Do kostela chodí jen velmi málo občanů ČR (8 %), pokud za pravidelnou účast považujeme alespoň jednou měsíčně. V době Vánoc však do kostela přichází více lidí, a to i mnozí z těch, kteří o sobě říkají, že nejsou věřící: návštěva kostela totiž patří mezi vánoční zvyky pro téměř dvě pětiny občanů (38 %).
Třetina občanů ČR (33 %) uvádí, že věří v Boha.
Číst dáleTřetina občanů se domnívá, že by se církvím měl vrátit jejich bývalý majetek. Tento podíl se v posledních dvou letech nemění a souvisí především s názorem české veřejnosti na užitečnost církví. Z lidí, kteří nepovažují církve za užitečné, by jim majetek vrátila jen nepatrná část. Číst dále
Podíl lidí považujících církve za užitečné instituce se v posledních letech nemění. Častěji vnímají jejich užitečnost zejména lidé, kteří věří v Boha, a občané, kteří se hlásí k nějaké církvi, především k římskokatolické. Číst dále
Podíl lidí věřících v Boha se u nás za posledních patnáct let velmi pozvolna snižuje. V současnosti věří v Boha asi třetina dospělých osob. Mnohem menší podíl, řádově desetina lidí, však chodí víceméně pravidelně (aspoň jednou měsíčně) do kostela. V době Vánoc však do kostela přichází i část lidí, kteří věřící nejsou, tento vánoční zvyk se udržuje asi ve dvou pětinách rodin. V moravských krajích je výrazně větší podíl věřících více než v českých krajích a je zde i častěji udržován vánoční zvyk chodit do kostela. Číst dále
Podíl lidí věřících v Boha se u nás za posledních patnáct let snížil o 7 procentních bodů. V současnosti věří v Boha asi třetina dospělých osob a přibližně stejný podíl občanů patří podle svého přesvědčení k některé církvi. Mnohem menší podíl, řádově desetina lidí, však chodí aspoň jednou měsíčně do kostela. V době Vánoc však do kostela přichází i část lidí, kteří věřící nejsou, tento vánoční zvyk se udržuje asi ve dvou pětinách rodin. V moravských krajích je věřících více než v českých krajích a jsou zde i častěji udržovány vánoční zvyky. Číst dále
Necelá třetina lidí si myslí, že je třeba vrátit církvím jejich bývalý majetek tak, aby mohly vykonávat bez problémů svou činnost. V porovnání s předchozími léty podíl takto smýšlejících lidí mírně klesá. Nemění se však názor na prospěšnost církví, za užitečné instituce je považuje asi 40 % lidí. Číst dále
Přibližně třetina občanů ČR věří v Boha a zhruba každý druhý se alespoň ojediněle účastní bohoslužeb, pětina vícekrát do roka. Odlišnosti v religiozitě jsou ovlivněny především věkem, velmi podstatně také regionem. Návštěva kostela patří k vánočním zvykům ve dvou pětinách (39 %) českých domácností. Typická je především pro osoby věřící a pro ty, kteří navštěvují církevní bohoslužby. Číst dále
Přibližně třetina občanů ČR věří v Boha, k některé církvi se u nás hlásí na základě svého přesvědčení zhruba dvě pětiny (39 %) dospělé populace a zhruba každý druhý se alespoň občas účastní bohoslužeb. Odlišnosti v religiozitě jsou ovlivněny především věkem, velmi podstatné jsou také regionální rozdíly. Návštěva kostela patří k vánočním zvykům ve dvou pětinách (39 %) českých domácností. Typická je především pro osoby věřící, pro osoby hlásící se k některé církvi (především pro katolíky) a pro ty, kteří navštěvují církevní bohoslužby. Číst dále
Církve považují za užitečné instituce zhruba dvě pětiny veřejnosti (37 %). Stejně velká část lidí (36 %) pokládá za správné vrátit církvím jejich bývalý majetek, aby mohly bez problémů vykonávat svoji činnost. S vládním návrhem na odškodnění církví souhlasí jen čtvrtina občanů. O žitečnosti církví jsou nejčastěji přesvědčeni věřící lidé (73 %), kteří zároveň projevují také největší podporu myšlence návratu církevního majetku (64 %) i vládnímu návrhu na odškodnění církví (47 %). Pevnou víru v Boha deklaruje u nás 27 % lidí, 16 % zaujímá v otázce „Věříte v Boha?“ váhavý, nerozhodný postoj. Číst dále
To, zda lidé věří či nevěří v Boha, bylo v aktuálním výzkumu zjišťováno otázkou se škálou „ano“ – „ne“ – „nevím“. Svou víru v Boha na této škále deklaruje více než čtvrtina obyvatel (28 %), naopak v Boha nevěří přibližně polovina (48 %) lidí v České republice. Velmi zajímavý je nerozhodný postoj k víře u zhruba čtvrtiny občanů (24 %). Jak vyplývá z podrobnější analýzy, spíše než nezájem o duchovní hodnoty a víru signalizuje tato nerozhodnost jakýsi prostor mezi ateismem a jasně deklarovanou vírou. Při hodnocení, jaká část české společnosti věří v Boha, je proto správnější konstatování, že přibližně polovina obyvatel v Boha nevěří, než že pouze 28 % v Boha věří. V posledních šestnácti letech přitom zůstává společnost v otázce víry, stále stejná a podíl lidí, kteří volí jednotlivé varianty, se příliš nemění. Číst dále