Požadavek veřejnosti na přímou volbu prezidenta sílí

V pátek proběhne třetí pokus českého parlamentu zvolit nástupce Václava Havla. Pokud se nepodaří zvolit prezidenta, bude zřejmě nutné změnit českou ústavu ve prospěch přímé volby prezidenta. Taková změna by byla po vůli i české veřejnosti, která má již delší dobu jasný názor. Více jak 80 % Čechů se domnívá od roku 1998, že by u nás měl být prezident volen přímo, hlasováním všech občanů. Po předchozích neúspěšných dvou kolech prezidentské volby, se v únoru počet lidí preferujících přímou volbu prezidenta, zvýšil až k hranici 90 %. Číst dále

Media a popularita prezidentských kandidátů

Žebříčky popularity politiků, publikované výzkumy veřejného mínění, odrážejí vždy dva aspekty – kvalitu hodnocení daného politika a míru jeho známosti mezi občany. Vazba mezi těmito dvěma hledisky není ovšem jednoznačná. K tomu, aby se politik stal oblíbeným, je zapotřebí, aby byl mezi lidmi dostatečně známým. U opačných hodnocení to ale neplatí, i méně viditelná osobnost může mít, a velmi často také má, pověst nepopulárního politika. Stejně tak nelze usuzovat, že čím se politik stává viditelnějším, tím jeho popularita stoupá. Známých a málo oblíbených politiků měla naše polistopadová historie celou řadu. Číst dále

Otakar Motejl má z kandidátů na prezidentský úřad zatím největší důvěru veřejnosti

Jestliže by volili prezidenta občané, měl by největší vyhlídky ombudsman Otakar Motejl. Dalším vážným uchazečem by byl předseda Senátu Petr Pithart, dále pak předseda ODS Václav Klaus. Václav Klaus se opírá v podstatě pouze o důvěru stoupenců ODS, oba jeho nejvážnější konkurenti mají spektrum podpory podstatně širší. Otakar Motejl je v čele pořadí u stoupenců ČSSD i KSČM (a u ODS a KDU-ČSL je druhý), Petr Pithart vede mezi stoupenci KDU-ČSL, druhý je u příznivců KSČM a třetí mezi sympatizanty ČSSD. Jestliže by volili prezidenta občané, měl by největší vyhlídky ombudsman Otakar Motejl. Dalším vážným uchazečem by byl předseda Senátu Petr Pithart, dále pak předseda ODS Václav Klaus. Václav Klaus se opírá v podstatě pouze o důvěru stoupenců ODS, oba jeho nejvážnější konkurenti mají spektrum podpory podstatně širší. Otakar Motejl je v čele pořadí u stoupenců ČSSD i KSČM (a u ODS a KDU-ČSL je druhý), Petr Pithart vede mezi stoupenci KDU-ČSL, druhý je u příznivců KSČM a třetí mezi sympatizanty ČSSD. Číst dále

Názory veřejnosti na způsob volby prezidenta

Funkce prezidenta je u nás spojována s velkou vážností a úctou a prezident by podle lidí měl stát mimo politické strany. Značná většina lidí, přes 80 %, požaduje, aby prezident byl volen přímo hlasy občanů. Téměř stejný podíl lidí by chtěl volit přímo již nástupce Václava Havla. Z kandidátů, kteří byli (na počátku září 2002) lidem nabídnuti, by nejvíce občanů považovalo za dobrého prezidenta Otakara Motejla, s mírným odstupem následuje Petr Pithart, menší okruh příznivců má Václav Klaus. Šance dalších nabízených kandidátů (T.Halík, M.Zeman, I.Wilhelm, R.Zahradník, V.Železný, J.Šiklová) by v přímé volbě byly již výrazně menší. Číst dále

Většina lidí soudí, že prezident by se měl kriticky vyjadřovat k činnosti vlády a stran

Prezident by se podle mínění našich občanů neměl identifikovat se žádnou politickou stranou – měl by být důsledně nadstranický. To si přeje trvale zhruba 90 % lidí. Nadstranická pozice by prezidentovi měla mimo jiné umožnit, aby byl spravedlivým soudcem dění na politické scéně a aby se kriticky vyjadřoval k činnosti vlády a politických stran. Lidí, kteří si přejí, aby prezident kriticky hodnotil dění na naší politické scéně, od posledního roku přibylo – nyní požadují prezidentův kritický přístup k činnosti vlády a stran téměř tři čtvrtiny občanů. Číst dále

Volit prezidenta přímo si přejí stabilně čtyři pětiny občanů

Prezidenta volí u nás obě komory parlamentu, přímá volba hlavy státu je však obvyklá v řadě západoevropských zemí. Je také podporována výraznou většinou našich občanů – pro volbu prezidenta přímým hlasováním voličů se stabilně vyslovuje zhruba 80 % lidí. Mezi různými sociodemografickými skupinami populace jsou v názoru na to, zda by i nás měl být prezident volen přímo, jen velmi malé rozdíly. Poněkud slabší podporu má přímá volba prezidenta mezi podnikateli a právě tak jsou v názoru na tuto otázku mírně váhavější lidé s vysokoškolským vzděláním. Nicméně i u těchto skupin hlas pro přímou volbu bezpečně převládá. Názor na způsob volby nejvyššího představitele státu nedělí ostře ani politické spektrum. I mezi stoupenci ODS, tedy strany, která nejčastěji argumentuje zásadou upevňovat principy parlamentní demokracie a nerozšiřovat prvky demokracie přímé, má hlas pro přímou volbu prezidenta bezpečně převahu. Číst dále

Omezit pravomoci prezidenta by chtěli hlavně komunisté

Jedním z témat předvolební kampaně může být podle některých komentátorů ústavní postavení a způsob volby prezidenta. Prezidentovi důvěřují stabilně od roku 1998 zhruba tři pětiny lidí. Vliv prezidenta na život v ČR hodnotí 60 % lidí jako přiměřený, 11 % občanů si myslí, že prezident má vliv příliš velký a 29 % naopak soudí, že vliv prezidenta na dění v ČR je příliš malý. Tomu odpovídá i zjištění, že záměr omezit pravomoci hlavy státu podporuje menšina, necelé dvě pětiny lidí: Úmysl omezit rozsah pravomocí prezidenta souvisí s důvěrou v hlavu státu. Nejčastěji se proto k myšlence změnit ústavu a omezit prezidentské pravomoci hlásí stoupenci KSČM. Nejmenší podporu by takový záměr měl v řadách stoupenců stran, které tvoří čtyřkoalici. Číst dále