Postupně se snižuje podíl lidí, kteří se domnívají, že u nás panuje silné napětí mezi bohatými a chudými

Napětí mezi Čechy a cizinci označuje jako velmi nebo poměrně silné dvoutřetinová většina občanů (66 %). Tento podíl je stejný jako v loňském roce. Třípětinová většina občanů registruje napětí mezi vedením podniků a zaměstnanci (59 %). Poněkud nižší podíl lidí (57 %) vidí silné napětí mezi bohatými a chudými. Od roku 2011, kdy STEM začal tuto oblast sledovat, se postupně snižuje podíl těch, kteří napětí mezi bohatými a chudými považují za silné. Mezi lidmi z domácností špatně finančně zajištěných je však tento podíl stále vysoký. Mírně nadpoloviční většina občanů (56 %) vnímá silné napětí mezi lidmi různých politických názorů. Méně často lidé registrují napětí mezi mladými a starými lidmi (39 %) a zejména mezi městem a venkovem (29 %).

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 27. února až 6. března 2017. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1042 respondentů.

Existence rozporů a napětí mezi sociálními skupinami neodmyslitelně patří k lidským společnostem a je předpokladem jejich vývoje. V některých obdobích a situacích se tyto rozpory a napětí mohou vyostřovat a ústit v konflikty. Katalyzátorem situace mohou být jak ekonomické, tak politické změny ve společnosti, ale i vývoj v širším, evropském měřítku. Ve výzkumu z března 2016 jsme tedy mohli sledovat, jak občané České republiky citlivěji než dříve vnímali napětí mezi Čechy a cizinci v naší zemi. V aktuálním výzkumu se toto zjištění znovu potvrzuje.

Pramen: STEM, Trendy 3/2017, 1042 respondentů starších 18 let

V březnu 2016 považovalo napětí mezi Čechy a cizinci v naší zemi za silné 67 %, o rok později to je 66 %. K žádné změně tedy nedošlo a česká veřejnost svým postojem stále projevuje jakési obavy v důsledku uprchlické krize a teroristických útoků v evropských městech.

Zhruba třípětinová většina občanů dále vnímá napětí v socioekonomické a socioprofesní sféře – jednak mezi vedením podniků a zaměstnanci (59 %), jednak mezi bohatými a chudými (57 %). Ovšem zatímco hodnocení napětí mezi vedením a zaměstnanci je v průzkumech STEM poměrně stabilní (s výjimkou roku 2011), podíl lidí, kteří vnímají silné napětí mezi bohatými a chudými, se postupně snižuje.

Mírně nadpoloviční většina registruje silné napětí mezi lidmi s různými politickými názory (56 %). Relativně méně často občané vnímají silné napětí mezi mladými a starými lidmi (39 %) a nejméně často – z nabízených možností – mezi městem a venkovem (29 %).

Pramen: STEM, Trendy 5/2011, 4/2012, 4/2013, 3/2016, 3/2017

Pozn.: Názor na napětí mezi Čechy a cizinci nebyl v roce 2011 zkoumán.

Zaměřme se nyní podrobněji na hodnocení napětí mezi bohatými a chudými, u kterého jsme výše konstatovali snižování podílu těch, kteří toto napětí považují za silné. Rozpory mezi bohatými a chudými uvádějí lidé tím častěji, čím je subjektivně posuzovaná materiální situace jejich domácnosti horší. Mezi lidmi, kteří svou domácnost považují za špatně finančně zajištěnou nebo chudou, jsou jasně v převaze lidé, kteří napětí mezi bohatými a chudými vnímají. Mezi lidmi průměrně a dobře zajištěnými je situace nejednoznačná, zhruba polovina z nich napětí připouští, část z nich však toto napětí nepovažuje za významné.

Pramen: STEM, Trendy 3/2017, 1042 respondentů starších 18 let

Velmi zajímavý je vývoj v této otázce. Oslabování pocitu napětí sledujeme především u lépe finančně zajištěných respondentů. Ve skupině lidí, kteří vlastní situaci hodnotí jako špatnou, zůstává podíl reflektujících napětí mezi bohatými a chudými stále vysoký.

Vývoj hodnocení napětí mezi bohatými a chudými podle materiálního zajištění domácnosti

(podíl odpovědí „velmi silné napětí“ + „poměrně silné napětí“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2011-2017


Významně se zvýšil podíl lidí, kteří se domnívají, že u nás panuje silné napětí mezi Čechy a cizinci

Napětí mezi Čechy a cizinci označuje jako velmi nebo poměrně silné dvoutřetinová většina občanů (67 %). Tento podíl je významně vyšší než v předchozích letech. Třípětinová většina občanů registruje silné napětí mezi vedením podniků a zaměstnanci (62 %) a mezi bohatými a chudými (61 %). Mírně nadpoloviční většina občanů (55 %) vypovídá o silném napětí mezi lidmi s různými politickými názory. Méně často lidé registrují napětí mezi mladými a starými lidmi (38 %) a zejména mezi městem a venkovem (27 %). Hodnocení napětí mezi těmito skupinami zůstává beze změn (s již zmíněnou výjimkou napětí mezi Čechy a cizinci).

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 16. až 23. března 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1050 respondentů.

Existence rozporů a napětí mezi sociálními skupinami neodmyslitelně patří k lidským společnostem a je předpokladem jejich vývoje. V některých obdobích a situacích se tyto rozpory a napětí mohou vyostřovat a ústit v konflikty. Katalyzátorem situace mohou být jak ekonomické, tak politické změny ve společnosti, ale i vývoj v širším, evropském měřítku. V současné době je tedy mimo jiné i kvůli vlivu uprchlické krize na českou společnost zajímavé zaměřit pozornost výzkumu na to, jak občané České republiky vnímají existenci napětí mezi sociálními skupinami u nás.

Pramen: STEM, Trendy 3/2016, 1050 respondentů starších 18 let

Dvoutřetinová většina občanů považuje napětí mezi Čechy a cizinci v naší zemi za silné. Tento podíl ukazuje na významnou změnu ve veřejném mínění, v předchozích letech byla česká veřejnost rozdělena do dvou vyrovnaných táborů, polovina populace napětí mezi Čechy a cizinci považovala za velmi nebo poměrně silné, polovina naopak za nepříliš silné nebo slabé. Můžeme tedy sledovat, jak situace v Evropě v souvislosti s uprchlickou krizí a teroristickými útoky v evropských městech ovlivňuje i veřejné mínění v naší zemi. Důsledky jsou patrné nejen v reflexi napětí mezi Čechy a cizinci, ale i v nižší vstřícnosti k cizím etnikům v naší společnosti.

Třípětinová většina občanů dále vnímá napětí v socioekonomické a socioprofesní sféře – jednak mezi vedením podniků a zaměstnanci, jednak mezi bohatými a chudými. Mírně nadpoloviční většina registruje silné napětí mezi lidmi s různými politickými názory (55 %). Relativně méně často občané vnímají silné napětí mezi mladými a starými lidmi (38 %) a nejméně často – z nabízených možností – mezi městem a venkovem (27 %).

Kromě uvedené změny v postojích k napětí mezi Čechy a cizinci se hodnocení rozporů mezi různými skupinami od posledního průzkumu před třemi lety významně nezměnilo. Údaje z předchozích průzkumů pouze naznačují trend mírně se snižujícího podílu lidí, kteří za silné považují napětí mezi bohatými a chudými.

Pramen: STEM, Trendy 5/2011, 4/2012, 4/2013, 3/2016

Pozn.: Názor na napětí mezi Čechy a cizinci nebyl v roce 2011 zkoumán.

Napětí mezi Čechy a cizinci považují za silné mírně častěji lidé mladší, s nižším vzděláním a občané levicové orientace. Ovšem ke zvýšení podílu těch, kteří toto napětí označují za silné, došlo v podobné míře ve všech sociodemografických skupinách obyvatel.

Pramen: STEM, Trendy 3/2016, 1050 respondentů starších 18 let

Vnímání napětí mezi sociálními skupinami je poměrně univerzální, tedy neliší se zásadně, jak ho registrují lidé patřící k různým skupinám populace. Jisté rozdíly v míře jeho vnímání v závislosti na sociodemografických, socioekonomických a socioprofesních charakteristikách respondentů nicméně výzkum zjistil. Rozpory mezi bohatými a chudými uvádějí lidé tím častěji, čím je subjektivně posuzovaná materiální situace jejich domácnosti horší. Rozhodně však neplatí, že by mezi lidmi dobře materiálně zajištěnými většina silné napětí mezi bohatými a chudými neviděla – i mezi nimi je tento názor v převaze.

Pramen: STEM, Trendy 3/2016, 1050 respondentů starších 18 let

Napětí mezi vedením a zaměstnanci nejostřeji vnímají nezaměstnaní, kteří jsou ovšem obecně skupinou s vyhraněně kritickými názory na dění ve společnosti. Rozpory ve vztahu mezi vedením a zaměstnanci dále častěji reflektují úředníci. Naopak méně často napětí mezi uvedenými skupinami vnímají odborní a řídící pracovníci, ovšem i mezi nimi silné napětí registruje více než polovina.

Pramen: STEM, Trendy 3/2016, 1050 respondentů starších 18 let

(Pozn.: V grafu neuvádíme odpovědi ekonomicky neaktivních. Údaje za nezaměstnané a řídící pracovníky jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v průzkumu pouze orientační.)

Napětí mezi mladými a starými lidmi vnímají poněkud častěji lidé starší, ve věku od 60 let – téměř polovina z nich ho vidí jako silné. Mladší věkové skupiny ho takto vnímají významně méně často.

Pramen: STEM, Trendy 3/2016, 1050 respondentů starších 18 let

V hodnocení rozporů mezi lidmi s různými politickými názory nemá samotná politická orientace respondentů žádný významný vliv.

Napětí mezi městem a venkovem častěji za silné považují obyvatelé nejmenších obcí, naopak nejméně často obyvatelé měst od 5 do 20 tisíc obyvatel.

Pramen: STEM, Trendy 3/2016, 1050 respondentů starších 18 let


Napětí mezi sociálními skupinami

Napětí mezi bohatými a chudými označuje jako velmi nebo poměrně silné 63 % občanů, 59 % registruje silné napětí mezi vedeními podniků a zaměstnanci. Zhruba polovina občanů vypovídá o silném napětí mezi lidmi s různými politickými názory, téměř stejný podíl hovoří o silném napětí mezi etnickou majoritou a minoritami (52 % resp. 50 %). Méně často lidé registrují silné napětí mezi mladými a starými lidmi (35 %) a zejména mezi městem a venkovem (24 %). Celkově vnímají silné napětí častěji občané orientovaní politicky doleva. Číst dále


Vnímání napětí mezi bohatými a chudými

Napětí mezi bohatými a chudými označuje jako velmi nebo poměrně silné 65 % procent občanů, 60 % registruje silné napětí mezi vedeními podniků a zaměstnanci. Zhruba polovina občanů vypovídá o silném napětí mezi majoritou a minoritou, téměř stejný podíl hovoří o silném napětí mezi lidmi s různými politickými názory (54 % resp. 53 %). Méně často lidé registrují silné napětí mezi mladými a starými lidmi (39 %) a mezi městem a venkovem (29 %). Celkově vnímají silné napětí častěji občané orientovaní politicky doleva. Číst dále


Názory občanů ČR na protestní akce ve městech Šluknovského výběžku

Téměř polovina lidí v polovině října uvedla, že hlavním důvodem demonstrací na severu Čech byly obavy z rostoucí kriminality. Asi čtvrtina lidí soudí, že šlo hlavně o protest proti liknavému postupu státu a asi stejný podíl lidí jmenoval nutnost poukázat na zneužívání sociálních dávek. Na přesvědčení, že lidé šli do ulic hlavně proto, že se báli kriminality, se shodují i lidé s velmi odlišnými názory na romskou menšinu. Číst dále


Názory občanů na napětí mezi sociálními skupinami u nás

Napětí mezi bohatými a chudými i napětí mezi vedením a zaměstnanci označuje jako velmi nebo poměrně silné 68 % procent občanů. Zhruba polovina (53 %) občanů vypovídá o silném napětí mezi lidmi s různými politickými názory. Méně často lidé registrují silné napětí mezi mladými a starými lidmi (42 %) a mezi městem a venkovem (27 %). Celkově vnímají silné napětí častěji lidé s nižším vzděláním, hůře materiálně zajištění a občané orientovaní politicky spíše doleva. Číst dále


Domácí násilí II. – srovnání s rokem 2001

Od posledního výzkumu STEM v roce 2001 se informovanost o problému domácího násilí viditelně zlepšila. V současné době téměř všichni lidé starší 15ti let (97 %) vědí nebo alespoň tuší, co si pod tímto pojmem představit. Ovšem stále špatná zůstává poučenost o tom, jak na domácí násilí reagovat (dostatek informací má v současné době 19 % veřejnosti, v roce 2001 18 %). Zájem o získání těchto informací je přitom pořád poměrně velký, a to zejména u lidí, kteří se s domácím násilím již někdy setkali. Nedostatečná informovanost o tom, jak se tváří v tvář domácímu násilí zachovat, zůstává nadále jedním z faktorů, které snižují osobní ochotu lidí proti němu zasáhnout. Od posledního výzkumu STEM v roce 2001 se informovanost o problému domácího násilí viditelně zlepšila. V současné době téměř všichni lidé starší 15ti let (97 %) vědí nebo alespoň tuší, co si pod tímto pojmem představit. Ovšem stále špatná zůstává poučenost o tom, jak na domácí násilí reagovat (dostatek informací má v současné době 19 % veřejnosti, v roce 2001 18 %). Zájem o získání těchto informací je přitom pořád poměrně velký, a to zejména u lidí, kteří se s domácím násilím již někdy setkali. Nedostatečná informovanost o tom, jak se tváří v tvář domácímu násilí zachovat, zůstává nadále jedním z faktorů, které snižují osobní ochotu lidí proti němu zasáhnout. Číst dále


POČTY DĚTÍ V ÚSTAVECH POVAŽUJE VEŘEJNOST ZA VELKÝ PROBLÉM

Zajištění náhradní péče o děti, které z různých důvodů nemohou žít ve své vlastní biologické rodině, vnímá velká část veřejnosti kriticky. Za velký problém považují lidé již samotné počty dětí, kterým se nedostalo šance vyrůstat v rodinném prostředí, a které zůstávají v péči ústavních zařízení. Nemalá část veřejnosti je přesvědčena, že v tomto ohledu je situace u nás v porovnání s jinými státy horší a podíly dětí, žijících v různých ústavech, jsou nadprůměrně vysoké. Číst dále


Pomoc opuštěným dětem

Podle vlastního vyjádření pomáhá dnes dětem, které nemají vlastní rodinu, pětina dospělé populace. Prostor pro mobilizaci spoluúčasti obyvatel na pomoci opuštěným dětem se ale zdá být větší. Podle výzkumu se například ukazuje, že přijmout za určitých okolností alespoň na čas nějaké dítě do vlastní péče připouštějí čtyři pětiny obyvatel a tři desetiny takovou pomoc úplně nevylučují . K tomuto, na první pohled překvapivě vysokému podílu lidí připravených vzít do své péče opuštěné dítě, je třeba poznamenat, že otázka zjišťující tento zájem byla ve výzkumu formulovaná poměrně vágně a obsahovala celou řadu podmínek Číst dále