Veřejnost stále velmi kritická k výši starobních důchodů

Více než čtyřpětinová většina občanů (83 %) si nemyslí, že starobní důchody jsou v naší zemi přiměřené. Podle téměř tří čtvrtin občanů (74 %) průměrné důchody nepostačují starým lidem na zajištění základních potřeb. Čtyřpětinová většina veřejnosti (81 %) se nedomnívá, že současný systém důchodového zabezpečení umožňuje lidem strávit důstojné stáří. Více než třípětinová většina lidí (63 %) si myslí, že politické vedení podceňuje zabezpečení sociálních jistot. Od posledního průzkumu v květnu 2015 nedošlo v uvedených otázkách k zásadním změnám.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 13. až 21. června 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1061 respondentů.

Pozornost, kterou čeští politici věnují v poslední době důchodové politice, je poměrně nízká, nesystémová a vázaná většinou pouze na problematiku zvyšování aktuálních důchodů. Významnější změny v oblasti důchodového zabezpečení neprobíhají. Nikterak tedy nepřekvapí, že české veřejné mínění je dlouhodobě kritické k současnému důchodovému zabezpečení. Více než čtyři pětiny občanů (83 %) nepovažují současné důchody vyplácené starým lidem za přiměřené. Tříčtvrtinová většina lidí (74 %) se domnívá, že průměrný starobní důchod nestačí pokrýt základní potřeby důchodců. A čtyři pětiny dotázaných (81 %) nesouhlasí s tím, že by současný systém umožňoval strávit lidem důstojné stáří.

Názory na starobní důchody (údaje v %)

Pramen: STEM, Trendy 6/2016, 1061 respondentů

Názory na starobní důchody byly podle výzkumů STEM od roku 1998 do roku 2002 poměrně stabilní, v případě přiměřenosti důchodů a zajištění důstojného stáří převažovaly kritické postoje, v případě dostatečnosti důchodů s ohledem na základní životní potřeby byla veřejnost rozdělena do dvou vyrovnaných táborů. Od roku 2003 se však kritika veřejnosti začala vyhrocovat, zvláště silná byla ve výzkumu z května 2008. Následující zlepšování hodnocení výše důchodového zabezpečení skončilo v roce 2011. Vůbec nejhorší hodnocení výše důchodů jsme zaznamenali v listopadu 2014. Od tohoto průzkumu výsledky ukazují jen dílčí zlepšení názorů na přiměřenost důchodů a na pokrytí základních potřeb důchodců.

„Myslíte si, že důchody pro staré lidi jsou dnes v České republice přiměřené?”

(součet odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Sociální zabezpečení 2/1998,Trendy 2001-2016

„Postačuje podle Vás průměrný starobní důchod na pokrytí základních potřeb důchodců?“

(součet odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Sociální zabezpečení 2/1998, Trendy 2001-2016

“Řekl(a) byste, že současný systém důchodového zabezpečení umožňuje strávit lidem důstojné stáří?”

(součet odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Sociální zabezpečení 2/1998, Trendy 2001-2016

Statistická analýza ukazuje, že mezi mladšími lidmi je sice poněkud více těch, kteří důchody považují za přiměřené, přesto i mezi nimi je podíl těchto odpovědí v jasné menšině. V ostatních otázkách významné rozdíly podle věku nezjišťujeme.

„Myslíte si, že důchody pro staré lidi jsou dnes v České republice přiměřené?”

Pramen: STEM, Trendy 6/2016, 1061 respondentů

Významné rozdíly v hodnocení systému důchodového zabezpečení jsou ovšem mezi lidmi různé politické orientace. Nejvíce kritičtí jsou sympatizanti KSČM. Naopak mezi příznivci KDU-ČSL je poněkud vyšší podíl názorů, že starobní důchody jsou přiměřené, stačí na základní potřeby důchodců a současný systém umožňuje prožít důstojné stáří. V hodnocení průměrného důchodu vůči základním potřebám se s příznivci KDU-ČSL shodují stoupenci hnutí ANO a TOP 09.

Názory na starobní důchody

Podle stranických preferencí (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 6/2016, 1061 respondentů

Pozn.: Údaje za stoupence ODS, TOP 09 a KDU-ČSL jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru pouze orientační.

Závěrem se ještě zaměříme na zjištění, které postihuje obecnější rovinu problematiky sociální politiky. Více než tři pětiny občanů (63 %) zastávají názor, že současné politické vedení podceňuje zabezpečení sociálních jistot (určitě ano: 26 %, spíše ano: 27 %, spíše ne: 29 %, určitě ne: 8 %). Uvedený názor je sice mezi lidmi poněkud méně častý než v období po ekonomické krizi, stále však má většinové zastoupení.

“Myslíte si, že naše současné politické vedení podceňuje zabezpečení sociálních jistot obyvatelstva?”

(součet odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 1993-2016

Jak hodnotí postoj politického vedení k sociálním jistotám stoupenci jednotlivých stran? Nejvíce kritičtí jsou stoupenci KSČM a pak také ODS. Naopak nejméně často zastávají názor, že současné vedení podceňuje zabezpečení sociálních jistot, sympatizanti TOP 09. Příznivci vládních stran se v této otázce shodují, mírně však mezi nimi převažuje názor, že politické vedení nevěnuje dostatečnou pozornost sociálním jistotám.

“Myslíte si, že naše současné politické vedení podceňuje zabezpečení sociálních jistot obyvatelstva?”

Podle stranických preferencí (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 6/2016, 1061 respondentů

Pozn.: Údaje za stoupence ODS, TOP 09 a KDU-ČSL jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru pouze orientační.


Názory občanů na podporu v nezaměstnanosti

Více než dvě třetiny lidí trvale zastávají názor, že nezaměstnaní by měli dostávat jen tak malé dávky, aby byli nuceni si shánět práci. Současná úroveň podpor a sociálních dávek podle více než 60 % Čechů dostatečně motivační není. V souladu s většinovým požadavkem, aby podpory v nezaměstnanosti byly nízké, také téměř dvě třetiny občanů nechtějí, aby se podpory v nezaměstnanosti zvyšovaly. Číst dále


Názory občanů na druhý pilíř penzijní reformy

Třem čtvrtinám lidí nejsou jasná pravidla, jak se vypočítávají v současné době starobní důchody. Příliš srozumitelný není pro veřejnost ani návrh, podle něhož bude možné část důchodového pojištění odklonit do penzijního fondu. Souhlasí s ním 12 % lidí, odmítá třetina populace. Ostatní váhají anebo otevřeně odpovídají, že návrh je zcela nesrozumitelný. Nad návrhem váhá i velká část (kolem dvou pětin) stoupenců koaličních stran. Číst dále


Přiměřenost výše důchodů v ČR.

Důchody hodnotí jakou přiměřené pro staré lidi jen asi čtvrtina občanů, mezi samotnými důchodci je to pouze 13 %. Podobně čtvrtina populace se domnívá, že současný systém důchodového zabezpečení umožňuje strávit důstojné stáří (z důchodců 15 %). O něco více než třetina občanů má za to, že důchody alespoň stačí na pokrytí základních životních potřeb důchodců (mezi důchodci 25 %). Číst dále


Názory občanů na důchodovou reformu

Téměř tři čtvrtiny české populace jsou naprosto stabilně přesvědčeny, že by se o důchody lidí měl postarat stát, nikoli každý člověk sám o sebe. Naprostá většina lidí souhlasí s drobnými anebo do budoucna i se zásadnějšími změnami současného systému důchodového zabezpečení, zavedení nějakého úplně jiného systému však ztrácí podporu. Posiluje se solidarita, přibývá lidí, kteří schvalují zvýšení plateb sociálního pojištění. Snížení důchodů nebo prodloužení věku odchodu do důchodu jsou nadále tabu. Číst dále


Názory občanů na napětí mezi sociálními skupinami u nás

Napětí mezi bohatými a chudými i napětí mezi vedením a zaměstnanci označuje jako velmi nebo poměrně silné 68 % procent občanů. Zhruba polovina (53 %) občanů vypovídá o silném napětí mezi lidmi s různými politickými názory. Méně často lidé registrují silné napětí mezi mladými a starými lidmi (42 %) a mezi městem a venkovem (27 %). Celkově vnímají silné napětí častěji lidé s nižším vzděláním, hůře materiálně zajištění a občané orientovaní politicky spíše doleva. Číst dále


Diskriminace v zaměstnání

Velká většina (85 %) občanů České republiky si myslí, že v zaměstnání u nás dochází k diskriminaci některých skupin lidí. Je to nejvíce od roku 2004, kdy STEM začal tuto věc sledovat. Nejčastěji se podle respondentů průzkumu vyskytuje diskriminace určitých věkových skupin osob, lidí se zhoršeným zdravotním stavem či postižením a matek nebo těhotných žen. Velká většina (85 %) občanů České republiky si myslí, že v zaměstnání u nás dochází k diskriminaci některých skupin lidí. Je to nejvíce od roku 2004, kdy STEM začal tuto věc sledovat. Nejčastěji se podle respondentů průzkumu vyskytuje diskriminace určitých věkových skupin osob, lidí se zhoršeným zdravotním stavem či postižením a matek nebo těhotných žen. Velká většina (85 %) občanů České republiky si myslí, že v zaměstnání u nás dochází k diskriminaci některých skupin lidí. Je to nejvíce od roku 2004, kdy STEM začal tuto věc sledovat. Nejčastěji se podle respondentů průzkumu vyskytuje diskriminace určitých věkových skupin osob, lidí se zhoršeným zdravotním stavem či postižením a matek nebo těhotných žen. Číst dále