Důležitost krajských voleb

Nejdůležitějšími volbami z pohledu veřejnosti jsou dlouhodobě volby komunální. Lidé však za podobně důležité považují i volby do Poslanecké sněmovny, volby prezidenta republiky a krajské volby. Výrazně méně důležité jsou podle občanů volby do Senátu a do Evropského parlamentu. Jelikož se blíží termín krajských a senátních voleb, stojí za pozornost, že důležitost těchto voleb se podle veřejnosti v posledních dvou letech zvyšuje. Hodnocení důležitosti prezidentských voleb prochází oproti tomu letos jistým váháním Nejdůležitějšími volbami z pohledu veřejnosti jsou dlouhodobě volby komunální. Lidé však za podobně důležité považují i volby do Poslanecké sněmovny, volby prezidenta republiky a krajské volby….

Postavení Senátu před volbami

Zpráva rekapituluje postavení Senátu a jeho kredit u veřejnosti, názory veřejnosti na blížící se volby do třetiny Senátu a šance kandidátů strana a nezávislých. Senát je většinou lidí odmítán jako nepotřebný a nadbytečný. Velká většina lidí ani neočekává, že by senátní volby něco mohly u nás změnit. Volební účast bude tedy zřejmě velmi nízká. Šance nezávislých kandidátů od roku 1996 postupně rostou, straničtí kandidáti se však mohou spolehnout na pevnější voličské zázemí. (Pokračování textu…)

Krajské a senátní volby nezvýšily zájem lidí o politiku

Podzimní volby se – na rozdíl od posledních voleb do Poslanecké sněmovny – nijak neprojevily v intenzitě zájmu lidí o politické dění. O politiku se podle vlastních slov zajímá „velmi mnoho“ nebo „středně“ necelá polovina lidí, přičemž ovšem podíl lidí se skutečně silným zájmem („velmi mnoho“) je nepatrný (v listopadu 2000 pouze 6%). Nadále platí, že nejvíce jsou vtaženi do politického dění stoupenci ODS a KSČM a nejslabší vztah k politice projevují příznivci KDU-ČSL. Volby do krajských zastupitelstev a do Senátu se svou nezřetelnou a nevýraznou kampaní nijak nepřispěly voličům ani v orientaci na české politické scéně. Politická…

Tři čtvrtiny lidí by zrušily Senát, ale většina z nich tvrdí, že půjde do Senátu volit

Senát byl s rozpaky přijímán již v době svého vzniku a jeho vznik většina lidí považovala za zbytečnost či přímo omyl. Tři čtvrtiny lidí by v současnosti, stejně jako před dvěma lety, raději horní komoru parlamentu zrušily. Argumentem pro zrušení Senátu je hlavně jeho nadbytečnost, která je důsledkem slabého postavení vůči Poslanecké sněmovně. Většina lidí si proto také myslí, že ani výsledek letošních doplňovacích senátních voleb příliš toho na naší politické mapě nezmění. Lidé vzdělanější (zejména absolventi VŠ) a stoupenci ODS přikládají senátním volbám pro další vývoj domácí politické situace poněkud větší význam, nicméně i v těchto skupinách populace…

Kolik lidí přijde k senátním volbám?

Měsíc před konáním prvního kola senátních voleb, již většina lidí seznámena s tím, zda u nich volby letos skutečně proběhnou. Čtvrtina lidí je však stále ve své odpovědi nerozhodných a asi desetina uvádí odpověď chybnou. K prvnímu kolu se podle vlastních slov chystá 60 % oprávněných voličů, avšak zkušenosti z minulých voleb nabádají ke značné opatrnosti. Od září pevných voličů ubylo a mírně se posílila skupina nevoličů. Lidí, kteří jsou skutečně pevně rozhodnuti, že půjdou volit, je (v obvodech, kde se volby opravdu konají) asi třetina. Jaká bude letos podpora účasti v senátních volbách od paralelně probíhajících voleb…

Koho budou lidé volit v prvním kole senátních voleb ?

Měsíc před zahájením senátních voleb je z lidí, kteří nevylučují, že se prvního kola zúčastní, rozhodnuto o své volbě v prvním kole 37 % lidí, ovšem jen 14 % to tvrdí s jistotou. Jsou to převážně voliči, kteří jsou zároveň pevně odhodláni se voleb zúčastnit. Zhruba polovina lidí dává přednost volbě osobnosti (bez ohledu na to, zda je nezávislým či stranickým kandidátem), druhá polovina sází na stranického uchazeče. Jestliže je však položena otázka, koho by nejspíše volili, přiklánějí se stoupenci hlavních politických stran zpravidla k uchazeči, kterého nominovala „jejich“ strana, tedy strana, které by dali hlas do Poslanecké sněmovny….