Hodnocení práce vlády a parlamentu veřejností se zhoršilo

Koaliční vláda ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU a nastoupila do svého funkčního období se zcela mimořádnou podporou veřejnosti, která byla projevem ocenění jednání vlády v krizové situaci kolem povodní. Jednalo se o dočasný efekt. Již výsledky říjnového výzkumu totiž přinesly oslabení podpory vlády. Aktuální výsledky z únorového výzkumu srovnávají hodnocení Špidlovy vlády na úroveň hodnocení Zemany vlády těsně před skončením jejího funkčního období. Práci vlády tedy příznivě hodnotí jen necelé dvě pětiny občanů. Číst dále


Postavení Senátu před volbami

Zpráva rekapituluje postavení Senátu a jeho kredit u veřejnosti, názory veřejnosti na blížící se volby do třetiny Senátu a šance kandidátů strana a nezávislých. Senát je většinou lidí odmítán jako nepotřebný a nadbytečný. Velká většina lidí ani neočekává, že by senátní volby něco mohly u nás změnit. Volební účast bude tedy zřejmě velmi nízká. Šance nezávislých kandidátů od roku 1996 postupně rostou, straničtí kandidáti se však mohou spolehnout na pevnější voličské zázemí. Číst dále


Budou lidé volit do Senátu podle stranické legitimace, anebo podle osobních vlastností?

Senát by měl být podle tvůrců ústavy sborem výrazných osobností. Zhruba polovina voličů však při výběru kandidátů přihlíží především k tomu, která strana kandidáta nominovala. K jednoznačně stranické volbě se hlásí nejčastěji stoupenci KSČM, „přijatelného stranického kandidáta“ hodlají volit zejména sympatizanti ODS, volbu kandidáta podle jeho osobních vlastností zdůrazňují především příznivci ČSSD a zvláště pak „jádra“ Čtyřkoalice. S rozhodováním u volebních uren souvisí i to, zda se lidé shodnou s volbou svého partnera či své partnerky. V prvním kole senátních voleb hodlají partneři volit shodně skoro více než v polovině případů. Senát by měl být podle tvůrců ústavy sborem výrazných osobností. Zhruba polovina voličů však při výběru kandidátů přihlíží především k tomu, která strana kandidáta nominovala. K jednoznačně stranické volbě se hlásí nejčastěji stoupenci KSČM, „přijatelného stranického kandidáta“ hodlají volit zejména sympatizanti ODS, volbu kandidáta podle jeho osobních vlastností zdůrazňují především příznivci ČSSD a zvláště pak „jádra“ Čtyřkoalice. S rozhodováním u volebních uren souvisí i to, zda se lidé shodnou s volbou svého partnera či své partnerky. V prvním kole senátních voleb hodlají partneři volit shodně skoro více než v polovině případů. Číst dále


Tři pětiny voličů v senátních volbách měly o svých favoritech vždycky jasno

Senát byl s rozpaky přijímán již v době svého vzniku a jeho vznik většina lidí považovala za zbytečnost či přímo omyl. Tři čtvrtiny lidí by v současnosti, stejně jako před dvěma lety, raději horní komoru parlamentu zrušily. Argumentem pro zrušení Senátu je hlavně jeho nadbytečnost, která je důsledkem slabého postavení vůči Poslanecké sněmovně. Většina lidí si proto také myslí, že ani výsledek letošních doplňovacích senátních voleb příliš toho na naší politické mapě nezmění. Lidé vzdělanější (zejména absolventi VŠ) a stoupenci ODS přikládají senátním volbám pro další vývoj domácí politické situace poněkud větší význam, nicméně i v těchto skupinách populace převažují hlasy, že horní komora parlamentu by měla být zrušena…Senát byl s rozpaky přijímán již v době svého vzniku a jeho vznik většina lidí považovala za zbytečnost či přímo omyl. Tři čtvrtiny lidí by v současnosti, stejně jako před dvěma lety, raději horní komoru parlamentu zrušily. Argumentem pro zrušení Senátu je hlavně jeho nadbytečnost, která je důsledkem slabého postavení vůči Poslanecké sněmovně. Většina lidí si proto také myslí, že ani výsledek letošních doplňovacích senátních voleb příliš toho na naší politické mapě nezmění. Lidé vzdělanější (zejména absolventi VŠ) a stoupenci ODS přikládají senátním volbám pro další vývoj domácí politické situace poněkud větší význam, nicméně i v těchto skupinách populace převažují hlasy, že horní komora parlamentu by měla být zrušena… Číst dále


Tři čtvrtiny lidí by zrušily Senát, ale většina z nich tvrdí, že půjde do Senátu volit

Senát byl s rozpaky přijímán již v době svého vzniku a jeho vznik většina lidí považovala za zbytečnost či přímo omyl. Tři čtvrtiny lidí by v současnosti, stejně jako před dvěma lety, raději horní komoru parlamentu zrušily. Argumentem pro zrušení Senátu je hlavně jeho nadbytečnost, která je důsledkem slabého postavení vůči Poslanecké sněmovně. Většina lidí si proto také myslí, že ani výsledek letošních doplňovacích senátních voleb příliš toho na naší politické mapě nezmění. Lidé vzdělanější (zejména absolventi VŠ) a stoupenci ODS přikládají senátním volbám pro další vývoj domácí politické situace poněkud větší význam, nicméně i v těchto skupinách populace převažují hlasy, že horní komora parlamentu by měla být zrušena…Senát byl s rozpaky přijímán již v době svého vzniku a jeho vznik většina lidí považovala za zbytečnost či přímo omyl. Tři čtvrtiny lidí by v současnosti, stejně jako před dvěma lety, raději horní komoru parlamentu zrušily. Argumentem pro zrušení Senátu je hlavně jeho nadbytečnost, která je důsledkem slabého postavení vůči Poslanecké sněmovně. Většina lidí si proto také myslí, že ani výsledek letošních doplňovacích senátních voleb příliš toho na naší politické mapě nezmění. Lidé vzdělanější (zejména absolventi VŠ) a stoupenci ODS přikládají senátním volbám pro další vývoj domácí politické situace poněkud větší význam, nicméně i v těchto skupinách populace převažují hlasy, že horní komora parlamentu by měla být zrušena… Číst dále