Důvěra v nejvyšší ústavní činitele

Nová vláda i její předseda získali přízeň veřejnosti během loňských srpnových povodní – v září 2002 premiérovi důvěřovaly tři čtvrtiny obyvatel. Důvěra premiérovi, vynesená do nebývalé výše mimořádnými okolnostmi, se ale po jejich odeznění nemohla udržet. Proto od podzimu loňského roku podíl občanů důvěřujících V. Špidlovi klesal. V únorovém výzkumu premiérovi důvěřuje 45 % respondentů. V době, kdy předseda Poslanecké sněmovny začínal ve své funkci, mu důvěřovala více než polovina obyvatel. V posledním výzkumu se potvrdil trend poklesu v důvěru L. Zaorálka a důvěřují mu necelé dvě pětiny lidí. Předsedovi Senátu Petru Pithartovi vyslovuje důvěru necelá polovina obyvatel.

Hodnocení práce vlády a parlamentu veřejností se zhoršilo

Koaliční vláda ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU a nastoupila do svého funkčního období se zcela mimořádnou podporou veřejnosti, která byla projevem ocenění jednání vlády v krizové situaci kolem povodní. Jednalo se o dočasný efekt. Již výsledky říjnového výzkumu totiž přinesly oslabení podpory vlády. Aktuální výsledky z únorového výzkumu srovnávají hodnocení Špidlovy vlády na úroveň hodnocení Zemany vlády těsně před skončením jejího funkčního období. Práci vlády tedy příznivě hodnotí jen necelé dvě pětiny občanů. (Pokračování textu…)

Odraz institucí ve veřejném mínění

Nejvyšší důvěře (kolem 65 %) se těší tři instituce – Ústavní soud, NKÚ a místní úřady v místě respondenta. Na opačném konci žebříčku jsou stabilně Senát (cca čtvrtina lidí), třetina lidí důvěřuje vládě a o něco více v současnosti věří Poslanecké sněmovně. Stabilní, mírně nadpoloviční je důvěra v prezidenta a v NATO a EU a na stejnou úroveň se zvýšila důvěra v armádu a polici, což je v porovnání s minulými lety výrazný posun. Jaký vliv mají instituce a jaký by podle lidí měly mít? Nepřiměřeně velký vliv mají podle lidí především ministři a poslanci, v poslední době však…

Parlament pracuje podle lidí hůře než vláda

Do roku 1997 se podíl lidí, kteří hodnotili práci parlamentu jako velmi dobrou nebo poměrně dobrou, pohyboval mezi 35-40 %, po krizi v roce 1997 se podíl příznivých hodnocení snížil na necelou čtvrtinu. V současnosti můžeme registrovat mírné zlepšení, přesto je parlament hodnocen stále výrazně hůře než vláda. Podrobnější analýza potvrzuje, že rozdílně hodnotí práci vlády a parlamentu voliči levice. Nápadné je to jak u stoupenců sociální demokracie, kteří zcela přirozeně (byť nikoli absolutně) hájí „svou“ vládu, tak i u příznivců KSČM, podle nichž jsou záměry vlády přece jen přijatelnější než závěry parlamentu, v němž má většinu středově a…

Volby do Poslanecké sněmovny a do obecních zastupitelstev jsou podle lidí nejdůležitější

Dvě třetiny lidí se domnívají, že volby do Poslanecké sněmovny jsou důležité (hodnotí je 4 nebo 5 body na pětibodové škále, kde 1=malá a 5=velká důležitost). Stejný význam přisuzují občané také volbám komunálním. Volby do krajských zastupitelstev jsou „o stupeň níže“ a za zcela nevýznamné považují lidé volby do Senátu. Těm přiřadilo 4 nebo 5 bodů důležitosti jen 17% dotázaných (viz graf na následující straně). Hierarchie důležitosti v různých sociodemografických skupinách zůstává zachována, i když celkové hodnocení významu voleb se posouvá. Zřetelný je jen větší důraz lidí z menších vesnic na komunální problematiku, zatímco lidé z velkých měst a…

Lidé jsou pro to, aby se poslanci řídili svým svědomím i proti vůli stran

Naprostá většina lidí (85%) – stejně jako před třemi lety – zastává stanovisko, aby se poslanci řídili svým svědomím, a to i tehdy, jestliže by tím šli proti společné směrnici klubu či stranického ústředí. Názor, že poslanec by se měl řídit především svým svědomím, sdílí výrazná většina voličů bez ohledu na věk, vzdělání či sociální postavení. Určité, byť nepříliš velké diference můžeme pozorovat mezi stoupenci různých politických stran – lidé, kteří by dali hlas čtyřkoalici, vystupují ostřeji proti tvrdé stranické disciplíně než stoupenci ODS, ČSSD i KSČM.