Preference politických stran přelom září a října 2012

Na přelomu září a října, dva týdny před volbami do krajů, preference naznačovaly, jak velice křehká a proměnlivá je podpora politických stran. Tentokrát se přes pětiprocentní práh dostaly jen čtyři strany, i když KDU-ČSL a SPOZ zůstaly pod prahem volitelnosti u pevnějších voličů jen těsně. Proměňovala se také síla voličského přesvědčení.

Preference politických stran září 2012

V září 2012 obraz preferencí ukazuje značnou nejistotu naší veřejnosti. Narůstá počet lidí, kteří nevědí, komu dát svůj hlas. Od června přes prázdniny ztratily výrazně vládní ODS a TOP 09 a dlouhodobý trend není příznivý ani pro ČSSD, která nedokáže plně těžit z potíží vlády.

Důvody proč lidé volí určitou politickou stranu

Příznivci pravicových stran ODS a TOP 09 jako hlavní důvod své volby uvádějí nejčastěji strategii do budoucna a úsilí o reformy. Stoupenci KSČM vyzdvihují schopnost strany naslouchat lidem a zachovávat klid, řád, tradice. Celkově přibývá lidí, kteří uvádějí jako důvod volby „je to jenom východisko z nouze“, vysoký podíl těchto lidí „volí z nouze“ sociální demokracii, případně jako protestní hlas KSČM.

Preference politických stran duben 2012

Na konci dubna 2012 by se do parlamentu dostaly jen čtyři strany. Lidovcům do pětiprocentního prahu scházely mezi rozhodnutými voliči jen 2 desetiny procenta. Obraz preferencí je na konci dubna nesen především protestními hlasy a odráží patrně atmosféru kolem odborářské demonstrace. Výrazně získala levice, ztratily vládní strany.

Stranické preference březen/duben 2012

Na přelomu března a dubna 2012 by se do parlamentu dostalo pět stran. Reakce veřejnosti na současnou situaci je celkem jasná: mírně ztrácejí všechny zavedené strany, roste podíl lidí, kteří nevědí, komu dát svůj hlas. Nerozhodní se v bezradnosti poohlížejí často po menších stranách.

Koaliční potenciál stran zastoupených ve sněmovně

Politické strany na okrajích spektra (ODS a KSČM) mají sice dosti početný okruh pevných stoupenců, ale omezený koaliční potenciál na nejbližší sousedy na politické škále: ODS směrem ke Straně zelených a KDU-ČSL, KSČM pouze k ČSSD. Naopak Strana zelených je velmi přijatelnou alternativou pro široký okruh zejména středových voličů, ale má velmi slabé voličské jádro.

Důvěra institucím

Důvěra v politické strany je velmi nízká (28 % populace), církvi důvěřuje relativně větší část populace (37 %). V nevládní neziskové organizace má důvěru mírně více než polovina veřejnosti (55 %). Místní úřady, resp. úřady městských částí mají vysokou míru důvěryhodnosti – 72 % – a drží si ji již několik let.

Povolební vyjednávání – STRANY

Reflexe povolebního vyjednávání ukázala, že zatímco na začátku podzimu byla ODS hodnocena jen o něco lépe než ČSSD, „konečný účet“ přinesl jednoznačně lepší hodnocení Občanské demokratické straně. Na začátku února se nejvíce lidí (vždy zhruba čtyři z deseti) shodlo na tom, že nejlépe si v povolebních jednáních vedla ODS (39 %) a nejhůře ČSSD (41 %).

Pevní stoupenci ODS by zvolili předsedou opět Mirka Topolánka

Těsně před volebním kongresem ODS položil STEM občanům otázku, kterého z představitelů nejsilnější strany z červnových parlamentních voleb by zvolili do jejího čela. Dotázaní mohli vybírat ze šesti čelných reprezentantů ODS – předsedy a pěti místopředsedů.