Klíčové slovo:politické strany

Popularita předsedů parlamentních stran v únoru 2018

Andrej Babiš je nejlépe hodnoceným předsedou parlamentních stran (48 % pozitivních hodnocení). Více než třetina občanů má pozitivní názor na předsedu Pirátů Ivana Bartoše. Podobný podíl veřejnosti oceňuje předsedu SPD Tomio Okamuru. Jen mírně nižší je podíl pozitivních názorů u předsedy ČSSD Jana Hamáčka. Zbývající předsedy parlamentních stran, Vojtěcha Filipa, Pavla Bělobrádka, Petra Fialu, Jiřího Pospíšila a Petra Gazdíka, příznivě hodnotí vždy zhruba čtvrtina dotázaných občanů.

Číst dále

Hodnocení naší demokracie a politických stran se nelepší

Více než třetina občanů (37 %) je spokojena s fungováním demokracie v naší zemi. Téměř totožný podíl (38 %) souhlasí s tím, že současné politické strany jsou zárukou demokratické politiky. Po velmi nízkých hodnotách kladných odpovědí v letech 2011 až 2013 jsou současné podíly na poněkud vyšší úrovni. Podle dvoutřetinové většiny občanů (69 %) je rozvoj demokracie především úkolem schopných profesionálních politiků. Polovina (50 %) populace souhlasí s tím, že úspěch demokracie závisí především na činnosti obyčejných lidí. Tyto postoje se v posledních letech nemění.

Číst dále

Popularita lídrů

V žebříčku popularity lídrů stran kandidujících v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny jsou nejvýše Tomio Okamura, Andrej Babiš a Bohuslav Sobotka, které hodnotí příznivě téměř polovina občanů. Kolem třetiny lidí má příznivý názor na Karla Schwarzenberga, Ondřeje Lišku, Miroslavu Němcovou, Vojtěcha Filipa a Pavla Bělobrádka. Popularita žádného z ostatních lídrů nepřesahuje čtvrtinu populace. Většinu lídrů menších politických stran veřejnost příliš nezná. Číst dále


Stranické preference září 2013

Zářijové preference odrážejí veškeré změny, které nastaly od posledního výzkumu TRENDY z počátku června. Od skandálu kolem premiéra, přes prozatímní vládu, rozpuštění parlamentu, vypsání předčasných voleb, až po začátek předvolební kampaně. Preference zavedených stran výrazně poklesly, potvrdila se tendence hledat změnu a volit něco nového. Do sněmovny by se tak dostalo 7 stran, kromě KDU-ČSL a SPOZ se výrazně prosadilo hnutí ANO. Mnoho lidí rozvažuje, neví, komu dát svůj hlas. Číst dále


Stranické preference červen 2013

Červnové preference odrážejí situaci po změnách v pražském zastupitelstvu, ale ještě těsně před skandálem kolem premiéra. Výsledky ukazují kvalitativní posílení TOP 09, zvláště v Praze. Pozice ODS se před skandálem celkem výrazně zlepšovala. Preference stabilně vede ČSSD. Stabilitu vykazuje i postavení ostatních stran. Do sněmovny by se tentokrát dostalo 6 stran, pětiprocentní hranici překročily KDU-ČSL i SPOZ. Číst dále


Stranické preference květen 2013

Květnové preference ukazují situaci ještě před změnami v pražském zastupitelstvu. Pozice ODS se po hlubokém propadu v březnu a dubnu poněkud zlepšila a navíc tábor jejích skalních příznivců se semkl a posílil. Souběh kvantitativního i kvalitativního zlepšení jí oproti minulému měsíci vynesl 16 mandátů navíc. Postavení KSČM, ČSSD a TOP 09 je v zásadě stabilní, nad pětiprocentním prahem se drží i lidovci. SPOZ by se v květnu těsně nedostala přes pětiprocentní plán především proto, že nemá ještě pevné a vyhraněné voliče. Číst dále


Nároky na programy politických stran

Naprostá většina lidí si myslí, že dobrá politická strana by měla mít jasně vymezený program a měla by na něm důsledně trvat. Přes 80 % lidí však také souhlasí s tím, že by dobrá politická strana měla být vždy schopna přizpůsobovat svůj program veřejnému mínění. Relativně nejméně silný (těsně přes 70 %) je tento názor mezi stoupenci pravice, osobami s vysokoškolským vzděláním a obecně mezi lidmi, kteří jsou spokojeni s politickou situací, fungováním demokracie u nás a s činností stran jako garanta demokratické politiky. Kombinaci obou názorů, tedy jak požadavek na jasnost programu a trvání na něm, tak na flexibilitu vůči veřejnému mínění, sdílí 77 % občanů. Číst dále