Důvěra v politické instituce je stejná jako vloni
Důvěru v prezidenta republiky má nadpoloviční většina občanů (57 %). Tento podíl je téměř stejný jako v loňském průzkumu. Necelé dvě pětiny veřejnosti důvěřují členům vlády (38 %) nebo Poslanecké sněmovně (35 %). Míra důvěry v Senát je ještě nižší – na úrovni třetiny populace (32 %).
Více než polovina veřejnosti nemá důvěru ani v Poslaneckou sněmovnu, ani v Senát
Třetina občanů má důvěru v Poslaneckou sněmovnu (33 %). Totožný podíl důvěřuje předsedovi této ústavní instituce Janu Hamáčkovi. Rovněž důvěra v druhou komoru Parlamentu ČR je na stejné úrovni (34 %). Pouze předsedovi Senátu Milanu Štěchovi důvěřuje mírně vyšší podíl lidí (38 %).
Podíl lidí důvěřujících vládě, Poslanecké sněmovně a Senátu se v porovnání se situací před rokem mírně snížil
Mezi politickými institucemi má nejvyšší míru důvěry prezident republiky, kterému důvěřuje téměř dvoutřetinová většina občanů (63 %). Oproti průzkumu před rokem se důvěryhodnost prezidenta zvýšila (o 8 %). Členům vlády důvěřují dvě pětiny lidí (40 %), Poslanecké sněmovně 36 % a Senátu 33 %.
Důvěra občanů v politické instituce
Nejvyšší podíl občanů nyní důvěřuje prezidentu republiky (51 %), míra jeho důvěryhodnosti se však od září 2013 mírně snížila. Naopak důvěryhodnost po volbách nově obsazených institucí – Poslanecké sněmovny a vlády – se v porovnání se situací před volbami výrazně zvýšila. Členům nové vlády nyní důvěřuje necelá polovina obyvatel (47 %), Poslanecké sněmovně dvě pětiny lidí (40 %).
Hodnocení výsledků říjnových voleb do senátu
Mírná většina (55 %) lidí je s tím, jak dopadly letošní volby v 27 senátních obvodech, spokojena. Necelá polovina (46 %) lidí si myslí, že současný stav, kdy koaliční většinu ve sněmovně kompenzuje levicová převaha v Senátu, prospěje vývoji v naší zemi. Dvě pětiny občanů mají názor opačný a zbylí soudí, že výsledek letošních senátních voleb na vývoj u nás nebude mít vliv.
Důvěra v nejvyšší ústavní činitele
Nejvyšší důvěru české veřejnosti – téměř tří čtvrtin občanů – má prezident Václav Klaus. Premiér Jiří Paroubek je důvěryhodný pro necelou polovinu občanů. Předsedům obou komor parlamentu Lubomíru Zaorálkovi a Přemyslu Sobotkovi důvěřuje o něco méně lidí, přibližně dva z pěti.
Jak hodnotí své senátory voliči v jejich volebních obvodech
V následujícím textu prezentujeme údaje o popularitě senátorů působících ve volebním období do roku 2004 v členění do tří skupin: 1. senátoři, kteří v Senátu působili do roku 2004, v roce 2004 kandidovali a byli opět zvoleni ; 2. senátoři, kteří v Senátu působili do roku 2004, kandidovali, ale nebyli zvoleni; 3. senátoři, kteří v Senátu působili do roku 2004 a svůj mandát neobhajovali.
Důvěra v prezidenta republiky je podstatně vyšší než důvěra v poslaneckou sněmovnu a senát
Důvěra české veřejnosti v nejvyšší ústavní instituce – prezidenta republiky, Poslaneckou sněmovnu a Senát – má velmi rozdílnou úroveň. Zatímco prezidentu republiky v současnosti důvěřují celkem tři čtvrtiny občanů, sněmovně asi dvě pětiny a senátu pětina.
Důvěra v nejvyšší ústavní činitele
Podle květnového výzkumu STEM se nejvyšší míře důvěry u české veřejnosti těší prezident V. Klaus. Podobnou míru důvěry má z ústavních činitelů již jen předseda Ústavního soudu P. Rychetský. V ostrém kontrastu vůči jejich postavení je důvěryhodnost představitelů výkonné a zákonodárné politické moci, premiéra V. Špidly, předsedy Poslanecké sněmovny L. Zaorálka a předsedy Senátu P. Pitharta.
Důvěra v nejvyšší ústavní činitele
Nová vláda i její předseda získali přízeň veřejnosti během loňských srpnových povodní – v září 2002 premiérovi důvěřovaly tři čtvrtiny obyvatel. Důvěra premiérovi, vynesená do nebývalé výše mimořádnými okolnostmi, se ale po jejich odeznění nemohla udržet. Proto od podzimu loňského roku podíl občanů důvěřujících V. Špidlovi klesal. V únorovém výzkumu premiérovi důvěřuje 45 % respondentů.
