Důvěra v politické instituce je stejná jako vloni

Důvěru v prezidenta republiky má nadpoloviční většina občanů (57 %). Tento podíl je téměř stejný jako v loňském průzkumu. Necelé dvě pětiny veřejnosti důvěřují členům vlády (38 %) nebo Poslanecké sněmovně (35 %). Míra důvěry v Senát je ještě nižší – na úrovni třetiny populace (32 %). Politické instituce zákonodárné a výkonné moci tak v porovnání s ostatními sledovanými institucemi patří k institucím s nejnižším podílem důvěřujících.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. až 30. června 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1004 respondentů. Na výzkumu pracovalo 253 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STEM v dlouhodobé řadě od 90. let sleduje, do jaké míry lidé důvěřují jednotlivým institucím, které mají vliv na život v České republice. V následujícím textu se zaměříme na důvěru v politické instituce.

Mírně nadpoloviční většina veřejnosti (57 %) má důvěru v prezidenta republiky. Důvěra v zákonodárné a výkonné politické instituce je již výrazně nižší – necelé dvě pětiny důvěřují členům vlády (38 %) a Poslanecké sněmovně (35 %), Senátu pouze třetina veřejnosti (32 %). Politické instituce tak patří k nejméně důvěryhodným institucím v naší zemi v seznamu institucí, které byly součástí průzkumu.

Pramen: STEM, Trendy 6/2019, 1004 respondentů

Míra důvěry v prezidenta republiky v průběhu prvního volebního období Miloše Zemana (2013-2018) kolísala mezi 50 a 65 %. Důvěryhodnost prezidentského úřadu tedy v tomto období byla nižší než v době, kdy funkci zastával Václav Klaus (pokud nebereme v úvahu závěrečný propad důvěry na konci Klausova mandátu). V průzkumech uskutečněných v druhém volebním období Miloše Zemana je míra důvěry v prezidenta zatím stabilně mírně nadpoloviční.

Pramen: STEM, Trendy 2003-2019

Prezidentu republiky častěji důvěřují lidé s nižším vzděláním a starší 60 let. Naopak mezi mladými lidmi převažuje nedůvěra. Pokud srovnáme aktuální rozdíly podle věku s průzkumem v závěru prvního volebního období prezidenta Miloše Zemana, zjišťujeme výraznější snížení míry důvěry především u mladých lidí, naopak u lidí starších 45 let je důvěra v prezidenta celkem stabilní.

Podíl důvěřujících prezidentu republiky podle věku

(podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2019/6, 1004 respondentů

Zcela jednoznačně je důvěra v prezidenta podmíněna politickými preferencemi dotázaných.

Podíl důvěřujících prezidentu republiky podle stranických preferencí

Pramen: STEM, Trendy 2019/6, 1004 respondentů

(údaje jsou pouze orientační kvůli nízkému počtu sympatizantů některých stran v souboru dotázaných)

Poslanecká sněmovna i vláda se po předčasných volbách v říjnu 2013 těšily důvěře téměř poloviny veřejnosti (podle zjištění z února 2014). Relativně vysoká míra důvěryhodnosti však již na jaře roku 2015 oslabila, podobně jako se tomu stalo i u předchozích sněmoven a vlád v průběhu jejich funkčního období. Po poslaneckých volbách v říjnu 2017 došlo k jen velmi malému zvýšení důvěryhodnosti vlády a Poslanecké sněmovny. Již v červnu 2018 jsme ovšem zaznamenali další pokles a letošní výsledky jsou velmi podobné jako vloni. Míra důvěry veřejnosti v Senát je od roku 2014 nižší než míra důvěry v členy vlády a Poslaneckou sněmovnu.

Pramen: STEM, Trendy 2010-2019

Z rozdílů v názorech stoupenců různých politických stran je patrná znatelně vyšší míra důvěry ve vládu než Poslaneckou sněmovnu u stoupenců vládních stran (ANO a ČSSD). Celkem vyrovnaná míra důvěry v obě instituce je v táborech příznivců KSČM, SPD, Pirátů a STAN (ovšem již jde o menšinový podíl důvěřujících). U sympatizantů KDU-ČSL, ODS a TOP 09 je vyšší podíl důvěřujících Poslanecké sněmovně než členům vlády.

Podíl důvěřujících členům vlády a Poslanecké sněmovně podle stranických preferencí

Pramen: STEM, Trendy 2019/6, 1004 respondentů

(údaje jsou pouze orientační kvůli nízkému počtu sympatizantů některých stran v souboru dotázaných)


Více než polovina veřejnosti nemá důvěru ani v Poslaneckou sněmovnu, ani v Senát

Třetina občanů má důvěru v Poslaneckou sněmovnu (33 %). Totožný podíl důvěřuje předsedovi této ústavní instituce Janu Hamáčkovi. Rovněž důvěra v druhou komoru Parlamentu ČR je na stejné úrovni (34 %). Pouze předsedovi Senátu Milanu Štěchovi důvěřuje mírně vyšší podíl lidí (38 %). Od roku 2015 se poněkud snížila jak důvěra
v Jana Hamáčka (o 4 procentní body), tak v Milana Štěcha (o 8 bodů).

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 30. listopadu až 12. prosince 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor
1020 respondentů.

Ke konci roku 2016 STEM ve svém průzkumu zjišťoval, zda lidé mají důvěru v Poslaneckou sněmovnu a Senát Parlamentu ČR. Zároveň lidé vyjadřovali důvěru či nedůvěru předsedům těchto institucí.

Poslanecké sněmovně důvěřuje třetina občanů, Senátu rovněž třetina. Stejný podíl důvěřuje také předsedovi Poslanecké sněmovny Janu Hamáčkovi. Předseda Senátu Milan Štěch má mezi lidmi důvěru poněkud vyšší, téměř dvou pětin veřejnosti.

Pramen: STEM, Trendy 2016/12, 1020 respondentů

Celkově můžeme konstatovat, že více než polovina veřejnosti (56 %) nemá důvěru ani v Poslaneckou sněmovnu, ani v Senát. Naopak téměř čtvrtina občanů (23 %) má důvěru v obě komory Parlamentu ČR. Podíl lidí, kteří mají důvěru pouze v jednu instituci, je téměř stejný (cca 10 %).

Aktuální míra důvěry v Poslaneckou sněmovnu je významně vyšší než v předchozím funkčním období (v prosinci 2012 mělo důvěru v PS pouze 18 % občanů). Důvěra v Senát je poměrně stabilní (prosinec 2012: 30 %).

Pokud porovnáme hodnocení Jana Hamáčka s hodnocením jeho předchůdkyně v křesle předsedy Poslanecké sněmovny Miroslavy Němcové, měl Jan Hamáček v prvním roce svého funkčního období mírně vyšší důvěru veřejnosti. Ovšem zatímco důvěryhodnost M. Němcové byla v letech 2010 až 2012 stabilní, u J. Hamáčka pozorujeme významné snížení podílu pozitivních hodnocení.

Při nástupu do funkce předsedy Senátu měl Milan Štěch důvěru 40 % občanů (podobně jako jeho předchůdce Přemysl Sobotka na konci svého funkčního období – v září 2010 Sobotkovi důvěřovalo 41 % lidí). V letech 2011 a 2012 se však míra důvěry v M. Štěcha snížila a na vstupní hodnotu se vrátila až v roce 2013. Po dvouletém období stability v aktuálním průzkumu znovu vidíme pokles míry důvěry.

Pramen: STEM, Trendy 2010-2016

(2015: důvěra v J. Hamáčka – průzkum v září, důvěra v M. Štěcha – průzkum v listopadu)

Míra důvěry v komory Parlamentu je významně vyšší mezi sympatizanty KDU-ČSL a ČSSD (data dokonce naznačují, že příznivci KDU-ČSL důvěřují předsedovi PS J. Hamáčkovi častěji než stoupenci ČSSD). Mezi příznivci hnutí ANO je podíl lidí důvěřujících Poslanecké sněmovně, Senátu a předsedovi J. Hamáčkovi nižší než u stoupenců jejich koaličních partnerů. Ovšem ještě nižší je mezi sympatizanty KSČM, STAN a SPD.


Podíl lidí důvěřujících vládě, Poslanecké sněmovně a Senátu se v porovnání se situací před rokem mírně snížil

 

Mezi politickými institucemi má nejvyšší míru důvěry prezident republiky, kterému důvěřuje téměř dvoutřetinová většina občanů (63 %). Oproti průzkumu před rokem se důvěryhodnost prezidenta zvýšila (o 8 %). Členům vlády důvěřují dvě pětiny lidí (40 %), Poslanecké sněmovně 36 % a Senátu 33 %. U těchto institucí sledujeme mírné snížení podílu těch, kteří v ně mají důvěru.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 9. až 16. února 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1014 respondentů.

STEM v dlouhodobé řadě od 90. let sleduje, do jaké míry lidé důvěřují jednotlivým institucím, které mají vliv na život v České republice. Následující text je věnován důvěře veřejnosti v instituce politické.

Téměř dvě třetiny občanů dotázaných v únorovém průzkumu STEM vyjádřily důvěru prezidentu republiky. Dvě pětiny veřejnosti důvěřují ministrům české vlády. Jen mírně nižší je míra důvěry v Poslaneckou sněmovnu. Senát má důvěru třetiny občanů.

Pramen: STEM, Trendy 2016/2, 1014 respondentů

Sněmovna i vláda se po předčasných volbách v říjnu 2013 těšily důvěře téměř poloviny veřejnosti. Relativně vysoká míra důvěryhodnosti však již na jaře loňského roku oslabila, podobně jako se tomu stalo i u předchozích sněmoven a vlád v průběhu jejich funkčního období. Aktuální pokles však není nikterak dramatický.

Důvěra veřejnosti v Senát podobně jako u vlády a sněmovny klesá z vysokých hodnot, které jsme u Senátu zjistili v předchozích průzkumech.

„Důvěřujete následujícím institucím?“ – vláda/ministři vlády,
poslanecká sněmovna, senát

(podíly odpovědí určitě ano + spíše ano v %)

Pramen: STEM, Trendy 2005-2016

Členům vlády podle očekávání výrazně častěji důvěřují stoupenci vládních stran (ČSSD, ANO a KDU-ČSL). Je ovšem zajímavé, že u těchto stran je relativně nejnižší míra důvěry ve vládu u sympatizantů ČSSD, mezi kterými také došlo k nejvýraznějšímu poklesu od září 2014. Je otázkou, zda jde mezi příznivci sociální demokracie o výraz pochyb ve vládu jako celek, nebo o nespokojenost s koaličními partnery ČSSD.

Zhruba dvoutřetinová většina stoupenců ODS nemá v současné ministry důvěru. Mezi sympatizanty TOP 09 a KSČM vládě nedůvěřuje dokonce téměř tříčtvrtinová většina, při čemž je od loňského roku zvláště patrný propad míry důvěryhodnosti ve vládu u stoupenců KSČM.

Pramen: STEM, Trendy 9/2014, 3/2015, 2/2016

Pozn.: Údaje za stoupence KDU-ČSL, ODS a TOP 09 jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru pouze orientační.

Nejvyšší míru důvěry v Poslaneckou sněmovnu a Senát zjišťujeme u příznivců KDU-ČSL, naopak nejnižší u stoupenců KSČM. Poslanecké sněmovně dále častěji důvěřují příznivci vládních stran, ANO a ČSSD. V míře důvěry v Senát nejsou mezi sympatizanty hnutí ANO, ČSSD, ODS a TOP 09 zásadní rozdíly.

Pramen: STEM, Trendy 9/2014, 3/2015, 2/2016

Pozn.: Údaje za stoupence KDU-ČSL, ODS a TOP 09 jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru pouze orientační.

Míra důvěry v prezidenta republiky od nástupu Miloše Zemana do funkce kolísá mezi 50 a 60 %. Důvěryhodnost prezidenta Zemana je tedy zatím na nižší úrovni než v případě jeho předchůdce Václava Klause (pokud nebereme v úvahu závěrečný propad na konci Klausova mandátu).

„Důvěřujete následujícím institucím?“ – PREZIDENT

(podíly odpovědí určitě ano + spíše ano v %)

Pramen: STEM, Trendy 2003-2016

Prezidentovi významně méně často důvěřují lidé s vysokoškolským vzděláním (53 %). Pro úplnost dodejme, že vysokoškolsky vzdělaní lidé mají častěji důvěru v Poslaneckou sněmovnu a Senát než lidé s nižším vzděláním. V důvěryhodnosti vlády žádné rozdíly v závislosti na úrovni vzdělání nezjišťujeme.

Prezidentovi nejčastěji důvěřují sympatizanti KSČM a jejich postoj je v čase poměrně stabilní. Nadprůměrnou úroveň důvěry v prezidenta zjišťujeme dále u příznivců ČSSD a hnutí ANO, kteří se však liší vývojem v čase: zatímco mezi stoupenci ČSSD se míra důvěry snižuje, mezi sympatizanty ANO se od průzkumu v březnu 2015 významně zvýšila. Zajímavé jsou změny v důvěře v prezidenta mezi příznivci KDU-ČSL, z vysoké míry důvěry v září 2014 propad na jaře 2015, aktuální nárůst zůstává stále pod průměrnou hodnotou pro celou populaci.

Stabilně nízkou míru důvěry v prezidenta mají příznivci ODS. Mezi sympatizanty TOP 09 se důvěryhodnost prezidenta postupně snižuje.

Pramen: STEM, Trendy 9/2014, 3/2015, 2/2016

Pozn.: Údaje za stoupence KDU-ČSL, ODS a TOP 09 jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru pouze orientační.


Důvěra občanů v politické instituce

Nejvyšší podíl občanů nyní důvěřuje prezidentu republiky (51 %), míra jeho důvěryhodnosti se však od září 2013 mírně snížila. Naopak důvěryhodnost po volbách nově obsazených institucí – Poslanecké sněmovny a vlády – se v porovnání se situací před volbami výrazně zvýšila. Členům nové vlády nyní důvěřuje necelá polovina obyvatel (47 %), Poslanecké sněmovně dvě pětiny lidí (40 %). Důvěryhodnost Senátu se postupně posiluje, důvěru mu aktuálně vyjadřuje více než třetina občanů (36 %). V porovnání s průzkumy STEM v posledních letech nejsou v důvěryhodnosti hlavních politických institucí tak zásadní rozdíly. Číst dále


Hodnocení výsledků říjnových voleb do senátu

Mírná většina (55 %) lidí je s tím, jak dopadly letošní volby v 27 senátních obvodech, spokojena. Necelá polovina (46 %) lidí si myslí, že současný stav, kdy koaliční většinu ve sněmovně kompenzuje levicová převaha v Senátu, prospěje vývoji v naší zemi. Dvě pětiny občanů mají názor opačný a zbylí soudí, že výsledek letošních senátních voleb na vývoj u nás nebude mít vliv. Číst dále


Jak hodnotí své senátory voliči v jejich volebních obvodech

V následujícím textu prezentujeme údaje o popularitě senátorů působících ve volebním období do roku 2004 v členění do tří skupin: 1. senátoři, kteří v Senátu působili do roku 2004, v roce 2004 kandidovali a byli opět zvoleni ; 2. senátoři, kteří v Senátu působili do roku 2004, kandidovali, ale nebyli zvoleni; 3. senátoři, kteří v Senátu působili do roku 2004 a svůj mandát neobhajovali. Číst dále


Důvěra v nejvyšší ústavní činitele

Podle květnového výzkumu STEM se nejvyšší míře důvěry u české veřejnosti těší prezident V. Klaus. Podobnou míru důvěry má z ústavních činitelů již jen předseda Ústavního soudu P. Rychetský. V ostrém kontrastu vůči jejich postavení je důvěryhodnost představitelů výkonné a zákonodárné politické moci, premiéra V. Špidly, předsedy Poslanecké sněmovny L. Zaorálka a předsedy Senátu P. Pitharta. Číst dále


Důvěra v nejvyšší ústavní činitele

Nová vláda i její předseda získali přízeň veřejnosti během loňských srpnových povodní – v září 2002 premiérovi důvěřovaly tři čtvrtiny obyvatel. Důvěra premiérovi, vynesená do nebývalé výše mimořádnými okolnostmi, se ale po jejich odeznění nemohla udržet. Proto od podzimu loňského roku podíl občanů důvěřujících V. Špidlovi klesal. V únorovém výzkumu premiérovi důvěřuje 45 % respondentů. V době, kdy předseda Poslanecké sněmovny začínal ve své funkci, mu důvěřovala více než polovina obyvatel. V posledním výzkumu se potvrdil trend poklesu v důvěru L. Zaorálka a důvěřují mu necelé dvě pětiny lidí. Předsedovi Senátu Petru Pithartovi vyslovuje důvěru necelá polovina obyvatel. Číst dále