Rozhodování voličů o hlasování ve volbách

Zhruba čtvrtina lidí se definitivně rozhodla, že se zúčastní voleb, až v posledním týdnu před volbami nebo přímo v den voleb. A ještě víc, třetina voličů, se definitivně rozhodla, komu dá hlas, v posledním týdnu nebo v den voleb. Povolební listopadový průzkum přesvědčivě ukazuje, jak se v posledním měsíci a hlavně pak v posledním týdnu před volbami dařilo získávat voliče především nováčkům na politické scéně: hnutí ANO a Úsvitu přímé demokracie. Potvrdilo se, že „pevné“ politické strany s tradičním silným jádrem voličů jsou KSČM a KDU-ČSL. Na pevném jádru skončily také ČSSD i ODS – nepodařilo se jim…

Důvody proč někteří lidé nevolí, nebo volit odmítají

V posledních měsících přibývá lidí, kteří nevědí, koho by nyní volili, anebo naprosto odmítají účast ve volbách. V roce 2010 dvě pětiny z nich volily, většinou strany povolební koalice. Hlavním důvodem neúčasti je zklamání z politiky a z chování politiků. Poměrně značná část současných „nevoličů“ však na politiku dosud zcela nerezignovala. (Pokračování textu…)

Jak voliči po roce hodnotí svou volbu do poslanecké sněmovny

Přibližně každý čtvrtý volič dnes nepovažuje svou loňskou volbu do sněmovny za správnou. Nejčastěji se to týká lidí, kteří se hlásí k politickému středu nebo se zařazují od něj spíše napravo, a zejména občanů, kteří před rokem volili Věci veřejné: mezi nimi své volební rozhodnutí neschvalují tři čtvrtiny. Celkově více přesvědčeni o správnosti své volby jsou voliči opozičních stran. (Pokračování textu…)

Motivy volebního rozhodování voličů v parlamentních volbách

Jako nejdůležitější okolnosti pro volební rozhodování uvedli voliči krátkodobé cíle a konkrétní záměry stran pro nejbližší volební období. Voliči pravicových stran zdůrazňovali potřebu řešit ekonomickou krizi a zadlužování státu. U voličů nových stran TOP 09 a Věcí veřejných promluvila nespokojenost s politikou dvou největších stran a snaha zlepšit politickou kulturu. Tyto dva motivy se uplatnily především v posledních dnech před volbami a byly tak zdrojem volebního překvapení. (Pokračování textu…)

Kdy a jak se rozhodovali čeští voliči ve volbách do Evropského parlamentu

Ve volbách do Evropského parlamentu při nízké volební účasti sehráli významnou roli kmenoví voliči stran. Zhruba 40 % lidí se však rozhodovalo až v průběhu posledního měsíce. V samotném závěru volební kampaně se více uplatnily neparlamentní strany a mírně získala ODS proti ČSSD. V rozhodování lidí dominovaly zkušenosti z domácí politiky. Asi pětina lidí volila „proti někomu“ – šli vyjádřit nesouhlas s jednou z hlavních politických stran, anebo obecně volili alternativu k hlavním stranám. (Pokračování textu…)

Volební rozhodování voličů v nedávných krajských volbách

Třetina lidí volila v krajských volbách „stejnou stranu jako vždy“, asi čtvrtina byla rozhodnuta několik měsíců dopředu. Zhruba 40 % lidí se však rozhodovalo až v průběhu posledního měsíce. V této poslední fázi kampaně získávaly hlasy především nově vytvořené regionální strany (nezávislí, starostové apod.) a ČSSD. V závěru kampaně se voliči více soustředili na to, jak volební strany řeší krajské problémy, trvalým a silným motivem volby však byl nesouhlas s Topolánkovou vládou. (Pokračování textu…)

Je pro rozhodování voličů ve volbách do EP důležitější strana nebo kandidát?

Často setkáváme s tím, že lidé v dotazu na motivaci své volby zdůrazňují vlastnosti kandidáta a méně se hlásí k čistě stranické volbě. Z výsledků voleb však víme, že ve skutečnosti u nás byla čistě stranická volba vždy silnější, než dotázaní ve výzkumech přiznávali. Výsledky posledního šetření naznačují, že podobná situace by mohla nastat i ve volbách do Evropského parlamentu. (Pokračování textu…)

Vlivy na rozhodování občanů v referendu o vstupu do EU

Nejčastěji lidé přihlížejí k názorům svých příbuzných, přátel a spolupracovníků. Čtvrtina občanů uvedla, že se do jejich rozhodování značným způsobem promítne vládní informační kampaň. Pětina populace se bude řídit doporučením politické strany, která má jejich sympatie. Doporučením oblíbené politické strany se budou _x000B_v rozhodování o vstupu do EU nejčastěji řídit stoupenci KSČM. Ženy častěji než muži budou naslouchat názorům svých příbuzných. (Pokračování textu…)

Volili lidé opravdu stranu, která odpovídá jejich názorům?

Lidí, kteří ve volbách vhodili lístek s označením strany, která odpovídá plně jejich názorům a zájmům, byla pouhá třetina. Dvě pětiny voličů daly hlas straně „svým názorům blízké“ a zbylých skoro 30 % volilo to nejlepší, co výběr nabízel, přestože ani tato strana se jim příliš nelíbila. Nejvíce hlasů pro „nejpřijatelnější variantu z nevalné nabídky“ přicházelo od voličů, kteří se rozhodovali až v posledních dnech před volbami. Největší podíl pevných, zcela přesvědčených a s myšlenkami strany identifikovaných voličů má tradičně KSČM. Na opačném pólu je Koalice, s níž se plně ztotožnila jen pětina jejích voličů (zřejmě jde o kmenové…

Více než pětina lidí se rozhodla až v posledním týdnu před volbami

Polovina voličů (nebo přesněji – těch, kteří šli skutečně volit) se o svém hlasu v letošních volbách do Poslanecké sněmovny definitivně rozhodla řádově v posledním měsíci, téměř čtvrtina dokonce až v posledním týdnu před otevřením volebních místností. Dlouho před volbami mají jasno spíše lidé, kteří se trvale zajímají o politiku, a že tito „dávno rozhodnutí“ lidé volí stranu, která je v souladu s jejich názory a zájmy. Naopak mezi lidmi, kteří se rozhodují až těsně před volbami, se mnohem častěji objevuje „volba nejmenšího zla“ – tito voliči neodevzdávají hlas pro určitou stranu proto, že by jim plně vyhovovala,…