Popularita předsedů parlamentních stran v únoru 2018

Andrej Babiš je nejlépe hodnoceným předsedou parlamentních stran (48 % pozitivních hodnocení). Více než třetina občanů má pozitivní názor na předsedu Pirátů Ivana Bartoše. Podobný podíl veřejnosti oceňuje předsedu SPD Tomio Okamuru. Jen mírně nižší je podíl pozitivních názorů u předsedy ČSSD Jana Hamáčka. Zbývající předsedy parlamentních stran, Vojtěcha Filipa, Pavla Bělobrádka, Petra Fialu, Jiřího Pospíšila a Petra Gazdíka, příznivě hodnotí vždy zhruba čtvrtina dotázaných občanů.   Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 1. až 8. února 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl…

Hodnocení naší demokracie a politických stran se nelepší

Více než třetina občanů (37 %) je spokojena s fungováním demokracie v naší zemi. Téměř totožný podíl (38 %) souhlasí s tím, že současné politické strany jsou zárukou demokratické politiky. Po velmi nízkých hodnotách kladných odpovědí v letech 2011 až 2013 jsou současné podíly na poněkud vyšší úrovni. Podle dvoutřetinové většiny občanů (69 %) je rozvoj demokracie především úkolem schopných profesionálních politiků. Polovina (50 %) populace souhlasí s tím, že úspěch demokracie závisí především na činnosti obyčejných lidí. Tyto postoje se v posledních letech nemění. Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 16. až 23. března 2016….

Popularita lídrů

V žebříčku popularity lídrů stran kandidujících v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny jsou nejvýše Tomio Okamura, Andrej Babiš a Bohuslav Sobotka, které hodnotí příznivě téměř polovina občanů. Kolem třetiny lidí má příznivý názor na Karla Schwarzenberga, Ondřeje Lišku, Miroslavu Němcovou, Vojtěcha Filipa a Pavla Bělobrádka. Popularita žádného z ostatních lídrů nepřesahuje čtvrtinu populace. Většinu lídrů menších politických stran veřejnost příliš nezná. (Pokračování textu…)

Počet politických stran

Dvě pětiny občanů (42 %) by si přály, aby v parlamentu bylo po volbách zastoupeno přibližně tolik stran, kolik bylo dosud. Zhruba stejná část lidí (41 %) by chtěla, aby stran v parlamentu bylo méně. Tento podíl od roku 2010 výrazně vzrostl. Nejčastěji ho zastávají stoupenci KSČM, nevoliči a nerozhodní. (Pokračování textu…)

Stranické preference září 2013

Zářijové preference odrážejí veškeré změny, které nastaly od posledního výzkumu TRENDY z počátku června. Od skandálu kolem premiéra, přes prozatímní vládu, rozpuštění parlamentu, vypsání předčasných voleb, až po začátek předvolební kampaně. Preference zavedených stran výrazně poklesly, potvrdila se tendence hledat změnu a volit něco nového. Do sněmovny by se tak dostalo 7 stran, kromě KDU-ČSL a SPOZ se výrazně prosadilo hnutí ANO. Mnoho lidí rozvažuje, neví, komu dát svůj hlas. (Pokračování textu…)

Stranické preference červen 2013

Červnové preference odrážejí situaci po změnách v pražském zastupitelstvu, ale ještě těsně před skandálem kolem premiéra. Výsledky ukazují kvalitativní posílení TOP 09, zvláště v Praze. Pozice ODS se před skandálem celkem výrazně zlepšovala. Preference stabilně vede ČSSD. Stabilitu vykazuje i postavení ostatních stran. Do sněmovny by se tentokrát dostalo 6 stran, pětiprocentní hranici překročily KDU-ČSL i SPOZ. (Pokračování textu…)

Stranické preference květen 2013

Květnové preference ukazují situaci ještě před změnami v pražském zastupitelstvu. Pozice ODS se po hlubokém propadu v březnu a dubnu poněkud zlepšila a navíc tábor jejích skalních příznivců se semkl a posílil. Souběh kvantitativního i kvalitativního zlepšení jí oproti minulému měsíci vynesl 16 mandátů navíc. Postavení KSČM, ČSSD a TOP 09 je v zásadě stabilní, nad pětiprocentním prahem se drží i lidovci. SPOZ by se v květnu těsně nedostala přes pětiprocentní plán především proto, že nemá ještě pevné a vyhraněné voliče. (Pokračování textu…)

Nároky na programy politických stran

Naprostá většina lidí si myslí, že dobrá politická strana by měla mít jasně vymezený program a měla by na něm důsledně trvat. Přes 80 % lidí však také souhlasí s tím, že by dobrá politická strana měla být vždy schopna přizpůsobovat svůj program veřejnému mínění. Relativně nejméně silný (těsně přes 70 %) je tento názor mezi stoupenci pravice, osobami s vysokoškolským vzděláním a obecně mezi lidmi, kteří jsou spokojeni s politickou situací, fungováním demokracie u nás a s činností stran jako garanta demokratické politiky. Kombinaci obou názorů, tedy jak požadavek na jasnost programu a trvání na něm, tak na…