Voliči začínají pociťovat pevnější vztah ke stranám, kterým by dali hlas

Nejpevnější vztah ke „své“ straně mají tradičně stoupenci KSČM. Zřetelně slabší, ale přesto poměrně pevný vztah k volené straně mají také stoupenci ODS (opět v předvolebním období se výrazně aktivizují) a KDU-ČSL. V případě příznivců KDU-ČSL jde ovšem skutečně o vztah ke straně, kterou jako volenou v otevřené otázce jmenovali, tj. ke KDU-ČSL, nikoli o vztah ke Koalici – k ní jako celku mohou mít vztah mnohem vlažnější. Velmi vlažný vztah k volené straně naproti tomu stále projevují stoupenci Unie svobody i ti, kteří jmenovali jako volenou stranu přímo Koalici. Nepevným vztahem k volené straně se dlouhodobě vyznačovali také…

Programy, osobnosti, zkušenosti

Největší význam mají pro rozhodování voličů volební programy a politické zaměření strany, tedy stanoviska a principy, které strana hájí (obě tyto možnosti uvedlo jako „rozhodující“ a „značnou“ zhruba 80 % dotázaných). S nevelkým odstupem následují zkušenosti s předchozím působením strany a osobnosti, které stranu reprezentují (v obou případech cca 70 % hodnocení „rozhodující nebo značný význam“). Mnohem méně se dají lidé ovlivnit volební kampaní a většinou jen podružnou roli hrají rady přátel, partnera apod. (jen pro 3 resp. 4 % voličů jsou tyto věci při volbě rozhodující). Porovnáme-li současný průzkum s lety 1996 a 1998, vidíme pouze nepodstatné…

Dvě pětiny voličů se rozhodují až v posledních dnech

Necelé tři pětiny lidí mají o své volbě jasno „už dávno předem“. Dlouho dopředu jsou rozhodnuti zejména lidé, kteří jsou také pevně rozhodnuti, že se voleb zúčastní. Většina lidí (přes 60 %) se rozhoduje spíše na základě znalostí záměrů a činnosti stran než pocitem a pověstí, jakou strany mají. Ještě výrazněji převažuje rozhodování podle vyjádření politiků a programových principů nad tím, co voliči pochytí z rozhovorů se svými přáteli a známými. Také rozumové, věcné rozhodování je příznačné hlavně pro lidi, kteří jsou jednoznačně odhodláni jít k volbám, než pro ty, kteří svou účast zatím zvažují. Racionální zvažování…

Tři pětiny voličů v senátních volbách měly o svých favoritech vždycky jasno

Senát byl s rozpaky přijímán již v době svého vzniku a jeho vznik většina lidí považovala za zbytečnost či přímo omyl. Tři čtvrtiny lidí by v současnosti, stejně jako před dvěma lety, raději horní komoru parlamentu zrušily. Argumentem pro zrušení Senátu je hlavně jeho nadbytečnost, která je důsledkem slabého postavení vůči Poslanecké sněmovně. Většina lidí si proto také myslí, že ani výsledek letošních doplňovacích senátních voleb příliš toho na naší politické mapě nezmění. Lidé vzdělanější (zejména absolventi VŠ) a stoupenci ODS přikládají senátním volbám pro další vývoj domácí politické situace poněkud větší význam, nicméně i v těchto skupinách populace…

Koho budou lidé volit v prvním kole senátních voleb ?

Měsíc před zahájením senátních voleb je z lidí, kteří nevylučují, že se prvního kola zúčastní, rozhodnuto o své volbě v prvním kole 37 % lidí, ovšem jen 14 % to tvrdí s jistotou. Jsou to převážně voliči, kteří jsou zároveň pevně odhodláni se voleb zúčastnit. Zhruba polovina lidí dává přednost volbě osobnosti (bez ohledu na to, zda je nezávislým či stranickým kandidátem), druhá polovina sází na stranického uchazeče. Jestliže je však položena otázka, koho by nejspíše volili, přiklánějí se stoupenci hlavních politických stran zpravidla k uchazeči, kterého nominovala „jejich“ strana, tedy strana, které by dali hlas do Poslanecké sněmovny….