Důvěra v prezidenta Václava Klause se po půldruhém roce jeho působení v nejvyšší ústavní funkci drží stále na vysoké úrovni. Velmi mírný trend poklesu registrovaný od letošního jara se odehrává v rozmezí od tří čtvrtin důvěřujících (v březnu t.r.) do dvou třetin (zjištěných v září). Číst dále
Podle květnového výzkumu STEM se nejvyšší míře důvěry u české veřejnosti těší prezident V. Klaus. Podobnou míru důvěry má z ústavních činitelů již jen předseda Ústavního soudu P. Rychetský. V ostrém kontrastu vůči jejich postavení je důvěryhodnost představitelů výkonné a zákonodárné politické moci, premiéra V. Špidly, předsedy Poslanecké sněmovny L. Zaorálka a předsedy Senátu P. Pitharta. Číst dále
S úspěchem Václava Klause v roli prezidenta kontrastuje vývoj důvěry v ostatní ústavní činitele. Mimořádně vysoká důvěra v premiéra Špidlu kolem povodní byla přechodná. Následující vývoj ukázal velmi výrazný propad důvěry v premiéra. I když se tento propad v posledním období přibrzdil, nadále, jak ukazují prosincová data, pokračuje. Číst dále
Nejvyšší důvěře mezi ústavními činiteli se netěší prezident, nýbrž nový předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Důvěřuje mu 65 % dotázaných. I předseda Ústavního soudu může počítat s důvěrou napříč sociodemografickými skupinami, v jeho případě s velmi vysokou podporou u respondentů se středovou či levicovou orientací, ale nemají vůči němu výhrady ani sympatizanti pravice. Značná důvěra Pavlu Rychetskému může souviset i s tím, že samotná instituce Ústavního soudu požívá u české veřejnosti značné důvěry. Číst dále
Nový prezident požívá důvěry 60 % občanů. Veřejnost je v hodnocení prezidenta Václava Klause rozdělena, a to především podle politických názorů. Takřka bezvýhradně důvěřují novému prezidentu stoupenci ODS. Sympatizanti ČSSD a KDU-ČSL poněkud váhají – prezidentu důvěřuje polovina či téměř polovina z nich. Mezi příznivci KSČM důvěřuje Václavu Klausovi necelá třetina. Číst dále
V březnu částečně ochladly názory na ministry vlády S.Grosse, J.Tvrdíka, P.Buzkovou, J. Rusnoka, M. Součkovou a P.Dostála. Výrazně si u veřejnosti pohoršil premiér Vladimír Špidla. Od posledního výzkumu z ledna 2003 má o 17 procentních bodů menší podíl příznivých hodnocení. Příznivé hodnocení neúspšchých kandidátů na prezidenta také slabilo. Na nejlepší úroveň od února 1996 vzrostla popularita Václava Klause . Číst dále
Václav Havel si přes všechny situační výkyvy své popularity zachoval u občanů převahu pozitivních ocenění až do posledních měsíců svého působení na Hradě. S výjimkou krátkého období po povodních v roce 2002 byl nepřetržitě na čele žebříčku důvěryhodnosti ústavních činitelů. Rovněž v průběžných hodnoceních kvality jeho výkonu prezidentského úřadu trvale převládalo přesvědčení, že si ve funkci prezidenta vede dobře. K pozitivním stránkám jeho působení v roli prezidenta vždy patřilo i uznání zásluh o zvýšení vážnosti prezidentského úřadu. Data z února 2003 naznačují, že s odstupem času se pozitivní obraz prezidenta Václava Havla spíše upevňuje. Číst dále
V pátek proběhne třetí pokus českého parlamentu zvolit nástupce Václava Havla. Pokud se nepodaří zvolit prezidenta, bude zřejmě nutné změnit českou ústavu ve prospěch přímé volby prezidenta. Taková změna by byla po vůli i české veřejnosti, která má již delší dobu jasný názor. Více jak 80 % Čechů se domnívá od roku 1998, že by u nás měl být prezident volen přímo, hlasováním všech občanů. Po předchozích neúspěšných dvou kolech prezidentské volby, se v únoru počet lidí preferujících přímou volbu prezidenta, zvýšil až k hranici 90 %. Číst dále
Žebříčky popularity politiků, publikované výzkumy veřejného mínění, odrážejí vždy dva aspekty – kvalitu hodnocení daného politika a míru jeho známosti mezi občany. Vazba mezi těmito dvěma hledisky není ovšem jednoznačná. K tomu, aby se politik stal oblíbeným, je zapotřebí, aby byl mezi lidmi dostatečně známým. U opačných hodnocení to ale neplatí, i méně viditelná osobnost může mít, a velmi často také má, pověst nepopulárního politika. Stejně tak nelze usuzovat, že čím se politik stává viditelnějším, tím jeho popularita stoupá. Známých a málo oblíbených politiků měla naše polistopadová historie celou řadu. Číst dále
Jestliže by volili prezidenta občané, měl by největší vyhlídky ombudsman Otakar Motejl. Dalším vážným uchazečem by byl předseda Senátu Petr Pithart, dále pak předseda ODS Václav Klaus. Václav Klaus se opírá v podstatě pouze o důvěru stoupenců ODS, oba jeho nejvážnější konkurenti mají spektrum podpory podstatně širší. Otakar Motejl je v čele pořadí u stoupenců ČSSD i KSČM (a u ODS a KDU-ČSL je druhý), Petr Pithart vede mezi stoupenci KDU-ČSL, druhý je u příznivců KSČM a třetí mezi sympatizanty ČSSD. Jestliže by volili prezidenta občané, měl by největší vyhlídky ombudsman Otakar Motejl. Dalším vážným uchazečem by byl předseda Senátu Petr Pithart, dále pak předseda ODS Václav Klaus. Václav Klaus se opírá v podstatě pouze o důvěru stoupenců ODS, oba jeho nejvážnější konkurenti mají spektrum podpory podstatně širší. Otakar Motejl je v čele pořadí u stoupenců ČSSD i KSČM (a u ODS a KDU-ČSL je druhý), Petr Pithart vede mezi stoupenci KDU-ČSL, druhý je u příznivců KSČM a třetí mezi sympatizanty ČSSD. Číst dále