Kandidáti na prezidenta získávají body

Tři vážní uchazeči o prezidentský úřad, Otakar Motejl, Václav Klaus a Petr Pithart, si výrazně polepšili v hodnocení veřejnosti. Ombudsman Otakar Motejl se s 81 % příznivých hodnocení zařadil těsně za ministra vnitra Stanislava Grosse. Třetí je v žebříčku ministr obrany Jaroslav Tvrdík (73 %), následují Petra Buzková (69 %) a premiér Vladimír Špidla (63 % kladných hodnocení). Nadpoloviční většina lidí hodnotí kladně také poslankyni Hanu Marvanovou, naproti tomu citelně se zhoršilo postavení jejích nedávných koaličních kolegů, šéfa KDU-ČSL Cyrila Svobody a úřadujícího předsedy Unie svobody-DEU Ivana Pilipa. Ten je s pouhými 15 % příznivých hodnocení z vybraných politiků dokonce vůbec nejhorší. Číst dále


Jak veřejné mínění hodnotí činnost vládních institucí a politických osobností během letních povodní

Veřejnost hodnotí vládu mimořádně příznivě a největší zásluhu na tom má pravděpodobně výkon vlády během srpnových povodní. Velmi příznivě hodnocení vlády se vztahuje i na instituce, které se na protipovodňových opatřeních přímo podílely. Mimořádně příznivě jsou hodnoceni hasiči, armáda, policie a humanitární organizace. Zdrženlivěji jsou hodnoceny krajské samosprávy a zejména vodohospodářské správy. Spokojenost respondentů s činností ministerstev obrany a vnitra se odráží i v příznivém hodnocení ministrů J. Tvrdíka a S. Grosse. Velmi dobře hodnoceným politikem je také premiér V. Špidla, který vystupoval velmi věrohodně v čele ústředního krizového štábu. Číst dále


Co vadí lidem na současných politicích ? Privilegia, špatná morálka, nezájem o voliče

V celé historii samostatného českého státu (od r.1993) jsou v porovnání s reprezentanty minulého režimu hodnoceni současní politici nejlépe z hlediska svých odborných schopností, výrazně hůře vyznívá porovnání morálních kvalit, a vůbec nejhůře dopadá pro současné politiky hodnocení přiměřenosti výsad a privilegií. Shodný je u všech křivek také trend – pozvolný sestup, urychlený zvláště v roce 1997, se od počátku roku 1998 vcelku zastavil, s výjimkou hodnocení odborných schopností však na hodnotách výrazně nižších než 50 %. To neznamená, že podle většiny lidí jsou současní politici horší než předlistopadoví – údaj uvádí pouze podíl lidí, kteří hodnotí současné politiky jako lepší. Číst dále


V naší veřejnosti sílí názor, že s korupcí má smysl bojovat

Podle mínění občanů je korupce u nás značně rozšířena a většina úředníků, politiků a veřejných činitelů je úplatných. Poměrně početná část občanů je hluboce přesvědčena o tom, že korupce je trvalým zlořádem a někteří dokonce soudí, že nemá smysl proti ní vůbec bojovat. Před dvěma lety vyslovila tento názor více než třetina lidí, v současnosti se jejich podíl mírně snížil. Ubylo zejména občanů, kteří jsou o bezmocnosti vůči korupci přesvědčeni bezvýhradně. Oslabil se i pocit rezignace na to, že část státního majetku byla zprivatizována nepoctivě. Celkově je ovšem názor, že s korupcí se příliš nedá dělat, podstatně rozšířenější. Pouze méně než polovina populace se domnívá, že míru korupce u nás by bylo možné buď výrazně omezit, anebo že by korupci bylo možné úplně vymýtit. Podle mínění občanů je korupce u nás značně rozšířena a většina úředníků, politiků a veřejných činitelů je úplatných. Poměrně početná část občanů je hluboce přesvědčena o tom, že korupce je trvalým zlořádem a někteří dokonce soudí, že nemá smysl proti ní vůbec bojovat. Před dvěma lety vyslovila tento názor více než třetina lidí, v současnosti se jejich podíl mírně snížil. Ubylo zejména občanů, kteří jsou o bezmocnosti vůči korupci přesvědčeni bezvýhradně. Oslabil se i pocit rezignace na to, že část státního majetku byla zprivatizována nepoctivě. Celkově je ovšem názor, že s korupcí se příliš nedá dělat, podstatně rozšířenější. Pouze méně než polovina populace se domnívá, že míru korupce u nás by bylo možné buď výrazně omezit, anebo že by korupci bylo možné úplně vymýtit. Podle mínění občanů je korupce u nás značně rozšířena a většina úředníků, politiků a veřejných činitelů je úplatných. Poměrně početná část občanů je hluboce přesvědčena o tom, že korupce je trvalým zlořádem a někteří dokonce soudí, že nemá smysl proti ní vůbec bojovat. Před dvěma lety vyslovila tento názor více než třetina lidí, v současnosti se jejich podíl mírně snížil. Ubylo zejména občanů, kteří jsou o bezmocnosti vůči korupci přesvědčeni bezvýhradně. Oslabil se i pocit rezignace na to, že část státního majetku byla zprivatizována nepoctivě. Celkově je ovšem názor, že s korupcí se příliš nedá dělat, podstatně rozšířenější. Pouze méně než polovina populace se domnívá, že míru korupce u nás by bylo možné buď výrazně omezit, anebo že by korupci bylo možné úplně vymýtit. Číst dále