Začátkem března lidé častěji než v minulosti preferovali investice do ochrany životního prostředí spíše než zvyšování sociálních dávek

V březnovém průzkum dvoutřetinová většina českých občanů (67 %) upřednostňovala investice do ochrany životního prostředí než zvyšování sociálních dávek (33 %). Podle časové řady STEM od roku 1998 byly dříve preference v této otázce poměrně vyrovnané. Mírně nadpoloviční většina lidí (55 %) by spíše podpořila rodiny s dětmi, než by zvyšovala důchody pro staré lidi (45 %). Jasná většina občanů (72 %) požaduje od státu, aby se především zabýval rozšiřováním sociálních služeb namísto zvyšováním finančních dávek (28 %).

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 5. až 15. března 2020. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1008 respondentů. Na výzkumu pracovalo 265 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Výzkum se uskutečnil v době od 5. do 15. března 2020, přičemž 87 % všech rozhovorů proběhlo před vyhlášením nouzového stavu. Pro kontext nabízíme velmi stručný přehled postupně přijímaných opatření v boji s epidemií koronaviru COVID-19:

• Od 11. března byla přerušena výuka na školách.
• 12. března vláda vyhlásila nouzový stav.
• Od 14. března byla uzavřena většina obchodů, restaurace, služby.

Mimo dobu sběru následovala tato opatření:

• Od 16. března začal platit zákaz vycestovat z ČR do zahraničí a zákaz vstupu cizinců na území ČR. Byla zavedena povinná karantény pro osoby vracející se z rizikových zemí.
• Od 16. března platí omezení volného pohybu osob.

Dopady koronavirové krize na českou společnost budou jistě patrné v různých oblastech, především v ekonomice, ale mohou se promítnout i do sociální politiky. Následující text nabízí pohled české veřejnosti na některé prvky sociální politiky ještě v počátcích koronavirové krize a po přijetí prvních opatření na zamezení šíření nákazy COVID-19. V textu rovněž ukazujeme dlouhodobý vývoj postojů v daných otázkách v časových řadách STEM od roku 1997.

Zajímavý je aktuální vývoj v rozhodování, zda více investovat do ochrany životního prostředí, nebo zvýšit sociální dávky. V minulých průzkumech bylo zastoupení preferencí pro oba přístupy poměrně vyrovnané. V březnu 2020 je ovšem výrazně vyšší podíl těch, kteří upřednostňují investice do ochrany životního prostředí. Je zřejmé, že česká veřejnost citlivě vnímá vývoj v české přírodě, problémy sucha, kůrovcové kalamity atd. a podporuje nutnost do této oblasti zacílit finanční prostředky ze státního rozpočtu. Zopakujme ovšem, že průzkum proběhl v samém začátku koronavirové krize.

„Představte si, že byste měl(a) rozhodnout o tom, zda více investovat do ochrany životního prostředí, či zvýšit různé sociální dávky.

Čemu byste Vy osobně dal(a) přednost?“

Pramen: STEM, Trendy 1998-2020

Postoj k investicím do ochrany životního prostředí nebo zvýšení sociálních dávek je významně podmíněn vzděláním a věkem respondentů. Častěji pro ekologické investice jsou lidé vzdělanější a mladí do 30 let. Je ovšem důležité, že k posílení preferencí investic do životního prostředí došlo v různých vzdělanostních a věkových skupinách. Relativně nejslabší nárůst pozorujeme u lidí se základním vzděláním a lidí ve věku 30 až 44 let.

„Představte si, že byste měl(a) rozhodnout o tom, zda více investovat do ochrany životního prostředí, či zvýšit různé sociální dávky.

Čemu byste Vy osobně dal(a) přednost?“

Preference investic do ochrany životního prostředí podle vzdělání

Pramen: STEM, Trendy 6/2016, 3/2020

„Představte si, že byste měl(a) rozhodnout o tom, zda více investovat do ochrany životního prostředí, či zvýšit různé sociální dávky.

Čemu byste Vy osobně dal(a) přednost?“

Preference investic do ochrany životního prostředí podle věku

Pramen: STEM, Trendy 6/2016, 3/2020

V březnovém průzkumu byla rovněž otázka cílená na sociální politiku ve prospěch důchodců či rodin s dětmi. Z více než dvacetileté časové řady průzkumů STEM vyplývá, že česká veřejnost se od druhé poloviny 90. let výrazně vyslovovala pro to, aby se v sociální oblasti pomáhalo spíše rodinám s dětmi než důchodcům. O deset let později se začala část lidí přiklánět k názoru, že důchodci jsou na tom hůře. Hlasy pro podporu rodin nicméně stále převažovaly nad zvyšováním důchodů. Březnový průzkum naznačuje změnu v tendenci mírného posilování důrazu na pomoc starým lidem.

„Představte si, že byste měl(a) rozhodnout o tom, zda zvýšit důchody pro staré lidi, nebo rozšířit finanční pomoc poskytovanou rodinám s dětmi. Pro které z následujících řešení byste se rozhodl(a)?“

Pramen: STEM, Trendy 1997-2020

Jakým způsobem provádět sociální politiku: nabízet více služeb, anebo zvyšovat finanční dávky? Před rokem 2000 bylo zastoupení obou názorů vyrovnané, poté se začal zvyšovat podíl lidí, kteří se domnívají, že systém státní sociální politiky by měl spíše spočívat v rozšiřování sociálních služeb než ve zvyšování dávek. Převaha tohoto názoru v dlouhodobé časové řadě stále rostla. Tento růst se však v roce 2016 již zastavil a podobně je i letos na úrovni cca 70 %.

„Opatření státní sociální politiky spočívají ve dvou základních oblastech, ve finančních dávkách a v sociálních službách. Kterou z těchto dvou oblastí by se měl stát u nás zabývat především?“

Pramen: STEM, Trendy 1997-2020

Postoje k sociální politice jsou do značné míry podmíněny politickými sympatiemi. Takže například pozorujeme, že sympatizanti STAN, TOP 09 a ODS častěji upřednostňují investice do životního prostředí před navyšováním sociálních dávek. Naopak pro zvýšení sociálních dávek je polovina přívrženců KSČM a necelá polovina stoupenců ČSSD.

Rozdíly v názorech sympatizantů stran na to, zda by preferovali zvyšování důchodů nebo pomoc rodinám s dětmi, jsou do značné míry dány věkovým profilem elektorátů jednotlivých politických stran. I proto jsou pro pomoc rodinám nejméně stoupenci KSČM, kteří patří věkem ke starším. Naopak podpora rodin s dětmi zaznívá nejčastěji od příznivců Pirátů, TOP 09 a STAN.

Názor, že by se měly spíše rozšiřovat sociální služby než navyšovat finanční dávky, zastávají většinově stoupenci všech parlamentních stran (i když sympatizanti KSČM a ČSSD v nižší míře než ostatní).

Názory na sociální politiku
Podle stranických preferencí, podíly souhlasících v %

Pramen: STEM, Trendy 3/2020

Pozn.: Údaje za stoupence KDU-ČSL, TOP 09 a STAN jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru pouze orientační.