Názor občanů na současný návrh penzijní reformy
Při aktuálním výpočtu starobních důchodů se uplatňuje poměrně významně prvek solidarity, se kterým souhlasí 42 % lidí. Současný návrh důchodové reformy je pro 26 % lidí zcela nesrozumitelný, 10 % jej podporuje, 32 % jej nepodporuje a 32 % občanů si doposud neudělalo názor. Bez názoru jsou častěji lidé, na které je reforma cílená, tzn. nejmladší obyvatelé ČR.
Celková podpora reformním opatřením
Třetina občanů ČR (31 %) podporuje dosavadní reformní opatření, která prosazuje koaliční vláda.
Jak veřejnost hodnotí komunikaci reforem Nečasovy vlády
Popis a vysvětlení reformních záměrů v médiích hodnotí občané převážně negativně. V hodnocení mediální komunikace jednotlivých oblastí reforem nejsou velké rozdíly. Relativně nejlépe veřejnost hodnotí informace o financování zdravotnictví a poplatcích a o důchodovém systému, nejhůře komunikaci opatření proti korupci. Způsob, jakým o reformách informuje vláda, je celkově hodnocen dosti kriticky.
Nejvíce se občané zajímají o reformu zdravotnictví a důchodového systému
O reformní program současné vlády se velice nebo dosti zajímá 41 % občanů, dalších 45 % se zajímá okrajově. Nejintenzivněji lidé sledují mediální informace o reformě zdravotnictví (66 % pozorně) a důchodového systému (58 %), nejméně jejich pozornost poutá reforma terciárního vzdělávání (31 %). INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 4/2011 VYDÁNO DNE 20. 4.
Názory občanů na důchodovou reformu
Většina lidí je přesvědčena, že současnou podobu důchodového zabezpečení je nutné buď zásadně změnit (37 %) anebo dokonce nahradit úplně jiným systémem (25 %). Časové srovnání ovšem naznačuje, že za poslední rok ubylo těch, kteří jsou přesvědčení o potřebě nastolit zcela nový důchodový systém.
Roste nespokojenost s výší důchodů a současným důchodovým systémem
Naprostá většina veřejnosti považuje dnes starobní důchody vyplácené u nás za nepřiměřené (81 %) a nedostatečné k pokrytí základních potřeb důchodců (72 %). Čtyři z pěti obyvatel (80 %) se domnívají, že současný důchodový systém neumožňuje prožít důstojné stáří. Hodnocení výše starobních důchodů a důchodového systému závisí především na věku, materiálním zajištění domácností a na politických preferencích občanů.
Většina lidí by s důchodovou reformou neváhala
Velká část veřejnosti je přesvědčena, že současnou podobu důchodového zabezpečení je nutné buď zásadně změnit (43 %) nebo dokonce nahradit úplně jiným systémem (27 %).
Názory občanů na daňovou i penzijní reformu
Nejsilněji je vnímána potřeba změn v daňové oblasti, kde reformnímu úsilí vyjadřuje podporu 77 % občanů, a ve zdravotnictví (74 %). Méně naléhavě, ale stále většinově je vnímána potřeba reformovat penzijní systém, kterou podporuje 66 % občanů. Souhlas s nezbytností změn ve školství vyjadřují necelé dvě třetiny (61 %) lidí.
Redukce předčasných důchodů a jejich role v rozhodování o ukončení ekonomické aktivity
Mezinárodní i naše zkušenosti ukazují, že přes snahu přizpůsobit zákonnou důchodovou hranici stoupající střední délce života se průměrný věk reálného odchodu do důchodu nijak výrazně nemění nebo dokonce klesá. Z výsledků citovaných výzkumů STEM je přitom zřejmé, že stále častější využívání předčasných důchodů u nás není ovlivněno pouze rostoucí důchodovou hranicí, ale má hlubší zakotvení v názorech na život ve stáří.
Zabezpečení ve stáří: je prvořadým problémem?
V českém veřejném mínění převládá názor, že současný systém důchodového zabezpečení neumožňuje strávit stáří v důstojných podmínkách a že výše důchodů pro staré lidi není přiměřená. Naproti tomu více než polovina lidí soudí, že průměrný starobní důchod postačuje na pokrytí základních potřeb důchodců a také nástup nové vlády je většinou spojován s nadějí, že právě sociální jistoty obyvatel se upevní.
