Stranické preference září 2013

Zářijové preference odrážejí veškeré změny, které nastaly od posledního výzkumu TRENDY z počátku června. Od skandálu kolem premiéra, přes prozatímní vládu, rozpuštění parlamentu, vypsání předčasných voleb, až po začátek předvolební kampaně. Preference zavedených stran výrazně poklesly, potvrdila se tendence hledat změnu a volit něco nového. Do sněmovny by se tak dostalo 7 stran, kromě KDU-ČSL a SPOZ se výrazně prosadilo hnutí ANO. Mnoho lidí rozvažuje, neví, komu dát svůj hlas. Číst dále


Stranické preference červen 2013

Červnové preference odrážejí situaci po změnách v pražském zastupitelstvu, ale ještě těsně před skandálem kolem premiéra. Výsledky ukazují kvalitativní posílení TOP 09, zvláště v Praze. Pozice ODS se před skandálem celkem výrazně zlepšovala. Preference stabilně vede ČSSD. Stabilitu vykazuje i postavení ostatních stran. Do sněmovny by se tentokrát dostalo 6 stran, pětiprocentní hranici překročily KDU-ČSL i SPOZ. Číst dále


Stranické preference květen 2013

Květnové preference ukazují situaci ještě před změnami v pražském zastupitelstvu. Pozice ODS se po hlubokém propadu v březnu a dubnu poněkud zlepšila a navíc tábor jejích skalních příznivců se semkl a posílil. Souběh kvantitativního i kvalitativního zlepšení jí oproti minulému měsíci vynesl 16 mandátů navíc. Postavení KSČM, ČSSD a TOP 09 je v zásadě stabilní, nad pětiprocentním prahem se drží i lidovci. SPOZ by se v květnu těsně nedostala přes pětiprocentní plán především proto, že nemá ještě pevné a vyhraněné voliče. Číst dále


Stranické preference duben 2013

Dubnové preference výstižně ukazují rozpaky obyvatel nad současnou politickou scénou. Nebývale velký podíl lidí dnes nedokáže říci, komu by dali svůj hlas. Do parlamentu by se dnes sice dostalo šest stran, ale KDU-ČSL ani SPOZ nejsou pro občany velkými „tahouny“ změn. TOP 09 zaznamenává odliv přízně po prezidentských volbách. ODS zastavila pokles, zůstává však v nízkých číslech. Komunisté dlouhodobě trochu ztrácejí, sociální demokraté dílčím způsobem posílili svoji pozici. V této situaci se všechny zavedené strany opírají o „skalní“ příznivce, kteří jsou pevně odhodláni přijít k volbám. Ve volebním modelu to pomáhá zejména ČSSD, která by měla několik variant, jak sestavit koalici. Dubnové preference výstižně ukazují rozpaky obyvatel nad současnou politickou scénou. Nebývale velký podíl lidí dnes nedokáže říci, komu by dali svůj hlas. Do parlamentu by se dnes sice dostalo šest stran, ale KDU-ČSL ani SPOZ nejsou pro občany velkými „tahouny“ změn. TOP 09 zaznamenává odliv přízně po prezidentských volbách. ODS zastavila pokles, zůstává však v nízkých číslech. Komunisté dlouhodobě trochu ztrácejí, sociální demokraté dílčím způsobem posílili svoji pozici. V této situaci se všechny zavedené strany opírají o „skalní“ příznivce, kteří jsou pevně odhodláni přijít k volbám. Ve volebním modelu to pomáhá zejména ČSSD, která by měla několik variant, jak sestavit koalici. Číst dále


Preference politických stran březen 2013

Březnová data ukazují na významné proměny naší politické scény. ČSSD nadále jasně vede žebříček preferencí, má stabilní podporu mezi pravděpodobnými voliči, trochu ale ztrácí mezi nepevnými příznivci. ODS pokračuje v trendu dlouhodobého poklesu přízně a poprvé se ve stranických preferencích dostává pod 10 %. TOP 09 naopak potvrzuje příliv přízně po prezidentské volbě. Přes práh volitelnosti se v březnu dostává SPOZ i KDU-ČSL. Dotazování probíhalo před sjezdem ČSSD. Číst dále


Preference politických stran únor 2013

Historicky první přímé volby prezidenta se promítly i do rozložení sil politických stran. Z postupu Karla Schwarzenberga do druhého kola profitovala TOP 09, naopak po neúspěchu Přemysla Sobotky pokračoval sestup ODS na nejnižší úroveň od rozkolu v roce 1998. TOP 09 se tak stala aktuálně nejsilnější stranou pravice. Celkové vedení si upevnila ČSSD, mírně ztratili komunisté. Z volby Miloše Zemana vytěžila SPOZ, která by se pravděpodobně dostala do sněmovny. Na hraně 5 % nadále balancuje KDU-ČSL, která ve volebním modelu zůstala tentokrát těsně pod touto hranicí. Číst dále


Preference prezidentských kandidátů prosinec 2012

Aktuální průzkum STEM se uskutečnil začátkem prosince, tedy po vyřazení J. Bobošíkové, T. Okamury a V. Dlouhého z prezidentské volby ministerstvem vnitra, ale ještě před rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o stížnostech těchto kandidátů na postup MV ČR. Výsledky prosincového výzkumu potvrzují Jana Fischera v postavení nejvíce preferovaného kandidáta, ovšem jeho náskok již není tak jednoznačný. Zlepšuje se pozice druhého v pořadí, Miloše Zemana, v nižší míře i třetího Jiřího Dienstbiera. Volební preference stranických kandidátů Přemysla Sobotky a Karla Schwarzenberga jsou vyrovnané (stejný podíl hlasů pro první kolo získal na začátku prosince i Tomio Okamura). Číst dále


Preference prezidentských kandidátů

Aktuální průzkum STEM se uskutečnil koncem října a začátkem listopadu, tedy ještě před konečným termínem (6. 11.) pro podání kandidátních listin pro volbu prezidenta. Velká většina české veřejnosti vyjadřuje zájem zúčastnit se volby prezidenta republiky, postupem času se tento zájem mírně zvyšuje. Výzkum potvrdil favorizované postavení Jana Fischera, které od října ještě mírně posílilo. Otázky průzkumu STEM jsou dále zaměřeny na obecnou přijatelnost a volební potenciál kandidátů. Z výsledků vyplývá, že za favorizovaným Fischerem s odstupem následují Miloš Zeman a Jiří Dienstbier. Na „čtvrté“ místo se zařadil nově posuzovaný Tomio Okamura. Volební potenciál stranických kandidátů Přemysla Sobotky a Karla Schwarzenberga je vyrovnaný. Číst dále


Preference prezidentských kandidátů

Velká většina české veřejnosti vyjadřuje zájem zúčastnit se volby prezidenta republiky, jen minimum občanů svou účast přímo vylučuje. Koncem září a začátkem října, před začátkem hlavní prezidentské kampaně, má stále nejlepší vyhlídky Jan Fischer. Výzkum STEM blíže prozkoumává také obecnou přijatelnost a volební potenciál kandidátů. Poté, co se Jan Švejnar rozhodl nekandidovat, za favorizovaným Fischerem s odstupy následují v pořadí Miloš Zeman, Jiří Dienstbier, Přemysl Sobotka a Karel Schwarzenberg. Po Švejnarově rezignaci nejvíce posílil volební potenciál Jiřího Dienstbiera. Číst dále