Co očekáváme od prezidenta?

Česká veřejnost chová k instituci svého prezidenta tradičně úctu a k jejímu nositeli váže značná očekávání. Přes negativně vnímaný vliv prezidenta Miloše Zemana se prezidentská instituce u podstatné většiny veřejnosti i na začátku roku 2022 těší velké vážnosti.

Ve společnosti převládá očekávání, že prezident nebude aktivním politickým hráčem. Velká většina soudí, že by měl boj opozice s vládou spíše moderovat, než do něj zasahovat, a mírná většina pak podporuje, aby se v politických otázkách soustředil na jejich morální a hodnotový prvek. Tento dojem zesiluje dále proměna veřejného mínění od názoru z dob prezidentování Václava Havla, že prezidentská funkce by měla být především službou lidem, k dnešnímu rozhodnému postoji, že prezident by měl hrát převážně reprezentativní roli.

Lidem také není lhostejné, kdo se stane příštím prezidentem. Neshodnou se ale příliš, jestli ve volbách budou rozhodující silou peníze a kampaň, či osobnost a program kandidátů. Z většiny Češi také nedůvěřují tomu, že ostatní lidé projeví při volbě prezidenta dobrý úsudek.

Číst dále

Důvěryhodnost nejvyšších ústavních činitelů ČR

Mezi ústavními činiteli má nejvyšší podíl důvěřujících předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský: 52 % (v minulosti byla míra jeho důvěryhodnosti ještě vyšší). Jen mírně nižší je důvěryhodnost prezidenta Miloše Zemana a premiéra Andreje Babiše (oba shodně 50 %). Míra důvěry v předsedy komor Parlamentu ČR je již pod 50% hranicí: předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi důvěřují více než dvě pětiny občanů (44 %), předsedovi Poslanecké sněmovny Radku Vondráčkovi necelé dvě pětiny (39 %).

Číst dále

Důvěra v politické instituce je stejná jako vloni

Důvěru v prezidenta republiky má nadpoloviční většina občanů (57 %). Tento podíl je téměř stejný jako v loňském průzkumu. Necelé dvě pětiny veřejnosti důvěřují členům vlády (38 %) nebo Poslanecké sněmovně (35 %). Míra důvěry v Senát je ještě nižší – na úrovni třetiny populace (32 %). Politické instituce zákonodárné a výkonné moci tak v porovnání s ostatními sledovanými institucemi patří k institucím s nejnižším podílem důvěřujících.

Číst dále

Vysvědčení společnosti: práce prezidenta je hodnocena hůře než vloni. Kritičtěji občané posuzují i situaci ve školství.

Celkově nejlépe je dlouhodobě stabilně hodnocena práce městských a obecních úřadů. Oproti loňskému roku je hodnocení úřadů komunální politiky mírně horší, podobně se ovšem mírně zhoršilo i hodnocení krajských úřadů a vyřizování záležitostí na úřadech obecně. Výrazněji poklesl v porovnání s výsledky průzkumu z února 2018 podíl pozitivních hodnocení práce prezidenta. Lépe je nyní hodnocena práce premiéra. Dalšími pozitivně hodnocenými oblastmi jsou péče o bezpečnost občanů, možnost uplatnit vlastní schopnosti, kvalita zdravotní péče. Oproti roku 2018 se poněkud zhoršil pohled veřejnosti na školství. Tradičně špatně jsou hodnoceny především výsledky privatizace, dále také činnost politických stran a podmínky života starých občanů.

Číst dále

Vysvědčení společnosti: práce prezidenta a premiéra jsou hodnoceny lépe než vloni

Celková vnitropolitická situace je v letošním průzkumu hodnocena poněkud hůře než v lednu 2017. Ovšem hodnocení prezidenta a premiéra je lepší než před rokem a tito političtí aktéři se tak řadí mezi oblasti nejlépe hodnocené. Názory na práci parlamentu a činnost vlády jsou podobné jako vloni. Lépe než před rokem dále lidé hodnotí péči
o bezpečnost občanů, sociální jistoty, podmínky života starých lidí a poctivost v podnikání. Dlouhodobě stabilně je celkově nejlépe hodnocena práce městských a obecních úřadů. Naopak tradičně špatně jsou hodnoceny především výsledky privatizace, dále také činnost politických stran, podmínky života starých občanů, péče o duchovní hodnoty a vnitropolitická situace.

Číst dále

Hodnocení prezidentských kandidátů po volbách – únor 2018

Mírně nadpoloviční většina veřejnosti po skončení voleb prezidenta republiky pozitivně hodnotila jak vítěze voleb Miloše Zemana (54 %), tak jeho protikandidáty z prvního kola Marka Hilšera (54 %) a Pavla Fischera (53 %). Poněkud nižší podíl příznivých názorů zjišťujeme u Jiřího Drahoše (48 %). Pátým v pomyslném pořadí je Michal Horáček (38 %). Podíl negativních hodnocení je nejvyšší v případě Mirka Topolánka (pouze 13 % pozitivních názorů).

Číst dále

Před prezidentskými volbami 2018

Analýza přináší soubor výzkumných podkladů pro klienta TV NOVA, který vznikl na základě výsledků čtyř samostatných reprezentativních výzkumů populace ČR starších 18 let s tématikou prezidentských voleb 2018. Soubor obsahuje hlavní výsledky šetření a umožňuje zachytit vývoj názorů a hodnocení veřejnosti tématu v čase. Prezidentské výzkumy probíhaly postupně od 1. 12. 2017 do 25. 1. 2018. Charakteristiky jednotlivých šetření jsou uvedeny vždy na začátku každé z kapitol, které výsledky z daného výzkumu obsahují.

Číst dále

Podíl lidí důvěřujících vládě, Poslanecké sněmovně a Senátu se v porovnání se situací před rokem mírně snížil

Mezi politickými institucemi má nejvyšší míru důvěry prezident republiky, kterému důvěřuje téměř dvoutřetinová většina občanů (63 %). Oproti průzkumu před rokem se důvěryhodnost prezidenta zvýšila (o 8 %). Členům vlády důvěřují dvě pětiny lidí (40 %), Poslanecké sněmovně 36 % a Senátu 33 %. U těchto institucí sledujeme mírné snížení podílu těch, kteří v ně mají důvěru.

Číst dále

Jakého máme prezidenta a jakého si přejeme?

Působení Miloše Zemana v prezidentské funkci je z pohledu veřejného mínění úspěšné. Zvláště pro levicově smýšlející občany představuje typ silného politika, který má být aktivní v domácí politice. Prezident má stát nejen mimo strany, ale spíše nad nimi,
a kriticky dohlížet na jejich činnost. Na tom se shodnou všechny skupiny našeho obyvatelstva. Levicoví občané vidí instituci prezidenta poměrně civilně, pravicoví občané zdůrazňují ctihodnost a reprezentativní úlohu prezidenta. Miloši Zemanovi se daří spíše být „lidovým“ prezidentem. Podle veřejnosti příliš nepřispěl ke zvýšení vážnosti úřadu prezidenta republiky.

Číst dále