Volit nešli opět především mladí lidé

Ve volbách do Poslanecké sněmovny v letech 1996 a 1998 se potvrdilo, že menší voličskou disciplínou se vyznačují hlavně mladí lidé, osoby s nižším vzděláním a lidé, kteří sami sebe řadí k politickému středu či „kousek napravo od středu“, tedy do pomyslného těžiště politické orientace české společnosti.

Stoupenci ODS a KSČM obhajují v politice spíše rázná řešení

Tři pětiny občanů uvádějí, že mají pevné politické přesvědčení a jen o několik procent méně lidí o sobě říká, že obhajují v politice radikální stanoviska a rázná řešení. Blížící se volby do Poslanecké sněmovny politickou pevnost a odhodlání rázně rozhodovat politické problémy zřetelně posilují.

Je zahraniční politika ČR správná?

Přesvědčení o správnosti naší zahraniční politiky je vysoké (65 %), v naprosté většině se jedná však o hodnocení opatrné, zdrženlivé. Od ostatní populace se celkově negativním hodnocením naší zahraniční politiky velmi ostře odlišuje „tvrdé jádro“ levice, reprezentované stoupenci KSČM. Zahraniční politika je ve srovnání s vnitropolitickou situací lépe hodnocena zčásti také proto, že je vzdálena každodenním problémům lidí, „nepálí“ je tak jako vnitřní problémy.

Názorové a postojové profily stoupenců politických stran

Zařazení na škále levice – pravice dobře popisuje ideologické a politické orientace stoupenců českých politických stran. Potvrzuje se platnost obvyklé interpretace jejich ideologického zaměření. Zprava: ODS, US (případně 4K), KDU-ČSL, ČSSD, KSČM. (Za příznivce 4K považujeme ty respondenty, kteří uvedli, že by volili jmenovitě 4K, nikoli některou ze stran tvořících tuto koalici.) Toto kontinuum však není plynulé ani symetrické.

Podíl lidí, kteří by v referendu hlasovali proti našemu vstupu, vzrostl

Přesvědčených stoupenců do Unie v posledních měsících ubylo (na 40 %) a naopak nápadně vzrostl podíl lidí (nyní je proti vstupu 22 % populace), kteří by v referendu hlasovali proti našemu začlenění do Evropské unie. Podíl nerozhodných se přitom nemění a pohybuje se kolem 40 % populace.

Pozice hlavních stran na škále pravice – levice se nemění

Pozice nejsilnějších politických stran na ose levice – pravice jsou pevně vykolíkovány a ani otřesy na domácí politické scéně s nimi nic neudělaly. Celá škála pravice – levice je totiž velmi rovnoměrně vyplněna. Razantní levici uspokojuje KSČM, k umírněné se hlásí sociální demokracie, typicky středovou (i když její vůdci rádi říkají středopravou) stranou je KDU-ČSL.

Občané se na vývoj společnosti v České republice dívají s rostoucím optimismem

Hodnocení vývoje společnosti českou veřejností sleduje STEM na několika úrovních. Hodnocení perspektiv příští generace se v průběhu let mění pozvolna, odráží celkový názor na polistopadový vývoj. Zato v hodnocení aktuální politické situace i směřování společnosti jsou změny mnohem dynamičtější. Základní trendy jsou však shodné.

Menšinovou vládu ČSSD nadále příznivě hodnotí zhruba dvě pětiny občanů

Menšinová vláda sociální demokracie překonala období nejhlubší krize a nedůvěry (říjen 1999 – 17 % občanů hodnotilo její práci kladně). V průběhu roku 2000 se počet příznivých odpovědí zdvojnásobil a v současnosti se podíl lidí, podle nichž vláda pracuje dobře, stabilizoval na úrovni zhruba dvou pětin.