Ekonomická politika: jaké roli státu dáváme přednost ?

Data STEM za posledních sedm let ukazují, že podíly občanů, hlásících se k jednotlivým typům ekonomik, jsou víceméně stabilní. Příznivci socialistické ekonomiky se rekrutují téměř výhradně z potenciálních voličů dvou stran – KSČM a sociální demokracie, přičemž těžiště spočívá v KSČM. Na opačném pólu – ekonomika s minimálními zásahy státu – se nalézají většinou příznivci ODS, doplněni stoupenci Koalice. Stabilně se však tři čtvrtiny lidí domnívají, že i v nových podmínkách by ekonomika měla být pod kontrolou státu – i to potvrzuje, jak nepevné je liberální přesvědčení těch, kteří se verbálně k liberálním principům hlásí. Data STEM za posledních…

Privatizace: postupovali jsme správně?

S průběhem privatizace u nás je nespokojeno více než 80 % lidí. Jen o málo vlídnější jsou občané ke kupónové metodě, která byla ústředním prvkem „české cesty“. Lidem vadí mnohamiliardové ztráty, nepřiměřené (a někdy i podvodem dosažené) zisky některých jedinců, posilování cizího kapitálu, ale také „nepřiměřeně velký rozsah“ privatizace – to, že si stát neponechal větší díl majetku a nemůže chod ekonomiky výrazněji ovlivňovat. Dvě pětiny lidí se domnívají, že stát měl chránit při privatizaci velké banky, polovina se domnívá, že stát měl při privatizaci hájit před bankrotem velké podniky. O velmi silném státním protekcionismu svědčí skutečnost, že…

Důchodová politika: jsme ochotni přijmout důchodovou reformu?

Reforma důchodů je jednou z oblastí, v níž se názory veřejnosti od roku 1989 prakticky nezměnily. Zhruba 70 % občanů se stabilně domnívá, že o člověka ve stáří by se měl postarat především stát a ještě rozhodněji je obhajována věková hranice pro odchod do penze. Rozdíly mezi vzdělanostními či věkovými skupiîami jsou v obou případech malé a ani lidé z pravé strany politického spektra neprojevují v otázkách důchodů velkou míru liberalismu. Typické v této oblasti (ale platí to i pro jiné sociální otázky) je to, že stoupenci KDU-ČSL se shodují svými postoji se stoupenci ČSSD, zatímco příznivci Unie svobody…

Zdravotně postižení: je pomoc státu dostatečná?

Zdravotně postižení patří mezi skupiny občanů, jejichž ochranu veřejnost požaduje zcela jednoznačně. Vzhledem k silnému sociálnímu cítění a státnímu patriotismu není překvapivé, že stát je obviňován z toho, že o zdravotně postižené pečuje nedokonale a málo. Lidé však nevolají jen po zvýšení dávek, ale dožadují se především vyšší efektivity systému pomoci. Téměř polovina občanů poukazuje na „díry“ v systému (umožňují podvody) a více než 80 % lidí se vyslovuje pro to, aby se při poskytování pomoci přihlíželo k majetkové situaci žadatelů. Sociální cítění není tedy slepé, lidé pomáhat chtějí, ale jen těm skutečně postiženým a potřebným.Zdravotně postižení patří mezi…

Trh práce: bojíme se nezaměstnanosti?

Obavy z nezaměstnanosti existovaly u nás v poměrně značné míře i v dobách, kdy se míra nezaměstnanosti pohybovala kolem 3 %. Ztráty místa se obávala skoro polovina lidí v aktivním věku. Jejich podíl se zvýšil až nad 60 % v letech 1998-1999, kdy počet lidí bez práce začal rapidně stoupat až k půl milionu. Od té doby sice podíl nezaměstnaných v podstatě stagnuje, avšak obavy ze ztráty místa se poněkud zmírnily. Naprostá většina osob bez práce zaměstnání aktivně vyhledává (úřad práce, rady přátel a známých, inzerce, případně příležitostný výdělek). Nebezpečí však spočívá v růstu počtu lidí, kteří jsou bez…

Většina lidí si stále myslí, že stát má střežit ekonomiku

Důvěra ve stát jako „poslední záchranu“ u našich občanů a nechuť k dokončení radikálních liberalizačních kroků přetrvávají. V porovnání s předchozími roky se změnilo jen málo. Zvláště kontrola nad bankami je považována za výsostné pole státu, většina lidí by byla i pro opětovné vyvlastnění špatně privatizovaných podniků. Pouze zhruba třetina lidí považuje deregulaci cen za nezbytnost k řešení energetické situace. V názorech na míru státních zásahů do hospodářství výrazně liší lidé s levicovou a pravicovou politickou orientací. (Pokračování textu…)

Redistribuce a dotace: jsou oprávněné?

Podpora redistribuční a dotační politiky je relativně velká, nevychází však z vlastního přesvědčení, ale je spíše odvozovaná od kontextů a představ o legitimitě nároků konkrétních adresátů této politiky. Podpora redistribucím a dotacím výrazně narůstá, jestliže je jimi sledován určitý sociální cíl. Významné však je, jakou oprávněnost tomuto cíli lidé přisuzují. Největší podporu mají opatření ve prospěch rodin s dětmi, sociálně potřebných a důchodců. V postojích k redistribucím a dotacím hrají relativně malou roli politické a ideologické názory, i když lidé levicově orientovaní přičítají státu a jeho přerozdělovací činnosti větší váhu než stoupenci pravicových stran. Významnějším faktorem, který názory…

Společensko-ekonomické hodnoty: jakému hospodářství dáváme přednost ?

Otázka priority svobody a rovnosti výrazně štěpí politickou scénu. Občané levicové politické orientace, především stoupenci KSČM, zdůrazňují ústřední postavení rovnosti, co nejmenších rozdílů mezi různými vrstvami ve společnosti. Naproti tomu lidé, kteří se řadí k politické pravici, akcentují význam osobní svobody, možnosti svobodného rozvoje každého jednotlivce bez cizího omezování. Za povšimnutí stojí široké rozkročení stran tvořících čtyřkoalici – od středové KDU-ČSL až po razantně svobodomyslně orientované stoupence Unie svobody. Většímu důrazu na životní úroveň (v porovnání s duchovními hodnotami) odpovídá i to, že dvoutřetinový podíl občanů posuzuje kvalitu současného režimu spíše podle své životní úrovně než podle toho, jak…