Ohlédnutí se za volbami do Evropského parlamentu: Zaostřeno na mladé

Analytický ústav STEM připravil analýzu chování mladých občanů ve věku 18-29 let během červnových voleb do Evropského parlamentu. Červnový výzkum zkoumá chování mladých voličů a prvovoličů, jejich motivace pro účast či neúčast ve volbách a důvody, proč se rozhodli podpořit konkrétní uskupení.

Volební tendence české veřejnosti – červen 2024

Analytický ústav STEM připravil další analýzu volebních tendencí české veřejnosti včetně předvolebního modelu. Červnový výzkum proběhl na souboru 1609 dotázaných a zachycuje, jak se ve smýšlení veřejnosti o volbě do Poslanecké sněmovny odrazily nedávné volby do Evropského parlamentu.
Volby do EP pozměnily preference pro hypotetické sněmovní volby, hlavní tendence ale zůstávají zachovány. Kdyby se nyní konaly volby, vyhrálo by s velkým náskokem hnutí ANO s dlouhodobě stabilním ziskem bezmála 33 procent hlasů. Na druhém místě by skončila Občanská demokratická strana (ODS), jejíž preference vzrostly oproti konci loňského roku o tři procentní body na aktuálních 14,8 procenta. Celkově strany vládní koalice od sněmovních voleb v součtu ztratily, ale jejich voliči se zatím nepřesouvají k jiným uskupením. Nejméně přijatelnou stranou je dlouhodobě KSČM, jde však o jedno z uskupení, kterým volby do EP nejvíce pomohly.

Volební tendence české veřejnosti – leden 2024

Výzkumný ústav STEM připravil další analýzu volebních tendencí české veřejnosti včetně předvolebního modelu. Lednový výzkum proběhl na souboru 1092 dotázaných.
Analýza poukazuje na velikost a význam skupiny nerozhodnutých voličů pro výsledek voleb, a tím též při konstrukci modelu. Volební model pak potvrzuje dominantní roli hnutí ANO na české politické scéně. Hnutí SPD se po turbulencích minulého roku opět stabilizuje. Podpora vládních stran v součtu od voleb postupně klesla, v polovině volebního období však nejde o výjimečný jev. Rostoucí tendence vykazuje podpora Pirátské strany a hnutí STAN. U ODS se nepotvrdil propad z listopadu a vrací se na zisky podobné zářijovým. Podpora TOP 09 se stále pohybuje kolem pětiprocentní hranice, u KDU-ČSL pokračuje pokles a nyní by se s velkou pravděpodobností samostatně do Sněmovny nedostala.

Volební tendence české veřejnosti – září 2023

Výzkumný ústav STEM připravil další analýzu volebních tendencí české veřejnosti včetně předvolebního modelu. Zářijový výzkum proběhl na souboru 1123 dotázaných.
Analýza poukazuje na velikost a význam skupiny nerozhodnutých voličů pro výsledek voleb, a tím též při konstrukci modelu. Volební model pak potvrzuje dominantní roli hnutí ANO na české politické scéně. Podpora vládních stran v součtu od voleb postupně pomalu klesá, v polovině volebního období však nejde o výjimečný jev. Stabilní zůstává podpora ODS a Pirátské strany. Podpora TOP 09 i KDU-ČSL se stále pohybuje kolem pětiprocentní hranice.

Výzkum se z velké většiny uskutečnil před nedělní (17. 9.) demonstrací proti vládě.

Popularita předsedů parlamentních stran v únoru 2018

Andrej Babiš je nejlépe hodnoceným předsedou parlamentních stran (48 % pozitivních hodnocení). Více než třetina občanů má pozitivní názor na předsedu Pirátů Ivana Bartoše. Podobný podíl veřejnosti oceňuje předsedu SPD Tomio Okamuru. Jen mírně nižší je podíl pozitivních názorů u předsedy ČSSD Jana Hamáčka.

Hodnocení naší demokracie a politických stran se nelepší

Více než třetina občanů (37 %) je spokojena s fungováním demokracie v naší zemi. Téměř totožný podíl (38 %) souhlasí s tím, že současné politické strany jsou zárukou demokratické politiky. Po velmi nízkých hodnotách kladných odpovědí v letech 2011 až 2013 jsou současné podíly na poněkud vyšší úrovni. Podle dvoutřetinové většiny občanů (69 %) je rozvoj demokracie především úkolem schopných profesionálních politiků.

Popularita lídrů

V žebříčku popularity lídrů stran kandidujících v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny jsou nejvýše Tomio Okamura, Andrej Babiš a Bohuslav Sobotka, které hodnotí příznivě téměř polovina občanů. Kolem třetiny lidí má příznivý názor na Karla Schwarzenberga, Ondřeje Lišku, Miroslavu Němcovou, Vojtěcha Filipa a Pavla Bělobrádka. Popularita žádného z ostatních lídrů nepřesahuje čtvrtinu populace. Většinu lídrů menších politických stran veřejnost příliš nezná.

Počet politických stran

Dvě pětiny občanů (42 %) by si přály, aby v parlamentu bylo po volbách zastoupeno přibližně tolik stran, kolik bylo dosud. Zhruba stejná část lidí (41 %) by chtěla, aby stran v parlamentu bylo méně. Tento podíl od roku 2010 výrazně vzrostl. Nejčastěji ho zastávají stoupenci KSČM, nevoliči a nerozhodní. TISKOVÁ INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 9/2013 VYDÁNO DNE 26. 9.