Význam voleb podle veřejného mínění roste, krajské i senátní volby však patří i nadále k méně důležitým
Nejdůležitějšími volbami z pohledu veřejnosti jsou prezidentské volby. Aktuálně přeskočily volby komunální, jež veřejnost dlouhodobě považovala za nejdůležitější. Za důležité považují lidé i volby do Poslanecké sněmovny. Krajské volby, navzdory probíhající kampani, za úvodní trojicí zaostávají. Senátní volby jsou na tom výrazně hůře a patří podle názoru veřejnosti, spolu s volbami do Evropského parlamentu, k nejméně důležitým volbám.
Důležitost krajských voleb
Nejdůležitějšími volbami z pohledu veřejnosti jsou dlouhodobě volby komunální. Lidé však za podobně důležité považují i volby do Poslanecké sněmovny, volby prezidenta republiky a krajské volby. Výrazně méně důležité jsou podle občanů volby do Senátu a do Evropského parlamentu. Jelikož se blíží termín krajských a senátních voleb, stojí za pozornost, že důležitost těchto voleb se podle veřejnosti v posledních dvou letech zvyšuje.
Postavení Senátu před volbami
Zpráva rekapituluje postavení Senátu a jeho kredit u veřejnosti, názory veřejnosti na blížící se volby do třetiny Senátu a šance kandidátů strana a nezávislých. Senát je většinou lidí odmítán jako nepotřebný a nadbytečný. Velká většina lidí ani neočekává, že by senátní volby něco mohly u nás změnit. Volební účast bude tedy zřejmě velmi nízká.
Krajské a senátní volby nezvýšily zájem lidí o politiku
Podzimní volby se – na rozdíl od posledních voleb do Poslanecké sněmovny – nijak neprojevily v intenzitě zájmu lidí o politické dění. O politiku se podle vlastních slov zajímá „velmi mnoho“ nebo „středně“ necelá polovina lidí, přičemž ovšem podíl lidí se skutečně silným zájmem („velmi mnoho“) je nepatrný (v listopadu 2000 pouze 6%).
Tři čtvrtiny lidí by zrušily Senát, ale většina z nich tvrdí, že půjde do Senátu volit
Senát byl s rozpaky přijímán již v době svého vzniku a jeho vznik většina lidí považovala za zbytečnost či přímo omyl. Tři čtvrtiny lidí by v současnosti, stejně jako před dvěma lety, raději horní komoru parlamentu zrušily. Argumentem pro zrušení Senátu je hlavně jeho nadbytečnost, která je důsledkem slabého postavení vůči Poslanecké sněmovně.
Kolik lidí přijde k senátním volbám?
Měsíc před konáním prvního kola senátních voleb, již většina lidí seznámena s tím, zda u nich volby letos skutečně proběhnou. Čtvrtina lidí je však stále ve své odpovědi nerozhodných a asi desetina uvádí odpověď chybnou. K prvnímu kolu se podle vlastních slov chystá 60 % oprávněných voličů, avšak zkušenosti z minulých voleb nabádají ke značné opatrnosti.
Koho budou lidé volit v prvním kole senátních voleb ?
Měsíc před zahájením senátních voleb je z lidí, kteří nevylučují, že se prvního kola zúčastní, rozhodnuto o své volbě v prvním kole 37 % lidí, ovšem jen 14 % to tvrdí s jistotou. Jsou to převážně voliči, kteří jsou zároveň pevně odhodláni se voleb zúčastnit.
