Velká většina Čechů (kolem 80 %) je ochotna čelit hrozbě nezaměstnanosti tím, že by pracovali za méně peněz či mimo svůj obor. Nízká (38 %) je naopak ochota stěhovat se za prací do jiného regionu. Velkou překážkou při cestě „za prací“ je vytvoření partnerského vztahu či založení rodiny. Číst dále
Většina lidí (68 %) je dlouhodobě přesvědčena, že vláda by měla dávky v nezaměstnanosti držet na minimální úrovni, která by nezaměstnané motivovala k hledání nového místa. Téměř dvě třetiny občanů (62 %) si nepřejí, aby dávky byly zvýšeny, a o něco nižší podíl (55 %) si myslí, že dávky jsou příliš vysoké, takže nenutí nezaměstnané k aktivnímu chování. Vyšších dávek pro nezaměstnané se nejčastěji dožadují lidé bez práce, špatně materiálně zajištění či chudí, levicově orientovaní občané a sympatizanti KSČM a ČSSD. Číst dále
Téměř 90 % občanů se domnívá, že za poslední desetiletí se zvětšily rozdíly mezi lidmi ve společnosti. Většina veřejnosti však pochybuje o tom, že zvětšování rozdílů je spravedlivé a že největší šance u nás mají lidé šikovní, schopní a pracovití. Čtyři pětiny lidí jsou dokonce přesvědčeny, že lidé u nás dnes dosahují bohatství především nepoctivou cestou a využívají při tom spíše svých konexí a známostí než svých schopností. Tři čtvrtiny občanů podporují názor, že rozdíly v příjmech mezi lidmi by se měly zmenšit a dvě třetiny veřejnosti by pomocí vyšších daní přerozdělovaly příjmy ekonomicky úspěšnějších ve prospěch méně úspěšných. Číst dále
Tři čtvrtiny občanů ČR považují současný důchodový systém za dlouhodobě neudržitelný (73 %) a většina lidí také považuje důchodovou reformu za jeden z nejdůležitějších úkolů vlády Petra Nečase (67 %). V názoru na to, zda se Nečasově vládě podaří důchodovou reformu prosadit, se lidé neshodují, zhruba polovina (49 %) zastává optimistické stanovisko, polovina občanů (51 %) je pesimisty. Číst dále
Většina Čechů obecně dává přednost tomu, aby se stát zabýval spíše rozšiřováním sociálních služeb než zvyšováním sociálních finančních dávek. Konkrétně by ale rozšířili finanční pomoc poskytovanou rodinám s dětmi a dali by jí přednost před zvyšováním důchodů. Problém důchodů však v poslední době narůstá a narůstá dokonce podpora rovnostářství při stanovování důchodů. Číst dále
Výrazná většina občanů ČR nepovažuje aktuální starobní důchody za přiměřené (71 %) a dostatečné na pokrytí základních potřeb důchodců (61 %). Většina veřejnosti se dále domnívá, že současný systém důchodového zabezpečení neumožňuje strávit lidem důstojné stáří (71 %). Aktuální výzkum ovšem ukazuje jisté oslabování kritických názorů na důchody a důchodový systém. Číst dále
Obavy z nezaměstnanosti se za poslední rok zvýšily a přiblížily se maximálním hodnotám z roku 2005. Vyjadřuje je přes 60 % obyvatel (bez důchodců). Nadále platí, že velká většina Čechů je ochotna čelit hrozbě nezaměstnanosti tím, že by pracovali za méně peněz či mimo svůj obor, slabá je – zvláště u lidí, kteří se ztráty místa bojí – ochota stěhovat se za prací do jiného regionu. Číst dále
Zhruba třetina lidí (36 %) říká, že většina nezaměstnaných nemá skutečný zájem o práci. Ještě předloni se však takto vyjadřovala více než polovina občanů. Lidé zřejmě převážně díky krizi častěji uznávají, že mezi nezaměstnané se dostávají i lidé, kteří o práci zájem mají. Na určitou míru nezaměstnanosti nahlíží česká veřejnost převážně jako na pozitivní jev, který vede k tomu, že lidé jsou odpovědnější a váží si své práce – tento názor zastává 61 % občanů. Řešení nezaměstnanosti by občané přitom nejraději svěřili do rukou státu. Podle 72 % Čechů by měl mít stát povinnost zajistit práci každému, kdo o ni stojí. Číst dále
Většina lidí (71 %) je dlouhodobě přesvědčena, že vláda by měla dávky v nezaměstnanosti držet na minimální úrovni, která by nezaměstnané motivovala k hledání nového místa. Více než polovina lidí (59 %) si nepřeje, aby dávky byly zvýšeny, a téměř dvě třetiny občanů (61 %) si myslí, že dávky jsou příliš vysoké, takže nenutí nezaměstnané k aktivnímu chování. Větší pomoci pro nezaměstnané ze strany státu se nejčastěji dožadují lidé bez práce, levicově orientovaní občané a zejména sympatizanti KSČM a ČSSD. Číst dále
Již sedm let svou rodinu označuje jako chudou přibližně 36 % Čechů. V aktuálním výzkumu tak činí nejčastěji lidé nezaměstnaní (63 % z nich), dělníci (52 %) a důchodci (42 %). Z hlediska stranických preferencí se největší podíl lidí, kteří svou rodinu vnímají jako chudou, objevuje mezi sympatizanty KSČM (59 %). Nejmenší pak mezi příznivci ODS (18 %). Číst dále