Snaží se vláda pomáhat krajům?

Názor, že vláda a její ministerstva kraji alespoň občas s něčím pomůže, vyjádřila ve sledovaném období nadpoloviční většina (61 %) obyvatel ČR. Informace z výzkumů Trendy 05/2004 – 07/2004 SNAŽÍ SE VLÁDA POMÁHAT KRAJŮM? Zpráva vychází z dat, které sesbírala společnost STEM v období 05/2004 – 07/2004.
od 5 245 respondentů.. Výzkumný vzorek reprezentuje populaci České republiky
 i populaci jednotlivých krajů starší 18 let.

Ekonomická politika: jaké roli státu dáváme přednost ?

Data STEM za posledních sedm let ukazují, že podíly občanů, hlásících se k jednotlivým typům ekonomik, jsou víceméně stabilní. Příznivci socialistické ekonomiky se rekrutují téměř výhradně z potenciálních voličů dvou stran – KSČM a sociální demokracie, přičemž těžiště spočívá v KSČM. Na opačném pólu – ekonomika s minimálními zásahy státu – se nalézají většinou příznivci ODS, doplněni stoupenci Koalice.

Privatizace: postupovali jsme správně?

S průběhem privatizace u nás je nespokojeno více než 80 % lidí. Jen o málo vlídnější jsou občané ke kupónové metodě, která byla ústředním prvkem „české cesty“. Lidem vadí mnohamiliardové ztráty, nepřiměřené (a někdy i podvodem dosažené) zisky některých jedinců, posilování cizího kapitálu, ale také „nepřiměřeně velký rozsah“ privatizace – to, že si stát neponechal větší díl majetku a nemůže chod ekonomiky výrazněji ovlivňovat.

Trh práce: bojíme se nezaměstnanosti?

Obavy z nezaměstnanosti existovaly u nás v poměrně značné míře i v dobách, kdy se míra nezaměstnanosti pohybovala kolem 3 %. Ztráty místa se obávala skoro polovina lidí v aktivním věku. Jejich podíl se zvýšil až nad 60 % v letech 1998-1999, kdy počet lidí bez práce začal rapidně stoupat až k půl milionu.

Zdravotně postižení: je pomoc státu dostatečná?

Zdravotně postižení patří mezi skupiny občanů, jejichž ochranu veřejnost požaduje zcela jednoznačně. Vzhledem k silnému sociálnímu cítění a státnímu patriotismu není překvapivé, že stát je obviňován z toho, že o zdravotně postižené pečuje nedokonale a málo. Lidé však nevolají jen po zvýšení dávek, ale dožadují se především vyšší efektivity systému pomoci.

Důchodová politika: jsme ochotni přijmout důchodovou reformu?

Reforma důchodů je jednou z oblastí, v níž se názory veřejnosti od roku 1989 prakticky nezměnily. Zhruba 70 % občanů se stabilně domnívá, že o člověka ve stáří by se měl postarat především stát a ještě rozhodněji je obhajována věková hranice pro odchod do penze.

Většina lidí si stále myslí, že stát má střežit ekonomiku

Důvěra ve stát jako „poslední záchranu“ u našich občanů a nechuť k dokončení radikálních liberalizačních kroků přetrvávají. V porovnání s předchozími roky se změnilo jen málo. Zvláště kontrola nad bankami je považována za výsostné pole státu, většina lidí by byla i pro opětovné vyvlastnění špatně privatizovaných podniků. Pouze zhruba třetina lidí považuje deregulaci cen za nezbytnost k řešení energetické situace.

Společensko-ekonomické hodnoty: jakému hospodářství dáváme přednost ?

Otázka priority svobody a rovnosti výrazně štěpí politickou scénu. Občané levicové politické orientace, především stoupenci KSČM, zdůrazňují ústřední postavení rovnosti, co nejmenších rozdílů mezi různými vrstvami ve společnosti. Naproti tomu lidé, kteří se řadí k politické pravici, akcentují význam osobní svobody, možnosti svobodného rozvoje každého jednotlivce bez cizího omezování.

Redistribuce a dotace: jsou oprávněné?

Podpora redistribuční a dotační politiky je relativně velká, nevychází však z vlastního přesvědčení, ale je spíše odvozovaná od kontextů a představ o legitimitě nároků konkrétních adresátů této politiky. Podpora redistribucím a dotacím výrazně narůstá, jestliže je jimi sledován určitý sociální cíl. Významné však je, jakou oprávněnost tomuto cíli lidé přisuzují. Největší podporu mají opatření ve prospěch rodin s dětmi, sociálně potřebných a důchodců.