Před volbami byli nejaktivnější voliči KSČM a ODS

V porovnání s rokem 1998 se letos lidé zřetelně méně účastnili předvolebních shromáždění, ale zhruba stejně důkladně studovali volební programy stran. Voliči KSČM nejčastěji navštěvovali mítinky nebo předvolební schůze a podle vlastních slov i nejdůkladněji studovali volební program aspoň jedné strany. Druhou velmi aktivní skupinou byli – opět v souladu s tím, co před volbami uváděli – voliči ODS.

Voličská základna US-DEU se v závěru kampaně rozpadla, ČSSD posilovala

Jednoznačně nejpevnější voličskou základnou disponují komunisté. Jejich zisky pocházejí především z řad bývalých voličů ČSSD a z lidí, kteří v roce 1998 nevolili. ČSSD ztratila již mnohem víc svých voličů z roku 1998, a to především směrem ke KSČM. Ztráty kompenzovala „ze všech stran“ (hodně přímo od ODS), nejvíce ovšem z okruhu lidí, kteří před čtyřmi lety nevolili.

Nejpilněji kroužkovali vybrané kandidáty voliči ODS a Koalice

V novém volebním zákoně se změnila pravidla pro přidělování preferenčních hlasů. Lidé mohli zakroužkovat sice již jen dva kandidáty, zato se těmto politikům snížila hranice, která je posunuje na kandidátce vpřed. – nemuseli už získat 10 % z preferenčních hlasů odevzdaných pro danou stranu, ale pouze 7 %. Výsledky letošních voleb ukázaly, že tato změna byla významná.

Politické strany: věnují se dostatečně sociálním tématům?

Zlepšování sociální situace občanů patří k základním prvkům programů levicových stran. Výsledky výzkumu ukazují, že lidé považují za stranu, která jednoznačně nejvíce usiluje o zvýšení důchodů a sociálních dávek a o snížení míry nezaměstnanosti, sociální demokracii – nikoli KSČM. Zvláště patrný je rozdíl mezi první sociální demokracií a druhou KSČM u řešení problému sociálních dávek.

Hodnocení výsledku voleb: levice spokojena, pravice rozčarována

S volbami je spokojena polovina populace. Naprostou spokojenost – v souladu s tím, jak interpretují jejich výsledek média a mnozí komentátoři – vyjadřují stoupenci krajní levice a voliči KSČM. Ve velké většině hodnotí jako úspěch výsledek voleb i lidé, kteří volili sociální demokracii.

Letošní parlamentní volby zájem lidí o politiku nezvýšily

Necelá polovina lidí se podle vlastního vyjádření o politiku zajímá aspoň „středně“, jen malá část (stabilně je to kolem 6-7 %) „velmi mnoho“. Z dlouhodobého pohledu je vidět, že letošní předvolební kampaň a boj o poslanecké mandáty – na rozdíl od předvolebního období před čtyřmi lety – příliš zájem o politiku nezvýšily.

Jsou potřebné menší politické strany?

Populace se štěpí na dvě téměř zcela stejně početné poloviny. Jedni tvrdí, že politická scéna by se měla radikálně zjednodušit a že by se o přízeň voličů mohly ucházet klidně jen dvě či tři velké strany, druzí poukazují na to, že tak úzké spektrum nedává lidem možnost dostatečně si vybrat a že rozmanitosti názorů voličů odpovídá politická scéna daleko pestřejší.

Stoupenci ODS a KSČM obhajují v politice spíše rázná řešení

Tři pětiny občanů uvádějí, že mají pevné politické přesvědčení a jen o několik procent méně lidí o sobě říká, že obhajují v politice radikální stanoviska a rázná řešení. Blížící se volby do Poslanecké sněmovny politickou pevnost a odhodlání rázně rozhodovat politické problémy zřetelně posilují.

Politická situace: oživení před volbami

Před volbami se lidé začínají více zajímat o politické dění a začínají se v něm lépe orientovat. Lepší znalost politické scény nemusí ovšem vést k vyšší spokojenosti s ní – vzájemné střety a odklon od řešení skutečných problémů mohou u občanů vést k rozčarování. Nepřekvapí proto, že v hodnocení spokojenosti s aktuální situací registrujeme spíše pokles.