Češi mají velmi pozitivní vztah ke Slovensku a Rakousku (87 %, respektive 78 % pozitivních hodnocení). Nadpoloviční většina Čechů vnímá pozitivně i další země střední, jižní a severní Evropy. V časovém srovnání v poslední době klesla náklonnost k západním velmocím, jakými jsou Spojené státy, Německo, Francie i Velké Británie. Stále jsou však mezi Čechy tyto země vnímané pozitivněji než Rusko, Čína nebo Turecko.
Číst dáleJedním z témat zahrnutých do společného česko – slovenského výzkumu byla problematika vztahů obyvatel obou republik k jiným národům a etnikům. V této souvislosti byla respondentům položena také otázka zjišťující, jaká by byla jejich reakce v případě, že by se do jejich sousedství přistěhoval příslušník některé z osmi vybraných národnostních nebo etnických skupin. Číst dále
Z hlediska ochoty občanů podílet se na politickém a veřejném dění má politická kultura v České republice a na Slovensku mnoho podobných rysů. Stejné jsou například aktivity, o něž projevuje veřejnost v obou zemích největší a nejmenší zájem. K příležitostem, které jsou Češi i Slováci ochotni využívat nejčastěji, patří vedle účasti ve volbách a podepisování petic také podíl na řešení problémů obce a města, oslovování politických a veřejných činitelů, zapojování se do práce zájmových skupin či organizací a v České republice také účast na povolených demonstracích. Číst dále
Jedním z indikátorů stavu společnosti je vývoj finanční situace domácností a jeho subjektivní reflexe. Z dat citovaných výzkumů je zřejmé, že situace v české a slovenské společnosti je v mnohém odlišná. V čem se názory Čechů a Slováků shodují, je hodnocení aktuální materiální situace jejich domácností. V České republice, stejně jako na Slovensku, se většina obyvatel domnívá, že z hlediska příjmů a majetku je jejich domácnost průměrně zajištěná (v ČR 61 %, v SR 59 %). Číst dále
Sociální rozdíly ve společnosti jsou jedním z důležitých aspektů, podle nichž lidé srovnávají předlistopadovou minulost se současností. Dívají-li se Češi a Slováci na současné rozdíly mezi lidmi optikou minulosti, převažuje u obou národů pocit, že stávající sociální rozdíly jsou méně spravedlivé než v období naší socialistické minulosti. Poněkud kritičtější jsou v tomto ohledu slovenští občané. Číst dále
Potřeba vyrovnávání s minulostí na straně jedné a každodení realita rozmělňující vzpomínky na někdejší poměry na straně druhé patří k základním podmínkám, ze kterých vyrůstá stávající postoj veřejnosti k roli komunistické strany ve více než čtyřicetiletém poválečném období v naší historii. Kladné působení komunistické strany před rokem 89 připouští v obou zemích vždy jen menší část obyvatel (v ČR 23 % a v SR 35 %), ovšem zápornou roli ji přisuzují a jasné ne vyslovují častěji obyvatelé České republiky. Číst dále
Názory na uspořádání vztahů mezi Českou a Slovenskou republikou se v uplynulých dvanácti letech výrazně proměnily. Zatímco v době štěpení federace většina obyvatel České i Slovenské republiky rozdělení státu odmítala, v současné době je tomu zcela naopak, stoupenci samostatnosti v obou republikách jednoznačně převládají. Změna postojů k rozdělení společného státu je v obou republikách především výrazem smíření s existencí dvou samostatných republik (31 % v ČR, 32 % v SR). Racionální přehodnocení původně negativního postoje k dělení federace je již poněkud méně časté a lze se s ním setkat spíše u obyvatel ČR než na Slovensku. Číst dále
Nápadným rysem vývoje názorů veřejnosti na ostatní země je vzrůst příznivých hodnocení. Tento trend považujeme za příznak pozvolného překonávání českého sklonu k národní uzavřenosti. Zvlášť výrazné je zlepšování vztahu ke Slovensku a také k Polsku a Maďarsku. Nejpříznivěji hodnocenou zemí je Slovensko, dále k nejoblíbenějším zemím patří Švédsko, Kanada, Francie, Holandsko, Španělsko, Itálie, Dánsko, Belgie. Západní velmoci, Velká Británie a USA, jsou méně oblíbené než země, které velmocenský status nemají. USA je také jedinou zemí, jejíž obliba se od roku 1994 zřetelně horšila. Rakousko i Německo v porovnání s jinými zeměmi západní Evropy patří k méně oblíbeným zemím, přesto jsou i tyto dvě země celkově hodnoceny převážně příznivě. V případě Německa se dokonce podíl příznivých hodnocení zřetelně zvýšil. Číst dále
V dubnovém průzkumu STEM hodnotili občané, jak které země nejvíce naší republice pomáhají. Dvě země v pořadí sousedských a přátelských zemí dominují: Německo a Slovensko. V případě Německa jde spíše o konstatování, že jsou mocným a ekonomicky významným sousedem, který je přínosem, ale i hrozbou. Naopak Slovensko je zemí přátelskou, spojenou s námi silnými kulturními i osobními vztahy. Přátelské vztahy máme podle mínění početné skupiny lidí i k Polsku (mnohem méně již k Rakousku !) a ke Spojeným státům. Kulturní inspirací jsou pro naši republiku především Francouzi, dále také Slováci, Američané a – jako v jediném žebříčku – se objevuje zde Itálie. Číst dále
Již sedm let STEM pravidelně sleduje, jaký vztah mají naši občané k jiným zemím. Trvale dobré vztahy mají naši občané zejména k Francii a Velké Británii. Příznivě hodnotí naši občané i menší země západní Evropy. Stále dobré, i když až do roku 1999 se mírně horšící, je hodnocení USA, naopak vztahy k Rakousku se od roku 1999 poměrně citelně zhoršily. V celém sledovaném období se postupně vylepšuje mínění našich občanů na sousední země. Nejnápadnější je to v případě Slovenska, ale také Polsko a Maďarsko posuzujeme nyní příznivěji než před šesti lety. Významnou skutečností je, že se od roku 1998 pozvolna, ale zřetelně zlepšují i naše vztahy k největšímu sousedovi – k Německu. Výrazně negativní názor mají Češi a Moravané na Rusko, Ukrajinu a na Čínu. Již sedm let STEM pravidelně sleduje, jaký vztah mají naši občané k jiným zemím. Trvale dobré vztahy mají naši občané zejména k Francii a Velké Británii. Příznivě hodnotí naši občané i menší země západní Evropy. Stále dobré, i když až do roku 1999 se mírně horšící, je hodnocení USA, naopak vztahy k Rakousku se od roku 1999 poměrně citelně zhoršily. V celém sledovaném období se postupně vylepšuje mínění našich občanů na sousední země. Nejnápadnější je to v případě Slovenska, ale také Polsko a Maďarsko posuzujeme nyní příznivěji než před šesti lety. Významnou skutečností je, že se od roku 1998 pozvolna, ale zřetelně zlepšují i naše vztahy k největšímu sousedovi – k Německu. Výrazně negativní názor mají Češi a Moravané na Rusko, Ukrajinu a na Čínu. Číst dále