Popularita předsedů parlamentních stran v únoru 2018

Andrej Babiš je nejlépe hodnoceným předsedou parlamentních stran (48 % pozitivních hodnocení). Více než třetina občanů má pozitivní názor na předsedu Pirátů Ivana Bartoše. Podobný podíl veřejnosti oceňuje předsedu SPD Tomio Okamuru. Jen mírně nižší je podíl pozitivních názorů u předsedy ČSSD Jana Hamáčka. Zbývající předsedy parlamentních stran, Vojtěcha Filipa, Pavla Bělobrádka, Petra Fialu, Jiřího Pospíšila a Petra Gazdíka, příznivě hodnotí vždy zhruba čtvrtina dotázaných občanů.

 

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 1. až 8. února 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1028 respondentů.

Do únorového průzkumu STEM zařadil otázku na hodnocení předsedů politických stran, které byly v parlamentních volbách zvoleny do Poslanecké sněmovny.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš je nejpopulárnějším předsedou parlamentních stran, pozitivně jej hodnotí téměř polovina dotázaných občanů (48 %). Více než třetina veřejnosti má pozitivní názor na předsedu Pirátů Ivana Bartoše (36 %) nebo předsedu SPD Tomio Okamuru (35 %). Třetina občanů vidí pozitivně nového předsedu ČSSD Jana Hamáčka (33 %). Je třeba připomenout, že průzkum se uskutečnil ještě před mimořádným sjezdem ČSSD, na kterém byl J. Hamáček zvolen předsedou strany.

Jen velmi malé jsou rozdíly mezi dalšími hodnocenými předsedy politických stran, odstupy představují jen jednotky procentních bodů. Podobnou míru pozitivních hodnocení tedy mají předseda KSČM Vojtěch Filip (28 %), předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek (27 %), předseda ODS Petr Fiala (25 %), předseda TOP 09 Jiří Pospíšil (24 %) a předseda hnutí STAN Petr Gazdík (24 %).

Při pohledu na výsledky z předchozích průzkumů STEM (viz tabulka na třetí straně) je patrné, že popularita Andreje Babiše postupně oslabuje, přesto tabulku předsedů parlamentních stran v únoru vede s více jak deseti procentním náskokem.

Je ovšem nutné dodat, že ve srovnání s průzkumem po volbách do PS, který STEM uskutečnil počátkem listopadu 2017, je podíl pozitivních hodnocení nižší u téměř všech předsedů parlamentních stran. Hodnocení Jiřího Pospíšila zůstalo stejné jako v listopadu, kdy sběr dat probíhal ještě před jeho zvolením za předsedu TOP 09. Současný předseda ČSSD Jan Hamáček nebyl do listopadového průzkumu zařazen (vzhledem k jeho tehdejší pozici ve straně), ale máme možnost sledovat jeho hodnocení v předchozích průzkumech, ve kterých byl příležitostně začleněn z titulu své funkce předsedy Poslanecké sněmovny. Ukazuje se, že únorové hodnocení Jana Hamáčka je jeho nejlepším zjištěným výsledkem v průzkumech STEM.

V porovnání s listopadovým průzkumem, ale i dalšími výzkumy popularity v letech 2016/17, se nejvýraznější snížila míra pozitivních názorů u předsedy hnutí STAN Petra Gazdíka.

Pramen: STEM, Trendy 2/2018, 1028 respondentů

Pořadí politiků v grafu je dáno přesnou procentní hodnotou součtu příznivých hodnocení (na 1 desetinné místo).

Vývoj popularity předsedů parlamentních stran

Procentuální podíl souhrnu hodnocení „velmi příznivý názor“ + „spíše příznivý názor“ (v %)

Poř. Osobnost 2014 2015 2016 2017 2018
I. III. V. X. I. III. V. IX. XII. III. V. X. I. IV. XI. II.
1. A. Babiš 59 62 66 71 72 64 59 64 61 56 60 58 57 56 52 48
2. I. Bartoš 44 36
3. T. Okamura 58 52 48 49 46 30 33 29 37 34 38 38 37 40 43 35
4. J. Hamáček 29 28 28 29 28 27 31 24 27 27 33
5. V. Filip 33 29 31 31 31 26 27 27 27 29 33 30 27 27 31 28
6. P. Bělobrádek 31 35 36 39 40 38 39 39 35 36 36 35 34 34 30 27
7. P. Fiala 23 19 22 22 19 16 18 22 21 19 24 21 20 23 34 25
8. J. Pospíšil 40 25 24
9. P. Gazdík 25 25 26 23 22 23 23 21 30 31 33 30 39 24

Pozn.: Tučně jsou vyznačena jména politiků, kteří si v porovnání s předchozím průzkumem alespoň o 3 procentní body polepšili, kurzívou zapsaní si nejméně o 3 procentní body pohoršili.

Pořadí politiků v žebříčku je dáno přesnou procentní hodnotou součtu příznivých hodnocení (na 1 desetinné místo).

Pramen: STEM, Trendy 2014-2018

Jaká je popularita předsedů parlamentních stran v táborech sympatizantů jednotlivých stran? Možnosti analýzy jsou bohužel limitovány poměrně nízkým zastoupením stoupenců některých stran mezi účastníky průzkumu, takže je třeba následující informace brát pouze jako orientační údaje.

Mezi příznivci „vlastní“ strany je nejlépe hodnocen A. Babiš sympatizanty hnutí ANO (97 % pozitivních názorů). Na devadesátiprocentní úrovni je dále hodnocení P. Fialy u stoupenců ODS, T. Okamury u SPD a I. Bartoše u Pirátů. Postavení J. Pospíšila mezi sympatizanty TOP 09 je zatím méně jednoznačné a zhruba čtvrtina z nich jej nehodnotí příznivě.

Andreje Babiše dále pozitivně hodnotí zhruba polovina stoupenců KSČM a SPD. Podobně Tomia Okamuru oceňují také příznivci ANO a KSČM. U Vojtěcha Filipa tato vazba neplatí, poněkud častěji jej vidí pozitivně pouze příznivci SPD a ČSSD.

Analýza naznačuje, že mezi sympatizanty stran tzv. Demokratickém bloku (ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN) funguje určitá sounáležitost projevující se v pozitivním hodnocení předsedů daných stran. Poměrně vysokou míru ocenění mezi příznivci těchto stran má i Ivan Bartoš.

Pro Jana Hamáčka je charakteristická podpora ze strany sympatizantů KDU-ČSL a KSČM.


Hodnocení naší demokracie a politických stran se nelepší

Více než třetina občanů (37 %) je spokojena s fungováním demokracie v naší zemi. Téměř totožný podíl (38 %) souhlasí s tím, že současné politické strany jsou zárukou demokratické politiky. Po velmi nízkých hodnotách kladných odpovědí v letech 2011 až 2013 jsou současné podíly na poněkud vyšší úrovni. Podle dvoutřetinové většiny občanů (69 %) je rozvoj demokracie především úkolem schopných profesionálních politiků. Polovina (50 %) populace souhlasí s tím, že úspěch demokracie závisí především na činnosti obyčejných lidí. Tyto postoje se v posledních letech nemění.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 16. až 23. března 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky průzkumu odpověděl soubor 1050 respondentů.

STEM se otázkám spojeným s hodnocením úrovně demokracie v naší zemi věnuje již od počátku 90. let.

Podle aktuálního průzkumu je se stavem demokracie v naší zemi spokojena více než třetina lidí (37 %). Podobný podíl občanů (38 %) si myslí, že současné politické strany zaručují demokratickou politiku.

Pramen: STEM, Trendy 3/2016, 1050 respondentů starších 18 let

V hodnocení fungování demokracie i politických stran jakožto záruky demokratické politiky vidíme podobný trend. Období relativní spokojenosti s fungováním demokracie (kolem 50 %) i pozitivního hodnocení stran jakožto záruky demokracie u nás (až kolem 60 %) skončilo už v období první vážnější krize samostatného českého státu, tedy zhruba v letech 1996-98. Od té doby se datuje postupný pokles, který přerušuje poněkud větší optimismus pravidelně přicházející s nástupem nové politické reprezentace po parlamentních volbách (1998, 2002, 2006 a 2010). Vůbec nejnižší podíly kladných odpovědí jsme pozorovali od roku 2011 do předčasných voleb v roce 2013, a to v obou otázkách. S fungováním demokracie byla v našich výzkumech spokojena zhruba čtvrtina lidí a s tím, že současné strany jsou zárukou demokratické politiky, souhlasila třetina občanů.

Po volbách 2013 se míra spokojenosti s fungováním demokracie v průzkumu z dubna 2014 mění k lepšímu. Nejnovější výsledky však ukazují u zkoumaných otázek poněkud odlišný vývoj od posledního průzkumu: zatímco míra spokojenosti s fungováním demokracie se po loňském poklesu vrátila na úroveň roku 2014, názor na demokratické fungování politických stran zůstal na stejné úrovni jako vloni.

Pramen: STEM, Trendy 1993-2016

Pramen: STEM, Trendy 1992-2016

S fungováním demokracie jsou častěji spokojení lidé mladší (43 % pozitivních odpovědí) a osoby s vysokoškolským vzděláním (47 %), dále lidé pravicově orientovaní (45 %) a sympatizanti TOP 09, ANO a KDU-ČSL. Silně kritičtí jsou k úrovni demokracie příznivci KSČM, v nižší míře rovněž stoupenci ODS. V hodnocení současných politických stran jsou pozitivnější lidé s vysokoškolským vzděláním (48 %). Mezi příznivci různých politických táborů se výrazně odlišují znovu především sympatizanti KSČM svým negativním hodnocením.

Pramen: STEM, Trendy 3/2016, 1050 respondentů starších 18 let

Pozn.: Údaje za stoupence KDU-ČSL, ODS a TOP 09 jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru pouze orientační.

V březnovém průzkumu se STEM dále věnoval názorům občanů na to, na čem závisí úspěch a rozvoj demokracie v naší zemi. Podle 69 % lidí je rozvoj demokracie především úkolem schopných profesionálních politiků, polovina (50 %) osob souhlasí s tím, že úspěch demokracie závisí především na činnosti obyčejných lidí.

Pramen: STEM, Trendy 3/2016, 1050 respondentů starších 18 let

Vliv profesionálních politiků a obyčejných lidí na kvalitu demokracie sleduje STEM od dubna 2013. Pohled na následující grafy ukazuje, že v postojích veřejnosti nedošlo k žádným výrazným změnám.

Pramen: STEM, Trendy 2013-2016

Pramen: STEM, Trendy 2013-2016

S tím, že úspěch demokracie závisí především na občanech naší země, mírně častěji souhlasí muži (55 %) než ženy (46 %), dále lidé mladšího věku (18 až 29 let: 52 %, 30 až 44 let: 59 %, 45 až 59 let: 45 %, 60 a více let: 45 %).

Zajímavá je souvislost mezi obecnou spokojeností s demokracií u nás a názorem na zapojení občanů do rozvoje demokracie. Mezi lidmi, kteří jsou spokojeni s fungováním demokracie, je významně vyšší podíl těch, kteří souhlasí s tím, že úspěch demokracie závisí především na obyčejných lidech.

Pramen: STEM, Trendy 3/2016, 1050 respondentů starších 18 let


Popularita lídrů

V žebříčku popularity lídrů stran kandidujících v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny jsou nejvýše Tomio Okamura, Andrej Babiš a Bohuslav Sobotka, které hodnotí příznivě téměř polovina občanů. Kolem třetiny lidí má příznivý názor na Karla Schwarzenberga, Ondřeje Lišku, Miroslavu Němcovou, Vojtěcha Filipa a Pavla Bělobrádka. Popularita žádného z ostatních lídrů nepřesahuje čtvrtinu populace. Většinu lídrů menších politických stran veřejnost příliš nezná. Číst dále


Stranické preference září 2013

Zářijové preference odrážejí veškeré změny, které nastaly od posledního výzkumu TRENDY z počátku června. Od skandálu kolem premiéra, přes prozatímní vládu, rozpuštění parlamentu, vypsání předčasných voleb, až po začátek předvolební kampaně. Preference zavedených stran výrazně poklesly, potvrdila se tendence hledat změnu a volit něco nového. Do sněmovny by se tak dostalo 7 stran, kromě KDU-ČSL a SPOZ se výrazně prosadilo hnutí ANO. Mnoho lidí rozvažuje, neví, komu dát svůj hlas. Číst dále


Stranické preference červen 2013

Červnové preference odrážejí situaci po změnách v pražském zastupitelstvu, ale ještě těsně před skandálem kolem premiéra. Výsledky ukazují kvalitativní posílení TOP 09, zvláště v Praze. Pozice ODS se před skandálem celkem výrazně zlepšovala. Preference stabilně vede ČSSD. Stabilitu vykazuje i postavení ostatních stran. Do sněmovny by se tentokrát dostalo 6 stran, pětiprocentní hranici překročily KDU-ČSL i SPOZ. Číst dále


Stranické preference květen 2013

Květnové preference ukazují situaci ještě před změnami v pražském zastupitelstvu. Pozice ODS se po hlubokém propadu v březnu a dubnu poněkud zlepšila a navíc tábor jejích skalních příznivců se semkl a posílil. Souběh kvantitativního i kvalitativního zlepšení jí oproti minulému měsíci vynesl 16 mandátů navíc. Postavení KSČM, ČSSD a TOP 09 je v zásadě stabilní, nad pětiprocentním prahem se drží i lidovci. SPOZ by se v květnu těsně nedostala přes pětiprocentní plán především proto, že nemá ještě pevné a vyhraněné voliče. Číst dále


Nároky na programy politických stran

Naprostá většina lidí si myslí, že dobrá politická strana by měla mít jasně vymezený program a měla by na něm důsledně trvat. Přes 80 % lidí však také souhlasí s tím, že by dobrá politická strana měla být vždy schopna přizpůsobovat svůj program veřejnému mínění. Relativně nejméně silný (těsně přes 70 %) je tento názor mezi stoupenci pravice, osobami s vysokoškolským vzděláním a obecně mezi lidmi, kteří jsou spokojeni s politickou situací, fungováním demokracie u nás a s činností stran jako garanta demokratické politiky. Kombinaci obou názorů, tedy jak požadavek na jasnost programu a trvání na něm, tak na flexibilitu vůči veřejnému mínění, sdílí 77 % občanů. Číst dále