Rozhodování voličů o hlasování ve volbách
Zhruba čtvrtina lidí se definitivně rozhodla, že se zúčastní voleb, až v posledním týdnu před volbami nebo přímo v den voleb. A ještě víc, třetina voličů, se definitivně rozhodla, komu dá hlas, v posledním týdnu nebo v den voleb.
Důvody proč někteří lidé nevolí, nebo volit odmítají
V posledních měsících přibývá lidí, kteří nevědí, koho by nyní volili, anebo naprosto odmítají účast ve volbách. V roce 2010 dvě pětiny z nich volily, většinou strany povolební koalice. Hlavním důvodem neúčasti je zklamání z politiky a z chování politiků. Poměrně značná část současných „nevoličů“ však na politiku dosud zcela nerezignovala. TISKOVÁ INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 04/2012 VYDÁNO DNE 29. 5.
Jak voliči po roce hodnotí svou volbu do poslanecké sněmovny
Přibližně každý čtvrtý volič dnes nepovažuje svou loňskou volbu do sněmovny za správnou. Nejčastěji se to týká lidí, kteří se hlásí k politickému středu nebo se zařazují od něj spíše napravo, a zejména občanů, kteří před rokem volili Věci veřejné: mezi nimi své volební rozhodnutí neschvalují tři čtvrtiny. Celkově více přesvědčeni o správnosti své volby jsou voliči opozičních stran.
Motivy volebního rozhodování voličů v parlamentních volbách
Jako nejdůležitější okolnosti pro volební rozhodování uvedli voliči krátkodobé cíle a konkrétní záměry stran pro nejbližší volební období. Voliči pravicových stran zdůrazňovali potřebu řešit ekonomickou krizi a zadlužování státu. U voličů nových stran TOP 09 a Věcí veřejných promluvila nespokojenost s politikou dvou největších stran a snaha zlepšit politickou kulturu.
Kdy a jak se rozhodovali čeští voliči ve volbách do Evropského parlamentu
Ve volbách do Evropského parlamentu při nízké volební účasti sehráli významnou roli kmenoví voliči stran. Zhruba 40 % lidí se však rozhodovalo až v průběhu posledního měsíce. V samotném závěru volební kampaně se více uplatnily neparlamentní strany a mírně získala ODS proti ČSSD. V rozhodování lidí dominovaly zkušenosti z domácí politiky.
Volební rozhodování voličů v nedávných krajských volbách
Třetina lidí volila v krajských volbách „stejnou stranu jako vždy“, asi čtvrtina byla rozhodnuta několik měsíců dopředu. Zhruba 40 % lidí se však rozhodovalo až v průběhu posledního měsíce. V této poslední fázi kampaně získávaly hlasy především nově vytvořené regionální strany (nezávislí, starostové apod.) a ČSSD.
Je pro rozhodování voličů ve volbách do EP důležitější strana nebo kandidát?
Často setkáváme s tím, že lidé v dotazu na motivaci své volby zdůrazňují vlastnosti kandidáta a méně se hlásí k čistě stranické volbě. Z výsledků voleb však víme, že ve skutečnosti u nás byla čistě stranická volba vždy silnější, než dotázaní ve výzkumech přiznávali. Výsledky posledního šetření naznačují, že podobná situace by mohla nastat i ve volbách do Evropského parlamentu.
Vlivy na rozhodování občanů v referendu o vstupu do EU
Nejčastěji lidé přihlížejí k názorům svých příbuzných, přátel a spolupracovníků. Čtvrtina občanů uvedla, že se do jejich rozhodování značným způsobem promítne vládní informační kampaň. Pětina populace se bude řídit doporučením politické strany, která má jejich sympatie. Doporučením oblíbené politické strany se budou _x000B_v rozhodování o vstupu do EU nejčastěji řídit stoupenci KSČM. Ženy častěji než muži budou naslouchat názorům svých příbuzných.
Volili lidé opravdu stranu, která odpovídá jejich názorům?
Lidí, kteří ve volbách vhodili lístek s označením strany, která odpovídá plně jejich názorům a zájmům, byla pouhá třetina. Dvě pětiny voličů daly hlas straně „svým názorům blízké“ a zbylých skoro 30 % volilo to nejlepší, co výběr nabízel, přestože ani tato strana se jim příliš nelíbila.
Více než pětina lidí se rozhodla až v posledním týdnu před volbami
Polovina voličů (nebo přesněji – těch, kteří šli skutečně volit) se o svém hlasu v letošních volbách do Poslanecké sněmovny definitivně rozhodla řádově v posledním měsíci, téměř čtvrtina dokonce až v posledním týdnu před otevřením volebních místností.
