Stranické preference STEM – prosinec 2003

Podpora dominantní ODS se v prosinci dostala již na 35 procent. Takovéhoto výsledku ODS dosahovala naposledy na přelomu let 1995/1996. Pořadí na druhém a třetím místě se oproti minulému měsíci vyměnilo. Nyní jsou komunisté na druhém místě s osmnácti procenty, obdobně jako v letošním říjnu, což odpovídá jejich volebnímu zisku z roku 2002. Sociální demokracie poklesla na třetí místo a dosáhla necelých 16 procent preferencí. Číst dále


Stranické preference STEM – květen 2003

Pořadí v žebříčku preferencí zůstalo stejné jako v minulých měsících. První je ODS s výrazným náskokem před ČSSD, kterou s menším odstupem následuje KSČM. V porovnání s výzkumem v dubnu však došlo k určitému snížení preferencí u jmenovaných stran, což je především podmíněno výrazným nárůstem podílu lidí, kteří nejsou rozhodnuti, kterou stranu či hnutí by volili. Číst dále


Politická situace: oživení před volbami

Před volbami se lidé začínají více zajímat o politické dění a začínají se v něm lépe orientovat. Lepší znalost politické scény nemusí ovšem vést k vyšší spokojenosti s ní – vzájemné střety a odklon od řešení skutečných problémů mohou u občanů vést k rozčarování. Nepřekvapí proto, že v hodnocení spokojenosti s aktuální situací registrujeme spíše pokles. Nejvíce důvodů ke spokojenosti se současným stavem politické scény mají zcela logicky obhájci vládních křesel, stoupenci ČSSD, opozice touží po změně. Nezvykle se propadla i spokojenost sympatizantů ODS, což signalizuje konec opozičněsmluvního hájení a přechod k „ostré“ volební kampani. Krajní nespokojenost stoupenců KSČM má původ v celkovém odmítnutí vývoje v posledních 12 letech. Zcela průměrně spokojeni jsou lidé váhající o své červnové volbě, zároveň však tito lidé přiznávají, jak málo se v politice orientují. Číst dále


Existuje šance pro malé strany?

O podobě zákona pro volby do Poslanecké sněmovny se hodně dlouho diskutovalo, ale postavení malých stran se spory „velkých“ zdánlivě skoro netýkaly. Vstupní práh pro jednotlivou stranu k zisku mandátů v dolní komoře parlamentu – 5 % – zpochybněn Ústavním soudem nebyl a nebyl tedy důvod jej ani měnit. A přece přijali zákonodárci změnu, která může život malých stran významně ovlivnit. A může, i když to na první pohled tak nevypadá, poznamenat i výsledky letošních voleb. Číst dále


S politickou situací je spokojena stále zhruba čtvrtina lidí

Spokojenost veřejnosti s domácí politickou situací je velmi citlivým barometrem nálad obyvatelstva. Na křivce zaznamenávající podíl lidí, kteří s politickou situací vyjadřovali spokojenost, můžeme odečíst jak dlouhodobé trendy (pokles spokojenosti po volbách v roce 1996, kulminující v období „balíčků“, podobný propad v průběhu roku 1999, pozvolný vzestup v loňském a letošním roce), tak i reakce na okamžité a přechodné podněty (povodně v roce 1997, které přehlušily politické spory, aféra kolem České televize na přelomu let 2000 a 2001). Současné období by bylo možné charakterizovat jako uklidnění. Míra spokojenosti s domácí politickou situací se od jara stabilizovala na úrovni kolem 25 %, proložená křivka však naznačuje, že by i nadále mohl pokračovat trend růstu, který začal v roce 1999. Číst dále


Stoupenci ČSSD se pevněji ztotožnili s polistopadovým režimem

Podle zářijových dat STEM současný režim považuje za lepší než předlistopadový 55% lidí, což je nejvíce od krize v roce 1997. Přírůstek lidí upřednostňujících současné poměry je současně provázen úbytkem stoupenců bývalého režimu, přičemž podíl osob, podle nichž obě období jsou asi tak stejná, se prakticky nemění. K nejvýraznější změně došlo právě u stoupenců vládní ČSSD: od rovnocenného hodnocení obou režimů k výrazné podpoře režimu současného. Příznivci ČSSD se nyní v pohledu na současný a předlistopadový režim již prakticky neliší od sympatizantů KDU-ČSL. V protikladu ke sbližování pozic stoupenců KDU-ČSL a ČSSD se nijak nezmenšil rozdíl v názorech stoupenců dvou nejsilnějších stran čtyřkoalice, Unie svobody a KDU-ČSL. Stoupenci US jsou ve svých názorech velmi blízcí ODS. Číst dále