Názor občanů na současný návrh penzijní reformy

Při aktuálním výpočtu starobních důchodů se uplatňuje poměrně významně prvek solidarity, se kterým souhlasí 42 % lidí. Současný návrh důchodové reformy je pro 26 % lidí zcela nesrozumitelný, 10 % jej podporuje, 32 % jej nepodporuje a 32 % občanů si doposud neudělalo názor. Bez názoru jsou častěji lidé, na které je reforma cílená, tzn. nejmladší obyvatelé ČR. (Pokračování textu…)

Jak veřejnost hodnotí komunikaci reforem Nečasovy vlády

Popis a vysvětlení reformních záměrů v médiích hodnotí občané převážně negativně. V hodnocení mediální komunikace jednotlivých oblastí reforem nejsou velké rozdíly. Relativně nejlépe veřejnost hodnotí informace o financování zdravotnictví a poplatcích a o důchodovém systému, nejhůře komunikaci opatření proti korupci. Způsob, jakým o reformách informuje vláda, je celkově hodnocen dosti kriticky. Zejména se to týká koncepčnosti opatření a provázanosti reformních kroků, dále otevřenosti komunikace o dopadech reforem. (Pokračování textu…)

Názory občanů na důchodovou reformu

Většina lidí je přesvědčena, že současnou podobu důchodového zabezpečení je nutné buď zásadně změnit (37 %) anebo dokonce nahradit úplně jiným systémem (25 %). Časové srovnání ovšem naznačuje, že za poslední rok ubylo těch, kteří jsou přesvědčení o potřebě nastolit zcela nový důchodový systém. Ti, kteří jsou pro podstatné změny či úplně nový systém, kladou důraz zejména na individuální spoření na důchod, zatímco mezi těmi, kteří by uvítali jen drobné změny, má silnou podporu zvýšení plateb sociálního pojištění. (Pokračování textu…)

Většina lidí by s důchodovou reformou neváhala

Velká část veřejnosti je přesvědčena, že současnou podobu důchodového zabezpečení je nutné buď zásadně změnit (43 %) nebo dokonce nahradit úplně jiným systémem (27 %). Zastánců jen mírných nebo žádných úprav systému důchodového zabezpečení je oproti tomu podstatně méně (26 % občanů zastává názor, že do budoucna vydržíme jen s drobnými změnami, 4 % se domnívají, že na stávající podobě důchodového systému není třeba nic měnit). (Pokračování textu…)

Roste nespokojenost s výší důchodů a současným důchodovým systémem

Naprostá většina veřejnosti považuje dnes starobní důchody vyplácené u nás za nepřiměřené (81 %) a nedostatečné k pokrytí základních potřeb důchodců (72 %). Čtyři z pěti obyvatel (80 %) se domnívají, že současný důchodový systém neumožňuje prožít důstojné stáří. Hodnocení výše starobních důchodů a důchodového systému závisí především na věku, materiálním zajištění domácností a na politických preferencích občanů. (Pokračování textu…)

Názory občanů na daňovou i penzijní reformu

Nejsilněji je vnímána potřeba změn v daňové oblasti, kde reformnímu úsilí vyjadřuje podporu 77 % občanů, a ve zdravotnictví (74 %). Méně naléhavě, ale stále většinově je vnímána potřeba reformovat penzijní systém, kterou podporuje 66 % občanů. Souhlas s nezbytností změn ve školství vyjadřují necelé dvě třetiny (61 %) lidí. (Pokračování textu…)

Redukce předčasných důchodů a jejich role v rozhodování o ukončení ekonomické aktivity

Mezinárodní i naše zkušenosti ukazují, že přes snahu přizpůsobit zákonnou důchodovou hranici stoupající střední délce života se průměrný věk reálného odchodu do důchodu nijak výrazně nemění nebo dokonce klesá. Z výsledků citovaných výzkumů STEM je přitom zřejmé, že stále častější využívání předčasných důchodů u nás není ovlivněno pouze rostoucí důchodovou hranicí, ale má hlubší zakotvení v názorech na život ve stáří. V nich je velmi často patrná tendence ukončit ekonomickou aktivitu co nejdříve a užívat si důchodu, dokud ještě není člověk starý a nemocný.

Zabezpečení ve stáří: je prvořadým problémem?

V českém veřejném mínění převládá názor, že současný systém důchodového zabezpečení neumožňuje strávit stáří v důstojných podmínkách a že výše důchodů pro staré lidi není přiměřená. Naproti tomu více než polovina lidí soudí, že průměrný starobní důchod postačuje na pokrytí základních potřeb důchodců a také nástup nové vlády je většinou spojován s nadějí, že právě sociální jistoty obyvatel se upevní. Potřeba změny důchodového systému je pociťována stále naléhavěji – klesá podíl respondentů, podle nichž postačí jen „drobné úpravy“ stávajícího systému, upevňuje se názor, že důchodový systém je třeba „podstatně změnit“ a mírně vzrůstá i podíl těch, kteří by chtěli…