Vznik a existence krajů a krajských samospráv

Tři čtvrtiny občanů se domnívají, že je dobře, že v naší zemi vznikly vyšší územně správní celky – kraje. Zastoupení tohoto názoru se od roku 2000 téměř zdvojnásobilo. S tím, že problémy regionu může lépe řešit krajská samospráva než centrum, a že je třeba, aby se postupem doby stále více pravomocí přenášelo z centra na kraje, souhlasí naprostá většina obyvatel. Zvětšení možnosti občanů spolurozhodovat o regionálních záležitostech v souvislosti se vznikem krajských samospráv zaznamenala polovina respondentů. (Pokračování textu…)

Hodnocení vývoje v krajích za uplynulé čtyři roky je mírně pozitivní

Hodnocení vývoje v krajích za uplynulé čtyři roky, tj. za první období existence novodobých krajských samospráv, je mírně pozitivní. Polovina občanů (52 %) české republiky si sice myslí, že situace v jejich regionu je stejná jako před čtyřmi lety, nicméně u druhé poloviny převládá přesvědčení, že jejich region je na tom lépe než před reorganizací státní správy a vznikem nových krajů. Hodnocení vývoje v krajích za uplynulé čtyři roky, tj. za první období existence novodobých krajských samospráv, je mírně pozitivní. Polovina občanů (52 %) české republiky si sice myslí, že situace v jejich regionu je stejná jako před čtyřmi…

Veřejnost důvěřuje svým obecním či městským zastupitelstvům více než ministrům vlády ČR

Nejdůvěryhodnější jsou pro českou veřejnost instituce, které jsou občanovi nejblíže a s nimiž mají občané nejvíce zkušeností. Ze tří srovnávaných institucí veřejnost jednoznačně nejvíce důvěřuje zastupitelstvům měst a obcí (64 %). Krajským zastupitelstvům ještě důvěřuje každý druhý občan (55 %). Důvěra občanů v ministry vlády však za obecními/městskými a krajskými zastupitelstvy značně zaostává – v současnosti jim důvěřuje jen čtvrtina veřejnosti. (Pokračování textu…)

Očekávání veřejnosti od krajských samospráv jsou značná

Těsně před volbami do krajských zastupitelstev se stejně jako v předchozích výzkumech z letošního roku potvrzuje, že krajské samosprávy mají v očích veřejnosti do budoucna dobré vyhlídky. Jsou chápány jako důležitý mezičlánek mezi orgány centrální vlády a místní samosprávy. Tři čtvrtiny lidí se domnívají, že úloha krajské samosprávy bude při řešení problémů jejich regionu v dalších letech narůstat. (Pokračování textu…)

Jak vidíme boj proti terorismu?

Terorismus je společně s mezinárodním zločinem trvale považován za největší hrozbu pro naši zemi. Mimořádnou nebezpečnost terorismu uznávají všechny skupiny populace, dokonce i ty, které zpravidla projevují nejvíce odvahy, optimismu či bezstarostnosti. Jednoznačné hodnocení terorismu se promítá i do poměrně výrazné skepse, s níž lidé přistupují k možnostem světový terorismus výrazně omezit nebo dokonce zlikvidovat. Více než polovina lidí se domnívá, že terorismus lze ve světě nanejvýš „trochu omezit“, jeho úplné odstranění považuje za možné jen 6 % populace. Za nejdůležitější příčinu terorismu lidé považují náboženský fanatismus. (Pokračování textu…)

V Boha věří okolo 40 % lidí

Podíl lidí, kteří osobně věří v Boha, se v dlouhodobém horizontu téměř nemění a ve všech průzkumech, které STEM od poloviny devadesátých let provedl, se pohybuje zhruba od 35 do 40 %. Podobně zcela stabilní (a nepatrně vyšší) je i podíl osob, které vyrůstaly v nábožensky založené rodině. Nejvyšší podíl věřících je mezi lidmi ve věkové skupině nad 60 let, od 30 let výše však rozdíly nejsou velké. Rodinné prostředí má ovšem na náboženskou orientaci mladého člověka silný vliv. Z lidí, kteří vyrůstají v nábožensky založených rodinách, skoro tři čtvrtiny věří v Boha, úbytek věřících je však z…

Nezaměstnanost neroste, ale zůstává vážným problémem

Nezaměstnanost v České republice neroste, v posledních měsících dokonce mírně klesá, ale obavy občanů z toho, že by se zařadili mezi nezaměstnané, neustupují. Ztráty zaměstnání se bojí téměř dvě třetiny ekonomicky aktivních lidí. Tato úroveň se udržuje od podzimu 1999, tedy od doby, kdy se u nás podíl lidí bez práce přiblížil magické hranici 10 %. Nadále platí, že obavy ze ztráty zaměstnání mají spíše ženy než muži a lidé s nižší kvalifikací, rozdíl mezi osobami se základním vzděláním a lidmi s maturitou nebo absolventy vysokých škol se však v porovnání s loňským rokem zmenšil. Podobně se začínají poněkud…