Hodnocení stavu společnosti: kriticky, ale s nadějí

Co ukazují vysvědčení, která vystavila veřejnost za posledních šest let ? Trvale je poměrně příznivě hodnocen stav demokracie a možnost uplatnit své schopnosti. Lepší se práce úřadů, příznivěji je hodnoceno i zajištění bezpečnosti občanů, byť spokojenost je stále jen částečná. Naproti tomu se zhoršuje pohled na politickou sféru, zejména pak na činnost stran a vnitropolitickou atmosféru, v porovnání se stavem před krizí v roce 1997 i na práci vlády a prezidenta. V ekonomické sféře je trvale kritizován nedostatek sociálních jistot a zvláště nepoctivost podnikatelů, ještě hůře dopadá bilance privatizace jako celku. Naproti tomu celkové vyhlídky do budoucna se po propadu v letech 1997-1999 zřetelně zlepšují. Číst dále

Lidé jsou pro to, aby se poslanci řídili svým svědomím i proti vůli stran

Naprostá většina lidí (85%) – stejně jako před třemi lety – zastává stanovisko, aby se poslanci řídili svým svědomím, a to i tehdy, jestliže by tím šli proti společné směrnici klubu či stranického ústředí. Názor, že poslanec by se měl řídit především svým svědomím, sdílí výrazná většina voličů bez ohledu na věk, vzdělání či sociální postavení. Určité, byť nepříliš velké diference můžeme pozorovat mezi stoupenci různých politických stran – lidé, kteří by dali hlas čtyřkoalici, vystupují ostřeji proti tvrdé stranické disciplíně než stoupenci ODS, ČSSD i KSČM. Číst dále

Budou lidé volit do Senátu podle stranické legitimace, anebo podle osobních vlastností?

Senát by měl být podle tvůrců ústavy sborem výrazných osobností. Zhruba polovina voličů však při výběru kandidátů přihlíží především k tomu, která strana kandidáta nominovala. K jednoznačně stranické volbě se hlásí nejčastěji stoupenci KSČM, „přijatelného stranického kandidáta“ hodlají volit zejména sympatizanti ODS, volbu kandidáta podle jeho osobních vlastností zdůrazňují především příznivci ČSSD a zvláště pak „jádra“ Čtyřkoalice. S rozhodováním u volebních uren souvisí i to, zda se lidé shodnou s volbou svého partnera či své partnerky. V prvním kole senátních voleb hodlají partneři volit shodně skoro více než v polovině případů. Senát by měl být podle tvůrců ústavy sborem výrazných osobností. Zhruba polovina voličů však při výběru kandidátů přihlíží především k tomu, která strana kandidáta nominovala. K jednoznačně stranické volbě se hlásí nejčastěji stoupenci KSČM, „přijatelného stranického kandidáta“ hodlají volit zejména sympatizanti ODS, volbu kandidáta podle jeho osobních vlastností zdůrazňují především příznivci ČSSD a zvláště pak „jádra“ Čtyřkoalice. S rozhodováním u volebních uren souvisí i to, zda se lidé shodnou s volbou svého partnera či své partnerky. V prvním kole senátních voleb hodlají partneři volit shodně skoro více než v polovině případů. Číst dále

Tři čtvrtiny lidí by zrušily Senát, ale většina z nich tvrdí, že půjde do Senátu volit

Senát byl s rozpaky přijímán již v době svého vzniku a jeho vznik většina lidí považovala za zbytečnost či přímo omyl. Tři čtvrtiny lidí by v současnosti, stejně jako před dvěma lety, raději horní komoru parlamentu zrušily. Argumentem pro zrušení Senátu je hlavně jeho nadbytečnost, která je důsledkem slabého postavení vůči Poslanecké sněmovně. Většina lidí si proto také myslí, že ani výsledek letošních doplňovacích senátních voleb příliš toho na naší politické mapě nezmění. Lidé vzdělanější (zejména absolventi VŠ) a stoupenci ODS přikládají senátním volbám pro další vývoj domácí politické situace poněkud větší význam, nicméně i v těchto skupinách populace převažují hlasy, že horní komora parlamentu by měla být zrušena…Senát byl s rozpaky přijímán již v době svého vzniku a jeho vznik většina lidí považovala za zbytečnost či přímo omyl. Tři čtvrtiny lidí by v současnosti, stejně jako před dvěma lety, raději horní komoru parlamentu zrušily. Argumentem pro zrušení Senátu je hlavně jeho nadbytečnost, která je důsledkem slabého postavení vůči Poslanecké sněmovně. Většina lidí si proto také myslí, že ani výsledek letošních doplňovacích senátních voleb příliš toho na naší politické mapě nezmění. Lidé vzdělanější (zejména absolventi VŠ) a stoupenci ODS přikládají senátním volbám pro další vývoj domácí politické situace poněkud větší význam, nicméně i v těchto skupinách populace převažují hlasy, že horní komora parlamentu by měla být zrušena… Číst dále

Jaký je vztah našich občanů k Evropské unii?

Poměr stoupenců a odpůrců našeho vstupu do Unie se v posledních čtyřech či pěti letech prakticky nemění. Odolává dokonce vnitropolitickým krizím a vlnám „blbé nálady“. Tábory vyhraněných příznivců integrace a jejich pevných protivníků netvoří více než 60% dospělé populace, ostatní lidé v okamžiku, kdy dostanou možnost vyjádřit o svém vztahu k Unii pochybnosti, volí tuto únikovou variantu odpovědi. V posledním roce se problém vstupu do EU se přece jen dostává více do popředí zájmu lidí a k této klíčové otázce budoucnosti ČR je ochotna se vyjádřit celá „politicky aktivní“ část veřejnosti. Aktivizují se však především odpůrci naší integrace, kteří se, jak naznačuje vývoj v posledním roce, rovněž ve zvýšeném počtu hodlají účastnit referenda o našem vstupu do Unie. Číst dále

Komunisté a ODS mají pevné a dobře informované stoupence

Výsledek voleb je vždy ovlivněn dvěma základními faktory: ochotou potenciálních stoupenců přijít k volbám a pevností rozhodnutí, že budou volit právě tu stranu, k níž se před volbami hlásí. Stoupenci KSČM a ODS mají ke svým stranám mnohem silnější vztah než příznivci ČSSD nebo Unie svobody. Věrnost a „spolehlivost“ stoupenců ODS a KSČM dokládá i druhý test, v němž STEM zjišťoval, do jaké míry se stoupenci jednotlivých stran zajímají o dění ve straně, kterou by volili. V tomto hodnocení se úplně na konec propadá KDU-ČSL, což odráží celkově malý zájem těchto lidí o politiku. Jejich vztah ke straně není zpravidla založen na politických, ale morálních, často náboženských důvodech. Číst dále

Kolik lidí přijde k senátním volbám?

Měsíc před konáním prvního kola senátních voleb, již většina lidí seznámena s tím, zda u nich volby letos skutečně proběhnou. Čtvrtina lidí je však stále ve své odpovědi nerozhodných a asi desetina uvádí odpověď chybnou. K prvnímu kolu se podle vlastních slov chystá 60 % oprávněných voličů, avšak zkušenosti z minulých voleb nabádají ke značné opatrnosti. Od září pevných voličů ubylo a mírně se posílila skupina nevoličů. Lidí, kteří jsou skutečně pevně rozhodnuti, že půjdou volit, je (v obvodech, kde se volby opravdu konají) asi třetina. Jaká bude letos podpora účasti v senátních volbách od paralelně probíhajících voleb do krajských zastupitelstev, je ovšem dost nejasné, byť deklarovaná účast k krajských volbách je zatím velmi vysoká (kolem 70 %). Měsíc před konáním prvního kola senátních voleb, již většina lidí seznámena s tím, zda u nich volby letos skutečně proběhnou. Čtvrtina lidí je však stále ve své odpovědi nerozhodných a asi desetina uvádí odpověď chybnou. K prvnímu kolu se podle vlastních slov chystá 60 % oprávněných voličů, avšak zkušenosti z minulých voleb nabádají ke značné opatrnosti. Od září pevných voličů ubylo a mírně se posílila skupina nevoličů. Lidí, kteří jsou skutečně pevně rozhodnuti, že půjdou volit, je (v obvodech, kde se volby opravdu konají) asi třetina. Jaká bude letos podpora účasti v senátních volbách od paralelně probíhajících voleb do krajských zastupitelstev, je ovšem dost nejasné, byť deklarovaná účast k krajských volbách je zatím velmi vysoká (kolem 70 %). Číst dále