Jednoznačná většina veřejnosti (85 %) považuje korupci za velmi vážný problém naší současné společnosti. Za vysoce závažné dále lidé považují výši zadlužení státu a dodržování zákonnosti. Naopak mezi méně závažné problémy občané řadí kontrolu svobody trhu, postavení České republiky v Evropské unii a stav životního prostředí v naší zemi. Číst dále
Z významných událostí 20. století, jejichž letopočet končí číslicí osm a které nejvíce ovlivnily osud naší země, vybrali občané na prvním místě nástup komunistů k moci a na druhém místě vznik samostatného Československa. S jistým odstupem můžeme na dalších místech jmenovat invazi sovětských vojsk v srpnu 1968 a přijetí Mnichovské dohody. Období Pražského jara je vnímáno jako relativně nejméně důležité. Číst dále
Nyní více než tři čtvrtiny lidí vstup do EU označují za důležitý problém. Před dvěma lety byl tento podíl o 20 procentních bodů nižší. Změnil se především podíl těch občanů, kteří vstup do Unie považují za „velmi vážný problém“. Číst dále
Vstup do Evropské unie a mezinárodní otázky s tím související se staly v očích veřejnosti nejdůležitějším úkolem, který před ČR nyní stojí. Druhým velkým blokem otázek, které by naše země měla bezodkladně řešit, je stav ekonomiky, zahrnující jak dotažení ekonomické reformy, tak konkrétní problémy. Význam řešení problému nezaměstnanosti sice v porovnání s předvolebním obdobím poněkud ustoupil, ale stále zejména pro chudší občany je snížení počtu nezaměstnaných jedním z klíčových témat. Otázky evropské integrace i ekonomické reformy a prosperity odsunuly z popředí žebříčku nejdůležitějších problémů kriminalitu i korupci, i když také těmto otázkám lidé přikládají velkou důležitost (není-li to problém číslo 1, pak to bývá úkol číslo 2 nebo 3). Číst dále
Pořadí „nejzávažnějších problémů k řešení“ uvádějí stabilně kriminalita a zdravotnictví. Postavení těchto dvou oblastí je ovšem trochu exkluzivní – obě se bezprostředně dotýkají života lidí a mimořádný důraz na ně je proto samozřejmý. V popředí žebříčku se hned za těmito dvěma oblastmi objevují dvě skupiny problémů. První z nich spojuje motiv životní úrovně a sociálních jistot, pro druhou skupinu jsou základními tématy morálka, poctivost, odpovědnost, právo. V porovnání s rokem 1999 se poněkud oslabil důraz na problém nezaměstnanosti, naproti tomu trvá silný požadavek na řešení problémů životní úrovně a důchodového zabezpečení. Do sféry morálky patří nejen korupce a morálka v obecném smyslu, ale také nepoctivé zisky z privatizace a odpovědnost politiků vůči voličům. K této oblasti můžeme přiřadit i sílící požadavek po zlepšení práce soudů. Veřejnost citlivěji než před dvěma roky registruje potřebu zabývat se případy rasismu, tento jev je vnímán silněji než speciální „problém Rómů“. Malou důležitost přisuzují naši občané stále problému vstupu do EU. Číst dále
Nejvážnější problémy lze zařadit do dvou oblastí. První je dodržování práva, druhou sociální sféra. K té první patří především dodržování zákonnosti a ochrana občanů před kriminalitou, ale také problém korupce a konečně i kontrola svobody trhu a podnikání. Druhou představuje zajišťování sociálních jistot. Problémovou oblastí je také zdravotnictví (což je ovšem pojem, který je nutno jasně odlišovat od zdravotní péče či zdravotního stavu občanů). Naproti tomu menší akcent přikládají lidé stavu životního prostředí a situaci v armádě. Zarážející je pak skutečnost, že 44 % lidí považuje vstup do EU za okrajovou záležitost (nebo vůbec ji nemá za problém) a pouze 20 % osob označuje tento gigantický úkol za problém „velmi vážný“. Číst dále