Stranické preference STEM – květen 2003

Pořadí v žebříčku preferencí zůstalo stejné jako v minulých měsících. První je ODS s výrazným náskokem před ČSSD, kterou s menším odstupem následuje KSČM. V porovnání s výzkumem v dubnu však došlo k určitému snížení preferencí u jmenovaných stran, což je především podmíněno výrazným nárůstem podílu lidí, kteří nejsou rozhodnuti, kterou stranu či hnutí by volili. Číst dále


Více než polovina lidí souhlasí s členstvím v NATO i se vstupem do Evropské unie

V referendu o vstupu České republiky do Evropské unie by na počátku listopadu hlasovalo pro vstup 64 % lidí, 36 % by bylo proti. Se začleněním naší země do NATO souhlasí 68 % občanů, proti je 32 % osob. Jestliže obě otázky zkombinujeme, zjistíme, že 56 % občanů můžeme označit za stoupence euroatlantické orientace ČR (jsou pro vstup do EU a souhlasí s členstvím v NATO), naproti tomu 24 % lidí s euroatlantickým směřováním ČR rozhodně nesouhlasí. Výrazně pro současný zahraniční kurs ČR jsou stoupenci ODS (80 % z nich souhlasí s členstvím v NATO i se vstupem do EU), opakem jsou příznivci KSČM, z nichž tři čtvrtiny euroatlantickou orientaci naší země odmítají. Voliči dvou nejsilnějších vládních stran, ČSSD a KDU-ČSL, se shodují svým profilem s populací jako celkem.V referendu o vstupu České republiky do Evropské unie by na počátku listopadu hlasovalo pro vstup 64 % lidí, 36 % by bylo proti. Se začleněním naší země do NATO souhlasí 68 % občanů, proti je 32 % osob. Jestliže obě otázky zkombinujeme, zjistíme, že 56 % občanů můžeme označit za stoupence euroatlantické orientace ČR (jsou pro vstup do EU a souhlasí s členstvím v NATO), naproti tomu 24 % lidí s euroatlantickým směřováním ČR rozhodně nesouhlasí. Výrazně pro současný zahraniční kurs ČR jsou stoupenci ODS (80 % z nich souhlasí s členstvím v NATO i se vstupem do EU), opakem jsou příznivci KSČM, z nichž tři čtvrtiny euroatlantickou orientaci naší země odmítají. Voliči dvou nejsilnějších vládních stran, ČSSD a KDU-ČSL, se shodují svým profilem s populací jako celkem. Číst dále


Volili lidé opravdu stranu, která odpovídá jejich názorům?

Lidí, kteří ve volbách vhodili lístek s označením strany, která odpovídá plně jejich názorům a zájmům, byla pouhá třetina. Dvě pětiny voličů daly hlas straně „svým názorům blízké“ a zbylých skoro 30 % volilo to nejlepší, co výběr nabízel, přestože ani tato strana se jim příliš nelíbila. Nejvíce hlasů pro „nejpřijatelnější variantu z nevalné nabídky“ přicházelo od voličů, kteří se rozhodovali až v posledních dnech před volbami. Největší podíl pevných, zcela přesvědčených a s myšlenkami strany identifikovaných voličů má tradičně KSČM. Na opačném pólu je Koalice, s níž se plně ztotožnila jen pětina jejích voličů (zřejmě jde o kmenové jádro KDU-ČSL), naopak dvě pětiny hlasů pro Koalici byly hlasy pro nejpřijatelnější z nabízených a nikoli zcela vyhovujících možností. Také většina z lidí, kteří dali hlas malým stranám, volila tyto strany spíše z bezradnosti než z hlubokého přesvědčení, že právě tato strana dokonale splňuje jejich představy. Číst dále


Před volbami byli nejaktivnější voliči KSČM a ODS

V porovnání s rokem 1998 se letos lidé zřetelně méně účastnili předvolebních shromáždění, ale zhruba stejně důkladně studovali volební programy stran. Voliči KSČM nejčastěji navštěvovali mítinky nebo předvolební schůze a podle vlastních slov i nejdůkladněji studovali volební program aspoň jedné strany. Druhou velmi aktivní skupinou byli – opět v souladu s tím, co před volbami uváděli – voliči ODS. Výrazně nižší účast na předvolebních akcích a menší zájem o volební programy kandidujících stran přiznávali voliči ČSSD, Koalice a neparlamentních uskupení. Lidé, kteří nakonec volit nešli, se účastnili předvolebního dění zcela logicky nejméně (i když i z nich se desetina přišla podívat na nějaký mítink a stejný podíl z nich podle vlastního vyjádření i detailně pročetl nejméně jeden stranický program). Číst dále