Pořadí v žebříčku preferencí zůstalo stejné jako v minulých měsících. První je ODS s výrazným náskokem před ČSSD, kterou s menším odstupem následuje KSČM. V porovnání s výzkumem v dubnu však došlo k určitému snížení preferencí u jmenovaných stran, což je především podmíněno výrazným nárůstem podílu lidí, kteří nejsou rozhodnuti, kterou stranu či hnutí by volili. Číst dále
Vývoj volebních preferencí ukazuje dlouhodobý odliv voličů ČSSD, naopak posilování ODS, stabilitu voličské přízně KSČM a pokračující pokles voličského zájmu o politické sdružení Koalice, přičemž oslabují i jeho členové KDU-ČSL a US-DEU. Číst dále
Pozice ODS zůstala oproti březnu nezměněna, má v současnosti nejvíce sympatizantů. Pokračuje odliv voličů ČSSD. Preference ČSSD klesly na úroveň z ledna roku 2002. Na třetím místě je KSČM, která si zachovala ve srovnání s březnem stejný podíl příznivců. Číst dále
Posilování pozice ODS jako v současnosti nejsilnější politické strany pokračuje i v březnu, ČSSD oproti tomu nadále oslabuje. KSČM rozšiřuje počet svých příznivců, zůstává však na třetím místě. Číst dále
Které politické strany podle názoru veřejnosti podporují vstup do Evropské unie? Všechny parlamentní strany kromě KSČM. Číst dále
V únoru 2003 nepřinášejí volební preference žádné výrazné překvapení. ODS zřetelně vede, následuje ji ČSSD a KSČM. KDU-ČSL má stabilní čtvrtou pozici a US-DEU se pohybuje na pětiprocentní hranici volitelnosti. Číst dále
Podle výsledků výzkumu ze začátku ledna se na dvou prvních místech řebříčku preferencí opět vystřídalo pořadí, což nic nemění na tom, že ODS a ČSSD disponují v současnosti zhruba stejně početným okruhem příznivců. Mezi lidmi, kteří by se podle vlastních slov zúčastnili voleb, má však více stoupenců ODS než ČSSD. Číst dále
V referendu o vstupu České republiky do Evropské unie by na počátku listopadu hlasovalo pro vstup 64 % lidí, 36 % by bylo proti. Se začleněním naší země do NATO souhlasí 68 % občanů, proti je 32 % osob. Jestliže obě otázky zkombinujeme, zjistíme, že 56 % občanů můžeme označit za stoupence euroatlantické orientace ČR (jsou pro vstup do EU a souhlasí s členstvím v NATO), naproti tomu 24 % lidí s euroatlantickým směřováním ČR rozhodně nesouhlasí. Výrazně pro současný zahraniční kurs ČR jsou stoupenci ODS (80 % z nich souhlasí s členstvím v NATO i se vstupem do EU), opakem jsou příznivci KSČM, z nichž tři čtvrtiny euroatlantickou orientaci naší země odmítají. Voliči dvou nejsilnějších vládních stran, ČSSD a KDU-ČSL, se shodují svým profilem s populací jako celkem.V referendu o vstupu České republiky do Evropské unie by na počátku listopadu hlasovalo pro vstup 64 % lidí, 36 % by bylo proti. Se začleněním naší země do NATO souhlasí 68 % občanů, proti je 32 % osob. Jestliže obě otázky zkombinujeme, zjistíme, že 56 % občanů můžeme označit za stoupence euroatlantické orientace ČR (jsou pro vstup do EU a souhlasí s členstvím v NATO), naproti tomu 24 % lidí s euroatlantickým směřováním ČR rozhodně nesouhlasí. Výrazně pro současný zahraniční kurs ČR jsou stoupenci ODS (80 % z nich souhlasí s členstvím v NATO i se vstupem do EU), opakem jsou příznivci KSČM, z nichž tři čtvrtiny euroatlantickou orientaci naší země odmítají. Voliči dvou nejsilnějších vládních stran, ČSSD a KDU-ČSL, se shodují svým profilem s populací jako celkem. Číst dále
Lidí, kteří ve volbách vhodili lístek s označením strany, která odpovídá plně jejich názorům a zájmům, byla pouhá třetina. Dvě pětiny voličů daly hlas straně „svým názorům blízké“ a zbylých skoro 30 % volilo to nejlepší, co výběr nabízel, přestože ani tato strana se jim příliš nelíbila. Nejvíce hlasů pro „nejpřijatelnější variantu z nevalné nabídky“ přicházelo od voličů, kteří se rozhodovali až v posledních dnech před volbami. Největší podíl pevných, zcela přesvědčených a s myšlenkami strany identifikovaných voličů má tradičně KSČM. Na opačném pólu je Koalice, s níž se plně ztotožnila jen pětina jejích voličů (zřejmě jde o kmenové jádro KDU-ČSL), naopak dvě pětiny hlasů pro Koalici byly hlasy pro nejpřijatelnější z nabízených a nikoli zcela vyhovujících možností. Také většina z lidí, kteří dali hlas malým stranám, volila tyto strany spíše z bezradnosti než z hlubokého přesvědčení, že právě tato strana dokonale splňuje jejich představy. Číst dále
V porovnání s rokem 1998 se letos lidé zřetelně méně účastnili předvolebních shromáždění, ale zhruba stejně důkladně studovali volební programy stran. Voliči KSČM nejčastěji navštěvovali mítinky nebo předvolební schůze a podle vlastních slov i nejdůkladněji studovali volební program aspoň jedné strany. Druhou velmi aktivní skupinou byli – opět v souladu s tím, co před volbami uváděli – voliči ODS. Výrazně nižší účast na předvolebních akcích a menší zájem o volební programy kandidujících stran přiznávali voliči ČSSD, Koalice a neparlamentních uskupení. Lidé, kteří nakonec volit nešli, se účastnili předvolebního dění zcela logicky nejméně (i když i z nich se desetina přišla podívat na nějaký mítink a stejný podíl z nich podle vlastního vyjádření i detailně pročetl nejméně jeden stranický program). Číst dále