Nejpilněji kroužkovali vybrané kandidáty voliči ODS a Koalice

V novém volebním zákoně se změnila pravidla pro přidělování preferenčních hlasů. Lidé mohli zakroužkovat sice již jen dva kandidáty, zato se těmto politikům snížila hranice, která je posunuje na kandidátce vpřed. – nemuseli už získat 10 % z preferenčních hlasů odevzdaných pro danou stranu, ale pouze 7 %. Výsledky letošních voleb ukázaly, že tato změna byla významná. Voliči využívali preferenčních hlasů mnohem více než v minulosti (39 % proti 25 % před čtyřmi lety). Nejčastěji kroužkovali vybrané kandidáty lidé, kteří volili ODS a Koalici. Z výsledků voleb můžeme soudit, že práva označovat vybrané kandidáty využívali především stoupenci KDU-ČSL (zejména z voličského jádra této strany), kteří tak v řadě případů eliminovali kandidáty Unie svobody z „postupových“ míst. Číst dále

Nejlepší volební kampaň: jednoznačně ČSSD

Letošní přehlídka umění volebních štábů měla jednoznačného premianta: sociální demokracii. Její kampaň působila uceleně, výrazně, oslovila okruh lidí, kteří dávali najevo své alespoň částečné sympatie k ČSSD. Kampaň Lidového domu ocenili i „méně straničtí“ stoupenci ostatních stran, v hodnocení voličů Koalice ČSSD dokonce zvítězila. Za nejlepší ji také považují „neutrálové“ – nevoliči a lidé, kteří volili některou z menších stran. Ostatní hlavní aspiranti na poslanecké mandáty se svou kampaní neuspěli. Porovnáme-li podíly „nejlepších kampaní“ s volebním ziskem stejné strany, nejvíce se propadlo hodnocení volební kampaně Koalice. Důvodem může být i to, že byla „dvojcestná“, a že některým kmenovým stoupencům KDU-ČSL nebo US se tato formálně společná a zároveň nekonzistentní kampaň nelíbila. Číst dále

Voličská základna US-DEU se v závěru kampaně rozpadla, ČSSD posilovala

Jednoznačně nejpevnější voličskou základnou disponují komunisté. Jejich zisky pocházejí především z řad bývalých voličů ČSSD a z lidí, kteří v roce 1998 nevolili. ČSSD ztratila již mnohem víc svých voličů z roku 1998, a to především směrem ke KSČM. Ztráty kompenzovala „ze všech stran“ (hodně přímo od ODS), nejvíce ovšem z okruhu lidí, kteří před čtyřmi lety nevolili. Z lidí, kteří dali před čtyřmi lety hlas ODS, více než pětina nevolila a další pětina přešla k jiné straně (Koalici, ČSSD). Tyto ztráty nepokryly ani slušné zisky mezi dřívějšími nevoliči a z řad stoupenců US-DEU. Ze stran tvořících Koalici si uchovala voliče v podstatě jen KDU-ČSL. Voličstvo US-DEU z roku 1998 se ze 70 % rozešlo – skoro 30 % nešlo k volbám vůbec, další dali hlas ČSSD, ODS či jiným stranám (4 % Straně zelených). Číst dále

Politické strany: věnují se dostatečně sociálním tématům?

Zlepšování sociální situace občanů patří k základním prvkům programů levicových stran. Výsledky výzkumu ukazují, že lidé považují za stranu, která jednoznačně nejvíce usiluje o zvýšení důchodů a sociálních dávek a o snížení míry nezaměstnanosti, sociální demokracii – nikoli KSČM. Zvláště patrný je rozdíl mezi první sociální demokracií a druhou KSČM u řešení problému sociálních dávek. ČSSD nemá prioritní postavení pouze v otázce reformy důchodového systému, kde větší část veřejnosti připisuje hlavní díl iniciativy ODS. To je však třeba brát s jistou rezervou, neboť lidé o záměrech a podstatě návrhů jednotlivých stran mají většinou jen nejasné představy. ODS je jinak obecně považována naopak za stranu, která se o zlepšení sociální situace občanů stará nejméně. ODS se podle veřejnosti profiluje spíše v ekonomické oblasti, privatizaci a státních financích. Číst dále

Více než pětina lidí se rozhodla až v posledním týdnu před volbami

Polovina voličů (nebo přesněji – těch, kteří šli skutečně volit) se o svém hlasu v letošních volbách do Poslanecké sněmovny definitivně rozhodla řádově v posledním měsíci, téměř čtvrtina dokonce až v posledním týdnu před otevřením volebních místností. Dlouho před volbami mají jasno spíše lidé, kteří se trvale zajímají o politiku, a že tito „dávno rozhodnutí“ lidé volí stranu, která je v souladu s jejich názory a zájmy. Naopak mezi lidmi, kteří se rozhodují až těsně před volbami, se mnohem častěji objevuje „volba nejmenšího zla“ – tito voliči neodevzdávají hlas pro určitou stranu proto, že by jim plně vyhovovala, ale jen proto, že ji považují za přijatelnější, než jsou strany ostatní. Až do konce předvolebního období získávala hlasy sociální demokracie. Mimořádně velký podíl hlasů přitáhla v posledním měsíci i v posledním týdnu. Hodně z lidí, kteří se rozhodovali až na poslední chvíli, hlasoval také pro malé neparlamentní strany (skoro třetina). Malé strany mohou být přijatelnou volbou pro lidi, kteří se příliš o politiku nezajímají, ale i pro zklamané příznivce větších stran. Velmi malý podíl volných hlasů získaly na svou stranu v poslední fázi předvolebního boje KSČM a ODS (jen kolem 10 %). To potvrzuje, že tyto strany těžily ze svého pevného voličského jádra, ale nedokáží oslovit další voliče. Číst dále

Letošní parlamentní volby zájem lidí o politiku nezvýšily

Necelá polovina lidí se podle vlastního vyjádření o politiku zajímá aspoň „středně“, jen malá část (stabilně je to kolem 6-7 %) „velmi mnoho“. Z dlouhodobého pohledu je vidět, že letošní předvolební kampaň a boj o poslanecké mandáty – na rozdíl od předvolebního období před čtyřmi lety – příliš zájem o politiku nezvýšily. Výsledkem byla mimo jiné i nízká volební účast, která se v porovnání s volbami v roce 1998 propadla o plných 16 % (ze 74 na 58 %). Nejintenzivněji prožívali volební období lidé, kteří dali hlas ODS. V celém předchozím období se však stabilně o politiku nejvíce zajímali lidé, kteří se hlásili ke KSČM. Můžeme z toho soudit, že hlas dalo ODS skutečně převážně pevné, o politiku se silně zajímající voličské jádro této strany, zatímco vlažných stoupenců získala ODS poměrně málo. Číst dále

Hodnocení výsledku voleb: levice spokojena, pravice rozčarována

S volbami je spokojena polovina populace. Naprostou spokojenost – v souladu s tím, jak interpretují jejich výsledek média a mnozí komentátoři – vyjadřují stoupenci krajní levice a voliči KSČM. Ve velké většině hodnotí jako úspěch výsledek voleb i lidé, kteří volili sociální demokracii. Naproti tomu zklamání je patrné u voličů Koalice a zvláště pak u voličů ODS a u občanů, kteří se zařazují na politické škále jasně k pravici. Spíše negativní pocity mají z výsledku voleb lidé, kteří volili neparlamentní strany, průměru se blíží hodnocení občanů, kteří nevyužili svého práva a volit letos nešli. V souladu s rozložením voličstva bilancují volby i příslušníci různých sociálních skupin. Za debakl považují letošní volební skóre podnikatelé a studenti, naopak důchodci dávají najevo, že tento výsledek voleb jim vcelku vyhovuje. Číst dále

Jsou potřebné menší politické strany?

Populace se štěpí na dvě téměř zcela stejně početné poloviny. Jedni tvrdí, že politická scéna by se měla radikálně zjednodušit a že by se o přízeň voličů mohly ucházet klidně jen dvě či tři velké strany, druzí poukazují na to, že tak úzké spektrum nedává lidem možnost dostatečně si vybrat a že rozmanitosti názorů voličů odpovídá politická scéna daleko pestřejší. Na pestrost politické scény a potřebnost malých, neparlamentních stran, které by umožnily každému občanovi, aby ve volbách našel „tu svou“, poukazují především stoupenci Koalice (dokonce mnohem výrazněji než lidé nerozhodnutí). Naopak lidé, kteří se hlásí k ideologicky vyhraněným politickým stranám (ODS, KSČM) se spíše domnívají, že dostatečný prostor pro názory voličů poskytuje jednoduchá politická scéna, na níž dominují dvě nebo tři strany. Číst dále

Stoupenci ODS a KSČM obhajují v politice spíše rázná řešení

Tři pětiny občanů uvádějí, že mají pevné politické přesvědčení a jen o několik procent méně lidí o sobě říká, že obhajují v politice radikální stanoviska a rázná řešení. Blížící se volby do Poslanecké sněmovny politickou pevnost a odhodlání rázně rozhodovat politické problémy zřetelně posilují. Pevným politickým přesvědčením jsou vybaveni a energicky jsou připraveni řešit politické spory zejména stoupenci těch stran, které se nacházejí na okrajích politického spektra, tedy sympatizanti ODS a KSČM, mírnějším postupům dávají spíše přednost voliči stran bližších politickému středu. Výrazně nejslabší mají ovšem politické přesvědčení lidé, kteří jsou nerozhodní a váhají, komu dají v červnových volbách svůj hlas. Číst dále

Politická situace: oživení před volbami

Před volbami se lidé začínají více zajímat o politické dění a začínají se v něm lépe orientovat. Lepší znalost politické scény nemusí ovšem vést k vyšší spokojenosti s ní – vzájemné střety a odklon od řešení skutečných problémů mohou u občanů vést k rozčarování. Nepřekvapí proto, že v hodnocení spokojenosti s aktuální situací registrujeme spíše pokles. Nejvíce důvodů ke spokojenosti se současným stavem politické scény mají zcela logicky obhájci vládních křesel, stoupenci ČSSD, opozice touží po změně. Nezvykle se propadla i spokojenost sympatizantů ODS, což signalizuje konec opozičněsmluvního hájení a přechod k „ostré“ volební kampani. Krajní nespokojenost stoupenců KSČM má původ v celkovém odmítnutí vývoje v posledních 12 letech. Zcela průměrně spokojeni jsou lidé váhající o své červnové volbě, zároveň však tito lidé přiznávají, jak málo se v politice orientují. Číst dále