Veřejnost stále velmi kritická k výši starobních důchodů

Více než čtyřpětinová většina občanů (83 %) si nemyslí, že starobní důchody jsou v naší zemi přiměřené. Podle téměř tří čtvrtin občanů (74 %) průměrné důchody nepostačují starým lidem na zajištění základních potřeb. Čtyřpětinová většina veřejnosti (81 %) se nedomnívá, že současný systém důchodového zabezpečení umožňuje lidem strávit důstojné stáří. Více než třípětinová většina lidí (63 %) si myslí, že politické vedení podceňuje zabezpečení sociálních jistot. Od posledního průzkumu v květnu 2015 nedošlo v uvedených otázkách k zásadním změnám. Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 13. až 21. června…

Názory občanů na podporu v nezaměstnanosti

Více než dvě třetiny lidí trvale zastávají názor, že nezaměstnaní by měli dostávat jen tak malé dávky, aby byli nuceni si shánět práci. Současná úroveň podpor a sociálních dávek podle více než 60 % Čechů dostatečně motivační není. V souladu s většinovým požadavkem, aby podpory v nezaměstnanosti byly nízké, také téměř dvě třetiny občanů nechtějí, aby se podpory v nezaměstnanosti zvyšovaly. (Pokračování textu…)

Názory občanů na druhý pilíř penzijní reformy

Třem čtvrtinám lidí nejsou jasná pravidla, jak se vypočítávají v současné době starobní důchody. Příliš srozumitelný není pro veřejnost ani návrh, podle něhož bude možné část důchodového pojištění odklonit do penzijního fondu. Souhlasí s ním 12 % lidí, odmítá třetina populace. Ostatní váhají anebo otevřeně odpovídají, že návrh je zcela nesrozumitelný. Nad návrhem váhá i velká část (kolem dvou pětin) stoupenců koaličních stran. (Pokračování textu…)

Přiměřenost výše důchodů v ČR.

Důchody hodnotí jakou přiměřené pro staré lidi jen asi čtvrtina občanů, mezi samotnými důchodci je to pouze 13 %. Podobně čtvrtina populace se domnívá, že současný systém důchodového zabezpečení umožňuje strávit důstojné stáří (z důchodců 15 %). O něco více než třetina občanů má za to, že důchody alespoň stačí na pokrytí základních životních potřeb důchodců (mezi důchodci 25 %). (Pokračování textu…)

Názory občanů na důchodovou reformu

Téměř tři čtvrtiny české populace jsou naprosto stabilně přesvědčeny, že by se o důchody lidí měl postarat stát, nikoli každý člověk sám o sebe. Naprostá většina lidí souhlasí s drobnými anebo do budoucna i se zásadnějšími změnami současného systému důchodového zabezpečení, zavedení nějakého úplně jiného systému však ztrácí podporu. Posiluje se solidarita, přibývá lidí, kteří schvalují zvýšení plateb sociálního pojištění. Snížení důchodů nebo prodloužení věku odchodu do důchodu jsou nadále tabu. (Pokračování textu…)

Názory občanů na napětí mezi sociálními skupinami u nás

Napětí mezi bohatými a chudými i napětí mezi vedením a zaměstnanci označuje jako velmi nebo poměrně silné 68 % procent občanů. Zhruba polovina (53 %) občanů vypovídá o silném napětí mezi lidmi s různými politickými názory. Méně často lidé registrují silné napětí mezi mladými a starými lidmi (42 %) a mezi městem a venkovem (27 %). Celkově vnímají silné napětí častěji lidé s nižším vzděláním, hůře materiálně zajištění a občané orientovaní politicky spíše doleva. (Pokračování textu…)

Diskriminace v zaměstnání

Velká většina (85 %) občanů České republiky si myslí, že v zaměstnání u nás dochází k diskriminaci některých skupin lidí. Je to nejvíce od roku 2004, kdy STEM začal tuto věc sledovat. Nejčastěji se podle respondentů průzkumu vyskytuje diskriminace určitých věkových skupin osob, lidí se zhoršeným zdravotním stavem či postižením a matek nebo těhotných žen. Velká většina (85 %) občanů České republiky si myslí, že v zaměstnání u nás dochází k diskriminaci některých skupin lidí. Je to nejvíce od roku 2004, kdy STEM začal tuto věc sledovat. Nejčastěji se podle respondentů průzkumu vyskytuje diskriminace určitých věkových skupin osob, lidí…

Vnímání diskriminace v naší zemi

Pro dvě třetiny populace (66 %) je diskriminace u nás velkým problémem, loni tento názor sdílelo jen 47 %. Rovněž se od loňska výrazně zvýšil podíl občanů, podle nichž u nás diskriminace v posledních letech přibývá (z 29 % na 41 %). Za nejzávažnější typ diskriminace lidé zdaleka nejčastěji považují znevýhodňování podle věku (47 %). (Pokračování textu…)