Názory občanů na rovnost šancí v naší společnosti

Naprostá většina lidí si myslí, že současný režim poskytuje některým skupinám obyvatel nespravedlivé výhody a privilegia (86 %). Většina lidí je také přesvědčena, že u nás neexistuje společnost rovných šancí (76 %), na druhé straně téměř dvě třetiny lidí se domnívají, že schopní jedinci se u nás mohou dobře uplatnit (61 %). Tyto názory silně korespondují s majetkovými poměry lidí a jejich politickou orientací. Lidé s vyšším životním standardem a lidé pravicového smýšlení mají častěji než ostatní tendenci vnímat naši společnost jako sociálně spravedlivou. V průběhu desetiletí se podíl lidí, hodnotících míru sociální spravedlnosti v naší společnosti pozitivně, poněkud…

Vztah české veřejnosti k Romům

Postoje české veřejnosti k romským spoluobčanům jsou již několik let stabilní. Výrazná, dvoutřetinová převaha občanů pociťuje k romské menšině odmítavý vztah či dokonce odpor, pětina veřejnosti vnímá Romy stejně jako ostatní spoluobčany a jen zanedbatelný podíl lidí vyjadřuje k Romům dobrý nebo velmi dobrý vztah. Zhruba každý druhý občan uznává, že každá etnická skupina má mít možnost žít podle vlastních tradic a zvyků. V minulosti však tento názor sdílelo více lidí. (Pokračování textu…)

Ochota občanů předcházet nezaměstnanosti

Přijmout práci mimo svoji kvalifikaci či v jiném oboru (86 %) nebo pracovat za méně peněz (67 %), to jsou dvě řešení, na která jsou u nás lidé v zájmu udržení práce nejčastěji ochotni přistoupit. Méně je již těch, kteří by v případě hrozby nezaměstnanosti zvažovali možnost přestěhovat se za prací někam do vzdálenějšího místa naší republiky (41 %). (Pokračování textu…)

Názory lidí na diskriminaci v pracovní oblasti

Týká se to především starších občanů, lidí se zdravotním handicapem, těhotných ženy a matek malých dětí. V průběhu čtyř uplynulých let se podíl lidí přesvědčených o existenci znevýhodněných skupin na našem pracovním trhu snížil jen nepatrně. Ženy jsou citlivější na tento druh diskriminace než muži. Citlivě vnímají zejména pracovní diskriminaci žen kvůli těhotenství, mateřství a péči o rodinu. (Pokračování textu…)

Osobní příjmy dnes a před rokem

Zhruba polovina lidí, kteří mají nějaký osobní příjem, zjišťuje, že po zaplacení všech daní bere nyní stejně jako před rokem, 30 procent říká, že bere méně, a 21 % více než na jaře roku 2007. Příznivý trend vývoje osobních příjmů je zaznamenáván v domácnostech s celkovým čistým měsíčním příjmem nad hranicí 25 000 korun měsíčně. (Pokračování textu…)

Nejzávažnějším problémem ČR je korupce

Společnost STEM dlouhodobě zjišťuje názory lidí na to, jaké jsou pro naši republiku nejzávažnější problémy, které je potřeba řešit. Letos v únoru občané hodnotili závažnost deseti předložených problémů České republiky z oblasti právní, sociální a ekonomické. Obecně lze říci, že všechny hodnocené problémy byly lidmi označeny za vážné a hodné pozornosti. (Pokračování textu…)

Dilemata důchodové reformy

Je zarážející, že o nutnosti důchodové reformy se u nás nevede žádná rozsáhlejší odborná diskuse a návrhy na možná řešení budoucích potíží důchodového zabezpečení zůstávají stranou pozornosti jak odborné, tak i politické a laické veřejnosti. Přitom je zřejmé, že transformace důchodového systému představuje do budoucna palčivý politický problém, v jistém smyslu dokonce závažnější, než je ekonomicko – technologický problém hledání adekvátních dávek, koeficientů atd. Bez kritického zhodnocení současné úpravy důchodového zabezpečení a věcné rozpravy nad celým smyslem možných změn, je ohrožena nejen samotná průchodnost důchodové reformy, ale i sociální přijatelnost dalšího pokračování polistopadové transformace společnosti. Vyplývá to z celé…

Sociální politika: kam ji směřovat?

Naši občané jsou velmi citliví na to, jak politické vedení pečuje o sociální jistoty obyvatelstva. Mírně narůstá podíl lidí, kteří jsou ochotni v zájmu sociálních opatření připustit nárůst daní, přičemž nejvíce tento trend podporují starší občané a stoupenci levice. Většina občanů se stále domnívá, že hlavním garantem sociálních jistot by měl být stát. Nejednotně však hodnotí, zda tuto funkci plní uspokojivě. Mírně se posiluje názor, že by se měla rozšiřovat síť sociálních služeb na úkor sociálních dávek, což naznačuje, že tlak se přesouvá od vysokých peněžitých dávek k efektivnějšímu fungování systému sociální politiky. I to souvisí s celkově nepříliš…