V bezpečnosti a ochraně proti Rusku spoléhá veřejnost na EU, vyplývá z nových dat. Prorusky orientovaných lidí ve společnosti nepřibývá

Informace pro novináře, 21. listopadu 2022

Analýza vznikla ve spolupráci s konsorciem České zájmy v EU, které se věnuje českým prioritám v evropské politice.

Česká veřejnost má devět měsíců po začátku ruské invaze na Ukrajinu jasno: Evropská unie by měla postupovat společně a chránit se před působením Ruska. Vyplývá to z výsledků průzkumu sociologického ústavu STEM. Tento postoj převládá napříč společností nezávisle na hodnocení EU samotné. Také společný přístup k ochraně hranic se nadále těší přibližně dvoutřetinové podpoře. Otázka, kdo nese zodpovědnost za nastavení ceny energií a zdanění neočekávaných zisků výrobců a dodavatelů elektřiny, českou veřejnost rozděluje.

Číst dále

Ruská agrese proti Ukrajině: analýza nálad české veřejnosti

Následující analýza ústavu STEM se soustředí na klíčové důsledky ruské agrese na Ukrajině a jejich vnímání českou veřejností. Konflikt na Ukrajině přinesl zásadní změny v českém veřejném mínění, které se vztahují jak k postavení Ukrajiny a Ruska na mezinárodní scéně, tak k vnitřní dynamice spolupráce v rámci EU. Naléhavé otázky vyvolává situace lidí prchajících před válkou, kterých Česká republika přijala bezmála 300 tisíc. V neposlední řadě má konflikt významné dopady na oblast celosvětové energetiky a zdůrazňuje další, často dlouhodobé systémové problémy České republiky, jako je zdražování nebo obavy obyvatel o životní úroveň. Válka na Ukrajině také způsobila významné pohyby a změny na české dezinformační scéně.

Číst dále

Jak se vyvíjí náš vztah k ostatním zemím?

Nápadným rysem vývoje názorů veřejnosti na ostatní země je vzrůst příznivých hodnocení. Tento trend považujeme za příznak pozvolného překonávání českého sklonu k národní uzavřenosti. Zvlášť výrazné je zlepšování vztahu ke Slovensku a také k Polsku a Maďarsku. Nejpříznivěji hodnocenou zemí je Slovensko, dále k nejoblíbenějším zemím patří Švédsko, Kanada, Francie, Holandsko, Španělsko, Itálie, Dánsko, Belgie. Západní velmoci, Velká Británie a USA, jsou méně oblíbené než země, které velmocenský status nemají. USA je také jedinou zemí, jejíž obliba se od roku 1994 zřetelně horšila. Rakousko i Německo v porovnání s jinými zeměmi západní Evropy patří k méně oblíbeným zemím, přesto jsou i tyto dvě země celkově hodnoceny převážně příznivě. V případě Německa se dokonce podíl příznivých hodnocení zřetelně zvýšil. Číst dále

Jaké máme vztahy k jiným zemím?

Vztahy našich občanů k Rusku a Německu nesou historické stopy. Starší generace je vstřícnější k Rusku, naopak cítí odpor k Německu, většina populace však hodnotí Německo lépe než Rusko. Generačně jsou ovlivněny i vztahy ke Spojeným státům, po roce 1990 hodnoceným výrazně pozitivně, nyní již poněkud rozporněji. Trvale dobrý vztah mají naši občané k většině západoevropských zemí, zejména k Francii, Nizozemsku, Belgii, Švédsku i Velké Británii. Výrazně se zlepšují vztahy se sousedními zeměmi, především se Slovenskem, které je nyní nejlépe hodnocenou zemí vůbec. K jistému ochlazení došlo v posledních dvou letech ve vztahu s Rakouskem – to je důsledek sporů kolem Temelína a nově i dalších požadavků vznášených z rakouské strany. Číst dále

Vojensky nás ohrožuje Rusko, ekonomickou hrozbou je podle občanů Německo

Lidé odlišují zřetelně nebezpečí vojenské od hrozby nadvlády mocenské, ať už politické nebo ekonomické. Symbolem prvního druhu nebezpečí pro naši zemi je pro nejpočetnější skupinu našich občanů Rusko, poměrně často je zmiňována také oblast Balkánu, představa touhy ovládnout nás ekonomicky a politicky je spojována nejčastěji s Německem, pro určitou část veřejnosti jsou takovou mocenskou hrozbou pro naši republiku Spojené státy. V názorech na mezinárodní ohrožení České republiky se liší zejména lidé s různou politickou orientací, ale také osoby s různou úrovní vzdělání a lidé různého stáří. Lidé odlišují zřetelně nebezpečí vojenské od hrozby nadvlády mocenské, ať už politické nebo ekonomické. Symbolem prvního druhu nebezpečí pro naši zemi je pro nejpočetnější skupinu našich občanů Rusko, poměrně často je zmiňována také oblast Balkánu, představa touhy ovládnout nás ekonomicky a politicky je spojována nejčastěji s Německem, pro určitou část veřejnosti jsou takovou mocenskou hrozbou pro naši republiku Spojené státy. V názorech na mezinárodní ohrožení České republiky se liší zejména lidé s různou politickou orientací, ale také osoby s různou úrovní vzdělání a lidé různého stáří. Číst dále

Situace na Balkáně se uklidnila, lidé nemají o bezpečnost ve střední Evropě obavy

Balkánský prostor lidé vnímají jako zdroj nebezpečí pro střední Evropu. V obdobích, kdy je na Balkáně relativní klid, převažuje v české populaci názor, že bezpečnostní situace ve střední Evropě je v podstatě dobrá. Skoro polovina občanů však připouští, že hrozbu dalšího konfliktu nelze vyloučit. Současná vcelku klidná situace ve střední Evropě posiluje i důvěru našich občanů do budoucna. Tři pětiny obyvatel ČR věří, že ve střední Evropě bude za pět let bezpečněji než dnes. Za potenciální zdroj ohrožení pro náš stát je nejčastěji, zhruba polovinou lidí, považováno Rusko. Číst dále

Německo a naše hospodářství: významný partner, impuls, ale i hrozba

Německo je s výrazným odstupem považováno za našeho nejvýznamnějšího ekonomického partnera, ale jeho role je chápána českou veřejností rozporně. Zhruba třetina lidí na jedné straně vidí v Německu hrozbu, ale zároveň oceňuje našeho největšího souseda jako zemi, která může české ekonomice nejvíce pomoci. Skoro 30 % osob spatřuje v Německu pouze hospodářský kolos, který nás chce pohltit, naopak asi 20 % lidí se hrozby podmanění neobává a v partnerství s Německem vidí jednoznačně přínos pro naši republiku. Také role dalších zemí, poměrně často uváděných jako významných ekonomických partnerů (USA, Rusko) je vnímána nejednotně, v souladu s tím, jaký mají lidé vztah k naší zahraničněpolitické orientaci. Číst dále