Důvěra v nejvyšší ústavní činitele

S úspěchem Václava Klause v roli prezidenta kontrastuje vývoj důvěry v ostatní ústavní činitele. Mimořádně vysoká důvěra v premiéra Špidlu kolem povodní byla přechodná. Následující vývoj ukázal velmi výrazný propad důvěry v premiéra. I když se tento propad v posledním období přibrzdil, nadále, jak ukazují prosincová data, pokračuje. (Pokračování textu…)

Mizí rozčarování a navrací se důvěra v ústavní činitele?

Nejvyšší důvěře mezi ústavními činiteli se netěší prezident, nýbrž nový předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Důvěřuje mu 65 % dotázaných. I předseda Ústavního soudu může počítat s důvěrou napříč sociodemografickými skupinami, v jeho případě s velmi vysokou podporou u respondentů se středovou či levicovou orientací, ale nemají vůči němu výhrady ani sympatizanti pravice. Značná důvěra Pavlu Rychetskému může souviset i s tím, že samotná instituce Ústavního soudu požívá u české veřejnosti značné důvěry. (Pokračování textu…)

Důvěřuje veřejnost novému prezidentu Václavu Klausovi?

Nový prezident požívá důvěry 60 % občanů. Veřejnost je v hodnocení prezidenta Václava Klause rozdělena, a to především podle politických názorů. Takřka bezvýhradně důvěřují novému prezidentu stoupenci ODS. Sympatizanti ČSSD a KDU-ČSL poněkud váhají – prezidentu důvěřuje polovina či téměř polovina z nich. Mezi příznivci KSČM důvěřuje Václavu Klausovi necelá třetina. (Pokračování textu…)

Příznivé hodnocení premiéra dále oslabilo

V březnu částečně ochladly názory na ministry vlády S.Grosse, J.Tvrdíka, P.Buzkovou, J. Rusnoka, M. Součkovou a P.Dostála. Výrazně si u veřejnosti pohoršil premiér Vladimír Špidla. Od posledního výzkumu z ledna 2003 má o 17 procentních bodů menší podíl příznivých hodnocení. Příznivé hodnocení neúspšchých kandidátů na prezidenta také slabilo. Na nejlepší úroveň od února 1996 vzrostla popularita Václava Klause . (Pokračování textu…)

Celková bilance V. Havla

Václav Havel si přes všechny situační výkyvy své popularity zachoval u občanů převahu pozitivních ocenění až do posledních měsíců svého působení na Hradě. S výjimkou krátkého období po povodních v roce 2002 byl nepřetržitě na čele žebříčku důvěryhodnosti ústavních činitelů. Rovněž v průběžných hodnoceních kvality jeho výkonu prezidentského úřadu trvale převládalo přesvědčení, že si ve funkci prezidenta vede dobře. K pozitivním stránkám jeho působení v roli prezidenta vždy patřilo i uznání zásluh o zvýšení vážnosti prezidentského úřadu. Data z února 2003 naznačují, že s odstupem času se pozitivní obraz prezidenta Václava Havla spíše upevňuje.

Požadavek veřejnosti na přímou volbu prezidenta sílí

V pátek proběhne třetí pokus českého parlamentu zvolit nástupce Václava Havla. Pokud se nepodaří zvolit prezidenta, bude zřejmě nutné změnit českou ústavu ve prospěch přímé volby prezidenta. Taková změna by byla po vůli i české veřejnosti, která má již delší dobu jasný názor. Více jak 80 % Čechů se domnívá od roku 1998, že by u nás měl být prezident volen přímo, hlasováním všech občanů. Po předchozích neúspěšných dvou kolech prezidentské volby, se v únoru počet lidí preferujících přímou volbu prezidenta, zvýšil až k hranici 90 %. (Pokračování…

Media a popularita prezidentských kandidátů

Žebříčky popularity politiků, publikované výzkumy veřejného mínění, odrážejí vždy dva aspekty – kvalitu hodnocení daného politika a míru jeho známosti mezi občany. Vazba mezi těmito dvěma hledisky není ovšem jednoznačná. K tomu, aby se politik stal oblíbeným, je zapotřebí, aby byl mezi lidmi dostatečně známým. U opačných hodnocení to ale neplatí, i méně viditelná osobnost může mít, a velmi často také má, pověst nepopulárního politika. Stejně tak nelze usuzovat, že čím se politik stává viditelnějším, tím jeho popularita stoupá. Známých a málo oblíbených politiků měla naše polistopadová historie celou řadu.

Otakar Motejl má z kandidátů na prezidentský úřad zatím největší důvěru veřejnosti

Jestliže by volili prezidenta občané, měl by největší vyhlídky ombudsman Otakar Motejl. Dalším vážným uchazečem by byl předseda Senátu Petr Pithart, dále pak předseda ODS Václav Klaus. Václav Klaus se opírá v podstatě pouze o důvěru stoupenců ODS, oba jeho nejvážnější konkurenti mají spektrum podpory podstatně širší. Otakar Motejl je v čele pořadí u stoupenců ČSSD i KSČM (a u ODS a KDU-ČSL je druhý), Petr Pithart vede mezi stoupenci KDU-ČSL, druhý je u příznivců KSČM a třetí mezi sympatizanty ČSSD. Jestliže by volili prezidenta občané, měl by největší vyhlídky ombudsman Otakar Motejl. Dalším vážným uchazečem by byl…

Názory veřejnosti na způsob volby prezidenta

Funkce prezidenta je u nás spojována s velkou vážností a úctou a prezident by podle lidí měl stát mimo politické strany. Značná většina lidí, přes 80 %, požaduje, aby prezident byl volen přímo hlasy občanů. Téměř stejný podíl lidí by chtěl volit přímo již nástupce Václava Havla. Z kandidátů, kteří byli (na počátku září 2002) lidem nabídnuti, by nejvíce občanů považovalo za dobrého prezidenta Otakara Motejla, s mírným odstupem následuje Petr Pithart, menší okruh příznivců má Václav Klaus. Šance dalších nabízených kandidátů (T.Halík, M.Zeman, I.Wilhelm, R.Zahradník, V.Železný, J.Šiklová) by v přímé volbě byly již výrazně menší.

Většina lidí soudí, že prezident by se měl kriticky vyjadřovat k činnosti vlády a stran

Prezident by se podle mínění našich občanů neměl identifikovat se žádnou politickou stranou – měl by být důsledně nadstranický. To si přeje trvale zhruba 90 % lidí. Nadstranická pozice by prezidentovi měla mimo jiné umožnit, aby byl spravedlivým soudcem dění na politické scéně a aby se kriticky vyjadřoval k činnosti vlády a politických stran. Lidí, kteří si přejí, aby prezident kriticky hodnotil dění na naší politické scéně, od posledního roku přibylo – nyní požadují prezidentův kritický přístup k činnosti vlády a stran téměř tři čtvrtiny občanů.