Názory občanů na rovnost šancí v naší společnosti

Naprostá většina lidí si myslí, že současný režim poskytuje některým skupinám obyvatel nespravedlivé výhody a privilegia (86 %). Většina lidí je také přesvědčena, že u nás neexistuje společnost rovných šancí (76 %), na druhé straně téměř dvě třetiny lidí se domnívají, že schopní jedinci se u nás mohou dobře uplatnit (61 %).

Jak se občané dívají na otázku podpory v nezaměstnanosti

Ve stanoviscích k finančnímu zajištění nezaměstnaných převládá stále názor, že podpora poskytovaná lidem bez práce by měla být jen minimální, aby nutila nezaměstnané najít si práci (70 %). Většinovou podporu má nadále také přesvědčení, že stávající úroveň dávek nezaměstnané k hledání práce dostatečně nemotivuje (60 %) a není třeba ji zvyšovat (62 %).

Postoje obyvatel k nezaměstnanosti

Česká veřejnost nahlíží na určitou míru nezaměstnanosti převážně jako na pozitivní jev, který vede k tomu, že jsou lidé odpovědnější a váží si své práce – to je názor 63 % občanů. Většina dnešních nezaměstnaných je ale často (54 %) považována za lidi, kteří nemají opravdový zájem o práci. Řešení nezaměstnanosti by občané nejraději svěřili do rukou státu.

Nespokojenost s výší důchodů

Většina veřejnosti považuje dnes starobní důchody vyplácené u nás za nepřiměřené (70 %) a nedostatečné k pokrytí základních potřeb důchodců (61 %). Téměř tři čtvrtiny obyvatel (72 %) se také domnívají, že současný důchodový systém neumožňuje prožít důstojné stáří. Stejně velká část lidí (72 %) zároveň požaduje, aby současný důchodový systém byl nahrazen úplně jiným nebo alespoň doznal zásadních změn.

Jak se Češi staví k problému nezaměstnanosti?

Přestože se nezaměstnanosti obává mírně více než polovina ekonomicky aktivní české populace, nahlíží se na ní jako na pozitivní jev, který vede k tomu, že jsou lidé odpovědnější a váží si své práce. Většina dnešních nezaměstnaných je ale často považována za lidi, kteří nemají opravdový zájem o práci. Řešení nezaměstnanosti by občané nejraději svěřili do rukou státu.

Dluhy nám připadají normální

Společnost STEM, která dlouhodobě sleduje otázky spojené s finanční situací našich domácností, se podobně jako na konci roku 2004 zajímala i o postoje veřejnosti k půjčování peněz. Statistické údaje přinášejí v posledních letech informace o růstu zadlužení českých domácností včetně problémů, do kterých se řada lidí v souvislosti se svou neschopností splácet dostává. INFORMACE Z VÝZKUMU  STEM TRENDY 1/2007  
Dluhy nám připadají normální.

Češi podobně jako Slováci vidí za sociálními rozdíly především nepoctivost

Sociální rozdíly ve společnosti jsou jedním z důležitých aspektů, podle nichž lidé srovnávají předlistopadovou minulost se současností. Dívají-li se Češi a Slováci na současné rozdíly mezi lidmi optikou minulosti, převažuje u obou národů pocit, že stávající sociální rozdíly jsou méně spravedlivé než v období naší socialistické minulosti. Poněkud kritičtější jsou v tomto ohledu slovenští občané.

Nezaměstnanost, životní úroveň a sociální jistoty aneb v čem se podobáme a v čem se lišíme

Následující text je výstupem z tiskových konferencí STEM a IVO v Bratislavě a v Praze. Nezaměstnanost, životní úroveň a sociální jistoty
aneb v čem se podobáme a v čem lišíme Následující údaje vycházejí ze společného výzkumu veřejného mínění uskutečněného společnostmi STEM – Středisko empirických výzkumů Praha a IVO – Inštitút pre verejné otázky Bratislava v závěru roku 2004.

Životní úroveň a sociální jistoty po vstupu do EU

Čeští občané se celkově na další vývoj životní úrovně po vstupu do Evropské unie dívají spíše s nedůvěrou. Více než dvě třetiny obyvatel se dnes obávají, že se životní úroveň jejich domácnosti po vstupu do Evropské unie sníží.