z faktorů, které snižují osobní ochotu lidí proti němu zasáhnout. Od posledního výzkumu STEM v roce 2001 se informovanost o problému domácího násilí viditelně zlepšila. V současné době téměř všichni lidé starší 15ti let (97 %) vědí nebo alespoň tuší, co si pod tímto pojmem představit. Ovšem stále špatná zůstává poučenost o tom, jak na domácí násilí reagovat (dostatek informací má v současné době 19 % veřejnosti, v roce 2001 18 %). Zájem o získání těchto informací je přitom pořád poměrně velký, a to zejména u lidí, kteří se s domácím násilím již někdy setkali. Nedostatečná informovanost o tom, jak se tváří v tvář domácímu násilí zachovat, zůstává nadále jedním z faktorů, které snižují osobní ochotu lidí proti němu zasáhnout. Číst dále


POČTY DĚTÍ V ÚSTAVECH POVAŽUJE VEŘEJNOST ZA VELKÝ PROBLÉM

Zajištění náhradní péče o děti, které z různých důvodů nemohou žít ve své vlastní biologické rodině, vnímá velká část veřejnosti kriticky. Za velký problém považují lidé již samotné počty dětí, kterým se nedostalo šance vyrůstat v rodinném prostředí, a které zůstávají v péči ústavních zařízení. Nemalá část veřejnosti je přesvědčena, že v tomto ohledu je situace u nás v porovnání s jinými státy horší a podíly dětí, žijících v různých ústavech, jsou nadprůměrně vysoké. Číst dále


Pomoc opuštěným dětem

Podle vlastního vyjádření pomáhá dnes dětem, které nemají vlastní rodinu, pětina dospělé populace. Prostor pro mobilizaci spoluúčasti obyvatel na pomoci opuštěným dětem se ale zdá být větší. Podle výzkumu se například ukazuje, že přijmout za určitých okolností alespoň na čas nějaké dítě do vlastní péče připouštějí čtyři pětiny obyvatel a tři desetiny takovou pomoc úplně nevylučují . K tomuto, na první pohled překvapivě vysokému podílu lidí připravených vzít do své péče opuštěné dítě, je třeba poznamenat, že otázka zjišťující tento zájem byla ve výzkumu formulovaná poměrně vágně a obsahovala celou řadu podmínek Číst dále