Volební preference STEM – září 2021

Zářijové preference ukazují, že měsíc před volbami je výchozí pozicí pro období do voleb nejistota. Na počátku školního roku, v době mírného růstu nákazy COVID-19 hlavní vládní strana upevňuje vedení. Na místě druhém se i přes mírné oslabení udržela konzervativní koalice SPOLU. Koalice Pirátů a STAN od léta ztrácí a v modelu stagnuje pod hranicí 20 %. Nyní by se do Poslanecké sněmovny dostaly tři strany a dvě koalice, komunisté a sociální demokracie zůstávají stále na hraně vstupu do Sněmovny.

Protestní hlasy se nejefektivněji soustřeďují v podpoře SPD. Mezi menšími stranami mírně oslabuje hnutí Přísaha.

Číst dále

Volební preference STEM – září 2020

Zářijové preference přinášejí změny na naší politické scéně. Několik týdnů před krajskými a senátními volbami o sobě dávají více vědět malé strany. Nyní by se do Poslanecké sněmovny dostalo devět stran. ANO oslabilo, ale nadále vede s velkým náskokem nad Piráty, následuje ODS. Na čtvrtém místě se ve volebním modelu umístila SPD, úspěch zaznamenali i Starostové. Levici se nedaří.

Číst dále

VOLEBNÍ PREFERENCE STEM KVĚTEN 2020

Květnové preference ukazují situaci kolem uvolňování opatření souvisejících s koronavirovou krizí. V květnu by se do Poslanecké sněmovny dostalo sedm stran. ANO nadále vede s velkým náskokem nad Piráty, následuje ODS. Na čtvrtém místě se s odstupem umístila ČSSD, která zastavila svůj pokles. TOP 09 i Starostové by se nyní zřejmě do parlamentu nedostali. Přízeň pro Trikoloru zůstává kolísavá.

Číst dále

Volební preference STEM – BŘEZEN 2020

Březnové preference ukazují situaci v počátečních fázích koronavirové krize. V březnu by se do parlamentu dostalo osm stran. ANO vede s velkým náskokem nad Piráty, následuje ODS. Na čtvrtém místě se umístila s odstupem SPD. ČSSD možná zastavila svůj pokles. TOP 09 by se do parlamentu těsně nedostala. Přízeň pro Trikoloru zůstává kolísavá.

Číst dále

Volební preference – prosinec 2019

Počátkem prosince by se do Poslanecké sněmovny pravděpodobně dostalo devět politických stran. ANO nadále dominuje politické scéně, i když trochu ztratilo. ODS si naopak mírně polepšila. Piráti se dělí s ODS o druhé a třetí místo – jejich podpora však není pevná a v čase kolísá. Levice nadále mírně oslabuje. Podpora ČSSD je navíc jen vlažná a je zjevně poznamenána pochybnostmi. Prosincový výzkum byl proveden nedlouho po výzkumu listopadovém a opětovně ukázal, jak nejisté je postavení malých stran. Nástup Trikolory se nesl na vlně mediální pozornosti, nyní v odpovědi na otevřenou otázku je její postavení slabé. Situace v prosinci odráží váhavost a nerozhodnost.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden metodou osobních rozhovorů (face-to-face) na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 29. 11. – 10. 12. 2019. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 1083 respondentů. Na výzkumu pracovalo 166 tazatelů STEM (PAPI) a 99 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procent ní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM. Detailní metodické informace najdete na https://www.stem.cz/volebni-model/.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za prosinec 2019; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM popisuje předpokládané volební jednání u podsouboru politicky motivovaných občanů. Konkrétně vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Předkládaný model předpokládá nižší volební účast než v posledních volbách do PS PČR.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – prosinec 2019 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 2013 02/16 VOLBY 2017 02/18 04/18 10/18 11/18 01/19 04/19 06/19 10/19 11/19 12/19
ANO 18,7 29,2 29,6 32,5 32,9 33,4 35,7 31,9 34,0 32,5 33,1 34,9 33,6
Piráti 2,7 1,9 10,8 13,3 13,5 12,6 13,1 15,7 11,1 15,6 12,2 10,9 12,3
ODS 7,7 7,7 11,3 11,0 13,7 12,9 12,4 11,0 13,2 13,1 10,5 10,6 12,3
KSČM 14,9 13,6 7,8 8,7 8,5 7,4 7,6 8,5 9,5 7,8 8,4 7,1 8,2
ČSSD 20,5 19,7 7,3 7,1 7,0 6,7 6,6 8,3 7,8 6,4 6,5 6,4 6,4
KDU-ČSL 6,8 6,4 5,8 5,2 5,4 6,4 5,1 6,0 4,9 5,5 5,6 5,5 6,4
TOP 09 12,0 6,5 5,3 4,6 3,9 2,1 4,9 3,6 3,7 3,7 4,4 3,7 5,8
SPD 3,6 10,6 9,5 9,0 9,6 6,9 7,7 9,8 7,9 7,5 9,1 5,6
STAN 5,2 4,0 3,9 5,3 4,6 4,0 3,3 3,8 4,3 7,2 5,5
Trikolora 4,2 1,9 0,5
SZ 3,2 2,5 1,5 1,1 0,8 1,1 0,8 1,0 1,0 1,9 1,4 1,0 1,0

Kvalitativní charakteristiky příznivců parlamentních politických stran

Znění otázek:

„Řekl(a) byste, že se o politiku zajímáte:“(podíl odpovědí „velmi mnoho“ + „středně“)

„Označil(a) byste svůj vztah k politické straně, jíž byste dnes dal(a) svůj hlas, jako:“

(podíl odpovědí „velmi silný“ + „poměrně silný“)

„Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny, šel byste Vy osobně volit?“

(Podíl „ANO“)

Vývoj STRANICKÝCH preferencí STEM – prosinec 2016 – prosinec 2019 (%)

Hypotetické počty mandátů v prosinci 2019

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet ve volebních krajích. Hnutí ANO v tomto přepočtu například získává o 17 mandátů více, než by odpovídalo čistému proporčnímu zastoupení. ODS, Piráti a ČSSD dostávají stejně. Všichni ostatní d´Hondovým propočtem oproti čistému celostátnímu proporčnímu zastoupení tratí. Lidovcům přepočet ubírá jeden mandát, komunistům dva mandáty, TOP 09 a SPD přicházejí o čtyři mandáty, STAN má o 6 mandátů méně.

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. V prosinci 2019 by se do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR pravděpodobně dostalo devět stran.
  2. Hnutí ANO vede s velkým náskokem žebříček preferencí. Premiér byl nadále středem pozornosti se svými kauzami, preference ANO mírně poklesly.
  3. Podpora Pirátů, kteří se o druhé a třetí místo dělí s ODS, je dosti kolísavá a nepříliš silná. Jejich mladí voliči se o politiku nezajímají a ani jejich ochota jít volit není valná.
  4. ODS si celkově polepšila, zvláště v intenzitě podpory svých příznivců.
  5. U komunistů jsou preference dlouhodobě stabilní.
  6. ČSSD sice již neztrácí, intenzita vazby příznivců ke straně je však velmi slabá.
  7. U malých stran je situace nejistá, odráží váhání a rozpaky. Změny tu mohou být i dost nahodilé. Tentokrát se ale TOP09, STAN i KDU-ČSL dostaly přes pětiprocentní práh.
  8. SPD ztratila dost významně, před Vánoci zjevně neměla silné protestní téma.
  9. Při dotazu, zda se respondenti chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 54 %, záporně 25 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 21 % dotázaných. Váhání nad účastí je nebývale vysoké.

Volební preference – listopad 2019

V listopadu by se do Poslanecké sněmovny dostalo osm politických stran. ANO dominuje politické scéně – jeho podpora je rozsáhlá a vazba příznivců je u něj velmi silná. Piráti a ODS se dělí o druhé a třetí místo. Podpora Pirátů však není pevná a v čase kolísá. Levice nadále mírně oslabuje. S výjimkou KDU-ČSL je u menších stran situace nepřehledná. Nástup Trikolory se v tuto chvíli zastavil a nadějněji nyní vypadá situace u Starostů. Výkyvy nálad tu však mohou být i nahodilé.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden metodou osobních rozhovorů (face-to-face) na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. – 26. listopadu 2019. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 1111 respondentů. Na výzkumu pracovalo 169 tazatelů STEM (PAPI) a 93 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM. Detailní metodické informace najdete na  https://www.stem.cz/volebni-model/

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za listopad 2019; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM popisuje předpokládané volební jednání u podsouboru politicky motivovaných občanů. Konkrétně vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Listopadový model zračí určitý rozpor v kvalitě podpory. Mobilizuje ohrožené a protestní strany a znejišťuje strany umírněné. Předkládaný model předpokládá podprůměrnou volební účast.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – listopad 2019 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 2013 02/16 12/16 VOLBY 2017 02/18 04/18 10/18 11/18 01/19 04/19 06/19 10/19 11/19
ANO 18,7 29,2 29,7 29,6 32,5 32,9 33,4 35,7 31,9 34,0 32,5 33,1 34,9
Piráti 2,7 1,9 3,3 10,8 13,3 13,5 12,6 13,1 15,7 11,1 15,6 12,2 10,9
ODS 7,7 7,7 7,5 11,3 11,0 13,7 12,9 12,4 11,0 13,2 13,1 10,5 10,6
SPD 3,6 4,7 10,6 9,5 9,0 9,6 6,9 7,7 9,8 7,9 7,5 9,1
STAN 4,1 5,2 4,0 3,9 5,3 4,6 4,0 3,3 3,8 4,3 7,2
KSČM 14,9 13,6 13,8 7,8 8,7 8,5 7,4 7,6 8,5 9,5 7,8 8,4 7,1
ČSSD 20,5 19,7 16,3 7,3 7,1 7,0 6,7 6,6 8,3 7,8 6,4 6,5 6,4
KDU-ČSL 6,8 6,4 6,9 5,8 5,2 5,4 6,4 5,1 6,0 4,9 5,5 5,6 5,5
TOP 09 12,0 6,5 5,2 5,3 4,6 3,9 2,1 4,9 3,6 3,7 3,7 4,4 3,7
Trikolora 4,2 1,9
SZ 3,2 2,5 1,9 1,5 1,1 0,8 1,1 0,8 1,0 1,0 1,9 1,4 1,0

Kvalitativní charakteristiky příznivců parlamentních politických stran

Znění otázek:

„Řekl(a) byste, že se o politiku zajímáte:“ (podíl odpovědí „velmi mnoho“ + „středně“)

„Označil(a) byste svůj vztah k politické straně, jíž byste dnes dal(a) svůj hlas, jako:“

(podíl odpovědí „velmi silný“ + „poměrně silný“)

„Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny, šel(šla) byste Vy osobně volit?“

(Podíl „ANO“)

Vývoj STRANICKÝCH preferencí STEM – prosinec 2016 – listopad 2019 (%)

Hypotetické počty mandátů v listopadu 2019

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet ve volebních krajích. Hnutí ANO v tomto přepočtu například získává o 14 mandátů více, než by odpovídalo čistému proporčnímu zastoupení. Všichni ostatní d´Hondovým propočtem oproti čistému celostátnímu proporčnímu zastoupení tratí. Například Piráti, SPD, ČSSD mají o 2 méně, KDU-ČSL o pět méně.

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. V listopadu 2019 by se do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dostalo osm stran.
  2. Hnutí ANO vede s velkým náskokem žebříček preferencí. I když výzkum proběhl v období kolem listopadové demonstrace na Letné, ale ještě před rozhodnutím nejvyššího státního zástupce v kauze Čapího hnízda a závěrečnou auditní zprávou EK, stranické preference ANO o něco poklesly, v modelu však naopak ANO získalo. Tento rozpor ukazuje na proces aktivizace a mobilizace mezi příznivci hnutí.
  3. Podpora Pirátů, kteří jsou na druhém místě, je naopak dosti kolísavá a nepříliš silná. Jejich mladí voliči se o politiku moc nezajímají a ani jejich ochota jít volit není vysoká.
  4. Těsně na místě třetím je ODS. Její podpora trochu poklesla po založení Trikolory, nyní však už zůstává stabilní.
  5. Opakovaně také zjišťujeme, že komunisté již nejsou tak „skalní“ stranou, navíc již nejsou jediným adresátem protestních hlasů. ČSSD jeví známky stagnace a útlumu.
  6. U malých stran je situace nejistá. Zdá se, že vlažná vazba stoupenců malých stran k preferované straně celkově odráží váhání a rozpaky. Změny tu mohou být i dost nahodilé. Výjimkou je KDU-ČSL, jejíž kvalitativní podpora je velmi silná.
  7. Při dotazu, zda se respondenti chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 60 %, záporně 22 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 18 % dotázaných.

Volební preference – Říjen 2019

V říjnu by se do Poslanecké sněmovny dostalo sedm politických stran. ANO dominuje politické scéně a jeho postavení je stabilní. Úspěch zaznamenala Trikolora, která se v modelu blíží pětiprocentní hranici, stejně jako STAN a TOP 09. Piráti jsou na místě druhém, jejich podpora však není pevná a v čase kolísá. ODS oproti červnu ztratila a hypoteticky přichází o pět mandátů. Levice naopak mírně posílila a zastavila tak svůj propad.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden metodou osobních rozhovorů (face-to-face) na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 11. – 25. října 2019. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 1002 respondentů. Na výzkumu pracovalo 150 tazatelů STEM (PAPI) a 75 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM. Detailní metodické informace najdete na  https://www.stem.cz/volebni-model/

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a) do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za říjen 2019; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Říjnový model odráží nerozhodnost a váhání voličů, je postaven na předpokladu spíše nižší volební účasti kolem 57 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – říjen 2019 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 2013 02/16 12/16 06/17 VOLBY 2017 11/17 02/18 04/18 06/18 10/18 11/18 01/19 04/19 06/19 10/19
ANO 18,7 29,2 29,7 32,8 29,6 30,9 32,5 32,9 32,0 33,4 35,7 31,9 34,0 32,5 33,1
ODS 7,7 7,7 7,5 9,6 11,3 12,0 11,0 13,7 15,5 12,9 12,4 11,0 13,2 13,1 10,5
Piráti 2,7 1,9 3,3 3,8 10,8 10,4 13,3 13,5 10,2 12,6 13,1 15,7 11,1 15,6 12,2
SPD 3,6 4,7 4,4 10,6 10,0 9,5 9,0 8,6 9,6 6,9 7,7 9,8 7,9 7,5
KSČM 14,9 13,6 13,8 12,7 7,8 8,3 8,7 8,5 9,1 7,4 7,6 8,5 9,5 7,8 8,4
ČSSD 20,5 19,7 16,3 11,4 7,3 8,2 7,1 7,0 7,9 6,7 6,6 8,3 7,8 6,4 6,5
KDU-ČSL 6,8 6,4 6,9 7,4 5,8 6,1 5,2 5,4 6,3 6,4 5,1 6,0 4,9 5,5 5,6
STAN 4,1 0,9 5,2 3,9 4,0 3,9 2,7 5,3 4,6 4,0 3,3 3,8 4,3
TOP 09 12,0 6,5 5,2 5,5 5,3 4,6 4,6 3,9 4,9 2,1 4,9 3,6 3,7 3,7 4,4
Trikolora 4,2
SZ 3,2 2,5 1,9 2,3 1,5 1,5 1,1 0,8 0,6 1,1 0,8 1,0 1,0 1,9 1,4

Kvalitativní charakteristiky příznivců parlamentních politických stran

Znění otázek:

„Řekl(a) byste, že se o politiku zajímáte:“(podíl odpovědí „velmi mnoho“ + „středně“)

„Označil(a) byste svůj vztah k politické straně, jíž byste dnes dal(a) svůj hlas, jako:“

(podíl odpovědí „velmi silný“ + „poměrně silný“)

„Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny, šel byste Vy osobně volit?“

(Podíl „ANO“)

Vývoj STRANICKÝCH preferencí STEM – prosinec 2016 – říjen 2019 (%)

Hypotetické počty mandátů v říjnu 2019

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet ve volebních krajích. Hnutí ANO v tomto přepočtu například získává o 11 mandátů více, než by odpovídalo čistému proporčnímu zastoupení. Piráti mají stejně, ODS o jeden mandát navíc. Všichni ostatní d´Hondovým propočtem tratí oproti čistému celostátnímu proporčnímu zastoupení. Nejméně výhodný je přepočet pro KDU-ČSL (o šest mandátů méně).

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. V říjnu 2019 by se do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dostalo sedm stran. TOP 09 a Starostové zůstávají delší dobu pod pětiprocentním prahem, na jejich úroveň se jako nová formace dotáhla Trikolora, která v červnu ještě měla v datech STEM pouhých 0,5%.
  2. Hnutí ANO vede s velkým náskokem žebříček preferencí. Postavení ANO je stabilní a při daném rozložení podpory ostatních stran ANO výrazně získává na mandátech. Pokud by volby dopadly podobně jako náš výzkum, mohlo by si ANO pro dvoustrannou koalici vybírat z pěti stran, s Piráty by dokonce dosáhlo na ústavní většinu.
  3. Podpora Pirátů, kteří jsou na druhém místě, je dosti kolísavá a nepříliš silná.
  4. Těsně na místě třetím je ODS. Její podpora o něco poklesla a je otázkou, zda to může souviset s výrazným nástupem Trikolory.
  5. Zatímco ODS oslabila, ale jádro jejích příznivců je ve své volbě pevné a odhodlané, ČSSD jeví známky stagnace a útlumu. Opakovaně také zjišťujeme, že komunisté již nejsou tak „skalní“ stranou, jako kdysi bývali.
  6. Při dotazu, zda se respondenti chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 60 %, záporně 23 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 17 % dotázaných. Volební motivace se oproti červnu o něco zlepšila.

Volební preference – červen 2019

V druhé půli června by se do sněmovny dostalo sedm politických stran. ANO stále dominuje politické scéně, i když oproti dubnu zaznamenalo mírnou ztrátu. Na současné rozjitřené situaci nejvíce získávají Piráti. ODS je těsně na místě třetím a vykazuje stabilní podporu. Nedaří se příliš levici, ztratili sociální demokraté i komunisté. STAN a TOP 09 zůstávají pod pětiprocentním prahem. Motivace k volební účasti není příliš silná, mnozí lidé váhají, komu dnes dát svůj hlas.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden metodou osobních rozhovorů (face-to-face) na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. – 30. června 2018. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 1004 respondentů. Na výzkumu pracovalo 153 tazatelů STEM (PAPI) a 100 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za červen 2019; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Červnový model odráží nerozhodnost a váhání voličů, je postaven na předpokladu spíše nižší volební účasti kolem 56 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – červen 2019 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 2013 02/16 12/16 06/17 VOLBY 2017 11/17 02/18 04/18 06/18 10/18 11/18 01/19 04/19 06/19
ANO 18,7 29,2 29,7 32,8 29,6 30,9 32,5 32,9 32,0 33,4 35,7 31,9 34,0 32,5
ODS 7,7 7,7 7,5 9,6 11,3 12,0 11,0 13,7 15,5 12,9 12,4 11,0 13,2 13,1
Piráti 2,7 1,9 3,3 3,8 10,8 10,4 13,3 13,5 10,2 12,6 13,1 15,7 11,1 15,6
SPD 3,6 4,7 4,4 10,6 10,0 9,5 9,0 8,6 9,6 6,9 7,7 9,8 7,9
KSČM 14,9 13,6 13,8 12,7 7,8 8,3 8,7 8,5 9,1 7,4 7,6 8,5 9,5 7,8
ČSSD 20,5 19,7 16,3 11,4 7,3 8,2 7,1 7,0 7,9 6,7 6,6 8,3 7,8 6,4
KDU-ČSL 6,8 6,4 6,9 7,4 5,8 6,1 5,2 5,4 6,3 6,4 5,1 6,0 4,9 5,5
STAN 4,1 0,9 5,2 3,9 4,0 3,9 2,7 5,3 4,6 4,0 3,3 3,8
TOP 09 12,0 6,5 5,2 5,5 5,3 4,6 4,6 3,9 4,9 2,1 4,9 3,6 3,7 3,7
SZ 3,2 2,5 1,9 2,3 1,5 1,5 1,1 0,8 0,6 1,1 0,8 1,0 1,0 1,9

Kvalitativní charakteristiky příznivců parlamentních politických stran

Znění otázek:

„Řekl(a) byste, že se o politiku zajímáte:“(podíl odpovědí „velmi mnoho“ + „středně“)

„Označil(a) byste svůj vztah k politické straně, jíž byste dnes dal(a) svůj hlas, jako:“

(podíl odpovědí „velmi silný“ + „poměrně silný“)

„Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny, šel byste Vy osobně volit?“

(Podíl „ANO“)

Vývoj STRANICKÝCH preferencí STEM – prosinec 2016 – červen 2019 (%)

Hypotetické počty mandátů v červnu 2019

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne
až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet ve volebních krajích. Hnutí ANO v tomto přepočtu například získává o 10 mandátů více, Piráti o 4 více, ODS má stejně. Všichni ostatní dostávají méně, než by odpovídalo celostátnímu proporčnímu zastoupení, nejvýrazněji u KDU-ČSL (o pět mandátů méně).

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. V červnu 2019 by se do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dostalo sedm stran. TOP 09 a Starostové jsou pod pětiprocentním prahem, na spodní hranici statistické chyby – jejich účast ve sněmovně tak není příliš pravděpodobná.
  2. Hnutí ANO vede s velkým náskokem žebříček preferencí. V dlouhodobém pohledu na stranické preference vykazuje mírně klesající podporu. Příznivci ANO však jsou ve srovnání se stoupenci ostatních stran aktivní: Vyznačují se vysokou mírou volebního odhodlání i silnou vazbou ke straně a zájmem o politiku. Současná rozjitřená situace může mít na ANO dvojaký dopad: část příznivců odradí, část naopak mobilizuje.
  3. Na druhé místo v pořadí se dostávají Piráti, kterým současná situace přeje. Jejich podpora je široká, avšak málo intenzívní, volební motivace je u nich dost mělká.
  4. Těsně na místě třetím je ODS. Po dílčím poklesu na konci loňského roku svoji pozici stabilizuje.
  5. KSČM i ČSSD oproti dubnu oslabily. U ČSSD je patrna slabá motivace jejích příznivců. Ani komunisté již nejsou tak „skalní“ stranou, jako kdysi bývali.
  6. Při dotazu, zda se respondenti chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 56 %, záporně 23 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 21 % dotázaných. Volební motivace je nepevná, mnozí lidé váhají.

STEM – volební preference – duben 2019

 

V dubnu by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran. KDU-ČSL na sedmém místě se ocitá těsně na volebním prahu pěti procent. ANO potvrdilo své silné postavení. Piráti ztratili část své vlažné přízně a jsou za ODS, která obsadila místo druhé. Na místo čtvrté se dostává SPD a zdá se, že u ní před evropskými volbami sílí protestní odhodlání. V závěsu jsou komunisté, následováni sociální demokracií. STAN a TOP 09 zůstali pod pětiprocentním prahem. Přepočet na mandáty ještě zdůraznil současnou dominanci ANO. Motivace k volební účasti není příliš silná.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 5. – 17. dubna 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1074 respondentů. Na výzkumu pracovalo 160 tazatelů STEM (PAPI) a 81 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za duben 2019; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Dubnový model odráží nerozhodnost a váhání voličů, je postaven na předpokladu volební účasti okolo 55 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – duben 2019 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana

VOLBY 2013

02/16

05/16

12/16

03/17

06/17

VOLBY 2017

11/17

02/18

04/18

06/18

10/18

11/18

01/19

04/19

ANO

18,7

29,2

27,1

29,7

27,0

32,8

29,6

30,9

32,5

32,9

32,0

33,4

35,7

31,9

34,0

ODS

7,7

7,7

7,8

7,5

7,3

9,6

11,3

12,0

11,0

13,7

15,5

12,9

12,4

11,0

13,2

Piráti

2,7

1,9

2,6

3,3

5,5

3,8

10,8

10,4

13,3

13,5

10,2

12,6

13,1

15,7

11,1

SPD

 

3,6

3,4

4,7

4,0

4,4

10,6

10,0

9,5

9,0

8,6

9,6

6,9

7,7

9,8

KSČM

14,9

13,6

14,5

13,8

13,9

12,7

7,8

8,3

8,7

8,5

9,1

7,4

7,6

8,5

9,5

ČSSD

20,5

19,7

20,1

16,3

15,5

11,4

7,3

8,2

7,1

7,0

7,9

6,7

6,6

8,3

7,8

KDU-ČSL

6,8

6,4

7,1

6,9

7,6

7,4

5,8

6,1

5,2

5,4

6,3

6,4

5,1

6,0

4,9

STAN

     

4,1

2,2

0,9

5,2

3,9

4,0

3,9

2,7

5,3

4,6

4,0

3,3

TOP 09

12,0

6,5

7,6

5,2

6,7

5,5

5,3

4,6

4,6

3,9

4,9

2,1

4,9

3,6

3,7

SZ

3,2

2,5

2,0

1,9

2,6

2,3

1,5

1,5

1,1

0,8

0,6

1,1

0,8

1,0

1,0

Kvalitativní charakteristiky příznivců parlamentních politických stran

Znění otázek:

„Řekl(a) byste, že se o politiku zajímáte:“(podíl odpovědí „velmi mnoho“ + „středně“)

„Označil(a) byste svůj vztah k politické straně, jíž byste dnes dal(a) svůj hlas, jako:“

(podíl odpovědí „velmi silný“ + „poměrně silný“)

„Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny, šel byste Vy osobně volit?“

(Podíl „ANO“)

Vývoj STRANICKÝCH preferencí STEM – prosinec 2016 – duben 2019 (%)

Hypotetické počty mandátů v dubnu 2019

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne
až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet ve volebních krajích. Hnutí ANO v tomto přepočtu například získává o 9 mandátů více, všichni ostatní dostávají méně, než by odpovídalo celostátnímu proporčnímu zastoupení.

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. V dubnu 2019 by se do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dostalo šest stran. Lidovci jsou jen těsně pod pětiprocentním prahem a při statistické chybě plus minus dva procentní body by se v reálné kampani do sněmovny mohli dostat. V rámci odchylky se pohybují i TOP 09 a STAN.
  2. Hnutí ANO suverénně vede žebříček preferencí a v posledním půl roce stabilizuje svůj elektorát. Současné rozložení politických sil výrazně pomáhá hnutí ANO i při technickém přepočtu na mandáty.
  3. Na druhé místo v pořadí se dostává ODS – zastavuje klesající trend své podpory. Pirátská strana se v modelu umisťuje na místě třetím, i když ve stranických preferencích je na tom o něco lépe než ODS. To naznačuje, že mnozí příznivci Pirátů vyjadřují straně jen vlažnou podporu, kterou nemusí stvrdit volební účastí.
  4. Určitým překvapením je posílení pozice SPD, která se dostává před ČSSD. Je možné, že před volbami do Evropského parlamentu se posiluje protestní náboj Okamurových stoupenců.
  5. Na levici se zřetelně lépe daří KSČM, ČSSD mírně oslabila.
  6. Při dotazu, zda se respondenti chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 57 %, záporně 25 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 18 % dotázaných. Volební motivace je v dlouhodobém srovnání spíše slabší.

STEM – volební preference – leden 2019

Výzkum STEM z přelomu ledna a února ukázal, že do parlamentu by se dostalo sedm stran, těsně pod pěti procentním prahem by opět zůstala TOP 09 a STAN. Zdá se, že vypjatá atmosféra konce loňského roku se zklidnila a navázat na novou konstelaci se nejlépe podařilo Pirátům. Zvýšení ochoty sympatizantů stran nad pětiprocentním prahem účastnit se voleb, vedlo u většiny k zlepšení výsledku ve volebním modelu a to především na úkor hnutí ANO, kde volební účast sympatizantů zůstala beze změny. Hnutí ANO je přes pokles v modelu i počtu mandátů nadále suverénem domácí politické scény. Opakuje se listopadová změna pořadí na druhé a třetím místě v případě Pirátů a ODS. Piráti v šetření dosáhli jak v preferencích, tak ve volebním modelu svého nejlepšího dosavadního výsledku.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 25. ledna – 6. února 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1084 respondentů. Na výzkumu pracovalo 161 tazatelů STEM (PAPI) a 85 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za leden 2019; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Lednový model je proto postaven na předpokladu volební účasti okolo 53 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – leden 2019 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 2013 02/16 05/16 12/16 03/17 06/17 10/17 VOLBY 2017 11/17 02/18 04/18 06/18 10/18 11/18 01/19
ANO 18,7 29,2 27,1 29,7 27,0 32,8 26,7

29,6

30,9 32,5 32,9 32,0 33,4 35,7 31,9
Piráti 2,7 1,9 2,6 3,3 5,5 3,8 8,1 10,8 10,4 13,3 13,5 10,2 12,6 13,1 15,7
ODS 7,7 7,7 7,8 7,5 7,3 9,6 8,2 11,3 12,0 11,0 13,7 15,5 12,9 12,4 11,0
KSČM 14,9 13,6 14,5 13,8 13,9 12,7 12,5 7,8 8,3 8,7 8,5 9,1 7,4 7,6 8,5
ČSSD 20,5 19,7 20,1 16,3 15,5 11,4 9,4 7,3 8,2 7,1 7,0 7,9 6,7 6,6 8,3
SPD 3,6 3,4 4,7 4,0 4,4 12,9 10,6 10,0 9,5 9,0 8,6 9,6 6,9 7,7
KDU-ČSL 6,8 6,4 7,1 6,9 7,6 7,4 5,8 5,8 6,1 5,2 5,4 6,3 6,4 5,1 6,0
STAN 4,1 2,2 0,9 3,7 5,2 3,9 4,0 3,9 2,7 5,3 4,6 4,0
TOP 09 12,0 6,5 7,6 5,2 6,7 5,5 5,7 5,3 4,6 4,6 3,9 4,9 2,1 4,9 3,6
SZ 3,2 2,5 2,0 1,9 2,6 2,3 2,5 1,5 1,5 1,1 0,8 0,6 1,1 0,8 1,0

Kvalitativní charakteristiky příznivců parlamentních politických stran

Znění otázek:

„Řekl(a) byste, že se o politiku zajímáte:“(podíl odpovědí „velmi mnoho“ + „středně“)

„Označil(a) byste svůj vztah k politické straně, jíž byste dnes dal(a) svůj hlas, jako:“ (podíl odpovědí „velmi silný“ + „poměrně silný“)

„Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny, šel byste Vy osobně volit?“(Podíl „ANO“)

Vývoj STRANICKÝCH preferencí STEM – prosinec 2016 – leden 2019 (%)

Hypotetické počty mandátů v lednu 2019

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet ve volebních krajích. Hnutí ANO v tomto přepočtu například získává o 10 mandátů více, KDU-ČSL o 4 méně, než by odpovídalo celostátnímu proporčnímu zastoupení.

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. Koncem ledna a začátkem února 2019 by se do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dostalo, stejně jako v listopadu 2018, sedm stran. Starostové i TOP 09 zůstali pod pětiprocentním prahem. Jelikož se nacházejí v pásmu statistické chyby, není možné jednoznačně určit, zda by se do parlamentu dostali, či nikoliv.
  2. Zdá se, že listopadová nižší ochota účastnit se voleb v případě sympatizantů hlavních konkurentů ANO pominula. Za této situace by v přepočtu hnutí ANO ztratilo 13 mandátů a naopak o 10 mandátů více by získali Piráti. V počtu mandátů by mírně posílily všechny strany nad pětiprocentním prahem vyjma KSČM a SPD.
  3. Druhé místo v pořadí potvrdila Pirátská strana, ODS na třetím místě od poloviny loňského roku mírně ztrácí. Piráti v šetření na přelomu ledna a února 2019 dosáhli jak v preferencích, tak ve volebním modelu svého nejlepšího dosavadního výsledku.
  4. Ve volebním modelu mírně posílila jak ČSSD, tak KSČM. Z hlediska vývoje stranických preferencí je ČSSD již ve druhém šetření mírně nad preferencemi KSČM. Pokles preferencí od voleb 2017 je u KSČM povlovný, ale systematický.
  5. Počátek roku přinesl SPD mírné zlepšení jak z hlediska preferencí, tak volebního modelu, v obou ukazatelích také mírně posílila KDU-ČSL.
  6. Při dotazu, zda se respondenti chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 57 %, záporně 24 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 19 % dotázaných. Volební motivace ve srovnání s listopadem velice mírně, ale posiluje.