Hodnocení vztahu českých občanů k vybraným zemím Evropy a světa

Češi mají velmi pozitivní vztah ke Slovensku a Rakousku (87 %, respektive 78 % pozitivních hodnocení). Nadpoloviční většina Čechů vnímá pozitivně i další země střední, jižní a severní Evropy. V časovém srovnání v poslední době klesla náklonnost k západním velmocím, jakými jsou Spojené státy, Německo, Francie i Velké Británie. Stále jsou však mezi Čechy tyto země vnímané pozitivněji než Rusko, Čína nebo Turecko.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. až 30. června 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1004 respondentů. Na výzkumu pracovalo 253 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Již od roku 1994 STEM pravidelně sleduje, jaký mají naši občané vztah k některým zemím v Evropě i ke světovým velmocím. Průzkum realizovaný v červnu 2019 přináší aktuální pohled veřejnosti na různé země a možnost srovnání s předchozími šetřeními.

Výrazně nejpozitivnější mají Češi vztah ke Slovensku, 87 % dotázaných ohodnotilo svůj vztah k němu jedničkou nebo dvojkou při známkování jako ve škole. Na druhém místě je Rakousko, které pozitivně hodnotilo 78 % dotázaných. Další převážně pozitivně vnímané země jsou Chorvatsko, Nizozemsko, Itálie, Kanada a země severní Evropy (Švédsko, Norsko, Dánsko), kterým všem dalo pozitivní známku alespoň 70 % dotázaných.

Ve středu žebříčku sledovaných zemí se umisťuje Belgie, Maďarsko, Francie, Velká Británie a Slovinsko (okolo 60 % dotázaných je vnímá pozitivně) následované Japonskem, Polskem a Německem (které pozitivně vnímá lehce nad 50 % dospělé populace).

Méně než polovina dotázaných má pozitivní vztah ke Spojeným státům, Srbsku, Rusku a na úplně spodní straně žebříčku stojí Ukrajina, Turecko a Čína. Turecko letos dostalo méně negativních známek než před dvěma lety (zatímco v roce 2017 hodnotilo Turecko čtyřkami a pětkami 48 % dotázaných, letos to bylo jen 36 %). Na posledním místě v oblibě tak letos vystřídala Turecko Čína, kterou negativně vnímá 41 % Čechů.

Žebříček obliby zemí

„Přečtu Vám jména různých zemí a Vy pomocí školních známek ohodnoťte,

do jaké míry příznivý či nepříznivý vztah k těmto zemím máte.“

Hodnocení v % (školní známkování, jednička=nejlepší vztah, pětka=nejhorší vztah)

Pramen: STEM, Trendy 2019/6, 1004 respondentů

Vývoj v čase

Následující graf zachycuje vztah ke světovým velmocím v časovém srovnání. Zatímco mezi lety 2016 a 2017 narůstal podíl Čechů s pozitivním vztahem ke Spojeným státům, Francii i Německu, letos je tomu naopak. Spojené státy zaznamenaly největší propad v počtu jedniček a dvojek ze všech zkoumaných zemí oproti roku 2017. Propad můžeme dát do souvislosti s nástupem prezidenta Trumpa a s jeho kroky. Podobně propad popularity Francie lze vysvětlit turbulentním obdobím země spojeným s kroky prezidenta Macrona. Nižší je pokles obliby v případě Německa, kde se vnímání Čechů vrací na úroveň před migrační krizí. Snižující se oblíbenost Velké Británie může souviset s tématem Brexitu, které se aktuálně hojně diskutuje v médiích.

Vnímání Ruska je oproti ostatním velmocím výrazně méně pozitivní, ale na rozdíl od ostatních se vztahu Čechů k Rusku netýkají negativní trendy. Naopak vztah Čechů k Rusku je stabilní s mírně pozitivní tendencí.

Zatímco vztah k většině zemí není rozdílný u osob z různých sociálně-demografických skupin, v případě vztahu k USA je vidět výrazný rozdíl ve vnímání na základě věku. Mladší lidé vnímají Spojené státy pozitivněji než lidé starší (jedničku dalo USA 25 % lidí ve věku 18 až 29 let a naopak jen 12 % osob nad 60 let).

Vývoj hodnocení evropských a světových velmocí (1994-2019)

(Hodnocení pomocí školních známek, jednička=nejlepší vztah,

pětka=nejhorší vztah; podíl známek 1 + 2 v %)

Pramen: STEM, série Trendy 1994-2019

Druhý vývojový graf ukazuje vývoj vztahu českých občanů k sousedním zemím (již vynecháno Německo), resp. k zemím Visegrádské čtyřky. Výsledky ukazují stabilně pozitivní vztah Čechů k sousedním zemím, a to hlavně ke Slovensku a Rakousku.

Vývoj hodnocení zemí V4 a Rakouska (1994-2019)

(Hodnocení pomocí školních známek, jednička=nejlepší vztah,

pětka=nejhorší vztah; podíl známek 1 + 2 v %)

Pramen: STEM, série Trendy 1994-2019


K některým národům a etnikům se chováme méně přátelsky než Slováci

Jedním z témat zahrnutých do společného česko – slovenského výzkumu byla problematika vztahů obyvatel obou republik k jiným národům a etnikům. V této souvislosti byla respondentům položena také otázka zjišťující, jaká by byla jejich reakce v případě, že by se do jejich sousedství přistěhoval příslušník některé z osmi vybraných národnostních nebo etnických skupin. Číst dále


Češi i Slováci jsou dnes méně ochotni se politicky angažovat než před deseti lety

Z hlediska ochoty občanů podílet se na politickém a veřejném dění má politická kultura v České republice a na Slovensku mnoho podobných rysů. Stejné jsou například aktivity, o něž projevuje veřejnost v obou zemích největší a nejmenší zájem. K příležitostem, které jsou Češi i Slováci ochotni využívat nejčastěji, patří vedle účasti ve volbách a podepisování petic také podíl na řešení problémů obce a města, oslovování politických a veřejných činitelů, zapojování se do práce zájmových skupin či organizací a v České republice také účast na povolených demonstracích. Číst dále


Češi pociťují svoji finanční situaci jako stabilnější než Slováci

Jedním z indikátorů stavu společnosti je vývoj finanční situace domácností a jeho subjektivní reflexe. Z dat citovaných výzkumů je zřejmé, že situace v české a slovenské společnosti je v mnohém odlišná. V čem se názory Čechů a Slováků shodují, je hodnocení aktuální materiální situace jejich domácností. V České republice, stejně jako na Slovensku, se většina obyvatel domnívá, že z hlediska příjmů a majetku je jejich domácnost průměrně zajištěná (v ČR 61 %, v SR 59 %). Číst dále


Češi podobně jako Slováci vidí za sociálními rozdíly především nepoctivost

Sociální rozdíly ve společnosti jsou jedním z důležitých aspektů, podle nichž lidé srovnávají předlistopadovou minulost se současností. Dívají-li se Češi a Slováci na současné rozdíly mezi lidmi optikou minulosti, převažuje u obou národů pocit, že stávající sociální rozdíly jsou méně spravedlivé než v období naší socialistické minulosti. Poněkud kritičtější jsou v tomto ohledu slovenští občané. Číst dále


Negativní vnímaní předlistopadové komunistické strany je u nás silnější než na Slovensku

Potřeba vyrovnávání s minulostí na straně jedné a každodení realita rozmělňující vzpomínky na někdejší poměry na straně druhé patří k základním podmínkám, ze kterých vyrůstá stávající postoj veřejnosti k roli komunistické strany ve více než čtyřicetiletém poválečném období v naší historii. Kladné působení komunistické strany před rokem 89 připouští v obou zemích vždy jen menší část obyvatel (v ČR 23 % a v SR 35 %), ovšem zápornou roli ji přisuzují a jasné ne vyslovují častěji obyvatelé České republiky. Číst dále


Rozdělení Českoslovenka má u obyvatel České i Slovenské republiky stále větší podporu

Názory na uspořádání vztahů mezi Českou a Slovenskou republikou se v uplynulých dvanácti letech výrazně proměnily. Zatímco v době štěpení federace většina obyvatel České i Slovenské republiky rozdělení státu odmítala, v současné době je tomu zcela naopak, stoupenci samostatnosti v obou republikách jednoznačně převládají. Změna postojů k rozdělení společného státu je v obou republikách především výrazem smíření s existencí dvou samostatných republik (31 % v ČR, 32 % v SR). Racionální přehodnocení původně negativního postoje k dělení federace je již poněkud méně časté a lze se s ním setkat spíše u obyvatel ČR než na Slovensku. Číst dále


Jak se vyvíjí náš vztah k ostatním zemím?

Nápadným rysem vývoje názorů veřejnosti na ostatní země je vzrůst příznivých hodnocení. Tento trend považujeme za příznak pozvolného překonávání českého sklonu k národní uzavřenosti. Zvlášť výrazné je zlepšování vztahu ke Slovensku a také k Polsku a Maďarsku. Nejpříznivěji hodnocenou zemí je Slovensko, dále k nejoblíbenějším zemím patří Švédsko, Kanada, Francie, Holandsko, Španělsko, Itálie, Dánsko, Belgie. Západní velmoci, Velká Británie a USA, jsou méně oblíbené než země, které velmocenský status nemají. USA je také jedinou zemí, jejíž obliba se od roku 1994 zřetelně horšila. Rakousko i Německo v porovnání s jinými zeměmi západní Evropy patří k méně oblíbeným zemím, přesto jsou i tyto dvě země celkově hodnoceny převážně příznivě. V případě Německa se dokonce podíl příznivých hodnocení zřetelně zvýšil. Číst dále


Slovensko je pro nás přítel, Německo silný partner

V dubnovém průzkumu STEM hodnotili občané, jak které země nejvíce naší republice pomáhají. Dvě země v pořadí sousedských a přátelských zemí dominují: Německo a Slovensko. V případě Německa jde spíše o konstatování, že jsou mocným a ekonomicky významným sousedem, který je přínosem, ale i hrozbou. Naopak Slovensko je zemí přátelskou, spojenou s námi silnými kulturními i osobními vztahy. Přátelské vztahy máme podle mínění početné skupiny lidí i k Polsku (mnohem méně již k Rakousku !) a ke Spojeným státům. Kulturní inspirací jsou pro naši republiku především Francouzi, dále také Slováci, Američané a – jako v jediném žebříčku – se objevuje zde Itálie. Číst dále


Vztahy našich občanů k Německu se zřetelně zlepšují

Již sedm let STEM pravidelně sleduje, jaký vztah mají naši občané k jiným zemím. Trvale dobré vztahy mají naši občané zejména k Francii a Velké Británii. Příznivě hodnotí naši občané i menší země západní Evropy. Stále dobré, i když až do roku 1999 se mírně horšící, je hodnocení USA, naopak vztahy k Rakousku se od roku 1999 poměrně citelně zhoršily. V celém sledovaném období se postupně vylepšuje mínění našich občanů na sousední země. Nejnápadnější je to v případě Slovenska, ale také Polsko a Maďarsko posuzujeme nyní příznivěji než před šesti lety. Významnou skutečností je, že se od roku 1998 pozvolna, ale zřetelně zlepšují i naše vztahy k největšímu sousedovi – k Německu. Výrazně negativní názor mají Češi a Moravané na Rusko, Ukrajinu a na Čínu. Již sedm let STEM pravidelně sleduje, jaký vztah mají naši občané k jiným zemím. Trvale dobré vztahy mají naši občané zejména k Francii a Velké Británii. Příznivě hodnotí naši občané i menší země západní Evropy. Stále dobré, i když až do roku 1999 se mírně horšící, je hodnocení USA, naopak vztahy k Rakousku se od roku 1999 poměrně citelně zhoršily. V celém sledovaném období se postupně vylepšuje mínění našich občanů na sousední země. Nejnápadnější je to v případě Slovenska, ale také Polsko a Maďarsko posuzujeme nyní příznivěji než před šesti lety. Významnou skutečností je, že se od roku 1998 pozvolna, ale zřetelně zlepšují i naše vztahy k největšímu sousedovi – k Německu. Výrazně negativní názor mají Češi a Moravané na Rusko, Ukrajinu a na Čínu. Číst dále