Po nedávném období, kdy podíl přesvědčených o správném směřování naší společnosti byl historicky nejnižší, dochází opět ke stabilizaci ve vnímání vývoje ČR. O správném směřování naší země je v současné době přesvědčeno 21 % lidí, což znamená nárůst oproti minulému šetření o sedm procentních bodů. I nadále nicméně převažuje názor, že naše společnost nesměřuje nikam (40 %), nebo se ubírá špatným směrem (39 %). Číst dále
V období po definitivním rozhodnutí o zrušení předčasných voleb si téměř polovina občanů (46 %) myslí, že situace v České republice se vyvíjí nesprávným směrem. O správném vývoji ČR je přesvědčeno pouze 14 % lidí. Když si měli lidé vybrat, zdali je podle nich naléhavější řešit hospodářskou nebo ústavní krizi, více jak tři čtvrtiny z nich (77 %) by upřednostňovaly řešení hospodářské krize. Číst dále
V porovnání s výsledky ze září 2008 se zvýšil podíl lidí zastávajících názor, že se naše společnost vyvíjí spíše správným směrem (dnes 37 %). Podíl občanů přesvědčených, že ČR „nesměřuje nikam“, se naopak snížil na historické minimum (29 %). Počet lidí, jenž věří, že se situace v naší zemi vyvíjí správným směrem, navíc vzrůstá napříč celým sociálně demografickým a politickým spektrem (vyjma sympatizantů KSČM), a je proto možné hovořit o celospolečenském posunu. Číst dále
Od konce minulého roku velmi pomalu, ale vytrvale přibývá lidí, podle nichž se situace u nás nevyvíjí správným směrem. Také ve výhledu do příštích 12 měsíců klesá podíl lidí, kteří se dívají do nejbližší budoucnosti s nadějí, a přibývá těch, kteří vzhlížejí k následujícímu období s nejistotou. Číst dále
Třetina lidí si myslí, že se situace u nás celkově vyvíjí správným směrem, třetina má názor opačný a třetina nevidí žádný směr vývoje. Toto rozdělení s různými dočasnými oscilacemi trvá v podstatě od ustavení nové vlády (jaro 2007) a odráží vlastně i nerozhodný poměr sil v dolní komoře parlamentu mezi koalicí a opozicí. Celkové hodnocení situace v naší zemi v současnosti dosti přesně koresponduje s vlastním zařazením stoupenců stran na škále pravice – levice. Číst dále
Hodnocení vývoje společnosti českou veřejností sleduje STEM na několika úrovních. Hodnocení perspektiv příští generace se v průběhu let mění pozvolna, odráží celkový názor na polistopadový vývoj. Zato v hodnocení aktuální politické situace i směřování společnosti jsou změny mnohem dynamičtější. Základní trendy jsou však shodné. V období Zemanovy vlády můžeme v názorech veřejnosti odlišit pokles optimismu, kulminující hlubokým rozčarováním společnosti na podzim roku 1999, a uklidnění, provázené novými nadějemi, od překonání tohoto kritického bodu. Současné hodnocení vývoje české společnosti je nejpříznivější od roku 1996. Stále ovšem vedle čtvrtiny nespokojených více než třetina lidí dává najevo rozpačitost (společnost podle nich nesměřuje nikam). Číst dále
Od překonání kritického bodu na konci roku 1999 lidí, kteří se ztotožňují se současným vývojem společnosti, přibývá. V roce 2000 i nyní, v první třetině roku 2001, příznivý obrat pokračoval, byť s menšími výkyvy (krize v ČT). Trend je příznivý a optimistický, nelze však přehlédnout skutečnost, že velmi početná část populace (plných 40 % !) se jen velmi těžko rozhoduje mezi „spíše správným“ a „spíše nesprávným“ směrem vývoje naší společnosti, neboť se v podstatě domnívá, že „situace v ČR nesměřuje nikam“. Otázka na směřování vývoje společnosti má výrazně politický podtext. Lidé nehodnotí situaci či společnost zdaleka jen podle objektivních ekonomických či sociálních kritérií, ale jsou ovlivňováni také svými politickými sympatiemi. Číst dále
V období menšinové Zemanovy vlády můžeme v názorech veřejnosti odlišit výrazný pokles optimismu, kulminující hlubokým rozčarováním společnosti na podzim roku 1999, a uklidnění, provázené novými nadějemi, od překonání tohoto kritického bodu. V roce 2000 příznivý obrat pokračoval, ale ne trvale – pozitivní trend skončil před podzimními volbami a od té doby poměr spokojených, podle nichž se situace vyvíjí správným směrem, a nespokojených, podle nichž vývoj míří směrem nesprávným, se udržuje zhruba v rovnováze. Největší podíl lidí, asi dvě pětiny, uvádí, že vývoj nesměřuje podle nich nikam. Otázka směřování vývoje společnosti je otázkou výsostně politickou. Číst dále