Česká veřejnost hodnotí práci nejvyšších českých ústavních institucí velmi rozdílně. Zatímco prezident republiky pracoval v posledním měsíci dobře podle téměř tří čtvrtin občanů, práci parlamentu a vlády hodnotí dobře sotva jeden občan z pěti. Číst dále
Česká veřejnost hodnotí práci nejvyšších českých ústavních institucí velmi rozdílně. Zatímco prezident republiky pracoval v posledním měsíci (tj. v únoru) dobře podle tří čtvrtin občanů, práci parlamentu a vlády hodnotí dobře jen jeden občan z pěti. Číst dále
Důvěra české veřejnosti v nejvyšší ústavní instituce – prezidenta republiky, Poslaneckou sněmovnu a Senát – má velmi rozdílnou úroveň. Zatímco prezidentu republiky v současnosti důvěřují celkem tři čtvrtiny občanů, sněmovně asi dvě pětiny a senátu pětina. Číst dále
Důvěra v prezidenta Václava Klause se po půldruhém roce jeho působení v nejvyšší ústavní funkci drží stále na vysoké úrovni. Velmi mírný trend poklesu registrovaný od letošního jara se odehrává v rozmezí od tří čtvrtin důvěřujících (v březnu t.r.) do dvou třetin (zjištěných v září). Číst dále
Podle květnového výzkumu STEM se nejvyšší míře důvěry u české veřejnosti těší prezident V. Klaus. Podobnou míru důvěry má z ústavních činitelů již jen předseda Ústavního soudu P. Rychetský. V ostrém kontrastu vůči jejich postavení je důvěryhodnost představitelů výkonné a zákonodárné politické moci, premiéra V. Špidly, předsedy Poslanecké sněmovny L. Zaorálka a předsedy Senátu P. Pitharta. Číst dále
S úspěchem Václava Klause v roli prezidenta kontrastuje vývoj důvěry v ostatní ústavní činitele. Mimořádně vysoká důvěra v premiéra Špidlu kolem povodní byla přechodná. Následující vývoj ukázal velmi výrazný propad důvěry v premiéra. I když se tento propad v posledním období přibrzdil, nadále, jak ukazují prosincová data, pokračuje. Číst dále
Nejvyšší důvěře mezi ústavními činiteli se netěší prezident, nýbrž nový předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Důvěřuje mu 65 % dotázaných. I předseda Ústavního soudu může počítat s důvěrou napříč sociodemografickými skupinami, v jeho případě s velmi vysokou podporou u respondentů se středovou či levicovou orientací, ale nemají vůči němu výhrady ani sympatizanti pravice. Značná důvěra Pavlu Rychetskému může souviset i s tím, že samotná instituce Ústavního soudu požívá u české veřejnosti značné důvěry. Číst dále
Nový prezident požívá důvěry 60 % občanů. Veřejnost je v hodnocení prezidenta Václava Klause rozdělena, a to především podle politických názorů. Takřka bezvýhradně důvěřují novému prezidentu stoupenci ODS. Sympatizanti ČSSD a KDU-ČSL poněkud váhají – prezidentu důvěřuje polovina či téměř polovina z nich. Mezi příznivci KSČM důvěřuje Václavu Klausovi necelá třetina. Číst dále
V březnu částečně ochladly názory na ministry vlády S.Grosse, J.Tvrdíka, P.Buzkovou, J. Rusnoka, M. Součkovou a P.Dostála. Výrazně si u veřejnosti pohoršil premiér Vladimír Špidla. Od posledního výzkumu z ledna 2003 má o 17 procentních bodů menší podíl příznivých hodnocení. Příznivé hodnocení neúspšchých kandidátů na prezidenta také slabilo. Na nejlepší úroveň od února 1996 vzrostla popularita Václava Klause . Číst dále
Václav Havel si přes všechny situační výkyvy své popularity zachoval u občanů převahu pozitivních ocenění až do posledních měsíců svého působení na Hradě. S výjimkou krátkého období po povodních v roce 2002 byl nepřetržitě na čele žebříčku důvěryhodnosti ústavních činitelů. Rovněž v průběžných hodnoceních kvality jeho výkonu prezidentského úřadu trvale převládalo přesvědčení, že si ve funkci prezidenta vede dobře. K pozitivním stránkám jeho působení v roli prezidenta vždy patřilo i uznání zásluh o zvýšení vážnosti prezidentského úřadu. Data z února 2003 naznačují, že s odstupem času se pozitivní obraz prezidenta Václava Havla spíše upevňuje. Číst dále