K některým národům a etnikům se chováme méně přátelsky než Slováci

Jedním z témat zahrnutých do společného česko – slovenského výzkumu byla problematika vztahů obyvatel obou republik k jiným národům a etnikům. V této souvislosti byla respondentům položena také otázka zjišťující, jaká by byla jejich reakce v případě, že by se do jejich sousedství přistěhoval příslušník některé z osmi vybraných národnostních nebo etnických skupin. (Pokračování textu…)

Češi i Slováci jsou dnes méně ochotni se politicky angažovat než před deseti lety

Z hlediska ochoty občanů podílet se na politickém a veřejném dění má politická kultura v České republice a na Slovensku mnoho podobných rysů. Stejné jsou například aktivity, o něž projevuje veřejnost v obou zemích největší a nejmenší zájem. K příležitostem, které jsou Češi i Slováci ochotni využívat nejčastěji, patří vedle účasti ve volbách a podepisování petic také podíl na řešení problémů obce a města, oslovování politických a veřejných činitelů, zapojování se do práce zájmových skupin či organizací a v České republice také účast na povolených demonstracích.

Češi pociťují svoji finanční situaci jako stabilnější než Slováci

Jedním z indikátorů stavu společnosti je vývoj finanční situace domácností a jeho subjektivní reflexe. Z dat citovaných výzkumů je zřejmé, že situace v české a slovenské společnosti je v mnohém odlišná. V čem se názory Čechů a Slováků shodují, je hodnocení aktuální materiální situace jejich domácností. V České republice, stejně jako na Slovensku, se většina obyvatel domnívá, že z hlediska příjmů a majetku je jejich domácnost průměrně zajištěná (v ČR 61 %, v SR 59 %). (Pokračování textu…)

Češi podobně jako Slováci vidí za sociálními rozdíly především nepoctivost

Sociální rozdíly ve společnosti jsou jedním z důležitých aspektů, podle nichž lidé srovnávají předlistopadovou minulost se současností. Dívají-li se Češi a Slováci na současné rozdíly mezi lidmi optikou minulosti, převažuje u obou národů pocit, že stávající sociální rozdíly jsou méně spravedlivé než v období naší socialistické minulosti. Poněkud kritičtější jsou v tomto ohledu slovenští občané. (Pokračování textu…)

Negativní vnímaní předlistopadové komunistické strany je u nás silnější než na Slovensku

Potřeba vyrovnávání s minulostí na straně jedné a každodení realita rozmělňující vzpomínky na někdejší poměry na straně druhé patří k základním podmínkám, ze kterých vyrůstá stávající postoj veřejnosti k roli komunistické strany ve více než čtyřicetiletém poválečném období v naší historii. Kladné působení komunistické strany před rokem 89 připouští v obou zemích vždy jen menší část obyvatel (v ČR 23 % a v SR 35 %), ovšem zápornou roli ji přisuzují a jasné ne vyslovují častěji obyvatelé České republiky. (Pokračování textu…)

Rozdělení Českoslovenka má u obyvatel České i Slovenské republiky stále větší podporu

Názory na uspořádání vztahů mezi Českou a Slovenskou republikou se v uplynulých dvanácti letech výrazně proměnily. Zatímco v době štěpení federace většina obyvatel České i Slovenské republiky rozdělení státu odmítala, v současné době je tomu zcela naopak, stoupenci samostatnosti v obou republikách jednoznačně převládají. Změna postojů k rozdělení společného státu je v obou republikách především výrazem smíření s existencí dvou samostatných republik (31 % v ČR, 32 % v SR). Racionální přehodnocení původně negativního postoje k dělení federace je již poněkud méně časté a lze se s ním setkat spíše u obyvatel ČR než na Slovensku.

Jak se vyvíjí náš vztah k ostatním zemím?

Nápadným rysem vývoje názorů veřejnosti na ostatní země je vzrůst příznivých hodnocení. Tento trend považujeme za příznak pozvolného překonávání českého sklonu k národní uzavřenosti. Zvlášť výrazné je zlepšování vztahu ke Slovensku a také k Polsku a Maďarsku. Nejpříznivěji hodnocenou zemí je Slovensko, dále k nejoblíbenějším zemím patří Švédsko, Kanada, Francie, Holandsko, Španělsko, Itálie, Dánsko, Belgie. Západní velmoci, Velká Británie a USA, jsou méně oblíbené než země, které velmocenský status nemají. USA je také jedinou zemí, jejíž obliba se od roku 1994 zřetelně horšila. Rakousko i Německo v porovnání s jinými zeměmi západní Evropy patří k méně oblíbeným zemím, přesto…

Slovensko je pro nás přítel, Německo silný partner

V dubnovém průzkumu STEM hodnotili občané, jak které země nejvíce naší republice pomáhají. Dvě země v pořadí sousedských a přátelských zemí dominují: Německo a Slovensko. V případě Německa jde spíše o konstatování, že jsou mocným a ekonomicky významným sousedem, který je přínosem, ale i hrozbou. Naopak Slovensko je zemí přátelskou, spojenou s námi silnými kulturními i osobními vztahy. Přátelské vztahy máme podle mínění početné skupiny lidí i k Polsku (mnohem méně již k Rakousku !) a ke Spojeným státům. Kulturní inspirací jsou pro naši republiku především Francouzi, dále také Slováci, Američané a – jako v jediném žebříčku – se…

Vztahy našich občanů k Německu se zřetelně zlepšují

Již sedm let STEM pravidelně sleduje, jaký vztah mají naši občané k jiným zemím. Trvale dobré vztahy mají naši občané zejména k Francii a Velké Británii. Příznivě hodnotí naši občané i menší země západní Evropy. Stále dobré, i když až do roku 1999 se mírně horšící, je hodnocení USA, naopak vztahy k Rakousku se od roku 1999 poměrně citelně zhoršily. V celém sledovaném období se postupně vylepšuje mínění našich občanů na sousední země. Nejnápadnější je to v případě Slovenska, ale také Polsko a Maďarsko posuzujeme nyní příznivěji než před šesti lety. Významnou skutečností je, že se od roku…

Německo a naše hospodářství: významný partner, impuls, ale i hrozba

Německo je s výrazným odstupem považováno za našeho nejvýznamnějšího ekonomického partnera, ale jeho role je chápána českou veřejností rozporně. Zhruba třetina lidí na jedné straně vidí v Německu hrozbu, ale zároveň oceňuje našeho největšího souseda jako zemi, která může české ekonomice nejvíce pomoci. Skoro 30 % osob spatřuje v Německu pouze hospodářský kolos, který nás chce pohltit, naopak asi 20 % lidí se hrozby podmanění neobává a v partnerství s Německem vidí jednoznačně přínos pro naši republiku. Také role dalších zemí, poměrně často uváděných jako významných ekonomických partnerů (USA, Rusko) je vnímána nejednotně, v souladu s tím, jaký mají…