Stranické preference září 2014

V září je vždy otázkou, zda přes prázdniny došlo v politických náladách obyvatel k významné změně. Data ukazují, že došlo k posunu, nikoli dramatickému zvratu. Hlavní politické síly oproti červnu získaly. Nadále veřejnost vkládá velké naděje do hnutí ANO, důležité je zlepšení pozice ČSSD. ODS a KSČM spíše stagnují, TOP 09 a Úsvit ve stranických preferencích mírně, ale soustavně klesají, přičemž výrazně ztrácejí na intenzitě podpory u rozhodnutých voličů. Celkově posilují stoupenci politického středu. (Pokračování textu…)

Důvody pro volbu strany do Poslanecké sněmovny

Lidé v současnosti preferují některou z politických stran nejčastěji proto, že usiluje o změnu a reformy (91 %), nebo proto, že strana naslouchá občanům a zná jejich problémy (89 %). Dalšími důležitými motivy pro výběr jsou důvěryhodnost představitelů strany (85 %) a jasná strategie strany do budoucna (82 %). Naopak pouze jako východisko z nouze preferují některou z politických stran necelé dvě pětiny respondentů (37 %), což je nižší podíl než před rokem (2013: 43 %). (Pokračování textu…)

Stranické preference duben 2014

Dubnové volební preference nepřinášejí žádné větší překvapení. ANO vede žebříček, následuje ČSSD se ztrátou sedmi procentních bodů, třetí KSČM, čtvrtá TOP 09, pátá KDU-ČSL. ODS mírně ztrácí a je na místě šestém, těsně před Úsvitem. Těchto sedm stran by se dostalo v dubnu do parlamentu. Předvolební kampaň do EP trochu oživila Piráty a Svobodné. (Pokračování textu…)

Důvěra občanů v politické instituce

Nejvyšší podíl občanů nyní důvěřuje prezidentu republiky (51 %), míra jeho důvěryhodnosti se však od září 2013 mírně snížila. Naopak důvěryhodnost po volbách nově obsazených institucí – Poslanecké sněmovny a vlády – se v porovnání se situací před volbami výrazně zvýšila. Členům nové vlády nyní důvěřuje necelá polovina obyvatel (47 %), Poslanecké sněmovně dvě pětiny lidí (40 %). Důvěryhodnost Senátu se postupně posiluje, důvěru mu aktuálně vyjadřuje více než třetina občanů (36 %). V porovnání s průzkumy STEM v posledních letech nejsou v důvěryhodnosti hlavních politických institucí tak zásadní rozdíly.

Důvěra v poslaneckou sněmovnu

Z nejvyšších politických institucí naši občané stále nejčastěji věří prezidentu republiky (v současnosti 60 %). Nižší, ale mírně stoupající důvěru (nyní zhruba třetiny populace) má senát, zatímco důvěra v poslaneckou sněmovnu dlouhodobě klesá a bezprostředně po svém rozpuštění se dostala na 20 %, což je historicky nejnižší úroveň. Důvěra v členy vlády po pádu Nečasova kabinetu a nástupu překlenovací vlády Jiřího Rusnoka stoupla na 28 %. Změny v obsazení nejvyšších politických institucí v poslední době vedly k celkovému nárůstu důvěry u lidí levicově orientovaných a k poklesu u těch, kteří se řadí k pravici; výjimkou z tohoto trendu…

Jak dnes voliči hodnotí svou volbu do Poslanecké sněmovny v roce 2006

Více než tři čtvrtiny lidí (78 %), kteří se před dvěma roky zúčastnily voleb, by i dnes hlasovaly stejně. Nejčastěji svého tehdejšího volebního rozhodnutí litují tehdejší voliči Strany zelených (zhruba 40 % z nich), což dokládá nestabilitu voličstva této strany. Ztráty utrpěla také ODS – z jejích voličů z roku 2006 považuje své volební rozhodnutí za chybné více než čtvrtina (28 %). (Pokračování textu…)

Důvěra v nejvyšší ústavní činitele

Podle květnového výzkumu STEM se nejvyšší míře důvěry u české veřejnosti těší prezident V. Klaus. Podobnou míru důvěry má z ústavních činitelů již jen předseda Ústavního soudu P. Rychetský. V ostrém kontrastu vůči jejich postavení je důvěryhodnost představitelů výkonné a zákonodárné politické moci, premiéra V. Špidly, předsedy Poslanecké sněmovny L. Zaorálka a předsedy Senátu P. Pitharta. (Pokračování textu…)