Klíčové slovo:prezident

Preference prezidentských kandidátů

Velká většina české veřejnosti vyjadřuje zájem zúčastnit se volby prezidenta republiky, jen minimum občanů svou účast přímo vylučuje. Koncem září a začátkem října, před začátkem hlavní prezidentské kampaně, má stále nejlepší vyhlídky Jan Fischer. Výzkum STEM blíže prozkoumává také obecnou přijatelnost a volební potenciál kandidátů. Poté, co se Jan Švejnar rozhodl nekandidovat, za favorizovaným Fischerem s odstupy následují v pořadí Miloš Zeman, Jiří Dienstbier, Přemysl Sobotka a Karel Schwarzenberg. Po Švejnarově rezignaci nejvíce posílil volební potenciál Jiřího Dienstbiera. Číst dále


Spokojenost občanů s politickou situací a s prací vlády, parlamentu a prezidenta

Spokojenost s politickou situací se pohybuje od počátku loňského roku stále velmi nízko, v rozmezí 10-15 %. Vláda i český parlament pracovaly v uplynulém měsíci „dobře“ podle pětiny lidí, prezident zhruba podle poloviny občanů. Trvají zásadní rozdíly v názorech pravice a levice, zejména v hodnocení politické situace a práce vlády a parlamentu. Skoro polovina lidí (44 %) je nespokojena „se vším“ – situací, vládou, parlamentem i prezidentem. Číst dále


Důvěra v prezidenta republiky a hodnocení jeho jednání během koaliční krize

Důvěru v prezidenta republiky Václava Klause aktuálně projevuje přibližně polovina občanů (47 %), což je nejhorší výsledek od jeho nástupu na Pražský hrad. Každý druhý občan (50 %) souhlasí s názorem, že při nedávné vládní krizi uplatnil svůj vliv při vyjednávání koaličních stran ve prospěch co nejlepšího řešení. Na druhé straně téměř polovina (47 %) souhlasí s názorem, že nedávnou krizi svými průtahy a podmínkami zkomplikoval a zhoršil. Číst dále


Úloha prezidenta republiky v našem politickém systému

Názor, že by bylo vhodné, aby měl náš politický systém silného prezidenta, začal stabilněji převládat od roku 2008, do té doby byla česká veřejnost vesměs rozdělena na dva vyrovnané tábory. Pro naprostou většinu lidí (87 %) je přitom dlouhodobě důležité, aby byl prezident důsledně nadstranický a stál zcela mimo politické strany. Důvěra v prezidenta republiky Václava Klause se po výkyvu v polovině roku 2009 vrátila nad šedesátiprocentní úroveň, kde se drží i nadále (63 %). Číst dále


Důvěra prezidentovi republiky a předsedovi vlády

Premiér přechodné vlády Jan Fischer začal podle mínění lidí dobře. Důvěřuje mu 61 % lidí a výrazně převažuje i názor, že bude dobrým premiérem. Naproti tomu důvěra v prezidenta Václava Klause se – zřejmě v důsledku sporů kolem ratifikace Lisabonské smlouvy – snížila na nejnižší úroveň od jeho nástupu do funkce v roce 2003. Přesto i jemu věří stále ještě více než polovina občanů (55 %). Číst dále


Hodnocení práce vlády, parlamentu a prezidenta republiky

S vnitropolitickou situaci je nyní spokojeno 22 % občanů, práci parlamentu v uplynulém měsíci považuje za dobrou bezmála třetina lidí (32 %) a práci vlády oceňují kladně téměř dvě pětiny lidí (37 %). Dlouhodobě je veřejností nejlépe vnímána práce prezidenta republiky (55 %). Vyšší míru spokojenosti vyjadřují především pravicově orientovaní občané, sympatizanti ODS a lidé s dobrým materiálním zázemím. Vláda i parlament jsou hodnoceny lépe než koncem loňského roku, příznivé hodnocení práce prezidenta se v březnu mírně snížilo (z únorových 59 % na současných 55 %). Číst dále


jak česká veřejnost vnímá zvolení Baracka Obamy americkým prezidentem

Naprostá většina Čechů (86 %) je s výsledkem amerických voleb spokojena. Spokojenost se řídí stranickými preferencemi: nejčastěji ji vyjadřovali stoupenci ČSSD (90 %) a Strany zelených (92 %), zatímco relativně největší podíl lidí nespokojených s tím, jak volby dopadly, jsme zaznamenali mezi sympatizanty ODS (19 %) a KDU-ČSL (17 %), ale také mezi přívrženci KSČM (18 %). Očekávání občanů spojená s Obamovým působením ve funkci prezidenta jsou poměrně vysoká, zejména pokud jde o vztahy USA k Evropě a obraz Spojených států ve světě. Pouze 4 % Čechů americké volby vůbec nesledovala. Číst dále


Hodnocení práce vlády, parlamentu a prezidenta

Téměř třetina občanů dobře hodnotí práci vlády, s prací prezidenta je spokojeno 59 % lidí. V měsíci, kdy proběhla prezidentská volba, mírně klesla spokojenost s prací parlamentu a začátkem března dosahuje jen 24 %. Práce prezidenta je dlouhodobě hodnocena podstatně lépe než práce vlády a parlamentu, avšak od léta loňského roku podíl pozitivních hodnocení pomalu klesá (ze 73 % na současných 59 %). Téměř třetina občanů dobře hodnotí práci vlády, s prací prezidenta je spokojeno 59 % lidí. V měsíci, kdy proběhla prezidentská volba, mírně klesla spokojenost s prací parlamentu a začátkem března dosahuje jen 24 %. Práce prezidenta je dlouhodobě hodnocena podstatně lépe než práce vlády a parlamentu, avšak od léta loňského roku podíl pozitivních hodnocení pomalu klesá (ze 73 % na současných 59 %). Téměř třetina občanů dobře hodnotí práci vlády, s prací prezidenta je spokojeno 59 % lidí. V měsíci, kdy proběhla prezidentská volba, mírně klesla spokojenost s prací parlamentu a začátkem března dosahuje jen 24 %. Práce prezidenta je dlouhodobě hodnocena podstatně lépe než práce vlády a parlamentu, avšak od léta loňského roku podíl pozitivních hodnocení pomalu klesá (ze 73 % na současných 59 %). Číst dále


Většina lidí si přeje pevnější řád

Téměř dvě třetiny Čechů si myslí, že by bylo dobře, aby někdo jasně určil, co se má dělat, aby vládla v naší zemi „pevná ruka“. Pro mnohé Čechy by tou vlivnou autoritou mohl být i prezident. Silného prezidenta s rozsáhlými pravomocemi požaduje 65 % lidí – v drtivé většině týchž, kteří požadují vládu „pevné ruky“. S přáním posílit prezidentské pravomoci se váže i velmi silný apel na přímou volbu hlavy státu. Před letošními prezidentskými volbami schvalovalo přímou volbu prezidenta ČR téměř 90 % obyvatel. Téměř dvě třetiny Čechů si myslí, že by bylo dobře, aby někdo jasně určil, co se má dělat, aby vládla v naší zemi „pevná ruka“. Pro mnohé Čechy by tou vlivnou autoritou mohl být i prezident. Silného prezidenta s rozsáhlými pravomocemi požaduje 65 % lidí – v drtivé většině týchž, kteří požadují vládu „pevné ruky“. S přáním posílit prezidentské pravomoci se váže i velmi silný apel na přímou volbu hlavy státu. Před letošními prezidentskými volbami schvalovalo přímou volbu prezidenta ČR téměř 90 % obyvatel. Téměř dvě třetiny Čechů si myslí, že by bylo dobře, aby někdo jasně určil, co se má dělat, aby vládla v naší zemi „pevná ruka“. Pro mnohé Čechy by tou vlivnou autoritou mohl být i prezident. Silného prezidenta s rozsáhlými pravomocemi požaduje 65 % lidí – v drtivé většině týchž, kteří požadují vládu „pevné ruky“. S přáním posílit prezidentské pravomoci se váže i velmi silný apel na přímou volbu hlavy státu. Před letošními prezidentskými volbami schvalovalo přímou volbu prezidenta ČR téměř 90 % obyvatel. Téměř dvě třetiny Čechů si myslí, že by bylo dobře, aby někdo jasně určil, co se má dělat, aby vládla v naší zemi „pevná ruka“. Pro mnohé Čechy by tou vlivnou autoritou mohl být i prezident. Silného prezidenta s rozsáhlými pravomocemi požaduje 65 % lidí – v drtivé většině týchž, kteří požadují vládu „pevné ruky“. S přáním posílit prezidentské pravomoci se váže i velmi silný apel na přímou volbu hlavy státu. Před letošními prezidentskými volbami schvalovalo přímou volbu prezidenta ČR téměř 90 % obyvatel. Číst dále