Důvěryhodnost nejvyšších ústavních činitelů ČR

Mezi ústavními činiteli má nejvyšší podíl důvěřujících předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský: 52 % (v minulosti byla míra jeho důvěryhodnosti ještě vyšší). Jen mírně nižší je důvěryhodnost prezidenta Miloše Zemana a premiéra Andreje Babiše (oba shodně 50 %). Míra důvěry v předsedy komor Parlamentu ČR je již pod 50% hranicí: předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi důvěřují více než dvě pětiny občanů (44 %), předsedovi Poslanecké sněmovny Radku Vondráčkovi necelé dvě pětiny (39 %).

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 11. až 25. října 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1002 respondentů. Na výzkumu pracovalo 225 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

V říjnovém průzkumu STEM zjišťoval důvěryhodnost nejvyšších ústavních činitelů u české veřejnosti.

Polovina veřejnosti (50 %) má důvěru v prezidenta Miloše Zemana a premiéra Andreje Babiše.
O dva procentní body je vyšší míra důvěryhodnosti předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského (52 %). Míra důvěry v předsedu Senátu Jaroslava Kuberu je nižší (44 %), stejně jako důvěra v předsedu Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka (39 %).

Pramen: STEM, Trendy 10/2019, 1002 respondentů

Podívejme se nyní na důvěryhodnost nejvyšších ústavních činitelů z dlouhodobé perspektivy.

Pavel Rychetský je ve funkci předsedy Ústavního soudu od srpna 2003. V prvním průzkumu po nástupu Pavla Rychetského do funkce mu důvěřovaly téměř dvě třetiny veřejnosti. I když se následně podíl důvěřujících poněkud snížil, stále se stabilně držel nad 50% hranicí. V prosinci 2017 měly důvěru v Pavla Rychetského opět dvě třetiny občanů. Aktuální výzkum (realizovaný téměř po dvou letech) ukazuje pokles míry důvěryhodnosti předsedy Ústavního soudu. Je otázkou, jakou roli v tomto vývoji sehrála nedávná kritická vyjádření Pavla Rychetského k domácí politice, především k prezidentu Miloši Zemanovi.

Pramen: STEM, Trendy 2003-2019

Vývoj důvěry veřejnosti v prezidenta Miloše Zemana sleduje STEM od jeho zvolení. Těsně po prezidentských volbách měl budoucí prezident Miloš Zeman důvěru mírně nadpoloviční většiny veřejnosti. Průzkum v lednu 2014 zjistil významné snížení podílu lidí, kteří prezidentu Zemanovi důvěřují (o 15 procentních bodů), šlo o odraz výsledků předčasných voleb do Poslanecké sněmovny a následujícího vývoje. Důvěryhodnost prezidenta Miloše Zemana pak dále procházela dalšími výkyvy (s růstem v říjnu 2014 a propadem v lednu 2015). Od ledna 2017 byla ovšem poměrně stabilní. V druhém funkčním období je důvěryhodnost prezidenta Miloše Zemana poněkud nižší, ovšem celkem stabilní na úrovni 50 %.

Pramen: STEM, Trendy 2013-2019

V premiéra Andreje Babiše má celkem stabilně důvěru necelá polovina české veřejnosti. Aktuální výzkum ukázal zvýšení podílu důvěřujících o 4 procentní body.

Pramen: STEM, Trendy 2018-2019

Jaroslav Kubera je předsedou Senátu od listopadu 2018. Aktuální (a poprvé zjišťovaná) míra jeho důvěryhodnosti (44 %) je vyšší než míra důvěryhodnosti jeho předchůdce ve funkci Milana Štěcha, kterému v říjnu 2018 důvěřovalo 37 % dotázaných.

Důvěryhodnost předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka se v čase nijak výrazně nemění. Na začátku jeho působení v této funkci mu důvěřovalo 43 %.

Pramen: STEM, Trendy 2017-2019


Důvěra v politické instituce je stejná jako vloni

Důvěru v prezidenta republiky má nadpoloviční většina občanů (57 %). Tento podíl je téměř stejný jako v loňském průzkumu. Necelé dvě pětiny veřejnosti důvěřují členům vlády (38 %) nebo Poslanecké sněmovně (35 %). Míra důvěry v Senát je ještě nižší – na úrovni třetiny populace (32 %). Politické instituce zákonodárné a výkonné moci tak v porovnání s ostatními sledovanými institucemi patří k institucím s nejnižším podílem důvěřujících.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. až 30. června 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1004 respondentů. Na výzkumu pracovalo 253 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STEM v dlouhodobé řadě od 90. let sleduje, do jaké míry lidé důvěřují jednotlivým institucím, které mají vliv na život v České republice. V následujícím textu se zaměříme na důvěru v politické instituce.

Mírně nadpoloviční většina veřejnosti (57 %) má důvěru v prezidenta republiky. Důvěra v zákonodárné a výkonné politické instituce je již výrazně nižší – necelé dvě pětiny důvěřují členům vlády (38 %) a Poslanecké sněmovně (35 %), Senátu pouze třetina veřejnosti (32 %). Politické instituce tak patří k nejméně důvěryhodným institucím v naší zemi v seznamu institucí, které byly součástí průzkumu.

Pramen: STEM, Trendy 6/2019, 1004 respondentů

Míra důvěry v prezidenta republiky v průběhu prvního volebního období Miloše Zemana (2013-2018) kolísala mezi 50 a 65 %. Důvěryhodnost prezidentského úřadu tedy v tomto období byla nižší než v době, kdy funkci zastával Václav Klaus (pokud nebereme v úvahu závěrečný propad důvěry na konci Klausova mandátu). V průzkumech uskutečněných v druhém volebním období Miloše Zemana je míra důvěry v prezidenta zatím stabilně mírně nadpoloviční.

Pramen: STEM, Trendy 2003-2019

Prezidentu republiky častěji důvěřují lidé s nižším vzděláním a starší 60 let. Naopak mezi mladými lidmi převažuje nedůvěra. Pokud srovnáme aktuální rozdíly podle věku s průzkumem v závěru prvního volebního období prezidenta Miloše Zemana, zjišťujeme výraznější snížení míry důvěry především u mladých lidí, naopak u lidí starších 45 let je důvěra v prezidenta celkem stabilní.

Podíl důvěřujících prezidentu republiky podle věku

(podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2019/6, 1004 respondentů

Zcela jednoznačně je důvěra v prezidenta podmíněna politickými preferencemi dotázaných.

Podíl důvěřujících prezidentu republiky podle stranických preferencí

Pramen: STEM, Trendy 2019/6, 1004 respondentů

(údaje jsou pouze orientační kvůli nízkému počtu sympatizantů některých stran v souboru dotázaných)

Poslanecká sněmovna i vláda se po předčasných volbách v říjnu 2013 těšily důvěře téměř poloviny veřejnosti (podle zjištění z února 2014). Relativně vysoká míra důvěryhodnosti však již na jaře roku 2015 oslabila, podobně jako se tomu stalo i u předchozích sněmoven a vlád v průběhu jejich funkčního období. Po poslaneckých volbách v říjnu 2017 došlo k jen velmi malému zvýšení důvěryhodnosti vlády a Poslanecké sněmovny. Již v červnu 2018 jsme ovšem zaznamenali další pokles a letošní výsledky jsou velmi podobné jako vloni. Míra důvěry veřejnosti v Senát je od roku 2014 nižší než míra důvěry v členy vlády a Poslaneckou sněmovnu.

Pramen: STEM, Trendy 2010-2019

Z rozdílů v názorech stoupenců různých politických stran je patrná znatelně vyšší míra důvěry ve vládu než Poslaneckou sněmovnu u stoupenců vládních stran (ANO a ČSSD). Celkem vyrovnaná míra důvěry v obě instituce je v táborech příznivců KSČM, SPD, Pirátů a STAN (ovšem již jde o menšinový podíl důvěřujících). U sympatizantů KDU-ČSL, ODS a TOP 09 je vyšší podíl důvěřujících Poslanecké sněmovně než členům vlády.

Podíl důvěřujících členům vlády a Poslanecké sněmovně podle stranických preferencí

Pramen: STEM, Trendy 2019/6, 1004 respondentů

(údaje jsou pouze orientační kvůli nízkému počtu sympatizantů některých stran v souboru dotázaných)


Vysvědčení společnosti: práce prezidenta je hodnocena hůře než vloni. Kritičtěji občané posuzují i situaci ve školství.

Celkově nejlépe je dlouhodobě stabilně hodnocena práce městských a obecních úřadů. Oproti loňskému roku je hodnocení úřadů komunální politiky mírně horší, podobně se ovšem mírně zhoršilo i hodnocení krajských úřadů a vyřizování záležitostí na úřadech obecně. Výrazněji poklesl v porovnání s výsledky průzkumu z února 2018 podíl pozitivních hodnocení práce prezidenta. Lépe je nyní hodnocena práce premiéra. Dalšími pozitivně hodnocenými oblastmi jsou péče o bezpečnost občanů, možnost uplatnit vlastní schopnosti, kvalita zdravotní péče. Oproti roku 2018 se poněkud zhoršil pohled veřejnosti na školství. Tradičně špatně jsou hodnoceny především výsledky privatizace, dále také činnost politických stran a podmínky života starých občanů.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 25. ledna až 6. února 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1084 respondentů.

Každoročně začátkem nového roku STEM žádá občany, aby vystavili vysvědčení fungování společnosti. Jednotlivé oblasti života dotázaní hodnotí stejně jako ve škole – na stupnici od jedničky do pětky, kde jednička je známkou nejlepší a pětka nejhorší.

Jako v předchozích shrnutích výsledků nabídneme dvojí perspektivu. Průřezový pohled na vysvědčení ukazuje aktuální žebříček problémů naší společnosti, dlouhodobé srovnání současné situace s výsledky minulých let naznačí významné trendy vývoje.

1. Pořadí problémů naší společnosti

Nejlépe lidé hodnotí práci obecních a městských úřadů (polovina občanů jim dává jedničku nebo dvojku). Tato oblast je dlouhodobě stále dobře hodnocena a navíc další oblasti následují s významným odstupem. Druhou nejlépe hodnocenou oblastí je činnost premiéra (dvě pětiny populace premiéra hodnotí jedničkou nebo dvojkou). Dalšími nejlépe hodnocenými oblastmi jsou péče o bezpečnost občanů, možnost uplatnit vlastní schopnosti, kvalita zdravotní péče, práce prezidenta (téměř dvě pětiny občanů tyto oblasti známkovaly jedničkou nebo dvojkou). Lidé jsou také poměrně spokojeni s prací krajských úřadů, zajištěním občanských svobod, sociálními jistotami, činností vlády, vyhlídkami do budoucna, stavem životního prostředí, situací ve školství, vyřizováním záležitostí na úřadech a s rozvojem demokracie.

Tradičně nejhůře lidé hodnotí výsledky privatizace (66 % občanů privatizaci dává čtyřku nebo pětku). Ovšem tato oblast příliš nereflektuje dění v uplynulém roce, jde dále do minulosti. Vysoký podíl lidí je dále nespokojen s činností politických stran a podmínkami života starých občanů (téměř polovina dotázaných známkovala tyto oblasti čtyřkou nebo pětkou). Lidé jsou také kritičtí v hodnocení péče o morálku, možnosti ovlivňovat veřejné dění, v hodnocení podmínek života mladých rodin a poctivosti v podnikání.

Pramen: STEM, Trendy 1/2019, 1084 respondentů

2. Trendy vývoje

Pokud porovnáme hodnocení z února 2018 a 2019, zjišťujeme, že k žádným významným změnám nedošlo v hodnocení práce parlamentu, premiéra, činnosti politických stran, v hodnocení péče o bezpečnost občanů, možnosti dovolat se práva u soudu, slušnosti ve vztazích mezi lidmi, poctivosti v podnikání, možnosti uplatnit své schopnosti, zajištění sociálních jistot, podmínek života mladých rodin a starých lidí.

V popisu oblastí, jejichž hodnocení se od posledního průzkumu změnilo, se nejdříve zaměříme na politickou oblast.

K nejvýraznější změně došlo v hodnocení práce prezidenta. Zatímco v únoru 2018 byl prezident hodnocen poměrně pozitivně, hodnocení jeho práce představovalo druhou nejlépe hodnocenou oblast, v aktuálním šetření v jeho případě došlo k nejvýraznějšímu oslabení pozitivních hodnocení ze všech oblastí. V únoru 2018 prezidentovi jedničku nebo dvojku udělila téměř polovina dotázaných (47 %), nyní jen 36 %.

Hodnocení práce prezidenta

(školní známkování)

Pramen: STEM, Trendy 2014–2019

V dlouhodobé perspektivě můžeme říci, že hodnocení práce prezidenta Miloše Zemana je více rozkolísané a proměnlivé v porovnání s hodnocením prezidenta Václava Klause, který významný propad zaznamenal až na závěr svého mandátu v reakci na kontroverzní krok s udělením amnestií. Hodnocení práce parlamentu je od roku 2014 poměrně stabilní a výrazně lepší než před předčasnými volbami v roce 2013.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2019
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

Na rozdíl od prezidenta hodnocení premiéra zůstalo téměř stejné jako v roce 2018 (podíl jedniček je dokonce mírně vyšší než před rokem), což v pomyslné hierarchii znamená posun na pozici druhé nejlépe hodnocené oblasti života společnosti. Zdá se, že část veřejnosti, která před rokem vyjádřila své sympatie k práci premiéra, je stále s jeho prací spokojena. Je ovšem třeba upozornit, že jak hodnocení prezidenta, tak hodnocení premiéra je velmi vyhrocené, podíl „neutrálních“ trojek je v porovnání s ostatními oblastmi nízký.

Hodnocení práce premiéra

(školní známkování)

Pramen: STEM, Trendy 2015–2019

Následující graf ukazuje dlouhodobou perspektivu hodnocení práce premiéra a činnosti vlády od roku 2001. V hodnocení práce vlády je patrný odstup od premiéra, vláda je hodnocena mírně hůře, ovšem v dlouhodobé perspektivě to není nic výjimečného.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2019
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

Jednou z mála oblastí, jejíž hodnocení je aktuálně mírně lepší než před rokem, je hodnocení vnitropolitické situace. Z následujícího grafu je ale patrné, že pozorujeme spíše „vyrovnání“ po negativním výkyvu v loňském roce. V celkové hierarchii je hodnocení vnitropolitického dění stále mezi hůře hodnocenými oblastmi života společnosti. Oproti tomu činnost politických stran je v posledním období vnímána stále stejně – tedy setrvale kriticky.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2019
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

A u kterých oblastí života společnosti mimo politickou oblast se hodnocení ještě zhoršilo? Do určité míry se zhoršilo hodnocení u řady oblastí. Zastavíme se u nejvýraznějších propadů.

Zvláště zřejmé je horší hodnocení situace ve školství v porovnání se stabilním hodnocením v předchozích zhruba pěti letech. Pro ilustraci můžeme v grafu sledovat hodnocení kvality zdravotní péče, které je stále poměrně stabilní.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2019
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

Analýza dat naznačuje zajímavou souvislost: hodnocení stavu školství se výrazněji zhoršilo mezi lidmi staršími, naopak u mladých takový vývoj nepozorujeme.

Hodnocení situace ve školství podle věku v letech 2018 a 2019

(podíl jedniček a dvojek v %)

Pramen: STEM, Trendy 2018/2, 2019/1

Aktuální data ukazují mírně horší hodnocení činnosti úřadů na různých úrovních (komunální, krajské i obecně vyřizování záležitostí na úřadech). Hodnocení těchto stránek života společnosti bylo v poslední dekádě dlouhodobě stabilní (s mírnou tendencí ke zlepšování v případě krajských úřadů). Až další výzkum ukáže, zda je aktuální výsledek pouze krátkodobým výkyvem, nebo počátkem zhoršujícího se trendu.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2019
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)


Vysvědčení společnosti: práce prezidenta a premiéra jsou hodnoceny lépe než vloni

Celková vnitropolitická situace je v letošním průzkumu hodnocena poněkud hůře než v lednu 2017. Ovšem hodnocení prezidenta a premiéra je lepší než před rokem a tito političtí aktéři se tak řadí mezi oblasti nejlépe hodnocené. Názory na práci parlamentu a činnost vlády jsou podobné jako vloni. Lépe než před rokem dále lidé hodnotí péči
o bezpečnost občanů, sociální jistoty, podmínky života starých lidí a poctivost v podnikání. Dlouhodobě stabilně je celkově nejlépe hodnocena práce městských a obecních úřadů. Naopak tradičně špatně jsou hodnoceny především výsledky privatizace, dále také činnost politických stran, podmínky života starých občanů, péče o duchovní hodnoty a vnitropolitická situace.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 1. až 8. února 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1028 respondentů.

Každoročně začátkem nového roku STEM žádá občany, aby vystavili vysvědčení fungování společnosti. Jednotlivé oblasti života dotázaní hodnotí stejně jako ve škole – na stupnici od jedničky do pětky, kde jednička je známkou nejlepší a pětka nejhorší.

Jako v předchozích shrnutích výsledků nabídneme dvojí perspektivu. Průřezový pohled na vysvědčení ukazuje aktuální žebříček problémů naší společnosti, dlouhodobé srovnání současné situace s výsledky minulých let naznačí významné trendy vývoje.

1. Pořadí problémů naší společnosti

Nejlépe lidé hodnotí práci obecních a městských úřadů (více než polovina občanů jim dává jedničku nebo dvojku). Tato oblast je dlouhodobě stále dobře hodnocena a navíc další oblasti následují s významným odstupem. Druhou nejlépe hodnocenou oblastí je činnost prezidenta (téměř polovina populace uděluje jedničku nebo dvojku). Dalšími nejlépe hodnocenými oblastmi jsou kvalita zdravotní péče, práce premiéra, práce krajských úřadů a péče o bezpečnost občanů (shodně zhruba pětiny občanů známkovali jedničkou nebo dvojkou). Lidé jsou také poměrně spokojeni se zajištěním občanských svobod, možností uplatnit vlastní schopnosti, stavem životního prostředí, situací ve školství, vyhlídkami do budoucna, vyřizováním záležitostí na úřadech a rozvojem demokracie.

Tradičně nejhůře lidé hodnotí výsledky privatizace (65 % občanů privatizaci dává čtyřku nebo pětku). Ovšem tato oblast příliš nereflektuje dění v uplynulém roce, jde dále do minulosti. Vysoký podíl lidí je dále nespokojen s činností politických stran a podmínkami života starých občanů (polovina dotázaných známkovala tyto oblasti čtyřkou nebo pětkou). Lidé jsou také kritičtí v hodnocení péče o morálku a vnitropolitické situace.

Pramen: STEM, Trendy 2/2018, 1028 respondentů

2. Trendy vývoje

Pokud porovnáme hodnocení z ledna 2017 a z února 2018, zjišťujeme, že k žádným změnám nedošlo v hodnocení práce obecních a městských či krajských úřadů, vyřizování záležitostí na úřadech, stavu životního prostředí, kvality zdravotní péče, situace ve školství, vyhlídek do budoucna, činnosti vlády, možnosti dovolat se práva u soudu, péče o morálku a činnosti politických stran.

V popisu oblastí, jejichž hodnocení se od posledního průzkumu změnilo, se nejdříve zaměříme na politickou oblast.

Oproti loňskému roku je patrná změna v hodnocení práce premiéra. V následujícím grafu můžeme sledovat postupné snižování podílu jedniček a dvojek v hodnocení premiéra Bohuslava Sobotky z 43 % v roce 2015 na 25 % v roce 2017. Současného premiéra Andreje Babiše známkami jedna nebo dva hodnotí 39 % občanů. Je ovšem třeba upozornit, že v případě současného premiéra jde spíše o vyjádření sympatií než reálné zhodnocení jeho práce (časové období je na takové hodnocení příliš krátké, třeba ve srovnání s hodnocením Bohuslava Sobotky v roce 205, kdy měl za sebou již více než rok ve funkci premiéra).

Hodnocení práce premiéra

(školní známkování)

Pramen: STEM, Trendy 2015–2018

Následující graf ukazuje dlouhodobou perspektivu hodnocení práce premiéra a činnosti vlády od roku 2001. V hodnocení vlády se podobný vývoj jako v případě premiéra neukazuje, důvodem je pravděpodobně současná nejistota ohledně vlády daná nezískáním důvěry v Poslanecké sněmovně.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2018
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

V porovnání s průzkumem z ledna 2017 také došlo ke změně v hodnocení práce prezidenta. V roce 2017 byl prezident hodnocen poměrně kriticky, jedničku či dvojku mu udělily necelé dvě pětiny dotázaných (37 %). Nyní je jeho hodnocení lepší, podíl jedniček a dvojek je vyšší o 10 %, v podstatě „kopíruje“ výsledky z ledna 2016 a práce prezidenta se znovu stala druhou nejlépe hodnocenou oblastí.

Hodnocení práce prezidenta

(školní známkování)

Pramen: STEM, Trendy 2014–2018

V dlouhodobé perspektivě můžeme říci, že aktuální hodnocení práce prezidenta Miloše Zemana je více rozkolísané a proměnlivé v porovnání s hodnocením prezidenta Václava Klause, který významný propad zaznamenal až na závěr svého mandátu v reakci na kontroverzní krok s udělením amnestií.

Hodnocení práce parlamentu je od roku 2014 poměrně stabilní a výrazně lepší než před předčasnými volbami v roce 2013.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2018
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

Významnou změnou, kterou v porovnání s předchozím průzkumem pozorujeme, je zhoršené hodnocení vnitropolitické situace. Po stabilitě od předčasných voleb 2013 je nyní průměrná známka u vnitropolitického dění horší, což znamená i pokles v pomyslném žebříčku oblastí života společnosti mezi položky nejhůře hodnocené. Oproti tomu činnost politických stran je v posledním období vnímána stále stejně – tedy setrvale kriticky.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2018
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

A u kterých oblastí života společnosti se hodnocení zlepšilo? Dále se plynule zlepšuje hodnocení bezpečnosti občanů, trend je zcela jednoznačný a poslední nárůst pozitivních hodnocení zvláště výrazný. Od roku 2012 se také postupně zlepšuje názor na podnikatelskou oblast a její poctivost, přesto tato oblast stále patří k nejhůře hodnoceným.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2018
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

Další pozitivní zprávou z aktuálního výzkumu je pokračující zlepšování pohledu na sociální jistoty v naší zemi. Sociální oblast hodnotí lépe než vloni lidé různého věku, k nejvýraznější změně však došlo mezi lidmi staršími 60 let.

Lépe než v minulosti jsou také hodnoceny podmínky života starých občanů, trend zlepšování ovšem není tak výrazný a tato oblast v hodnocení veřejnosti zůstává kritizovanou oblastí.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2018
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

Hodnocení sociálních jistot podle věku v letech 2017 a 2018

(podíl jedniček a dvojek v %)

Pramen: STEM, Trendy 2017/1, 2018/2


Hodnocení prezidentských kandidátů po volbách – únor 2018

Mírně nadpoloviční většina veřejnosti po skončení voleb prezidenta republiky pozitivně hodnotila jak vítěze voleb Miloše Zemana (54 %), tak jeho protikandidáty z prvního kola Marka Hilšera (54 %) a Pavla Fischera (53 %). Poněkud nižší podíl příznivých názorů zjišťujeme u Jiřího Drahoše (48 %). Pátým v pomyslném pořadí je Michal Horáček (38 %). Podíl negativních hodnocení je nejvyšší v případě Mirka Topolánka (pouze 13 % pozitivních názorů).

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 1. až 8. února 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1028 respondentů.

STEM se na začátku února ještě jednou zaměřil na osobnosti, které kandidovaly v prezidentských volbách, a zjišťoval jejich hodnocení veřejností bezprostředně po skončení druhého kola voleb. Výsledky odrážejí dojmy, pocity, které v lidech po skončení voleb prezidenta republiky kandidující osobnosti zanechaly, včetně reakcí na výsledky hlasování. Jedná se tedy spíše o celkové sympatie, které kandidáti u veřejnosti vyvolali.

Vítěz voleb Miloš Zeman má sympatie mírně nadpoloviční většiny veřejnosti (54 %). Stejný podíl přízně veřejnosti zjišťujeme u Marka Hilšera (54 %) a u Pavla Fischera (53 %), jen mírně nižší u Jiřího Drahoše (48 %).

Rozdíl mezi nimi je ovšem v intenzitě přízně: zatímco Miloše Zemana jednoznačně příznivě hodnotí skoro třetina (31 %) občanů, pak Marka Hilšera 14 % a Pavla Fischera 12 % veřejnosti. V intenzitě přízně Marka Hilšera a Pavla Fischera předčil Jiří Drahoš se skoro pětinovým podílem (18 %) jednoznačně příznivých hodnocení.

Po prezidentských volbách sympatie Michalu Horáčkovi vyjádřily skoro dvě pětiny veřejnosti (38 %), čtvrtina občanů Petru Hannigovi (24 %) a Jiřímu Hynkovi (24 %), pětina má příznivý názor na Vratislava Kulhánka (19 %). Mirka Topolánka pozitivně vidí pouze desetina dotázaných (13 %).

Negativní hodnocení jednoznačně převažuje především u Mirka Topolánka (84 %). Názor na kandidáta si přes reklamní kampaně nedokázala udělat přibližně pětina veřejnosti v případě Jiřího Hynka (23 %), Vratislava Kulhánka (21 %) a Petra Hanniga (17 %).

Pramen: STEM, Trendy 2/2018, 1028 respondentů

Pořadí prezidentských kandidátů v grafu je dáno procentní hodnotou součtu příznivých hodnocení.


Před prezidentskými volbami 2018

Analýza přináší soubor výzkumných podkladů pro klienta TV NOVA, který vznikl na základě výsledků čtyř samostatných reprezentativních výzkumů populace ČR starších 18 let s tématikou prezidentských voleb 2018. Soubor obsahuje hlavní výsledky šetření a umožňuje zachytit vývoj názorů a hodnocení veřejnosti tématu v čase. Prezidentské výzkumy probíhaly postupně od 1. 12. 2017 do 25. 1. 2018. Charakteristiky jednotlivých šetření jsou uvedeny vždy na začátku každé z kapitol, které výsledky z daného výzkumu obsahují.

TV NOVA, která je exkluzivním vlastníkem dat s právem jejich zveřejňování, dala souhlas, aby podklady zpracované STEM pro její potřeby, byly s časovým odstupem umístěny na webové stránce ústavu. Cílem je napomoci laické i odborné veřejnosti porozumět tomu, co se v souvislosti s prezidentskými volbami vlastně v České republice odehrálo.

Soubor výzkumných podkladů pro TV NOVA zde: Před_prezidentskými_volbami_2018


Podíl lidí důvěřujících vládě, Poslanecké sněmovně a Senátu se v porovnání se situací před rokem mírně snížil

 

Mezi politickými institucemi má nejvyšší míru důvěry prezident republiky, kterému důvěřuje téměř dvoutřetinová většina občanů (63 %). Oproti průzkumu před rokem se důvěryhodnost prezidenta zvýšila (o 8 %). Členům vlády důvěřují dvě pětiny lidí (40 %), Poslanecké sněmovně 36 % a Senátu 33 %. U těchto institucí sledujeme mírné snížení podílu těch, kteří v ně mají důvěru.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 9. až 16. února 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1014 respondentů.

STEM v dlouhodobé řadě od 90. let sleduje, do jaké míry lidé důvěřují jednotlivým institucím, které mají vliv na život v České republice. Následující text je věnován důvěře veřejnosti v instituce politické.

Téměř dvě třetiny občanů dotázaných v únorovém průzkumu STEM vyjádřily důvěru prezidentu republiky. Dvě pětiny veřejnosti důvěřují ministrům české vlády. Jen mírně nižší je míra důvěry v Poslaneckou sněmovnu. Senát má důvěru třetiny občanů.

Pramen: STEM, Trendy 2016/2, 1014 respondentů

Sněmovna i vláda se po předčasných volbách v říjnu 2013 těšily důvěře téměř poloviny veřejnosti. Relativně vysoká míra důvěryhodnosti však již na jaře loňského roku oslabila, podobně jako se tomu stalo i u předchozích sněmoven a vlád v průběhu jejich funkčního období. Aktuální pokles však není nikterak dramatický.

Důvěra veřejnosti v Senát podobně jako u vlády a sněmovny klesá z vysokých hodnot, které jsme u Senátu zjistili v předchozích průzkumech.

„Důvěřujete následujícím institucím?“ – vláda/ministři vlády,
poslanecká sněmovna, senát

(podíly odpovědí určitě ano + spíše ano v %)

Pramen: STEM, Trendy 2005-2016

Členům vlády podle očekávání výrazně častěji důvěřují stoupenci vládních stran (ČSSD, ANO a KDU-ČSL). Je ovšem zajímavé, že u těchto stran je relativně nejnižší míra důvěry ve vládu u sympatizantů ČSSD, mezi kterými také došlo k nejvýraznějšímu poklesu od září 2014. Je otázkou, zda jde mezi příznivci sociální demokracie o výraz pochyb ve vládu jako celek, nebo o nespokojenost s koaličními partnery ČSSD.

Zhruba dvoutřetinová většina stoupenců ODS nemá v současné ministry důvěru. Mezi sympatizanty TOP 09 a KSČM vládě nedůvěřuje dokonce téměř tříčtvrtinová většina, při čemž je od loňského roku zvláště patrný propad míry důvěryhodnosti ve vládu u stoupenců KSČM.

Pramen: STEM, Trendy 9/2014, 3/2015, 2/2016

Pozn.: Údaje za stoupence KDU-ČSL, ODS a TOP 09 jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru pouze orientační.

Nejvyšší míru důvěry v Poslaneckou sněmovnu a Senát zjišťujeme u příznivců KDU-ČSL, naopak nejnižší u stoupenců KSČM. Poslanecké sněmovně dále častěji důvěřují příznivci vládních stran, ANO a ČSSD. V míře důvěry v Senát nejsou mezi sympatizanty hnutí ANO, ČSSD, ODS a TOP 09 zásadní rozdíly.

Pramen: STEM, Trendy 9/2014, 3/2015, 2/2016

Pozn.: Údaje za stoupence KDU-ČSL, ODS a TOP 09 jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru pouze orientační.

Míra důvěry v prezidenta republiky od nástupu Miloše Zemana do funkce kolísá mezi 50 a 60 %. Důvěryhodnost prezidenta Zemana je tedy zatím na nižší úrovni než v případě jeho předchůdce Václava Klause (pokud nebereme v úvahu závěrečný propad na konci Klausova mandátu).

„Důvěřujete následujícím institucím?“ – PREZIDENT

(podíly odpovědí určitě ano + spíše ano v %)

Pramen: STEM, Trendy 2003-2016

Prezidentovi významně méně často důvěřují lidé s vysokoškolským vzděláním (53 %). Pro úplnost dodejme, že vysokoškolsky vzdělaní lidé mají častěji důvěru v Poslaneckou sněmovnu a Senát než lidé s nižším vzděláním. V důvěryhodnosti vlády žádné rozdíly v závislosti na úrovni vzdělání nezjišťujeme.

Prezidentovi nejčastěji důvěřují sympatizanti KSČM a jejich postoj je v čase poměrně stabilní. Nadprůměrnou úroveň důvěry v prezidenta zjišťujeme dále u příznivců ČSSD a hnutí ANO, kteří se však liší vývojem v čase: zatímco mezi stoupenci ČSSD se míra důvěry snižuje, mezi sympatizanty ANO se od průzkumu v březnu 2015 významně zvýšila. Zajímavé jsou změny v důvěře v prezidenta mezi příznivci KDU-ČSL, z vysoké míry důvěry v září 2014 propad na jaře 2015, aktuální nárůst zůstává stále pod průměrnou hodnotou pro celou populaci.

Stabilně nízkou míru důvěry v prezidenta mají příznivci ODS. Mezi sympatizanty TOP 09 se důvěryhodnost prezidenta postupně snižuje.

Pramen: STEM, Trendy 9/2014, 3/2015, 2/2016

Pozn.: Údaje za stoupence KDU-ČSL, ODS a TOP 09 jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru pouze orientační.


Jakého máme prezidenta a jakého si přejeme?

Působení Miloše Zemana v prezidentské funkci je z pohledu veřejného mínění úspěšné. Zvláště pro levicově smýšlející občany představuje typ silného politika, který má být aktivní v domácí politice. Prezident má stát nejen mimo strany, ale spíše nad nimi,
a kriticky dohlížet na jejich činnost. Na tom se shodnou všechny skupiny našeho obyvatelstva. Levicoví občané vidí instituci prezidenta poměrně civilně, pravicoví občané zdůrazňují ctihodnost a reprezentativní úlohu prezidenta. Miloši Zemanovi se daří spíše být „lidovým“ prezidentem. Podle veřejnosti příliš nepřispěl ke zvýšení vážnosti úřadu prezidenta republiky.

Citovaný výzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 3. až 11. prosince 2015. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1014 respondentů.

Velmi výrazná část české veřejnosti si přeje, aby se Miloš Zeman kriticky vyjadřoval k činnosti naší vlády a politických stran. Tento požadavek zaznívá od více než dvou třetin obyvatel, přičemž jedna třetina názor vyslovuje velmi rozhodně.

Pramen: STEM, Trendy 12/2015, 1014 respondentů

Přání, aby se prezident Zeman kriticky vyjadřoval k činnosti vlády a politických stran, nejčastěji vyslovují příznivci KSČM a ČSSD, nejméně často příznivci ODS a TOP 09. Z druhé strany si více než dvě pětiny občanů (44 %) myslí, že prezident Zeman do vnitropolitického dění v naší zemi zasahuje příliš. Logicky tato výtka zaznívá především z pravé části politického spektra.

image002

Pramen: STEM, Trendy 12/2015, 1014 respondentů

Jak si rozporné hodnocení výkonu prezidenta Miloše Zemana vysvětlit? Již od doby prezidenta Václava Havla jako nejsilnější požadavek na výkon prezidentské role zaznívalo, aby prezident byl důsledně nadstranický, aby stál zcela mimo politické strany. Prezident by v ideální představě měl plnit kontrolní role dovnitř politiky, ale vstupovat by do ní měl jen za závažných okolností, zato však rázně. Požadavek nadstranickosti je dlouhodobě platný a univerzální, v zásadě jej sdílejí všechny skupiny obyvatelstva.

V tomto zorném úhlu je potřeba vidět názor tří pětin našich občanů, kteří pokládají za vhodné, aby náš politický systém měl silného prezidenta s rozsáhlými výkonnými pravomocemi. To náš politický systém sice nemá, ale od dob TGM může být instituce prezidenta nadána velkým neformálním vlivem. Zdá se, že značná část našich obyvatel právě od prezidenta požaduje výrazný vůdčí styl.

Pramen: STEM, Trendy 12/2015, 1014 respondentů

Pramen: STEM, Trendy 12/2015, 1014 respondentů

Dvě třetiny našich obyvatel si funkci prezidenta ČR spojují s velkou vážností a úctou, jen pro jednu třetinu je stejná jako ostatní funkce. Tři pětiny lidí vnímají roli prezidenta jako především reprezentativní funkci, dvě pětiny jej v mysli zapojují do běžného dění a chápou ho jako službu pro občany. Zatímco spjatost prezidentské funkce s vážností a úctou je ve veřejném mínění dlouhodobě stabilním postojem, ve vnímání role prezidenta reprezentativita versus služba pro občany došlo k postupné proměně. Časová řada STEM naznačuje, že v době, kdy hlavou státu byl Václav Havel, vnímali lidé jasnou většinou prezidentskou funkci jako službu pro občany. Za Václava Klause se zastoupení obou názorů vyrovnalo, přesto stále převažovalo hodnocení funkce prezidenta jako služby občanům. Podle aktuálního výzkumu (a za prezidenta Miloše Zemana) již názor preferující reprezentativnost prezidentské funkce v mínění veřejnosti převažuje. Zvláště častý je tento postoj mezi vysokoškolsky vzdělanými lidmi (71 %), občany pravicově orientovanými (74 %) a sympatizanty TOP 09 (83 %) a ODS (72 %).

Pramen: STEM, Trendy 1997-2015

Zkombinujeme-li obě hlediska spjatá s hodnocením role prezidenta, dostaneme jednoduchou typologii:

  • TYP 1: Vážnost a úcta se pojí s reprezentativní „ceremoniální“ funkcí, takto prezidenta vidí 42 % obyvatel
  • TYP 2: Vážnost a úcta se pojí se službou pro občany. Prezident je váženým prvním představitelem výkonné moci pro 25 % obyvatel.
  • TYP 3: Reprezentativní funkce není spojována s vážností a úctou. Prezident je spíše „kladeč věnců“ pro 19 % obyvatel.
  • TYP 4: Pro poslední skupinu je prezident běžnou servisní ústavní funkcí. Vidí ho tak 14 % lidí.

Dominantní „ceremoniální“ typ se statisticky významně liší v různých vzdělanostních skupinách.

Zastoupení dominantního prezidentského typu uvnitř vzdělanostních skupin (%)

Pramen: STEM, Trendy 12/2015, 1014 respondentů

Prezident Zeman se těší důvěře většiny našich obyvatel. V listopadu 2015 mu důvěru vyslovilo 54 % našich obyvatel, v prosinci 53 %. Přesto si rozšíření jeho vlivu v našem politickém životě nepřeje mírně nadpoloviční většina obyvatel (53 %). Rozložení zhruba padesát na padesát naznačuje, že působení prezidenta Zemana je vnímáno rozporně a že představuje a do budoucna může představovat živé politikum. V listopadových datech jsme ukazovali, že prezident Zeman se sice těší většinové podpoře, ale znovu za prezidenta jej chtějí dvě pětiny obyvatelstva. Prosincový výzkum ukázal, že Miloš Zeman příliš nepřispěl ke zvýšení vážnosti úřadu prezidenta republiky.

Pramen: STEM, Trendy 12/2015, 1014 respondentů

V dlouhodobém časovém pohledu Miloš Zeman ve srovnání s ostatními prezidenty z hlediska zvyšování vážnosti úřadu prezidenta neobstojí příliš dobře. Dodejme, že i mezi lidmi, kteří prezidentu Zemanovi důvěřují, není názor na zvýšení vážnosti úřadu prezidenta zcela jednoznačný (42 % z nich nesouhlasí s tím, že M. Zeman zvýšil vážnost svého úřadu).

Podstatný příspěvek ke zvýšení vážnosti úřadu prezidenta republiky
– jmenovité hodnocení prezidentů (%)

Pramen: STEM, Trendy 2000–2015