Před volbami byli nejaktivnější voliči KSČM a ODS
V porovnání s rokem 1998 se letos lidé zřetelně méně účastnili předvolebních shromáždění, ale zhruba stejně důkladně studovali volební programy stran. Voliči KSČM nejčastěji navštěvovali mítinky nebo předvolební schůze a podle vlastních slov i nejdůkladněji studovali volební program aspoň jedné strany. Druhou velmi aktivní skupinou byli – opět v souladu s tím, co před volbami uváděli – voliči ODS.
Voličská základna US-DEU se v závěru kampaně rozpadla, ČSSD posilovala
Jednoznačně nejpevnější voličskou základnou disponují komunisté. Jejich zisky pocházejí především z řad bývalých voličů ČSSD a z lidí, kteří v roce 1998 nevolili. ČSSD ztratila již mnohem víc svých voličů z roku 1998, a to především směrem ke KSČM. Ztráty kompenzovala „ze všech stran“ (hodně přímo od ODS), nejvíce ovšem z okruhu lidí, kteří před čtyřmi lety nevolili.
Nejpilněji kroužkovali vybrané kandidáty voliči ODS a Koalice
V novém volebním zákoně se změnila pravidla pro přidělování preferenčních hlasů. Lidé mohli zakroužkovat sice již jen dva kandidáty, zato se těmto politikům snížila hranice, která je posunuje na kandidátce vpřed. – nemuseli už získat 10 % z preferenčních hlasů odevzdaných pro danou stranu, ale pouze 7 %. Výsledky letošních voleb ukázaly, že tato změna byla významná.
Politické strany: věnují se dostatečně sociálním tématům?
Zlepšování sociální situace občanů patří k základním prvkům programů levicových stran. Výsledky výzkumu ukazují, že lidé považují za stranu, která jednoznačně nejvíce usiluje o zvýšení důchodů a sociálních dávek a o snížení míry nezaměstnanosti, sociální demokracii – nikoli KSČM. Zvláště patrný je rozdíl mezi první sociální demokracií a druhou KSČM u řešení problému sociálních dávek.
Hodnocení výsledku voleb: levice spokojena, pravice rozčarována
S volbami je spokojena polovina populace. Naprostou spokojenost – v souladu s tím, jak interpretují jejich výsledek média a mnozí komentátoři – vyjadřují stoupenci krajní levice a voliči KSČM. Ve velké většině hodnotí jako úspěch výsledek voleb i lidé, kteří volili sociální demokracii.
Letošní parlamentní volby zájem lidí o politiku nezvýšily
Necelá polovina lidí se podle vlastního vyjádření o politiku zajímá aspoň „středně“, jen malá část (stabilně je to kolem 6-7 %) „velmi mnoho“. Z dlouhodobého pohledu je vidět, že letošní předvolební kampaň a boj o poslanecké mandáty – na rozdíl od předvolebního období před čtyřmi lety – příliš zájem o politiku nezvýšily.
Více než pětina lidí se rozhodla až v posledním týdnu před volbami
Polovina voličů (nebo přesněji – těch, kteří šli skutečně volit) se o svém hlasu v letošních volbách do Poslanecké sněmovny definitivně rozhodla řádově v posledním měsíci, téměř čtvrtina dokonce až v posledním týdnu před otevřením volebních místností.
Jsou potřebné menší politické strany?
Populace se štěpí na dvě téměř zcela stejně početné poloviny. Jedni tvrdí, že politická scéna by se měla radikálně zjednodušit a že by se o přízeň voličů mohly ucházet klidně jen dvě či tři velké strany, druzí poukazují na to, že tak úzké spektrum nedává lidem možnost dostatečně si vybrat a že rozmanitosti názorů voličů odpovídá politická scéna daleko pestřejší.
Stoupenci ODS a KSČM obhajují v politice spíše rázná řešení
Tři pětiny občanů uvádějí, že mají pevné politické přesvědčení a jen o několik procent méně lidí o sobě říká, že obhajují v politice radikální stanoviska a rázná řešení. Blížící se volby do Poslanecké sněmovny politickou pevnost a odhodlání rázně rozhodovat politické problémy zřetelně posilují.
Politická situace: oživení před volbami
Před volbami se lidé začínají více zajímat o politické dění a začínají se v něm lépe orientovat. Lepší znalost politické scény nemusí ovšem vést k vyšší spokojenosti s ní – vzájemné střety a odklon od řešení skutečných problémů mohou u občanů vést k rozčarování. Nepřekvapí proto, že v hodnocení spokojenosti s aktuální situací registrujeme spíše pokles.
