V začátku funkčního období koaliční vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL má premiér Bohuslav Sobotka důvěru nadpoloviční většiny občanů ČR (55 %). Prezidentu Miloši Zemanovi důvěřuje poněkud méně lidí (45 %), ovšem v porovnání s lednovým průzkumem je důvěryhodnost prezidenta Zemana aktuálně vyšší o osm procentních bodů. Číst dále
Nejvyšší podíl občanů nyní důvěřuje prezidentu republiky (51 %), míra jeho důvěryhodnosti se však od září 2013 mírně snížila. Naopak důvěryhodnost po volbách nově obsazených institucí – Poslanecké sněmovny a vlády – se v porovnání se situací před volbami výrazně zvýšila. Členům nové vlády nyní důvěřuje necelá polovina obyvatel (47 %), Poslanecké sněmovně dvě pětiny lidí (40 %). Důvěryhodnost Senátu se postupně posiluje, důvěru mu aktuálně vyjadřuje více než třetina občanů (36 %). V porovnání s průzkumy STEM v posledních letech nejsou v důvěryhodnosti hlavních politických institucí tak zásadní rozdíly. Číst dále
Téměř 80 % Čechů považuje zavedení přímé volby hlavy státu za správné rozhodnutí. Podle bezmála 90 % občanů by prezident měl být důsledně nadstranický. Aby měl náš politický systém silného prezidenta s rozsáhlými výkonnými pravomocemi si přeje 60 % lidí. Přímou volbu schvalují častěji příznivci levicových stran. Především stoupenci SPOZ chtějí silného prezidenta, opačný názor zastávají zejména sympatizanti TOP 09. Číst dále
Důvěra v prezidenta Miloše Zemana od jeho nástupu mírně vzrostla na 53 % a více než polovina (56 %) ho považuje za lepšího prezidenta, než byl jeho předchůdce Václav Klaus. Téměř polovina (46 %) lidí soudí, že Miloš Zeman podstatnou měrou přispěje k vážnosti úřadu prezidenta, a zhruba polovina (52 %) si myslí, že prezident zasahuje příliš do vnitropolitického dění. Téměř třetina lidí odpovídá na všechny čtyři otázky ve prospěch prezidenta a stejný je podíl jeho jednoznačných kritiků. Číst dále
Po prvních měsících v prezidentské funkci má Miloš Zeman důvěru poloviny veřejnosti (51 %). Mírně nadpoloviční většina občanů (55 %) hodnotí příznivě dosavadní práci nového prezidenta. Pozitivní hodnocení Miloše Zemana je výrazně častější mezi lidmi levicově orientovanými a stoupenci ČSSD a KSČM, naopak u lidí pravicově orientovaných nebo příznivců ODS a TOP 09 jsou příznivé názory na Zemana v jasné menšině. Číst dále
Těsně před inaugurací nového prezidenta se Václav Klaus těšil důvěře čtvrtiny občanů, zatímco jeho nástupci Miloši Zemanovi projevoval důvěru dvojnásobný podíl obyvatelstva. Názor, že M. Zeman bude lepším prezidentem než jeho předchůdce, sdílí 55 % občanů. Přímé prezidentské volby neměly výraznější vliv na vývoj názorů na pravomocí prezidenta republiky. Pro alespoň částečné zvýšení prezidentských pravomocí je stejně jako před rokem méně než polovina (44 %) občanů. Číst dále
S celkovými výsledky prezidentských voleb je spokojena mírně nadpoloviční většina občanů (53 %). Největší část občanů – více než dvě pětiny (44 %) – označila prezidentské volby především jako souboj osobností. Téměř třetina veřejnosti (30 %) si myslí, že šlo hlavně o souboj levice a pravice, a nejmenší část – čtvrtina (26 %) – ve volbách viděla především rozhodování o dalším směřování naší země. Číst dále
Více než 80 % Čechů považuje zavedení přímé volby hlavy státu za správné rozhodnutí. Podle dvou třetin občanů měly historicky první přímé volby prezidenta důstojný průběh, stejný podíl se domnívá, že většina se snažila volit odpovědně a bez předsudků. Poněkud kritičtější jsou k zavedení přímé volby i k odpovědné volbě občanů stoupenci ODS. Číst dále
Velká většina české veřejnosti vyjadřuje zájem zúčastnit se volby prezidenta republiky, jen minimum občanů svou účast přímo vylučuje. Koncem září a začátkem října, před začátkem hlavní prezidentské kampaně, má stále nejlepší vyhlídky Jan Fischer. Výzkum STEM blíže prozkoumává také obecnou přijatelnost a volební potenciál kandidátů. Poté, co se Jan Švejnar rozhodl nekandidovat, za favorizovaným Fischerem s odstupy následují v pořadí Miloš Zeman, Jiří Dienstbier, Přemysl Sobotka a Karel Schwarzenberg. Po Švejnarově rezignaci nejvíce posílil volební potenciál Jiřího Dienstbiera. Číst dále
Spokojenost s politickou situací se pohybuje od počátku loňského roku stále velmi nízko, v rozmezí 10-15 %. Vláda i český parlament pracovaly v uplynulém měsíci „dobře“ podle pětiny lidí, prezident zhruba podle poloviny občanů. Trvají zásadní rozdíly v názorech pravice a levice, zejména v hodnocení politické situace a práce vlády a parlamentu. Skoro polovina lidí (44 %) je nespokojena „se vším“ – situací, vládou, parlamentem i prezidentem. Číst dále