Nejpilněji kroužkovali vybrané kandidáty voliči ODS a Koalice

V novém volebním zákoně se změnila pravidla pro přidělování preferenčních hlasů. Lidé mohli zakroužkovat sice již jen dva kandidáty, zato se těmto politikům snížila hranice, která je posunuje na kandidátce vpřed. – nemuseli už získat 10 % z preferenčních hlasů odevzdaných pro danou stranu, ale pouze 7 %. Výsledky letošních voleb ukázaly, že tato změna byla významná. Voliči využívali preferenčních hlasů mnohem více než v minulosti (39 % proti 25 % před čtyřmi lety). Nejčastěji kroužkovali vybrané kandidáty lidé, kteří volili ODS a Koalici. Z výsledků voleb můžeme soudit, že práva označovat vybrané kandidáty využívali především stoupenci KDU-ČSL…

Nejlepší volební kampaň: jednoznačně ČSSD

Letošní přehlídka umění volebních štábů měla jednoznačného premianta: sociální demokracii. Její kampaň působila uceleně, výrazně, oslovila okruh lidí, kteří dávali najevo své alespoň částečné sympatie k ČSSD. Kampaň Lidového domu ocenili i „méně straničtí“ stoupenci ostatních stran, v hodnocení voličů Koalice ČSSD dokonce zvítězila. Za nejlepší ji také považují „neutrálové“ – nevoliči a lidé, kteří volili některou z menších stran. Ostatní hlavní aspiranti na poslanecké mandáty se svou kampaní neuspěli. Porovnáme-li podíly „nejlepších kampaní“ s volebním ziskem stejné strany, nejvíce se propadlo hodnocení volební kampaně Koalice. Důvodem může být i to, že byla „dvojcestná“, a že některým kmenovým stoupencům…

Voličská základna US-DEU se v závěru kampaně rozpadla, ČSSD posilovala

Jednoznačně nejpevnější voličskou základnou disponují komunisté. Jejich zisky pocházejí především z řad bývalých voličů ČSSD a z lidí, kteří v roce 1998 nevolili. ČSSD ztratila již mnohem víc svých voličů z roku 1998, a to především směrem ke KSČM. Ztráty kompenzovala „ze všech stran“ (hodně přímo od ODS), nejvíce ovšem z okruhu lidí, kteří před čtyřmi lety nevolili. Z lidí, kteří dali před čtyřmi lety hlas ODS, více než pětina nevolila a další pětina přešla k jiné straně (Koalici, ČSSD). Tyto ztráty nepokryly ani slušné zisky mezi dřívějšími nevoliči a z řad stoupenců US-DEU. Ze stran tvořících Koalici…

Politické strany: věnují se dostatečně sociálním tématům?

Zlepšování sociální situace občanů patří k základním prvkům programů levicových stran. Výsledky výzkumu ukazují, že lidé považují za stranu, která jednoznačně nejvíce usiluje o zvýšení důchodů a sociálních dávek a o snížení míry nezaměstnanosti, sociální demokracii – nikoli KSČM. Zvláště patrný je rozdíl mezi první sociální demokracií a druhou KSČM u řešení problému sociálních dávek. ČSSD nemá prioritní postavení pouze v otázce reformy důchodového systému, kde větší část veřejnosti připisuje hlavní díl iniciativy ODS. To je však třeba brát s jistou rezervou, neboť lidé o záměrech a podstatě návrhů jednotlivých stran mají většinou jen nejasné představy. ODS je jinak…

Více než pětina lidí se rozhodla až v posledním týdnu před volbami

Polovina voličů (nebo přesněji – těch, kteří šli skutečně volit) se o svém hlasu v letošních volbách do Poslanecké sněmovny definitivně rozhodla řádově v posledním měsíci, téměř čtvrtina dokonce až v posledním týdnu před otevřením volebních místností. Dlouho před volbami mají jasno spíše lidé, kteří se trvale zajímají o politiku, a že tito „dávno rozhodnutí“ lidé volí stranu, která je v souladu s jejich názory a zájmy. Naopak mezi lidmi, kteří se rozhodují až těsně před volbami, se mnohem častěji objevuje „volba nejmenšího zla“ – tito voliči neodevzdávají hlas pro určitou stranu proto, že by jim plně vyhovovala,…

Letošní parlamentní volby zájem lidí o politiku nezvýšily

Necelá polovina lidí se podle vlastního vyjádření o politiku zajímá aspoň „středně“, jen malá část (stabilně je to kolem 6-7 %) „velmi mnoho“. Z dlouhodobého pohledu je vidět, že letošní předvolební kampaň a boj o poslanecké mandáty – na rozdíl od předvolebního období před čtyřmi lety – příliš zájem o politiku nezvýšily. Výsledkem byla mimo jiné i nízká volební účast, která se v porovnání s volbami v roce 1998 propadla o plných 16 % (ze 74 na 58 %). Nejintenzivněji prožívali volební období lidé, kteří dali hlas ODS. V celém předchozím období se však stabilně o politiku nejvíce…

Hodnocení výsledku voleb: levice spokojena, pravice rozčarována

S volbami je spokojena polovina populace. Naprostou spokojenost – v souladu s tím, jak interpretují jejich výsledek média a mnozí komentátoři – vyjadřují stoupenci krajní levice a voliči KSČM. Ve velké většině hodnotí jako úspěch výsledek voleb i lidé, kteří volili sociální demokracii. Naproti tomu zklamání je patrné u voličů Koalice a zvláště pak u voličů ODS a u občanů, kteří se zařazují na politické škále jasně k pravici. Spíše negativní pocity mají z výsledku voleb lidé, kteří volili neparlamentní strany, průměru se blíží hodnocení občanů, kteří nevyužili svého práva a volit letos nešli. V souladu s rozložením voličstva…

Jsou potřebné menší politické strany?

Populace se štěpí na dvě téměř zcela stejně početné poloviny. Jedni tvrdí, že politická scéna by se měla radikálně zjednodušit a že by se o přízeň voličů mohly ucházet klidně jen dvě či tři velké strany, druzí poukazují na to, že tak úzké spektrum nedává lidem možnost dostatečně si vybrat a že rozmanitosti názorů voličů odpovídá politická scéna daleko pestřejší. Na pestrost politické scény a potřebnost malých, neparlamentních stran, které by umožnily každému občanovi, aby ve volbách našel „tu svou“, poukazují především stoupenci Koalice (dokonce mnohem výrazněji než lidé nerozhodnutí). Naopak lidé, kteří se hlásí k ideologicky vyhraněným politickým…

Stoupenci ODS a KSČM obhajují v politice spíše rázná řešení

Tři pětiny občanů uvádějí, že mají pevné politické přesvědčení a jen o několik procent méně lidí o sobě říká, že obhajují v politice radikální stanoviska a rázná řešení. Blížící se volby do Poslanecké sněmovny politickou pevnost a odhodlání rázně rozhodovat politické problémy zřetelně posilují. Pevným politickým přesvědčením jsou vybaveni a energicky jsou připraveni řešit politické spory zejména stoupenci těch stran, které se nacházejí na okrajích politického spektra, tedy sympatizanti ODS a KSČM, mírnějším postupům dávají spíše přednost voliči stran bližších politickému středu. Výrazně nejslabší mají ovšem politické přesvědčení lidé, kteří jsou nerozhodní a váhají, komu dají v červnových volbách…

Politická situace: oživení před volbami

Před volbami se lidé začínají více zajímat o politické dění a začínají se v něm lépe orientovat. Lepší znalost politické scény nemusí ovšem vést k vyšší spokojenosti s ní – vzájemné střety a odklon od řešení skutečných problémů mohou u občanů vést k rozčarování. Nepřekvapí proto, že v hodnocení spokojenosti s aktuální situací registrujeme spíše pokles. Nejvíce důvodů ke spokojenosti se současným stavem politické scény mají zcela logicky obhájci vládních křesel, stoupenci ČSSD, opozice touží po změně. Nezvykle se propadla i spokojenost sympatizantů ODS, což signalizuje konec opozičněsmluvního hájení a přechod k „ostré“ volební kampani. Krajní nespokojenost stoupenců KSČM…