Podíl lidí, kteří tvrdí, že si těžko vybírají politickou stranu, které by dali hlas, je stále vysoký (tři pětiny), i když se od loňského podzimu mírně snížil. Čtvrtina z těch, kteří v současnosti říkají, že si těžko vybírají stranu, dává v otázce, koho by volili, hlas ČSSD. Z jejích současných voličů tvoří takoví lidé polovinu. Stejně vysoký podíl „obtížně hledajících“ má v řadách svých stoupenců TOP 09. Číst dále
Příznivci pravicových stran ODS a TOP 09 jako hlavní důvod své volby uvádějí nejčastěji strategii do budoucna a úsilí o reformy, stoupenci KSČM vyzdvihují schopnost strany naslouchat lidem a zachovávat klid, řád, tradice. Tyto charakteristiky se v posledních letech nemění. Stále vysoký je podíl lidí (nyní 43 % z těch, kteří nějakou stranu pro příští volbu do sněmovny uvedli), kteří uvádějí jako důvod volby „je to jenom východisko z nouze“. Číst dále
Dubnové preference výstižně ukazují rozpaky obyvatel nad současnou politickou scénou. Nebývale velký podíl lidí dnes nedokáže říci, komu by dali svůj hlas. Do parlamentu by se dnes sice dostalo šest stran, ale KDU-ČSL ani SPOZ nejsou pro občany velkými „tahouny“ změn. TOP 09 zaznamenává odliv přízně po prezidentských volbách. ODS zastavila pokles, zůstává však v nízkých číslech. Komunisté dlouhodobě trochu ztrácejí, sociální demokraté dílčím způsobem posílili svoji pozici. V této situaci se všechny zavedené strany opírají o „skalní“ příznivce, kteří jsou pevně odhodláni přijít k volbám. Ve volebním modelu to pomáhá zejména ČSSD, která by měla několik variant, jak sestavit koalici. Dubnové preference výstižně ukazují rozpaky obyvatel nad současnou politickou scénou. Nebývale velký podíl lidí dnes nedokáže říci, komu by dali svůj hlas. Do parlamentu by se dnes sice dostalo šest stran, ale KDU-ČSL ani SPOZ nejsou pro občany velkými „tahouny“ změn. TOP 09 zaznamenává odliv přízně po prezidentských volbách. ODS zastavila pokles, zůstává však v nízkých číslech. Komunisté dlouhodobě trochu ztrácejí, sociální demokraté dílčím způsobem posílili svoji pozici. V této situaci se všechny zavedené strany opírají o „skalní“ příznivce, kteří jsou pevně odhodláni přijít k volbám. Ve volebním modelu to pomáhá zejména ČSSD, která by měla několik variant, jak sestavit koalici. Číst dále
Březnová data ukazují na významné proměny naší politické scény. ČSSD nadále jasně vede žebříček preferencí, má stabilní podporu mezi pravděpodobnými voliči, trochu ale ztrácí mezi nepevnými příznivci. ODS pokračuje v trendu dlouhodobého poklesu přízně a poprvé se ve stranických preferencích dostává pod 10 %. TOP 09 naopak potvrzuje příliv přízně po prezidentské volbě. Přes práh volitelnosti se v březnu dostává SPOZ i KDU-ČSL. Dotazování probíhalo před sjezdem ČSSD. Číst dále
Historicky první přímé volby prezidenta se promítly i do rozložení sil politických stran. Z postupu Karla Schwarzenberga do druhého kola profitovala TOP 09, naopak po neúspěchu Přemysla Sobotky pokračoval sestup ODS na nejnižší úroveň od rozkolu v roce 1998. TOP 09 se tak stala aktuálně nejsilnější stranou pravice. Celkové vedení si upevnila ČSSD, mírně ztratili komunisté. Z volby Miloše Zemana vytěžila SPOZ, která by se pravděpodobně dostala do sněmovny. Na hraně 5 % nadále balancuje KDU-ČSL, která ve volebním modelu zůstala tentokrát těsně pod touto hranicí. Číst dále
V prosinci poněkud ochladla volební atmosféra. O něco se zvýšil podíl lidí, kteří buď nevědí, komu dát svůj hlas, či váhají nad volební účastí. V této situaci žádná z velkých stran nezískává. ČSSD je první, ODS druhá, KSČM třetí. Přes pětiprocentní práh se s jistotou opět dostává KDU-ČSL. Neodehrává se nic překvapivého. Číst dále
Na přelomu září a října, dva týdny před volbami do krajů, preference naznačovaly, jak velice křehká a proměnlivá je podpora politických stran. Tentokrát se přes pětiprocentní práh dostaly jen čtyři strany, i když KDU-ČSL a SPOZ zůstaly pod prahem volitelnosti u pevnějších voličů jen těsně. Proměňovala se také síla voličského přesvědčení. Souvisí to i s protestními hlasy, které se zjevně přelévaly a hledaly svého nositele. Komunisté v předvolební situaci již v preferencích do poslanecké sněmovny nezískávali, polepšily si naopak všechny tři zbývající velké strany a oživení zaznamenávaly i strany malé. Číst dále
V září 2012 obraz preferencí ukazuje značnou nejistotu naší veřejnosti. Narůstá počet lidí, kteří nevědí, komu dát svůj hlas. Od června přes prázdniny ztratily výrazně vládní ODS a TOP 09 a dlouhodobý trend není příznivý ani pro ČSSD, která nedokáže plně těžit z potíží vlády. V této situaci se poprvé v datech STEM přes pětiprocentní práh u pevných voličů dostává SPOZ se ziskem 9 mandátů, pod pětiprocentním prahem u pevných voličů naopak zůstává KDU-ČSL. Zjevně se daří komunistům, mezi pevnými voliči dosahují od voleb svého nejlepšího výsledku (47 mandátů). Číst dále
Příznivci pravicových stran ODS a TOP 09 jako hlavní důvod své volby uvádějí nejčastěji strategii do budoucna a úsilí o reformy. Stoupenci KSČM vyzdvihují schopnost strany naslouchat lidem a zachovávat klid, řád, tradice. Celkově přibývá lidí, kteří uvádějí jako důvod volby „je to jenom východisko z nouze“, vysoký podíl těchto lidí „volí z nouze“ sociální demokracii, případně jako protestní hlas KSČM. Číst dále
Na konci dubna 2012 by se do parlamentu dostaly jen čtyři strany. Lidovcům do pětiprocentního prahu scházely mezi rozhodnutými voliči jen 2 desetiny procenta. Obraz preferencí je na konci dubna nesen především protestními hlasy a odráží patrně atmosféru kolem odborářské demonstrace. Výrazně získala levice, ztratily vládní strany. Přepočteno na mandáty – zatímco minulý měsíc by levice měla těsnou ústavní většinu, nyní by tato levicová ústavní většina byla velice silná. Číst dále