Klíčové slovo:preference

Preference politických stran přelom září a října 2012

Na přelomu září a října, dva týdny před volbami do krajů, preference naznačovaly, jak velice křehká a proměnlivá je podpora politických stran. Tentokrát se přes pětiprocentní práh dostaly jen čtyři strany, i když KDU-ČSL a SPOZ zůstaly pod prahem volitelnosti u pevnějších voličů jen těsně. Proměňovala se také síla voličského přesvědčení. Souvisí to i s protestními hlasy, které se zjevně přelévaly a hledaly svého nositele. Komunisté v předvolební situaci již v preferencích do poslanecké sněmovny nezískávali, polepšily si naopak všechny tři zbývající velké strany a oživení zaznamenávaly i strany malé. Číst dále


Preference prezidentských kandidátů

Velká většina české veřejnosti vyjadřuje zájem zúčastnit se volby prezidenta republiky, jen minimum občanů svou účast přímo vylučuje. Začátkem září, před začátkem hlavní prezidentské kampaně, má nejlepší vyhlídky Jan Fischer, což potvrzují výsledky i jiných průzkumů. Výzkum STEM blíže prozkoumává také obecnou přijatelnost kandidátů. Poté, co se Jan Švejnar rozhodl nekandidovat, za favorizovaným Fischerem s odstupy následují v pořadí Miloš Zeman, Jiří Dienstbier, Karel Schwarzenberg a Přemysl Sobotka. Číst dále


Preference politických stran září 2012

V září 2012 obraz preferencí ukazuje značnou nejistotu naší veřejnosti. Narůstá počet lidí, kteří nevědí, komu dát svůj hlas. Od června přes prázdniny ztratily výrazně vládní ODS a TOP 09 a dlouhodobý trend není příznivý ani pro ČSSD, která nedokáže plně těžit z potíží vlády. V této situaci se poprvé v datech STEM přes pětiprocentní práh u pevných voličů dostává SPOZ se ziskem 9 mandátů, pod pětiprocentním prahem u pevných voličů naopak zůstává KDU-ČSL. Zjevně se daří komunistům, mezi pevnými voliči dosahují od voleb svého nejlepšího výsledku (47 mandátů). Číst dále


Preference politických stran duben 2012

Na konci dubna 2012 by se do parlamentu dostaly jen čtyři strany. Lidovcům do pětiprocentního prahu scházely mezi rozhodnutými voliči jen 2 desetiny procenta. Obraz preferencí je na konci dubna nesen především protestními hlasy a odráží patrně atmosféru kolem odborářské demonstrace. Výrazně získala levice, ztratily vládní strany. Přepočteno na mandáty – zatímco minulý měsíc by levice měla těsnou ústavní většinu, nyní by tato levicová ústavní většina byla velice silná. Číst dále


Stranické preference březen/duben 2012

Na přelomu března a dubna 2012 by se do parlamentu dostalo pět stran. Reakce veřejnosti na současnou situaci je celkem jasná: mírně ztrácejí všechny zavedené strany, roste podíl lidí, kteří nevědí, komu dát svůj hlas. Nerozhodní se v bezradnosti poohlížejí často po menších stranách. Ve volebním modelu se tato změna příliš neodráží – levice by získala 123 mandátů, což je podobný výsledek jako minulý měsíc. Relativně největší neúspěch ve volebním modelu vykazuje TOP 09. Číst dále


Stranické preference – Leden 2012

Počátek nového roku 2012 nepřináší výraznější vývoj volebních preferencí. Hlavní strany stabilizují svoji pozici, minulý propad zastavily i Věci veřejné. Dílčí pokles v lednu zaznamenali pouze komunisté. Lidovci potvrdili, že u podsouboru rozhodnutých voličů se pohybují těsně na pětiprocentním prahu. Nadále však preference zračí váhavost a rozpaky – podíl nerozhodných je stále vysoký. Číst dále


Stranické preference – listopad2011

V listopadu 2011 preference ukazují jen dílčí přesuny. ODS oproti minulému měsíci ztratila, TOP 09 mírně získala. V situaci, kdy ČSSD i KSČM vykazují stabilní postavení, se proporce mezi levicí a pravicí nemění. Do parlamentu by se dostaly jen čtyři strany. KDU-ČSL je pětiprocentnímu prahu u rozhodnutých voličů nejblíže, zatím by ho však nepřekonala. Podíl nerozhodných a rozčarovaných je stále vysoký. Číst dále


Stranické preference – říjen 2011

V říjnu 2011 zaznamenáváme v preferencích dílčí posuny v postavení dvou hlavních stran. ČSSD vykázala o půl procentního bodu méně než minulý měsíc, avšak ODS se vrátila k číslům, které před propadem v září zaznamenávala v červnu či v březnu. Komunisté v zásadě zůstávají na stejné úrovni. Jelikož ale do parlamentu by se dostaly jen čtyři strany, i drobné změny v aritmetice přepočtu na mandáty přinášejí znatelný posun. Podíl nerozhodných je stále vysoký. Lidé se zvýšenou měrou poohlížejí i po neparlamentních stranách. Číst dále