Význam voleb podle veřejného mínění roste, krajské i senátní volby však patří i nadále k méně důležitým

Nejdůležitějšími volbami z pohledu veřejnosti jsou prezidentské volby. Aktuálně přeskočily volby komunální, jež veřejnost dlouhodobě považovala za nejdůležitější. Za důležité považují lidé i volby do Poslanecké sněmovny. Krajské volby, navzdory probíhající kampani, za úvodní trojicí zaostávají. Senátní volby jsou na tom výrazně hůře a patří podle názoru veřejnosti, spolu s volbami do Evropského parlamentu, k nejméně důležitým volbám.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden metodou osobních rozhovorů (face-to-face) na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 31.8. – 13. 9. 2020. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 1027 respondentů. Na výzkumu pracovalo 235 tazatelů (PAPI, CAPI).

Pár týdnů před krajskými volbami se STEM zajímal o to, jakou důležitost lidé přisuzují jednotlivým typům voleb. K hodnocení byla použita pětibodová škála, kdy 1 bod znamenal malou důležitost a 5 bodů největší důležitost.

Z výsledku průzkumu vyplývá, že za nejdůležitější lidé považují volbu prezidenta. S mírným odstupem následují volby obecních zastupitelů a poslanců. Zmíněné typy voleb ohodnotily 5 nebo 4 body na pětibodové škále více než dvě třetiny občanů. Krajské volby za touto trojicí zaostávají výraznějším rozdílem. Volby do Senátu a Evropského parlamentu jsou i nadále veřejností vnímány jako nejméně důležité. Je však třeba zdůraznit, že více než třetina občanů, která je aktuálně považuje za velmi důležité, přestavuje poměrně výrazný nárůst ve srovnání s průzkumy z let 2016 a 2017.

“Jak jsou podle Vašeho názoru obecně důležité jednotlivé volby?

Ohodnoťte, prosím, následující typy voleb pomocí pětibodové stupnice, kdy 1 bod znamená, že volby jsou málo důležité, 5 bodů znamená, že volby jsou velmi důležité”

Pramen: STEM, Trendy 09/2020, 1027 respondentů starších 18 let

Dlouhodobá časová řada STEM ukazuje, že v roce 2016 se zastavil pokles vnímání důležitosti voleb. Důležitost voleb do Senátu a Poslanecké sněmovny je dokonce podle posledního průzkumu z letošního září nejvýše od roku 2004.

Průzkum STEM rovněž potvrdil trend snižování rozdílů ve vnímání důležitosti mezi prezidentskými, komunálními a poslaneckými volbami. Veřejnost tyto volby aktuálně vnímá jako téměř stejně důležité. Od roku 2016 se zvyšuje i důležitost krajských voleb. Jejich odstup za první trojicí voleb se podle posledního průzkumu mírně snížil. Nejrychleji v poslední době roste podle mínění veřejnosti důležitost voleb do Senátu a Evropského parlamentu. I přesto tyto volby v porovnání s ostatními výrazně zaostávají.

“Jak jsou podle Vašeho názoru obecně důležité jednotlivé volby?

Ohodnoťte, prosím, následující typy voleb pomocí pětibodové stupnice, kdy 1 bod znamená, že volby jsou málo důležité, 5 bodů znamená, že volby jsou velmi důležité”

(uvedeny průměrné hodnoty zaokrouhlené na jedno desetinné místo)

Pramen: STEM, Trendy 2004–2020

V následující tabulce srovnáváme skutečnou volební účast a důležitost, jakou lidé různým volbám přisoudili v září 2020. Při porovnání skutečné volební účasti a deklarované důležitosti jednotlivých voleb je patrná souvislost. Nejvyšší volební účast byla ve 2. kole volby prezidenta a ve volbách do Poslanecké sněmovny. Tyto volby zároveň patří ve vnímání veřejnosti mezi nejdůležitější. Tomuto trendu se v poslední době mírně vymykají pouze volby do obecních zastupitelstev, které lidé podle průzkumu považují za relativně důležité, ale reálná volební účast byla nižší.

Rostoucí počet lidí, kteří podle posledního průzkumu STEM považují volby do krajských zastupitelstev a Senátu za velmi důležité, by se mohl odrazit i ve vyšší skutečné volební účasti. Je však třeba vzít v potaz, že sběr dat probíhal na začátku září, tedy relativně dlouho před současnými volbami. Rovněž není jasné, do jaké míry ovlivní volební účast obavy voličů z onemocnění COVID-19.

Skutečná volební účast a deklarovaná důležitost

Volby Skutečná účast v % Deklarovaná důležitost
září 2020 v %*
Volba prezidenta republiky (2018, 1./2.kolo) 61,9/66,6 59,4
Poslanecká sněmovna (2017) 60,8 55,4
Obecní zastupitelstva (2018) 47,3 55,9
Krajská zastupitelstva (2016) 34,6 43,8
Senát (2018, 1./2.kolo) 42,3/16,5 27,6
Evropský parlament (2019) 28,7 26,8

* spočtena jako podíl hodnocení 5 body + ½ podílu hodnocení 4 body


Důležitost krajských voleb

Nejdůležitějšími volbami z pohledu veřejnosti jsou dlouhodobě volby komunální. Lidé však za podobně důležité považují i volby do Poslanecké sněmovny, volby prezidenta republiky a krajské volby. Výrazně méně důležité jsou podle občanů volby do Senátu a do Evropského parlamentu. Jelikož se blíží termín krajských a senátních voleb, stojí za pozornost, že důležitost těchto voleb se podle veřejnosti v posledních dvou letech zvyšuje. Hodnocení důležitosti prezidentských voleb prochází oproti tomu letos jistým váháním Nejdůležitějšími volbami z pohledu veřejnosti jsou dlouhodobě volby komunální. Lidé však za podobně důležité považují i volby do Poslanecké sněmovny, volby prezidenta republiky a krajské volby. Výrazně méně důležité jsou podle občanů volby do Senátu a do Evropského parlamentu. Jelikož se blíží termín krajských a senátních voleb, stojí za pozornost, že důležitost těchto voleb se podle veřejnosti v posledních dvou letech zvyšuje. Hodnocení důležitosti prezidentských voleb prochází oproti tomu letos jistým váháním Číst dále


Postavení Senátu před volbami

Zpráva rekapituluje postavení Senátu a jeho kredit u veřejnosti, názory veřejnosti na blížící se volby do třetiny Senátu a šance kandidátů strana a nezávislých. Senát je většinou lidí odmítán jako nepotřebný a nadbytečný. Velká většina lidí ani neočekává, že by senátní volby něco mohly u nás změnit. Volební účast bude tedy zřejmě velmi nízká. Šance nezávislých kandidátů od roku 1996 postupně rostou, straničtí kandidáti se však mohou spolehnout na pevnější voličské zázemí. Číst dále


Krajské a senátní volby nezvýšily zájem lidí o politiku

Podzimní volby se – na rozdíl od posledních voleb do Poslanecké sněmovny – nijak neprojevily v intenzitě zájmu lidí o politické dění. O politiku se podle vlastních slov zajímá „velmi mnoho“ nebo „středně“ necelá polovina lidí, přičemž ovšem podíl lidí se skutečně silným zájmem („velmi mnoho“) je nepatrný (v listopadu 2000 pouze 6%). Nadále platí, že nejvíce jsou vtaženi do politického dění stoupenci ODS a KSČM a nejslabší vztah k politice projevují příznivci KDU-ČSL. Volby do krajských zastupitelstev a do Senátu se svou nezřetelnou a nevýraznou kampaní nijak nepřispěly voličům ani v orientaci na české politické scéně. Politická scéna se jeví jako nepřehledná zejména lidem s nižším vzděláním a těm, kteří jí nevěnují velkou pozornost. Číst dále


Tři čtvrtiny lidí by zrušily Senát, ale většina z nich tvrdí, že půjde do Senátu volit

Senát byl s rozpaky přijímán již v době svého vzniku a jeho vznik většina lidí považovala za zbytečnost či přímo omyl. Tři čtvrtiny lidí by v současnosti, stejně jako před dvěma lety, raději horní komoru parlamentu zrušily. Argumentem pro zrušení Senátu je hlavně jeho nadbytečnost, která je důsledkem slabého postavení vůči Poslanecké sněmovně. Většina lidí si proto také myslí, že ani výsledek letošních doplňovacích senátních voleb příliš toho na naší politické mapě nezmění. Lidé vzdělanější (zejména absolventi VŠ) a stoupenci ODS přikládají senátním volbám pro další vývoj domácí politické situace poněkud větší význam, nicméně i v těchto skupinách populace převažují hlasy, že horní komora parlamentu by měla být zrušena…Senát byl s rozpaky přijímán již v době svého vzniku a jeho vznik většina lidí považovala za zbytečnost či přímo omyl. Tři čtvrtiny lidí by v současnosti, stejně jako před dvěma lety, raději horní komoru parlamentu zrušily. Argumentem pro zrušení Senátu je hlavně jeho nadbytečnost, která je důsledkem slabého postavení vůči Poslanecké sněmovně. Většina lidí si proto také myslí, že ani výsledek letošních doplňovacích senátních voleb příliš toho na naší politické mapě nezmění. Lidé vzdělanější (zejména absolventi VŠ) a stoupenci ODS přikládají senátním volbám pro další vývoj domácí politické situace poněkud větší význam, nicméně i v těchto skupinách populace převažují hlasy, že horní komora parlamentu by měla být zrušena… Číst dále


Kolik lidí přijde k senátním volbám?

Měsíc před konáním prvního kola senátních voleb, již většina lidí seznámena s tím, zda u nich volby letos skutečně proběhnou. Čtvrtina lidí je však stále ve své odpovědi nerozhodných a asi desetina uvádí odpověď chybnou. K prvnímu kolu se podle vlastních slov chystá 60 % oprávněných voličů, avšak zkušenosti z minulých voleb nabádají ke značné opatrnosti. Od září pevných voličů ubylo a mírně se posílila skupina nevoličů. Lidí, kteří jsou skutečně pevně rozhodnuti, že půjdou volit, je (v obvodech, kde se volby opravdu konají) asi třetina. Jaká bude letos podpora účasti v senátních volbách od paralelně probíhajících voleb do krajských zastupitelstev, je ovšem dost nejasné, byť deklarovaná účast k krajských volbách je zatím velmi vysoká (kolem 70 %). Měsíc před konáním prvního kola senátních voleb, již většina lidí seznámena s tím, zda u nich volby letos skutečně proběhnou. Čtvrtina lidí je však stále ve své odpovědi nerozhodných a asi desetina uvádí odpověď chybnou. K prvnímu kolu se podle vlastních slov chystá 60 % oprávněných voličů, avšak zkušenosti z minulých voleb nabádají ke značné opatrnosti. Od září pevných voličů ubylo a mírně se posílila skupina nevoličů. Lidí, kteří jsou skutečně pevně rozhodnuti, že půjdou volit, je (v obvodech, kde se volby opravdu konají) asi třetina. Jaká bude letos podpora účasti v senátních volbách od paralelně probíhajících voleb do krajských zastupitelstev, je ovšem dost nejasné, byť deklarovaná účast k krajských volbách je zatím velmi vysoká (kolem 70 %). Číst dále


Koho budou lidé volit v prvním kole senátních voleb ?

Měsíc před zahájením senátních voleb je z lidí, kteří nevylučují, že se prvního kola zúčastní, rozhodnuto o své volbě v prvním kole 37 % lidí, ovšem jen 14 % to tvrdí s jistotou. Jsou to převážně voliči, kteří jsou zároveň pevně odhodláni se voleb zúčastnit. Zhruba polovina lidí dává přednost volbě osobnosti (bez ohledu na to, zda je nezávislým či stranickým kandidátem), druhá polovina sází na stranického uchazeče. Jestliže je však položena otázka, koho by nejspíše volili, přiklánějí se stoupenci hlavních politických stran zpravidla k uchazeči, kterého nominovala „jejich“ strana, tedy strana, které by dali hlas do Poslanecké sněmovny. Typické je to především pro stoupence KSČM a ODS, naopak mezi stoupenci dvou nejsilnějších stran Čtyřkoalice je hodně nerozhodnutých. Číst dále